Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Muž mě po těhotenství nepřitahuje
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
1.8.20 10:22
@Anonymní píše:
A víte že mě by se možná i ulevilo? Nemusela bych tuhle povinnost řešit, věděla bych že nemusím myslet na to, že jdu ležet a můj muž mě bude osahavat a já ho zas odmítnu protože to prostě nechci. Kdyby odešel on, olevilo by se mi, že to nemusím ukončovat já.
Tohle radši neříkej, teď s nim sex mít nechceš a protiví se ti, ale kdyby si našel jinou a opustil tě, tak najednou obrátíš a uvědomíš si že ho miluješ, ale už bude pozdě…takhle je to dost často. S manželem jsme měli krizi a taky jsem si Ř íkala, že mi je jedno jestli si někoho najde, že chci mít klid, pak se okolo něho začala motat jedna pipina v práci a najednou jsem otočila. Člověk si neuvědomuje co má dokud o to nepřijde. Na vztahu se musí pracovat a ne si jen říct že nemám chuť na sex a neřešit to, ve vztahu jste dva a ne jen ty. Já si myslím že sex do vztahu sex prostě patří a i když se ti třeba do něho nechce, tak by si s přítelem sex měla mít jednou za čas, donutit se a třeba tomu přijdeš na chuť. U nás se to spravilo po třech měsících po porodu, už jsme zas jak před těhotenstvím. Ale první tři měsíce jsem o něj taky neměla zájem, ale i tak jsem s manželem spala, protože kdyby ne, tak si myslím že dopadnu jako ty. Zkuste třeba se navzájem víc věnovat, podnikat výlety, udělat si chvíli pro sebe, nám tohle hrozně pomáhá. Na vztahu se musí pracovat 🤷♀️
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Janli
1.8.20 10:27
Je to normální, i když nekojíš, tak máš prostě jen po porodu rozhozený hormony. Nic, co by se nedalo řešit. Zažila jsem to taky a byla jsem nešťastná, protože mi chybělo prožívání sexuality. Začala jsem brát tohle a srovnalo mě to parádně. Znásilnila bych i kominíka… 
https://nadeje-byliny.eu/…-funkci.html
- Citovat
- Upravit
Pan Dan
1.8.20 10:28
@Anonymní píše:
Dobrý den. Chtěla bych se tady zeptat na jednu intimní věc. A přítelem jsme spolu měli sex i několikrát týdně. Ale od té doby co jsem otěhotněla, jsem přestala mít úplně chuť k sexu. Synovi byl teď rok a my spolu měli sex jenom párkrát a to jsem se do toho musela dost nutit. Vůbec už mě nepřitahuje. I když mi chce dát pusu, tak já najednou uhnu. Stve to mě a přítele nejvíc. Chápu ho že je na mě už naštvaný, ale mě to prostě nejde nějak ovlivnit a nutit se do toho. Vadí mi skoro všechno co udělá. Mám ho ráda, ale ta přitažlivost úplně vymizela. Myslíte že se to ještě nějak napraví, nebo už je to ztracené? Nechci abychom šli od sebe kvůli synovi. Já sama jsem z rozvedene rodiny a nechci aby můj syn vyrůstal bez jednoho rodiče.
Jestli nechceš abyste šli od sebe, jak píšeš, dovol mu milenku. Naprosto vážně. 
- Citovat
- Upravit
1.8.20 10:31
@Anonymní píše:
Dobrý den. Chtěla bych se tady zeptat na jednu intimní věc. A přítelem jsme spolu měli sex i několikrát týdně. Ale od té doby co jsem otěhotněla, jsem přestala mít úplně chuť k sexu. Synovi byl teď rok a my spolu měli sex jenom párkrát a to jsem se do toho musela dost nutit. Vůbec už mě nepřitahuje. I když mi chce dát pusu, tak já najednou uhnu. Stve to mě a přítele nejvíc. Chápu ho že je na mě už naštvaný, ale mě to prostě nejde nějak ovlivnit a nutit se do toho. Vadí mi skoro všechno co udělá. Mám ho ráda, ale ta přitažlivost úplně vymizela. Myslíte že se to ještě nějak napraví, nebo už je to ztracené? Nechci abychom šli od sebe kvůli synovi. Já sama jsem z rozvedene rodiny a nechci aby můj syn vyrůstal bez jednoho rodiče.
Co jsem letmo pročítala diskusi, tak tu padlo vše, co napadlo i mne:
Na vlivu může být kojení, ale pokud nekojíš, tak i hormonální nerovnováha způsobená právě třeba tou štítnou žlázou. Pokud jinak partnera miluješ, je to dobrý táta, dokážeš si představit, že s ním chceš prožít zbytek života, tak bych konzultovala s lékařem, jestli problém není tohoto rázu. Sex k partnerství patří a utužuje intimitu v páru, bez něj to bohužel moc dobře nejde, obzvlášť pokud druhá strana chce a je stále odmítána. To pak může vrážet klín i do dalších věcí mezi Vámi a nakonec vztah rozvrátit. Zkusila bych proto nejprve vyřešit hormony, a pak se začít trochu víc snažit. Sama jsem po porodu prvního taky na sex myšlenky neměla, ale ono i špatný sex je sex a milování může ženě připomenout, že je to vlastně docela fajn a najít si k téhle součásti partnerství zase cestu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.8.20 10:43
@Reny28 Ono nutit se k sexu, když na něj není chuť vůbec je taky špatně. Já to takhle měla kvůli HA, do sexu jsem se musela nutit a neužívala si ho. Dopracovala jsem se do stádia, kdy jen myšlenka na sex mi rozjela panickou ataku. U mě problém vyřešilo vysazení HA a upřímný rozhovor s partnerem (teď je to můj manžel), aby mi dal prostor se sama najít a nenaléhal na mě s intimnostmi. Během pár měsíců jsem se dala dokupy a od té doby jsme měli v sexu jen delší přestávky během těhotenství, šestinedělí a kojení (kojila jsem krátce a jen první dítě že zdravotních důvodů). Naštěstí je můj manžel rozumný chlap, který chápe že ženská sexualita je jiná a prostě jsou situace kdy je úplně vypnutá.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.8.20 10:46
Kdybych to vzala z ryze ženského hlediska, tak jste byli svoji - ale v podstatě chlapec a dívka.
Těhotenstvím a porodem se z tebe stala žena. I on se přerodil v muže? Žena vyžaduje větší zodpovědnost od bývalého chlapce, stoupají ji nároky, byť se to bývalým chlapcům často nelíbí a dožadují se svého chlapectví (k čemuž patří i bezplatný a bezpracný nárok na sex, jak se jim zlíbí). Žena má najednou zodpovědnost za další život, v podstatě se symbolicky dotkla smrti při porodu, chtě nechtě je někde jinde, odkud už nemůže být bezstarostnou a všetolerující dívkou.
Podívala bych se na ten vztah nejprve touto optikou, nakolik je muž mužem, nakolik se cítím v bezpečí jakožto žena zodpovědná svým teplem za dítě. A to řešte, tam si pomožte jeden druhému.
Není to lehké, na mě to dělá dojem, že muž nedospěl v otce a zakladatelka to cítí.
To je sakra těžké a i já se přiznám, že jsem to měla stejně a vztah ztroskotal, manžel nechtěl být zodpovědným otcem. Na druhou stranu je hodně mužů, kteří se přerodí a jsou na svou novou roli hrdí. Hrdé a spokojené a v bezpečí pak mohou být i ženy a jejich děti.
Ale chce to začít řešit včas, protože tahle protivnost a vnitřní nenávist vůči partnerovi se jen těžko hojí. A snadno se pak objevuje ve slabých chvílích.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.8.20 10:46
@PenelopaW píše:
Co jsem letmo pročítala diskusi, tak tu padlo vše, co napadlo i mne:Na vlivu může být kojení, ale pokud nekojíš, tak i hormonální nerovnováha způsobená právě třeba tou štítnou žlázou. Pokud jinak partnera miluješ, je to dobrý táta, dokážeš si představit, že s ním chceš prožít zbytek života, tak bych konzultovala s lékařem, jestli problém není tohoto rázu. Sex k partnerství patří a utužuje intimitu v páru, bez něj to bohužel moc dobře nejde, obzvlášť pokud druhá strana chce a je stále odmítána. To pak může vrážet klín i do dalších věcí mezi Vámi a nakonec vztah rozvrátit. Zkusila bych proto nejprve vyřešit hormony, a pak se začít trochu víc snažit. Sama jsem po porodu prvního taky na sex myšlenky neměla, ale ono i špatný sex je sex a milování může ženě připomenout, že je to vlastně docela fajn a najít si k téhle součásti partnerství zase cestu.
jak utuží intimitu, když jeden nechce a nutí se k tomu?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.8.20 11:04
No bud to vyřešíte, nebo si nekoho najde, počítám, že spíš v řádu měsíců než let, pokud to trvá už skoro dva roky.
Sedni k internetu a objednej se k psychologovi, sexuologovi… Nepříjemný to je, ale vono rozchazet se s batoletem taky nebude něco extra…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
1.8.20 11:39
Měla jsem to taky. Do toho stereotyp, lítáni kolem mimina, ale chlap to cítil ze začátku podobně a usínali jsme vyflusaní už kolem 20 hodiny. Pak se to u něj změnilo, ale u mě ne. Vymizelo to samo od sebe až nedávno. Jak když luskneš prstem a všechno se vrátilo k normálu ( syn má 20. Měsíců). Hodně jsme ale mluvili, snažila jsem se to vynahrazovat jinak, než přímo stykem. Mám hrozně trpělivýho muže, sám řekl že než pod nátlakem, tak radši nic. Teď nedávno si to sedlo a jsme zase kolikrát jak smyslů zbavený. Nejspíš jsem měla hodně rozházený hormony ale necítila jsem odpor nebo tak něco, od tebe mi to tak trošku vyznívá. Začala bych lékařem, buď gynekolog nebo rovnou sexuolog a dávat se pomalu dokupy. Hlavně o tom doma komunikujte, ať si nemyslí, že dělá něco zle on, to je pak průšvih. A nestyď se o tom s lékařem mluvit, od toho oni jsou a všechny tyhle neduhy už znají, slyšeli je a řešili mnohokrát.
- Citovat
- Upravit
1.8.20 11:45
@karkarka píše:
Tak hlavně vůbec neuvažuj nad dalším dítětem. Vztyh ti jde do kopru a partner ti je očividně vhodný jen jako inseminator.
Ano to mimochodem, že se těší na další miminko, mě hodně pobavilo 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.8.20 13:58
@Lucius08 píše:
Polož si otázku.
Chceš úplnou rodinu? ( protože ti za chvíli uteče nebo si najde milenku) Nebo hodíš stud stranou a svěříš tento problém doktorovi, jaký ti poradí, a začneš s tím něco dělat.
Je to jednoduché
Ona může vše hodit stranou, svěřit se, ale myslím, že jí to bude beztak k ničemu…holt buď poslouchá sama sebe a svůj vnitřní pocit, nebo pojede podle slov pana doktora a zapře sebe samu…nutit se kvůli druhemu je snad to nejhorší…
Zakladatelko a nemyslíš na to, že to nejde moc často? co zkusit si nastavit, že sex není povinnost a začít dělat nějaké společné aktivity, které mohou vzbuzovat chuť toho druhého..společně cvičení, masáže,…tanec…
Nepribral třeba muž?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.8.20 14:07
No klasika, muz splnil svuj ucel, tak proc se mu dale venovat. Jeden z milionu duvodu proc nejit do manzelstvi a rodiny dneska, ta rizika jsou v porovnani s prinosy obrovska. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Diagnozaotec
2.8.20 06:17
Už to tu někdo psal. Nemiluješ ho, cítíš na podvědomě úrovni, že je něco špatně, tak první věc kde to leze na povrch je sex.
Zkus se doma přiznat že sex ti moc nejde a u toho říct že ti na něm záleží, aby byl taky spokojeně, a že když si najde milenku a bude diskrétní a nebude do ní cpát prachy, že ti to vadit nebude.
A nebo se s ním rozejdi ty. Máš s ním problém (zatím nevíš jakej ale máš), jako o chlapa o něj nestojis. Domluvte se na vyzovnym a nech ho jít. Třeba bude s někým fungovat líp.
Buď férová a nebuď sobec
- Citovat
- Upravit
2.8.20 06:29
Poporodní deprese? Pokud jsi měla ne úplně pohodový porod a dítko je třeba náročné, může to být spíš otázka pro psychologa či psychiatra.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.8.20 06:33
@Diagnozaotec píše:
Už to tu někdo psal. Nemiluješ ho, cítíš na podvědomě úrovni, že je něco špatně, tak první věc kde to leze na povrch je sex.
Zkus se doma přiznat že sex ti moc nejde a u toho říct že ti na něm záleží, aby byl taky spokojeně, a že když si najde milenku a bude diskrétní a nebude do ní cpát prachy, že ti to vadit nebude.
A nebo se s ním rozejdi ty. Máš s ním problém (zatím nevíš jakej ale máš), jako o chlapa o něj nestojis. Domluvte se na vyzovnym a nech ho jít. Třeba bude s někým fungovat líp.
Buď férová a nebuď sobec
Ona může mít klidně problém sama se sebou (deprese z rozhozených hormonů po porodu a z nevyspání uměj udělat pěknou paseku, nejradši bys nikoho neviděl a upadnul do kómatu, kdyz si na to vzpomenu, divím se, že máme 2. dítě). Nemusí to hned zahazovat, důležitý je, aby to nenechala na tomhle bodě.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
