Můj život skončil

Téma je zamknuté a nelze do něj již dále přispívat

Velikost písma:
Nikolka1122
28.2.19 12:47
@Tichošlápek píše:
@Nikolka1122 to jsou kecy. Jak tohle můžeš radit někomu, koho neznáš? Ja třeba po trávě sedím v koutě a brecim - to by ji paradne pomohlo, co? A vůbec uz ta logika - je ti blbe, mas životní karambol, vem si drogu, bude lip. Uvědomuješ si jak velký z toho muze byt průšvih do budoucna?

všichni tady radí a nikdo jí nezná ne.. ona sama ví, jaký by s toho mohla mít stav
a ty léky, který jí tady radí, to asi drogy nejsou ne :D :D tohle aspoň vyroste samo z hlíny..

  • Upravit
1054
28.2.19 12:47

@hartiepa Alespoň někdo má srdce :srdce: u některých místních vševědoucích dam mi připadá,že mají citu a empatie jak rozjetá lokomotiva.Až se jim složí někdo v rodině,tak budou překvapené,až si takový člověk bez energie sáhne na život.

  • načítám...
Anonymní
28.2.19 12:48
@jenny.fields píše:
Jdi k psychologovi. Sebelítost už jsi si pár dní/týdnů dala a teď je na čase se posunout. Nepíšeš, kolik ti je, ale je třeba se odstrčit a alespoň pomalu začít.

psychologa mám, jdu příští tyden. Zkusím s ním probrat vatiantu, že bych fakt odjela úplně pryč.

  • Upravit
Nikolka1122
28.2.19 12:49
@Anonymní píše:
psychologa mám, jdu příští tyden. Zkusím s ním probrat vatiantu, že bych fakt odjela úplně pryč.
:palec: :palec: :palec:
  • Upravit
dagmarkaa
28.2.19 12:55
@Nikolka1122 píše:
sto lidí sto chutí..
já bych zase nechtěla být nikdy tak mimo, abych musela brát léky

Duše je křehká děvče, nikdy neříkej nikdy!

  • Upravit
18001
28.2.19 12:57
@dagmarkaa píše:
Duše je křehká děvče, nikdy neříkej nikdy!

souhlas :nevim: člověk nikdy neví co se kdy stane a kdy bude ještě za nějaký zobaníčko rád :nevim:

  • načítám...
14642
28.2.19 13:00
@Anonymní píše:
psychologa mám, jdu příští tyden. Zkusím s ním probrat vatiantu, že bych fakt odjela úplně pryč.

Je mi to moc líto za tebe, že musíš řešit takové věci. Ale nejde o život, nikdo ti neumřel, jsi mladá, zdravá a bez závazků.Znám ze svého okolí hned tři podobné případy. Všechny odjely ze dne na den do zahraničí. A všechny se mají dneska báječně, i když začátky byly těžké. A jsou vděčné dokonce i těm chlapům, kvůli kterým odjely do ciziny, protože jinak by se měly daleko hůř, než teď. Neboj se, nic netrvá věčně, a nic se neděje jen tak pronic-zanic. Věřím, že na tebe čeká něco daleko lepšího.Držím moc palce. :kytka:

  • načítám...
12834
28.2.19 13:31
@Anonymní píše:
Tohe kdybych udělala :think: to by byla asi nejodvážnější věc v mym životě. :think: Líbí se mi to, ale co když to nezvladnu? :roll: Jsem ustrašená a mohla bych se z toho složit. :zed: Je toho na mě moc.

Z ceho mas strach? Z uklizeni pokoju? Te zauci. :nevim:
Nebo pomocna sila do kuchyne. Krajet zeleninu a myt nadobi zvladnes. ;)

  • načítám...
Janli
28.2.19 13:32
@Nikolka1122 píše:
To si raději dej špeka.. než se cpát další chemií..

Radši budu měsíc zobat lexík, než aby ze mě byla vyhulená fetka :roll: .
Zakladatelko, zažila jsem horší. Já se s partnerem rozešla po tom, co jsme ten dům postavili a já si v něm vytvořila domov. Ať chceš nebo nechceš, zvedni se a jdi něco dělat. Nepěstuj si tu depku, ale dokopej se k jakékoliv činnosti. Stanov si cíle do budoucnosti, najdi si byť jen jedinou věc, třeba sebehloupější, na kterou se budeš těšit. Ať chceš nebo ne, život jde dál…

  • Upravit
259
28.2.19 13:39
@smutny klaun2 píše:
Pokud jsi dostala antidepresiva,chvíli trvá,než zaberou.Pokud je nemáš,nech si je napsat,uleví se Ti.

ale antidepresiva jsou v tomhle pripade k nicemu a zaberou až za pár dní, né hned. pokud Anonym potřebuje, at zajde jen tak na pokec k psychoušovi, a nebo s kamaradkama, a tem se vypovidá, a nebo jen tak do domova duchodcu, spousta babiček a dedečků nemá nikoho a ty jí budou poslouchat pořád, i když se bude opakovat, a třeba jí to pomůže :)

no a nebo jak tu někdo psal, at si najde práci někde i s úbytkem, a má klid :) ted na sezonu toho bude hodně.

jinak co se týče tech antidepresiv, tak vím, jako zdr sestra, že ti jen pomohou ty problémy upozadit, ale budou tam stejně, a tobě nezbude nic, než se s tím nějak vypořádat

  • načítám...
Anonymní
28.2.19 13:48
@TopSecret píše:
Z ceho mas strach? Z uklizeni pokoju? Te zauci. :nevim:
Nebo pomocna sila do kuchyne. Krajet zeleninu a myt nadobi zvladnes. ;)

ne, z toho ne :mrgreen: spíš z psychiky.jsem takovej labilnější jedinec

  • Upravit
4071
28.2.19 14:42

Přečti si knihu Narodily se, aby přežily. Mohlo by tě to namotivovat, protože to jsou skutečné příbeh,, kdy lidi nezačínaly z nuly, ale z mínus padesáti.

  • načítám...
1403
28.2.19 15:48

a vy co radíte, „zvedni zadek“ a jdi něco dělat, když byste byly v takové situaci tak byste doma „nekopřili“ ?? já se teda přiznám, že bych dělala to co zakladatelka (i jsem to sama zazila po rozchodu a to vztah trval 4 měsíce a ne 10 let..)… myslím, že to k tomu holt patří v tom největším šoku … někdo by třeba dělal pravý opak, ale to je o povaze.. proste to zkus nějak přežít… zajdi s nějakou kamoskou, co te vyslechne na kafe nebo tak, poustej si filmy (nejlépe kde jsou na tom lidi podobne a dobre to dopadne :)) a den ode dne to bude snad lepší, na přetrpění toho nejhoršího doporucuju taky nějaké prasky od doktora…

  • načítám...
21311
28.2.19 15:49

@alialiali ano, pro mne je pasivita nejhorší možné řešení. Je to jak byt v kleci, kterou si postavim sama. Brrr úplně mi z toho sibe

  • načítám...
Anonymní
28.2.19 15:57

Stalo :-) a zpětně nejlepší období v životě. Když nepočítám to teď. Můžeš dělat vše jen podle sebe a naučit se jak to chceš ty. Nový restart. Z odborné pomoci, mě pomohly knížky, dlouhé procházky a na noc prášky na spaní. Udrží se klid, chuť k jídlu i odpadne brečení do noci, budeš odpočatá, silná, hlava čistá.

  • Upravit

Téma je zamknuté a nelze do něj již dále přispívat

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky

Ikona - Lucie Machová

Mgr. Lucie Machová