Poradna gynekologa
MUDr. Jiří Škultéty
Je to tvoje rozhodnutí a já ti to nebudu rozmlouvat.
Jen poslední poznámka, píšeš, že chceš dát dětem všechno, tak co kdybys tomu malýmu, co je v tobě dala ŽIVOT? ![]()
Nebýt rozhodnutá na 100% a přitom jít na potrat?
Že jsi pročítala naše komentáře - víš jak ale - naše komentáře zodpovědnost nenesou - mám známou, která šla na potrat dvakrát - v začátečním stádiu, ale NEBYLA 100% rozhodnutá - a to je chyba. Buď jdu a vím, že chci jít, nebo nevím a nejdu.
To o střední škole atd - to tu kdysi pěkně psala Jana206, či jak je ten nick - víme prd co do té doby bude.
Já byla s mamkou a bráchou sama, o chudobě něco vím (a ne jen nedostatku, ale chudobě) a můžu říct, že to byla dobrá příprava na život.
Davdan. Dokud tohle nepodsoupíš na vlastní kůži,nepochopíš to. Na tohle nemůže být ŽÁDNÁ ženská nikdy 100 % ně připravená. To nejde.
A v dnešní době je mnohem horší vychovávat sama 2 děti,než to bylo před 10 lety a dál. Vím to. Žiju v tom.
Anonymní píše:
Davdan. Dokud tohle nepodsoupíš na vlastní kůži,nepochopíš to. Na tohle nemůže být ŽÁDNÁ ženská nikdy 100 % ně připravená. To nejde.
A v dnešní době je mnohem horší vychovávat sama 2 děti,než to bylo před 10 lety a dál. Vím to. Žiju v tom.
Ty jsi rozhodnutá, takže moje názory si už nechám pro sebe.
to není příspěvek zakladatelky,ale názor jedné,co to má za sebou.
Anonymní píše:
Holky tak jsem pročítala Vaše komentáře kladné a záporné, srovnala jsem si to v hlavě a zašla zaplatit zálohu na miniinterupci. Asi na to půjde, i když je to hodně těžké a každý den brečím od rána do rána, malý to ze mě cítí, tak v noci nespíme a ponocujeme. Ale v tomto případě to bude asi rozumnější.
Chci dětem dát všechno, vím, že nejdůležitější je láska a tu by dostali oba dva, jen bych je asi nezabezpečila jak bych chtěla. Ano děti jak jsou malé, tak nemaj takové nároky ale na základce a pak střední škole se to stupňuje a já si nejsem jistá, že by oba měli, to co by mít měli.
Držte prosím palec, ať tuto cestu dojdu až do konce a i když andílek bude v mém srdíčku navždy, tak si tajně přeju, že za nějaký čas najdu nějakého fajn chlapa a andílek se ke mě vrátí do krásné holčičky nebo chlapečka
Ahoj, než se úplně rozhodneš, radím přečíst si celou tuto diskusi https://www.emimino.cz/…o-dal-79598/
Myslím, že jsi na tom lépe a pokud se chce otec zapojit, tak bych si malé nechala… Vlastně i tak! Jsem odpůrce potratů. Přečti si to celé! Pak zapřemýšlej a rozhodni se správně ![]()
Ještě se rozmysli, znám holky, co si nesou psychické následky celý život. Třeba potkáš nového chlapa, který se o vás postará, nikdy nevíš, kdo ti přijde do cesty. Třeba by vás miloval i s miminkem. Já jsem taky vyrostla relativně v chudobě a byli jsem 3 a i vejsku jsem vystudovala, chodila jsem holt na brigády.
Anonymní píše:
Holky tak jsem pročítala Vaše komentáře kladné a záporné, srovnala jsem si to v hlavě a zašla zaplatit zálohu na miniinterupci. Asi na to půjde, i když je to hodně těžké a každý den brečím od rána do rána, malý to ze mě cítí, tak v noci nespíme a ponocujeme. Ale v tomto případě to bude asi rozumnější.
Chci dětem dát všechno, vím, že nejdůležitější je láska a tu by dostali oba dva, jen bych je asi nezabezpečila jak bych chtěla. Ano děti jak jsou malé, tak nemaj takové nároky ale na základce a pak střední škole se to stupňuje a já si nejsem jistá, že by oba měli, to co by mít měli.
Držte prosím palec, ať tuto cestu dojdu až do konce a i když andílek bude v mém srdíčku navždy, tak si tajně přeju, že za nějaký čas najdu nějakého fajn chlapa a andílek se ke mě vrátí do krásné holčičky nebo chlapečka
Kdyz uvazujes takto, tak na potrat vazne nechod. Radej dite donos a dej k adopci, budes mit svedomi cistejsi. Potraty jsou pro ty, kteri neuvazuji o lidstvi embrya a nemaji problem s tim, ze ho vlastne zabiji. Ne pro ty, kteri na embryo mysli jako na andilka, ktery na ne bude nekde v nebi cekat. A ze by se vratil? Zrovna k tobe? Veris v reinkarnaci? Spis mam dojem, ze si to snazis nejak sama v sobe omluvit, racionalizovat, presvedcit sama sebe, ze ho vlastne jen nekam odsunes jako do mrazaku a ze se ti pozdeji narodi. Nenarodi, nebude to nikdy on.
Podle me, pokud opravdu veris na nejakeho andilka, co se k tobe ma nekdy vratit, tak by te po potratu poradne hlodalo svedomi.
Pudli přesně takhle jsem to myslela!!! Moc děkuju za příspěvek.
Pudli- pěkné.
Akorát já bych zase nemohla dát narozené mé dítě k adopci. Prostě když by ve mě pořád rostlo už bych se s ním nedokázala rozloučit. Já jsem z těch co „neuvazuji o lidstvi embrya“, ikdyž občas přemýšlím jaké by bylo to, co se nenarodilo. ![]()
Anonymní píše:
Pudli- pěkné.
Akorát já bych zase nemohla dát narozené mé dítě k adopci. Prostě když by ve mě pořád rostlo už bych se s ním nedokázala rozloučit. Já jsem z těch co „neuvazuji o lidstvi embrya“, ikdyž občas přemýšlím jaké by bylo to, co se nenarodilo.
ted nevim, jestli jsi zakladatelka nebo ne, ale pokud s potratem nemas problem, potom nechapu, jak muze navzdy zustat v tvem srdci atd atd atd … ber to jako sestinedelni hormonalni bouri,ale tedka nejak blbe toleruju falesny sladkobolny recicky.
A já s pudlu nesouhlasim.Myslím si že pokud máš pocit že to nezvládneš a pomuže ti to že na miminko takle myslíš a věříš že se později vrátí a pomáhá ti to překonat t co tě čeká neznamená že na potrat nemužeš že tě to zlomí na vždy,ale že se chceš s tím jen vypořádat a každý má nákou berličku.Někdo andela,někdo boha a někdo to prost ě bere tak jak to je.
Pudlo na to, na co jsi naposledy reagovala, to jsem nebyla já - anonym zakladatelka.
Holky já jsem asi rozhodnuta, navíc cítím i nějaké problémy u mimi, a možná si řeknete, že je to jen berlička. Jak andílek - který se vrátí. Ale řekněte si co chcete, ale já jsem asi rozhodnuta. A dám mimi pryč. I když to bude hodně bolet a v srdíčku ho budu mít.
Bohužel, nevěřím si, že bych nás všechny uživila a dala nám život, jaký bych chtěla.
Dát miminko k adopci bych nezvládla.
Holky tak jsem pročítala Vaše komentáře kladné a záporné, srovnala jsem si to v hlavě a zašla zaplatit zálohu na miniinterupci. Asi na to půjde, i když je to hodně těžké a každý den brečím od rána do rána, malý to ze mě cítí, tak v noci nespíme a ponocujeme. Ale v tomto případě to bude asi rozumnější.
Chci dětem dát všechno, vím, že nejdůležitější je láska a tu by dostali oba dva, jen bych je asi nezabezpečila jak bych chtěla. Ano děti jak jsou malé, tak nemaj takové nároky ale na základce a pak střední škole se to stupňuje a já si nejsem jistá, že by oba měli, to co by mít měli.
Držte prosím palec, ať tuto cestu dojdu až do konce a i když andílek bude v mém srdíčku navždy, tak si tajně přeju, že za nějaký čas najdu nějakého fajn chlapa a andílek se ke mě vrátí do krásné holčičky nebo chlapečka