Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Diky za diskuzi, mam uplne stejne myslenky… Nas jedinacek uz je skoro samostatny, partak na cesty, hlidatelny babickami.. A me uz je pres třicet a vzdycky jsem chtela dve deti. A manzel uz zacina trochu nalehat. Ale nejradsi bych porodila aspon tříletý dite kdyby to slo
Dalsi dite bych chtela, ale predstava dalsiho kola plin, kojeni a vstavani ve me vevzbuzuje zrovna prijemne pocity.. Co s tim, nevim ![]()
Mám děti s 8 letym rozdílem. Nechtěla jsem to tak, ale stalo se. A jsem ráda že je mám. Jednou bys toho mohla litovat, že ses neodhodlala. Zase si vem, že když přijde to druhé miminko, tak to první dítko bude samostatné, nebudeš mit takovou honičku, jako kdybys měla děti treba po roce, po dvou.
Tak bud dite chces nebo nechces, nebo zde udelej anketu a zde pritomni ti zahlasuji
a podle toho se rozhodni…
Neuvedla si to nejpodstatnější - kolik ti je roků? Jinak já jsem v situacích váhání příznivcem neplánovaných dětí, protože kdybych plánovala, měla bych jich sotva půlku. Když je dobrý základ ve vztahu i financích (nemusí být všechno tip top), a žena neplánovaně otěhotní, tak se to prostě už nějak udělá - musí.
Druhé chceš, jen se bojíš změny, bojíš se rodit, piplat…Což chápu, ale nejde to přeskočit! Navíc nikdo nemládneme! Takže za mě bych do toho šla co nejdřív, at máš brzy „splněno“.
Příspěvek upraven 15.06.19 v 14:11
Když do toho nepůjdete teď, tak se ti pak už chtít nebude. Těšíš se na to pohodlí, až bude syn starší, pak to pohodlí budeš mít a už se ho nebudeš chtít vzdát. U několika kamarádek, které si chtěli nechat větší rozestup mezi dětmi to tak dopadlo.
Navíc pokud chceš pro syna sourozence, je nejvyšší čas, později už to budou dva jedináčci.
Taky čím dřív budeš to druhé mít, tím dříve budou odrostlí oba dva a dočkáte se zas toho „užívání“.
Rozhodnout se ale musíš sama, nebo ne tedy sama, ale s manželem. My vaši situaci neznáme.
@Anonymní píše:
Diky za diskuzi, mam uplne stejne myslenky… Nas jedinacek uz je skoro samostatny, partak na cesty, hlidatelny babickami.. A me uz je pres třicet a vzdycky jsem chtela dve deti. A manzel uz zacina trochu nalehat. Ale nejradsi bych porodila aspon tříletý dite kdyby to sloDalsi dite bych chtela, ale predstava dalsiho kola plin, kojeni a vstavani ve me vevzbuzuje zrovna prijemne pocity.. Co s tim, nevim
Holky, ale to přece není napořád. Dítě, děti vyrostou a ani nebudete vědět jak.
Ja chci mezi detmi min. 6 let rozdil… ale ja na to mam vek, muzu si dovolit cekat… ty nepises kolik ti je, ale to by byl asi rozhodujici faktor, jeste ted nebo pak nebo uz ne.
Záleží, jestli tě tlačí věk nebo věkový rozdíl mezi dětmi. Jestli věk, tak nad tím nepřemýšlej a běž do toho. Jestli věkový rozdíl, tak nad tím taky nepřemýšlej a nech to plynout. Můžou být deti rok od sebe a rozumět si nemusí a budou od sebe 10 let a všechno bude super. Já třeba malý věkový rozdíl neuznávam, nevidím na tom jedinou výhodu. Naše děti jsou od sebe 14 let a je to úplně v pohodě. Mají mezi sebou určitě lepší vztah než já se sestrou 2 roky od sebe.
Takhle, věřím, že v budoucnu nebudeš litovat, že jste si druhé dítě pořídili, ale mohla by jsi litovat, že jste si ho nepořídili. Samozřejmě že zase cca 3 roky budou těžší, hůř se budete přizpůsobovat staršímu dítěti, to určitě. Jednodušší by bylo zůstat u jednoho dítěte, ale věřím, že v budoucnu budeš ráda, že jste se toho komfortu na čas vzdali a pořídili si druhé.
Já samozřejmě od nikoho nečekám, že to za mě nebo za nás rozhodne, proboha
ale psala jsem utřídit myšlenky, když si přečtu něčí názory, třeba mi to pomůže. V hloubi duše stejně nejspíš chci, hlavně proto, jak někdo píše, čím déle čekám, tím je to horší. Jinak je mi 29, manželovi 30
Ber to tak, že čím dřív to dítě budeš mít, tím dřív ti vyroste. Čím menší odstup děti budou mít od sebe, tím spíš si spolu budou hrát a nebude takový problém sladit jejich volný čas. Nevím sice kolik ti je, ale odkládat dítě dlouho po třicítce taky neni dobrý. Ja mám děti až po pětatřicítce a uvědomuju si, že to k těm dětem není úplně fér. Bohužel to tak přinesl život…
Rozhodně bych neřešila věkový rozdíl ale jestli další dítě chceme nebo ne. Jako chvíli jo a pak zase ne to moc zodpovědné není ![]()
Zdravím, potřebuji si trochu uspořádat myšlenky a vypovídat se. Mám 4 leté dítě a už nějakou dobu si přeji druhé. Občas to zkusíme, občas ne a zatím nic. A já mezitím pořád přemýšlím, jestli chci nebo ne. Na jednu stranu chci hrozně moc, chci prostě 2 děti, chci sourozence pro první. Ale na druhé straně se konečně finančně trochu vzpamatováváme, abychom si mohli i trošku užívat a předělávat domek. Syna nám nikdo moc nehlídá a já se těším, že čím starší bude, tím spíš ho někdo pohlídá a my si konečně s manželem občas odfrknem. Miminko si přeju, ale s ním tohle vše zkončí. Pak si zas říkám, že jednou tohle vše bude, peníze budou, ale na dítě už bude třeba pozdě. Nejraději bych počkala, ale mám pocit, že mě strašně tlačí čas. Nechci velký věkový rozdíl, už teď by byl rozdíl 5 let a to mi přijde už na hraně. Trápí mě, že se nedokážu rozhodnout