Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Mladá a utrápená
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
13.5.12 17:19
No není ve třinácti brzy na to najít si chlapa na celý život? 
I když zas nemůžu soudit, ale nedokážu si asi představit situaci opačně, že ve třiadvaceti si najdu třináctiletého kluka. Zas záleží jak to cítíš, jestli ho opravdu tak miluješ? Je ti 17, máš před sebou spoustu možností…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
13.5.12 17:27
@Barush v čase keď som ho spoznala, som vyslovene chlapov nehľadala. Užívala som si mladosť a určite aj detstvo. Prišlo to celé náhle, spontánne.. Nie nadarmo sa hovorí, že keď človek nehľadá, tak si ho to nájde samé.
Ja viem, že ho milujem. Viem, že to nie je len zvyk ani strach zostať sama. Vo svojich citoch mám jasno, ale na druhej strane ako píšeš.. mám 17, život pred sebou a nechcem celé dni sedieť doma a hľadieť na mobil či mi náhodou nepípla sms.. Ale.. Srdce prahne po vzťahu s ním..... Neviem ako sa k tomu postaviť..
- Citovat
- Upravit
13.5.12 17:27
Předně je zajímavé a divné že Ty ve svých 13-ti!! letech si začala chodit s chlapem kterému bylo 23!!!!! 
já vím, nehodí se to sem a omlouvám se že si rýpnu ale mně když bylo 13 tak jsem se hrála na pískovišti-obrazně řečeno----
a jak už u bylo psáno, tak si mládě které má čas najít si životního partnera.. ono to bude bolet kór když o byla Tvoje velká láska ale máš čas!!!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
13.5.12 17:31
anonymni: Tak jestli ho miluješ tak máš jasno,ne?Zkuste si třeba spolu bydlet?Jestli i pak vám to bude fungovat.
@1simona1 Zas každý je ve 13 jinak vyspělý, já třeba už kouřila trávu. Ale je pravda že co se týče nějakého citového hlubší vztahu jsem byla fakt nevyzrálá 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
13.5.12 17:39
@Barush milujem, ale láska asi nie je všetko. Aspoň mám pocit, že to len láska nedokáže zachrániť. Ja som pre lásku schopná urobiť mnoho, ale trpieť pre ňu asi nie je správne. S bývaním by sa to, máš pravdu, celé vyriešilo. Ale ja som študentka a v dnešnej dobe nehnuteľnosti nie sú najlacnejšia záležitosť. Nemáme financie na vlastné bývanie a v blízkej dobe mať ani nebudeme 
a mňa asi časom zničí to neustále polemizovanie o tom či dnes pôjdeme niekam alebo nie, čakanie,… Rada by som to nejak vyriešila raz a navždy, len neviem jak… Nechcem mať pocit, že to celé ťahám ja a on sa len zvezie.
- Citovat
- Upravit
13.5.12 17:39
Ahoj zakladatelko, je normální, že to v tuto chvíli vidíš tak černě, tak to v lásce v tomhle krásném věku bývá. Jen je škoda, že se trápíš už dost dlouho..pokud jsi opravdu přesvědčená, že ho miluješ a váš vztah ti vyhovuje, co si s ním zkusit promluvit, všechno, to, co jsi tady napsala, mu říct..? Měl by tě pochopit a trávení společného času by pak bylo častější.
Na druhou stranu, pokud se takhle trápíš, je i možné, že by ti s někým jiným bylo lépe. Záleží na povaze - já jsem se svou první láskou nezůstala, v okolí mám ale alespoň dva případy párů, které spolu v takto brzkém věku (kolem 14-15let) začaly a jsou spolu dodnes.
A tomu začátku ve 13 - každý je na tom fakt jinak, já na pískovišti (též obrazně) opravdu touto dobou už taky nebyla..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
13.5.12 17:49
@An81 ďakujem za príspevok. Samozrejme, predtým ako som to hodila niekde na fórum, som to prebrala s ním. Otvorila som sa mu, že by som chcela byť s ním častejšie.. že to vnímam ako prirodzené a potrebné pre vzťah atď atď.. Mala som pocit, že to pochopil - dokonca sa vyjadril, že to vníma rovnako a že sa nemám báť a nechať to na ňom.. Ale ako som písala už v úvode, je to ako v kruhu. Raz je to vzťah v ktorom sme primerane často a raz sme spolu tak málo, že mi je z toho do plaču.. Preto neviem čo ďalej.. Ale v každom prípade ďakujem aj tak.. 
- Citovat
- Upravit
13.5.12 17:52
Já si myslím, že i když se ti to ted zdá nemožné, tak že na tebe ještě ta pravá láska čeká a tomuhle vztahu se jen za pár let zasměješ. Beru to ze své zkušenosti kdy jsem si myslela, že už nikdo nemůže být lepší než první láska. Ono se říká, že první láska je krásná v tom, že nevěříme, že někdy skončí…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
13.5.12 17:55
Tak se tolik netrap..chápu, že ho máš ráda a chtěla bys s ním být častěji. Na druhou stranu jsi v bezva věku, kdy si můžeš dělat jen to, co chceš. Proto by stálo za to nějak vše vyvážit - chodit ven s kámoškama, mít nějaký koníček a vztah. Jakmile s holkama nebo při sportu přijdeš na jiné myšlenky, už ti vše tak černé nebude připadat. A možná pak zjistíš, že je kolem tebe spousta jiných kluků a nechceš být ještě v tak dlouhodobém vztahu. Nebo naopak - utvrdíš si to a pak je to ten pravý
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
nehiik
13.5.12 18:01
Anonymní, vlastně moc nechápu, v čem je u vás zakopaný pes. Vadí ti jenom to, že se nevídáte tak často, jak bys chtěla? A není to tak, že bys ho chtěla vídat až moc často a on potřebuje čas i pro sebe? Máš nějaké koníčky? Trochu mám z tvého popisu pocit, že kromě něho nemáš jiné zájmy, ale možná to tak není, jenom se o nich nezmiňuješ.
To že ti teď nepíše podle mě nic neznamená, třeba se bojí, že to bude pořád dokola stejné.. Zkus si s ním promluvit, jak si představuje váš vztah, jak často by se chtěl vídávat, kolik času potřebuje pro sebe.. držím palce:)
- Citovat
- Upravit
Anonymní
13.5.12 18:08
@nehiik uznávam, že to možno celé vyznelo chaoticky a zvláštne. Som trochu rozrušená a tiež, keby mám písať všetky okolnosti, tak by toho textu bolo mnoho.. Nie som z tých čo by boli zavesené na partnerovi a nikam ho nepúšťali. Ja nemám nič proti tomu ak ide s kamarátmi von alebo ak sa venuje svojim koníčkom - na to som nikdy ani pol slova nepovedala. Ale nemyslím si, že byť spolu 2 hodiny do týždňa príp. ani raz do týždňa (vo vyhrotenom prípade) je normálne, zvášť ak býva kúsok a sedí doma. Ja mám svoje koníčky, nechcela som byť nikdy ako „stíhačka“.. Ale bolí ma ak nemôžem byť (lebo druhá strana nejaví záujem) so svojou láskou v čase keď obaja nemáme nič na robote. Kľudne aj len na pár min. za deň. Alebo očakávam veľa?
A ďakujem, rozhovor s ním asi (určite) ešte potrebný bude..
- Citovat
- Upravit
Anonymní
13.5.12 18:23
Nevím, ale na mně to působí, jako že jste se poznali prostě moc brzy, navíc ten Váš věkový rozdíl také není Ok. Vztah se zatím nikam neposunuje, je to stereotyp. Tobě ještě není 18, aby jste mohli budovat nějakou společnou domácnost, on už věk na to dávno má. I když se milujete, asi to není ten pravý na celý život, když už teď nevíte co dál. 
Stalo se mi něco podobného, poznali jsme se když mi bylo 14, chodili jsme spolu 5 let, někdy jsme se spolu nudili, nakonec to skončilo tak, že si našel starší se kterou měl hned po pár měsících dítě a vzal si ji. Přitom mně celou dobu tvrdil, jak se nechce ženit dřív jak ve 28 letech. Užívej si s kamarádkami, a nech ho se vyjádřit, když to neudělá, třeba potkáš někoho jiného. 
- Citovat
- Upravit
neehik
13.5.12 18:26
@Anonymní píše: @nehiik uznávam, že to možno celé vyznelo chaoticky a zvláštne. Som trochu rozrušená a tiež, keby mám písať všetky okolnosti, tak by toho textu bolo mnoho.. Nie som z tých čo by boli zavesené na partnerovi a nikam ho nepúšťali. Ja nemám nič proti tomu ak ide s kamarátmi von alebo ak sa venuje svojim koníčkom - na to som nikdy ani pol slova nepovedala. Ale nemyslím si, že byť spolu 2 hodiny do týždňa príp. ani raz do týždňa (vo vyhrotenom prípade) je normálne, zvášť ak býva kúsok a sedí doma. Ja mám svoje koníčky, nechcela som byť nikdy ako „stíhačka“.. Ale bolí ma ak nemôžem byť (lebo druhá strana nejaví záujem) so svojou láskou v čase keď obaja nemáme nič na robote. Kľudne aj len na pár min. za deň. Alebo očakávam veľa?
A ďakujem, rozhovor s ním asi (určite) ešte potrebný bude..
Děkuju za upřesění… Tak to je špatný:( Jestli bydlí kousek od tebe a nenamáhá se ani jednou za týden na pár hodin zvednout zadek a dojít za tebou:( Nevím, co poradit. Asi bych si s ním naposledy zkusila promluvit, proč se tak chová, jestli je ochotný s tím něco dělat.. A kdyby se to nezměnilo, bohužel bude nejlepší řešení se rozejít.
- Citovat
- Upravit
Breuovi
13.5.12 18:32
Pokud nebude jevit zájem,tak ho nech jít.Takových kluků třeba ještě potkáš a někde na tebe čeká lepší.Každý je nahraditelný.Pro jedno kvítí slunce nesvítí.
Třeba víš jak je ten citát: Nikdy nespěchej na lásku čistou,ona má svůj směr i cíl,cestu k Tvému srdci zná..
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
ahojte. mám len obyčajných 17 rokov a v duši veľkú bolesť. Je mi ťažko písať také súkromné veci na „verejnosti“ aj keď anonymne, ale aspoň zčasti sa to pokúsim načrtnúť. S priateľom sme sa spoznali keď mne bolo iba 13 rokov. (on je o 10 rokov starší).. Prišlo bezhlavé zaľúbenie na obi dvoch stranách. Obaja sme sa vo vzťahu pohybovali opatrne ako na ľade - bola som mladá a neskúsená, krehká.. čo si uvedomoval aj on. Trávili sme spolu kopec času, spoznávali sa..
Až sa to neskôr celé začalo nejako kaziť. Boli spolu stále menej a menej (myslím, že nie mojou vinou). Volal ma stále menej von a náš vzťah naberal aj iný rozmer - viac sme boli podráždení, viac sme sa hádali (celé dni sme ale spolu komunikovali pomocou internetu, či telefónu). Sama som bola nervózna z toho, že spolu skoro vôbec nie sme (bývame od seba kúsok). Pred rokom to vyvrcholilo k rozchodu. 2 mesiace sme boli od seba, trpela som ako kôň a očividne aj on. Bojoval o mňa. Sľuboval ako budeme spolu častejšie atď. Po dlhom prehováraní sme sa dali dokopy.
Neuveriteľne túžim po krásnom harmonickom vzťahu s ním, ale neviem ako to docieliť a či má vôbec zmysel o to všetko bojovať.. Vidím to len ja tak čierne alebo zveličujem? 
Teraz sa točím ako v blúdnom kruhu. Raz sme spolu každý deň a trvá to pár dní, potom zas ako keby utlo a sme spolu málo (pádny dôvod na to nie je-aspoň o ňom neviem). Pred asi mesiacom som s ním ukončila akýkoľvek internetový kontakt - predsa je iné celé dni si písať a nebyť spolu a iné nebyť spolu a ani o sebe nič nevedieť. Spočiatku to bolo fajn, boli sme spolu často. Bolo na ňom vidieť, že mu chýbam a keď sme boli spolu bol ako čerstvo zaľúbený chlapec. No zas sa to dostalo do zlej situácie. Pochytili sme sa cez mobil, v afekte som navrhla rozchod na čo on len rezignovane súhlasil (aj keď s tým, že o mňa nechce prísť a bude ho to mrzieť, ale vraj mi nechce ubližovať). Po vychladnutí som mu napísala aby sme nerobili unáhlené závery atď, súhlasil.. Ale odvtedy sa mi vôbec neozval. Ja viem, mohla by som sa aj ja. Ale stále mám pocit, že ja som tá čo stále len pozerá na mobil a ako hlúpa čaká, čaká… Mám pocit ako keby si ma vôbec nevážil
ak to niekto dočítal až do konca tak Vám ďakujem..
PS: popri tom všetkom keď sme spolu reálne nevidím na našom vzťahu žiadnu chybu. Dokonca priateľ neštrí slovami o našej láske, svadbe, budúcich deťoch.. Ale tá cesta aspoň pre mňa plná utrpenia kým sa dostaneme von, ma ubíja, ničí..