Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Anonymní píše:
Já vím, jak to myslíš, ale byla to obrovská chyba, ale já bych se už hlouběji nepropadla. Dost mě to srazilo a to, že to nechci přiznat, není o tom, že nechci. A že bych něco záměrně tajila. Hrozně se stydím.
Ale propadla. Kdyby ti banka půjčila, neřešila bys jednu lež a dluhy, jinou a větší? Otevři oči. Ano stydíš se a proto jsi chtěla lhát a obirat manžela o peníze ještě víc? To děláš kvůli sobě, kvůli svému egu. Jenže jsi v manželství, ty bys neměla ani přemýšlet tím způsobem, jakým přemýšliš. To, co jsi predvedla, to nebyla JEDNA chyba, jak se snažíš stavět. To byla celá série hloupostí, kdy jsi řešila jen sebe. Sorry, ale je to tak. Chyba by byla prohrát 10 tisíc, přiznat se, omluvit a skoncit. Tys prohrála nejen původní vyhru, ale udelala jsi vědomě další a další a další rozhodnutí hrát, až jsi byla na nule. A šla jsi v tu chvíli za manželem? Ne, žádala jsi o půjčku, abys mohla dál lhat, podvadet a pripravovat rodinu o další peníze (úroky), hlavně že TY se nebudeš muset postavit do nepříjemné situace, ty si nezkazis povest, o tobě se nedozvi okoli, cos provedla. Tohle podle mě pořád nevidíš. Pořád myslíš jen na sebe a jak zamest svuj prusvih pod koberec. A dokud to tak bude, tak si odpuštění a pochopení nezasloužíš. Máš šanci tohodle monumentalniho fuckupu využít a stát se lepším člověkem a lepší partnerkou. Nebo dál lži a každý den se strachuj, kdy manžela napadne, že byste mohli peníze na účtu nějak rozumně použít. Ale tak třeba tou dobou už budeš pracovat a budeš si moct za zady sveho může půjčit ![]()
Priznej se… za chyby se plati. Priznej se i proto, abys nezaplatila jeste vic, protoze se obavam, ze ve snaze zatajit tu prohru se drive nebo pozdeji pokusis (vy) hrat znovu. Priznej se, ze mas problem a pokuste se resit ho spolu.
Před chvílí jsem to řekla muži, jen tu brečím, šel pryč a řekl mi, že toto mi nikdy neodpustí ![]()
@Anonymní píše:
Před chvílí jsem to řekla muži, jen tu brečím, šel pryč a řekl mi, že toto mi nikdy neodpustí
Udělala jsi to nejlepší, co šlo… Jasně, že se zlobí, ale přejde to
Zase co si budem, malinko si to „vyžrat“ musíš. Uvidíš, že se to vyřeší. Posílám hodně sil a doufám, že to vaše manželství nepoznamená navždy
![]()
@Katty22 píše:
Udělala jsi to nejlepší, co šlo… Jasně, že se zlobí, ale přejde toZase co si budem, malinko si to „vyžrat“ musíš. Uvidíš, že se to vyřeší. Posílám hodně sil a doufám, že to vaše manželství nepoznamená navždy
![]()
Děkuju moc. Nemůžu spát, je pryč. Psala jsem mu ještě SMSky, že se nechám zapsat i na registr vyloučených hráčů, že všechny účty předělame jen na jeho jméno a že chápu, že se zlobi. Vůbec nereaguje a tim, že jsem byla do teď, podle něj bezchybná, to pro něj musí být opravdový šok. Bojím se, že mi to nikdy neodpustí, ani nevím, kde teď, ve dvě ráno je. Tak takto mi ještě nebylo..
@Anonymní píše:
Děkuju moc. Nemůžu spát, je pryč. Psala jsem mu ještě SMSky, že se nechám zapsat i na registr vyloučených hráčů, že všechny účty předělame jen na jeho jméno a že chápu, že se zlobi. Vůbec nereaguje a tim, že jsem byla do teď, podle něj bezchybná, to pro něj musí být opravdový šok. Bojím se, že mi to nikdy neodpustí, ani nevím, kde teď, ve dvě ráno je. Tak takto mi ještě nebylo..
On vychladne. Jsou to jen peníze. Když nejde o život nebo o zdraví tak jde o hov.no.
Je to 80000 (ne, fakt do toho těch 110000 nepočítej, proč bys měla?), to snad naspoříš a není to žádná šílená částka. Pokud už na hraní ani nesáhneš, vlastně se zas tak moc nestalo… Nedělej z toho takový drama. A manželovi těch 110000 taky nesmrdělo, co? Muselo mu být jasné, že budeš pokračovat, když jsi vyhrála. Měli jste to dát na charitu, aby Tě to příště nelákalo, je to i jeho vina. Však těch 80000 našetříš, tak o co jde.
Ahoj,
znám to z druhé strany. Manžel odkládal každý měsíc 20 000 do akcií, s tím, že je to stabilní a kdykoliv to můžeme vybrat, tak jsem to moc neřešila. Navíc každý měsíc tam byl zisk. Dokud ovšem nepřišel pád a z milionu je 300 000. Jedno špatné rozhodnutí.
Tak prostě začínáme spořit od znova a doufáme, že za pár let to nebude až taková tragédie. No ale spíš s těmi penězi nepočítáme.
Budeme potřebovat větší byt, no hold máme smůlu. Prostě je důležité se přizpůsobit nové realitě. Člověk dělá chyby a někdy jsou hodně drahé. Buď k manželovi upřímná a hlavně se nezadluzuj dál!!! To by jsi upadla do totálně začarovaného kruhu.
Nejspíš budeš mít doma nějakou dobu dusno, ale lepší než se upsat ďáblu s nebankovní půjčkou.
Držím palce
V.
A to manželovi nebylo divný že jsi najednou měla 110 000? Nebo věděl žes to vyhrála?
@Anonymní píše:
Ahoj,
znám to z druhé strany. Manžel odkládal každý měsíc 20 000 do akcií, s tím, že je to stabilní a kdykoliv to můžeme vybrat, tak jsem to moc neřešila. Navíc každý měsíc tam byl zisk. Dokud ovšem nepřišel pád a z milionu je 300 000. Jedno špatné rozhodnutí.
Tak prostě začínáme spořit od znova a doufáme, že za pár let to nebude až taková tragédie. No ale spíš s těmi penězi nepočítáme.
Budeme potřebovat větší byt, no hold máme smůlu. Prostě je důležité se přizpůsobit nové realitě. Člověk dělá chyby a někdy jsou hodně drahé. Buď k manželovi upřímná a hlavně se nezadluzuj dál!!! To by jsi upadla do totálně začarovaného kruhu.
Nejspíš budeš mít doma nějakou dobu dusno, ale lepší než se upsat ďáblu s nebankovní půjčkou.Držím palce
V.
Kdo chce moc, nemiva nic.
Se stává, mohlo to byt i dva miliony. Tyhle apky jsou schválně dělaný, aby te to nepustilo. Uz to nikdy nedelej a bud v klidu. Nepos.rala si penize na lecbu ditete
Když vidím dnešní mladé muže, jak zachází s financemi, 200 tisíc sem 200 tisíc tam, nic to pro ně není. Jsou i v mínusu. To vy nejste, nedopust, aby se tak stalo a nic si nepůjčuj!
Před 4 lety v rodině synovec propálil svou vlastní blbostí asi čtvrt milionu. Půjčila mu babička, ubytovala ho, hlídala, aby chodil do práce, sedla mu na účet a dostával od ní kapesné. Pomohla mu vyškrábat se zpět na nulu, aby se měl od čeho odrazit. Dál už je to na něm. Ty v takovém průšvihu nejsi, nedopust to nápady typu půjčit si nebo to chtít získat zpět, dostaneš se jen a pouze do mínusu.
Hele upřímně, to ve finále nejsou skoro žádné prachy, je to blbý, chápu že tě to štve, chápu, že chlap je naštvaný, ale tohle je velmi malý trest. Hlavně na to už nehrab. V září jdeš do práce a dosporis to.
Já vím, jak to myslíš, ale byla to obrovská chyba, ale já bych se už hlouběji nepropadla. Dost mě to srazilo a to, že to nechci přiznat, není o tom, že nechci. A že bych něco záměrně tajila. Hrozně se stydím.