Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Musíme jezdit za babičkou?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
Jenika
2.1.11 21:49
- Citovat
- Upravit
Michaelakkk
2.1.11 21:58
Anonymní píše:Michaelakkk píše:je jí 11 … zatím neprovedla nic hroznýho, je „jenom“ drzá, prdí na všechno, zajímají jí nemom kluci…nechci jí nechávat samotnou, protože babi nechce být sama…je to moje dítě…nebudu čekat, až něco vyvede…mmch stejně to vidí manžel…není to o tom, že to není moje mamka, ale jeho
A kolik je dceři? a co provádí za lumpárny?
mám 11 letou sestru, když byla sama doma se svojí kamarádkou experimentovali s cukrem, vodou, octem, práškem do peč. a pozor s KRTEK (louhovými kuličkami) 
tak vím o čem mluvíš
- Citovat
- Upravit
3.1.11 09:01
Jeninka- plácáš nesmysly, mluvím o jiné energii. Navíc nikde nebyla zmínka o otravování. A nevidím nic špatného na tom, když se nechci nechat citově vydírat 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
HelenaD
15.10.11 23:06
Trochu jiné trápení
Mám babičku, která k nám jezdí na každý vikend. Zpočátku to bylo hlavně proto, že babičce zemřela její jediná dcera, a tak jsme ji chtěli pomoci, aby nebyla tak samotná. Ta to ale bere jako samozřejmost, neustále nás komanduje, zasahuje do výchovy dětí a prostě se u nás chová víc než jako doma. Do té doby poklidná domácnost se tak o víkendu hroutí, jsou neustále scénky, naříkání a s manželem jsme oba vyčerpaní nuceni nastoupit do dalšího pracovního maratonu. Když jsme si s babičkou promluvili, že to tak dál nejde a že potřebujeme také čas pro sebe, tak se strhla citová scénka, pláč a výčitky (cizí lide se k ní chovají lepe nez vlastni atpod.) a jede se tím pádem ve starých kolejích. Jezdí s námi dokonce na všechny dovolené a už je to skutečně nad naše síly, protože je na pláč okamžitě zapomene a je všude generálem a my všichni se jí musíme podřizovat. Nemluvě o tom, že naše děti jsou v týdnu srovnané do latě a jamile cítí její rozmazlující přitomost, tak je po víkendu zas celý proces nanovo. Už jsem zkoušela si naplánovat aktivita na víkendy mimo město, ke známým na chatu i do zahraničí, ale ona má vždy tolik sebevědomí se „automaticky přidat“ a nakonec i „prudit“ i naše známé /např. prohlásit v nejlepší zábavě, že by se mělo jít spát, neboť je nerozumné, aby děti v tomto čase ještě nebyly uloženy/. Po dobrém jsme to zkoušeli, vysvětlovali, ale marně. A lest v podobě plánování programů nám také nevyšla. Bojíme se vyhrotit to nějak do extrému, přece jen má babička skoro 80 let a je skutečně sama, ale i my potřebujeme svůj čas a své volno. Máte někdo podobné zkušenosti? Poradíte?
- Citovat
- Upravit
15.10.11 23:10
To jste nikdy bez ní nikde nebyly? Někam na návštěvu ke známým, na výlet…Jojo, staří lidé rádi citově vydírají…Ale není to s nima ve skutečnosti tak horké…Neměli byste se nechat omezovat, kor, když babi v týdnu úplně samostatně funguje..
Jen mě zaráží, že jste jí ještě nikdy třeba dopředu neřekli, že byste chtěli jet někam sami.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.10.11 23:14
teda…ty víkendy s ním doma bych jakž takž ještě srtpěla…ale návštěvy u známých a aktivity s nima ???
to ne !!!
prostě řekni ne…určitě bude scéna, musíš to vydržet, ale jsou nějaké limity…a chápu, že ti to bude na jednu stranu líto…
co na to tvůj manžel ????
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.10.11 23:33
Tedy to je situace. Opravdu s vámi cítím. Zkušenost přímo s takovou situací nemám, ale trochu podobné citové vydírání znám. Pokud to dospělo až tak kdy nemáte trochu odpočinku, času pro sebe a klidnější víkend a kdy jdete z jednoho stresu (s babičkou) do dalšího v pracovním týdnu, tak bych to nechala nějak vyhrotit. I za cenu slz a nářků.
Mám možná pitomý nápad, ale co babičce pořídit nějakého domácího miláčka na kterého by se soustředila?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.10.11 00:09
Je tak to teda fest nezávidím. Je blbé počasí,škoda, já bych zase naplánovala víkend na kolách se zastávkama na přespání atd…prostě něco kde si jsem jistá, že babička neudejchá.Možná je to „vtěrka“ ale určo se nepožene do „infarktových“ aktivit.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.10.11 00:17
Ahoj,
mám za sebou 4 roky psychologie a taky mnoholet zkušeností s vlastní babičkou.
Z psychologického hlediska - je stáří hrozně těžké. A zvlášť, když starý člověk příjde o partnera. Všichni jeho kamarádi postupně umírají a on si čím dál víc uvědomuje vlastní smrt. Je jen velice málo těch, co stáří berou takové jaké je a pak je veliké procento těch, co začnou pomalu šílet… Rozděluje se to do několika typů. A vy máte tu lepší variantu, že se prostě maminka chce obklopit mladými lidmi, v horším případě je začne terorizovat.
Snaž se ji pochopit. Já vím, že je to obtěžující každý víkend u ní trávit, ale ber to tak, že ona nikoho jiného nemá. A to že vám vaří, i když jste řekli, že nepřijedete - chybí jí společnost. Dělá to do jisté míry naschvál, ale jen proto, že je jí smutno, nemyslí to zle.
Já bych s tím omezováním návštěv moc nehazardovala… Vyřešit se to určitě nějak dá, ale podle mě ona na to bude reagovat negativisticky. Spíš se třeba s manželem střídejte, že nemusíte jet vždy oba, abyste měli aspoň trochu času sami na sebe a nebo před návštěvou babičky jeďte někam na výlet, ať máte pocit dobře naplněného víkendu. Taky si myslím, že by se měla hlavně dcera starat o svou maminku, takže by to chtělo promluvit si se starší sestrou a donutit ji k tomu, aby vlastní maminku navštěvovala častěji.
Můj dědeček zemřel před 5 lety a babička od té doby velmi chřadne. Má spoustu zdravotních problémů, některé si vymýšlí nebo přikresluje, ale už to s ní není zrovna nejlepší. Je zlá na všechny okolo, všechny pomlouvá… Já ji neměla ráda od dětství, byla vždycky strašně krutá, nesmělo se u ní brečet, pořád se mi posmívala, nadávala mi, že jsem nešikovná apod. Nikdy jsme neměly moc dobrý vztah. Moje maminka za ní chodí každý den. Uklízí jí, vaří jí, povídá si s ní… Nic z toho nemá, babička ji akorát vždycky nadává, u ostatních ji pomluví, že se jí málo věnuje (že příjde jen na hodinu denně)… A máma i přesto všechno se o ni stará. Taky ji to obtěžuje, netěší jí to a když se jí zeptám, proč se prostě na babičku nevykašle, tak mi na to odpoví jediné: Je to přece moje maminka, ať už je jaká je!
A já si tohle nosím v srdci. I když jsme se s babičkou nikdy neměly rády, tak se jí snažím často dávat najevo, že na světě není sama. Moc času ji v životě už nečeká, navíc je strašně „zapšklá“, ale byla bych moc ráda, aby jednou umírala s pocitem, že měla rodinu, která tu pro ni vždycky byla.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.10.11 07:34
Myslím, že byste se neměli tolik podřizovat, až ještě víc zestárne, může to být ještě horší (se vším)… Občas by si ona mohla udělat jednodenní výlet k vám, pobýt s dětma, občas naplánovat něco jiného než návštěvu, občas by tam mohl zajet třeba jen manžel na odpoledne, ať tam nemusíte všichni, tím by se to dalo trošku vykompenzovat…
Myslím, že zůstat sama je těžké, ale na druhou stranu, kvalita jejího života nemůže záviset jen na vás… není ještě tak stará, není nemohoucí, může dělat i sama něco proto, aby se zabavila.
V žádném případě to neříkám proto, že byste se na ni měli „vykašlat“, ale myslím, že jako rodina potřebujete čas pro sebe, který trávíte podle svého uvážení, a pokud budete dělat každý víkend něco, co nemáte rádi, tak se to na vás všech podepíše. Z toho, co píšeš, jde vidět, že máte normální vztah, že to neřešíš proto, aby se jí „zbavila“, naopak ti na ní záleží, ale záleží ti i na tvé rodině a to je naprosto přirozené.
Tak se nenech rozházet opačnými názory 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.10.11 08:28
Ahoj máme doma pro změnu babičku co nemůže pořádně chodit, člověk jí dělá první poslední, já i po porodu prcka tam chodím a pomáham tam, naši se k ní přestěhovali (jenže dojíždí daleko) a jí to furt není dost, u mé sestry nás pomlouvá, u bráchy táty nás pomlouvá, nic jí není dost dobré. jinak ve všech ohledech je ještě v pohodě, chápe, na netu čte blesk, nebo si pouští ordinaci co prošvihla.. ale když nechce z gauče se zvedne jen na záchod a zpět, ovšem když přijede ségra nebo strejc to by se přetrhla belhá se sem a tam sedí u stolu, když jí naplánují výlet neřekne půl slova a ještě nás pomluví. Všechno má až pod nosem, výlety bysme jí taky plánovali ale tu jí bolí nohy tu záda a my jsme pak za lháře že si vymýšlíme jak babička nemůže když přitom může…
Taky mě to štvalo, ale nakonec jsme si zvykli všichni, už tu vážně třeba dlouho nebude, třeba jo, ale já bych taky nechtěla aby se na mě lidi vykašlali. Řekla bych ti jako ostatní nastav pravidla, urči mantinely, ale já sama to neumím a to jsem si po narozením koblížka chtěla užívat jen jeho a manžela. Nebude to navždycky…
tak ti alespoň popřeju pevné nervy 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
HelenaD
16.10.11 08:47
Pannda: ale rekli, ale provazi to udesne scenky a nakonec to vzdame
- Citovat
- Upravit
HelenaD
16.10.11 08:48
Lenka512: no, ze zacatku jsme drzeli dost dlouho, ale ted uz to dava klin mezi nas a je nejvyssi cas to utnout, ale bude to hodne trvde, babicka je velmi sverazna a psychicky teror je jeji obrana
- Citovat
- Upravit
HelenaD
16.10.11 08:50
Spageta: misto milacka jsme ji rikali, at si najde partnera nebo kamaradku a chodi na prochazky, do divadla a tak… jenze on ten jeji „komandyrung“ vetsinou nikdo nezkousne
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Zuzouš: doufám, že si na svoje slova vzpomeneš, až budeš čekat až se ti dcera, či syn ozve, protože ty budeš větět, že je nemáš otravovat, protože jim bereš energii. No ono jak je to naučíš, tak se budou chovat.