Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Téma je zamknuté a nelze do něj již dále přispívat
@Černá vdova píše:
Dobře, chlapa škrtáme, momentálně je k ničemu.
Co potřebuješ řešit dřív? Práci nebo bydlení?
super
děkuji. psychiku a práci. zaměřit se na svůj život, na sebe.konecně po letech.
@Anonymní píše:
superděkuji. psychiku a práci. zaměřit se na svůj život, na sebe.konecně po letech.
Já když jsem potřebovala rychlou změnu, nechala jsem se ostříhat. Co třeba navštívit kadeřníka? Udělat nějakou změnu? Barvu, střih, délku vlasů...... Je to rychlé a je to hned vidět. Já jsem se teď nechala ostříhat na krátko (ale neměla jsem moc dlouhé vlasy). Hrozně mi to prospělo a cítím se super.
V čem všem ses v posledních letech zanedbávala? Hlavně nepiš ve všem, to je moc široký pojem. ![]()
@Černá vdova píše:
Já když jsem potřebovala rychlou změnu, nechala jsem se ostříhat. Co třeba navštívit kadeřníka? Udělat nějakou změnu? Barvu, střih, délku vlasů...... Je to rychlé a je to hned vidět. Já jsem se teď nechala ostříhat na krátko (ale neměla jsem moc dlouhé vlasy). Hrozně mi to prospělo a cítím se super.V čem všem ses v posledních letech zanedbávala? Hlavně nepiš ve všem, to je moc široký pojem.
na to nemám nàladu, ja si navíc v úćesu jedu to svoje
ale včera jsem si koupila novej makeup a tvařenku a balzámek na rty. z toho jsem měla chvilku radost. trochu se z toho dlouhýho spánku probouzím, dneska jsem poslouchala ptaky, jak už zpívájí a to mi udělalo dobře. zítra mam psychologa.
zanedbávala jsem se asi v přístupu k sobě
nějak jsem ztratila sama sebe. zodpovědnost za sebe jsem hodila na chlapa a žila si skoro free život. a nedělám co chci já, furt si říkám co na to ostatní, co si asi myslí. snažím se někomu zavděčit a je to k ničemu.chtěla bych najít nějakou životní rovnováhu,klid.
děkuju za rady a že píšeš
jsem za to ráda.
@Anonymní píše:
na to nemám nàladu, ja si navíc v úćesu jedu to svojeale včera jsem si koupila novej makeup a tvařenku a balzámek na rty. z toho jsem měla chvilku radost. trochu se z toho dlouhýho spánku probouzím, dneska jsem poslouchala ptaky, jak už zpívájí a to mi udělalo dobře. zítra mam psychologa.
zanedbávala jsem se asi v přístupu k soběnějak jsem ztratila sama sebe. zodpovědnost za sebe jsem hodila na chlapa a žila si skoro free život. a nedělám co chci já, furt si říkám co na to ostatní, co si asi myslí. snažím se někomu zavděčit a je to k ničemu.chtěla bych najít nějakou životní rovnováhu,klid.
děkuju za rady a že píšešjsem za to ráda.
Ano, zřejmě žiješ život někoho jiného. Nevím, jestli Tě to uklidní, ale já jsem teda taky žila život jiných.....
Já si už pár let žiju podle sebe, ale je to posledních asi deset let a radost z toho mám tak poslední tři roky
.
I teď poslouchám, že bych měla dělat tohle a tamto a něco jiného zase nedělat… už to jen vyslechnu a myslím si svoje (dřív jsem se prostě zachovala podle doporučení
). Už se mi kolikrát i podaří udržet se ve své lajně a nenechám se vykolejit ničími poznámky o tom, co bych měla.....
Líbí se mi, že sis koupila líčidla a že Tě potěšil ranní zpěv ptáků. To je super, že vnímáš takové věci. Zdá se mi, že se postupně vracíš do rovnováhy a že to děláš pomalu a s rozvahou
.
K psychologovi jdeš poprvé nebo už jsi u něj byla?
Když můžu, pomůžu. Jsem ráda, že moje životní zkušenosti jsou někomu k užitku
.
@Černá vdova píše:
Ano, zřejmě žiješ život někoho jiného. Nevím, jestli Tě to uklidní, ale já jsem teda taky žila život jiných.....
Já si už pár let žiju podle sebe, ale je to posledních asi deset let a radost z toho mám tak poslední tři roky.
I teď poslouchám, že bych měla dělat tohle a tamto a něco jiného zase nedělat… už to jen vyslechnu a myslím si svoje (dřív jsem se prostě zachovala podle doporučení). Už se mi kolikrát i podaří udržet se ve své lajně a nenechám se vykolejit ničími poznámky o tom, co bych měla.....
Líbí se mi, že sis koupila líčidla a že Tě potěšil ranní zpěv ptáků. To je super, že vnímáš takové věci. Zdá se mi, že se postupně vracíš do rovnováhy a že to děláš pomalu a s rozvahou
Když můžu, pomůžu. Jsem ráda, že moje životní zkušenosti jsou někomu k užitku.
K psychologovi jdeš poprvé nebo už jsi u něj byla?.
chodím už dlouho, původně kvůli něčemu jinýmu.už jsem chodila jen 1× za 2 měsíce jen tak a kontrolní sezení a teď chodím zas pravidelně. maš pravdu, snažím se zaměřovat na to co mi dělá dobře a nenutím se do ničeho jak dřív. snažím se zkusit žít tím, co je teď. jde to blbě, ale snažím se.a je to i zvláštní. sledovat co je dobry, z čeho mám dobrej pocit, z čeho ne. všímat si těch ,,blbostí" jako zpívaní ptáků a tak. jak kdyby člověk spal a najednou procitl
neřešit nepodstatny věci. nevím jestli to je práškama, ale i jsem si dost uvědomila ty věci, co byly blbě. asi když se člověku všechno podělá, tak najednou přehodnotí. buď musí, anebo to přijde přirozeně.
teď ještě neřešit ostatní, jen sebe a bude to na dobré cestě ve všem snad.
ty máš asi za sebou taky dlouhou cestu podle toho co píšeš ![]()
…snad nepíšu úplny nesmysly
dřív když jsem tohle někde četla, tak jsem úplně nechapala, co tím lidí myslí.
@Černá vdova píše:
Dobře, chlapa škrtáme, momentálně je k ničemu.
Co potřebuješ řešit dřív? Práci nebo bydlení?
Au, ten škrt propiskou přes hruď bolel.
.
Ale už vím co mi pomůže, taky nemůžu najit už aspoň dva roky nějakej impuls aby mě trochu bavil svět. Nechám se ostříhat a koupím si paletu, mascaru a lak na nechty a namaluji se. ![]()
@Anonymní píše:
chodím už dlouho, původně kvůli něčemu jinýmu.už jsem chodila jen 1× za 2 měsíce jen tak a kontrolní sezení a teď chodím zas pravidelně. maš pravdu, snažím se zaměřovat na to co mi dělá dobře a nenutím se do ničeho jak dřív. snažím se zkusit žít tím, co je teď. jde to blbě, ale snažím se.a je to i zvláštní. sledovat co je dobry, z čeho mám dobrej pocit, z čeho ne. všímat si těch ,,blbostí" jako zpívaní ptáků a tak. jak kdyby člověk spal a najednou procitlneřešit nepodstatny věci. nevím jestli to je práškama, ale i jsem si dost uvědomila ty věci, co byly blbě. asi když se člověku všechno podělá, tak najednou přehodnotí. buď musí, anebo to přijde přirozeně.
teď ještě neřešit ostatní, jen sebe a bude to na dobré cestě ve všem snad.
ty máš asi za sebou taky dlouhou cestu podle toho co píšeš
Začínáš žít nový život. Byla jsi zvyklá na něco a to něco prostě skončilo. Postupně se postavíš na vlastní nohy. Půjde to možná ztuha, protože jsi zvyklá na oporu, ale zanedlouho zjistíš, že žít si po svém a dělat si, co mi vyhovuje je prostě super. Chce to ale čas. Proto je podle mě dobré začít menšími cíli a úkoly, protože hned uvidíš výsledek a povzbudí Tě to do dalších aktivit. A z případných neúspěchů si nic nedělej, jen se z toho pouč pro příště. Jsme jen lidi a všichni děláme chyby. ![]()
@Anonymní píše: …snad nepíšu úplny nesmyslydřív když jsem tohle někde četla, tak jsem úplně nechapala, co tím lidí myslí.
Nepíšeš nesmysly. Začínáš vnímat úplně jiné věci a to je super. Nejdřív jsi šťastná a spokojená, tak nevidíš neslyšíš, protože jsi ovládaná láskou a štěstím. Pak se začnou vynořovat problémy, tak je začínáš řešit. Tušíš, že je něco špatně, ale zabíráš víc, abys to vyřešila. Problémy se kupí, zabírají Ti víc energie a nemáš už ani pomyšlení vzpomenout si, jak to bylo prima na začátku vztahu. Nakonec už Tě pohltí problémy úplně a nějaký zpěv ptáku a to, že je nádherný slunečný den je Ti úplně u zadku, protože už nemáš kapacitu vůbec na nic a večer jsi ráda, že jsi přežila den. Pak se ty problémy nějakým způsobem vyřeší (z Tvé nebo cizí vůle), rezignuješ a plácáš se v pocitech viny, v pocitech marnosti a zbytečnosti, takže nějaké krásno kolem nás… no a co, že je pěkně
. Ale i do těch smutků a bolestí začne časem prosakovat pocit, že je vlastně pěkně, že se mi dneska něco podařilo, že se na mě usmála v obchodě prodavačka, že mi někdo podal pomocnou ruku, i když nemusel… Bude to lepší a lepší, ale fakt to chce ten čas. A taky to chce nějakou aktivitu. ![]()
@Černá vdova já se o íkendu dozvěděla jestě jednu takovou hnusnou věc, která mě vrátila zas na začátek
byla jsem i u psycholožky, včera. Přišla jsem od ní víc na kaši, než když jsem tam šla. Pravda bolí no
Jen jsem přisla domů, převíkla se a zelezla do postele. Cítím tu marnost,ale nic mi s tím nejde udělat. Cítím křivdu, že too clověka s kterým jsem tolik let žila vlastně neznám. A jak mě mohl zklamat místo aby mě podpořil.
@Anonymní píše:
@Černá vdova já se o íkendu dozvěděla jestě jednu takovou hnusnou věc, která mě vrátila zas na začátekbyla jsem i u psycholožky, včera. Přišla jsem od ní víc na kaši, než když jsem tam šla. Pravda bolí no
Jen jsem přisla domů, převíkla se a zelezla do postele. Cítím tu marnost,ale nic mi s tím nejde udělat. Cítím křivdu, že too clověka s kterým jsem tolik let žila vlastně neznám. A jak mě mohl zklamat místo aby mě podpořil.
Potřebuješ tu informaci zpracovat. Podle reakce soudím, že Tě to hodně zasáhlo. Cítíš marnost, ale zatím s tím nemůžeš nic dělat.
Poradila Ti aspoň psycholožka něco?
Taky se mi stalo, že jsem k psycholožce přišla celkem v pohodě a ona mě rozsekala. Ale už jsem zapomněla, co to bylo. Určitě se to týkalo mě, došlo mi, jak jsem pořád v něčem nemožná a marná. S odstupem jsem došla k názoru, že to takhle nechci a začala jsem s tím určitě něco dělat. Už ale fakt nevím, co to bylo. ![]()
Nechceš to psaní přehodit do soukromých zpráv? ![]()
Dobrý deň,
diskusiu na žiadosť zakladateľky zamykám.
Pekný deň
,
Kristína
Téma je zamknuté a nelze do něj již dále přispívat
Dobře, chlapa škrtáme, momentálně je k ničemu.
Co potřebuješ řešit dřív? Práci nebo bydlení?