Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
@Mango_Lassi píše:
Mně hne žlučí když partneři na sebe volají mamka a taťka. Jednou jsem to slyšela v obchodě a působilo to fakt divně.
Jak jsem psala výše, každý to má jinak nastavené. Co je pro jedny norma, to už jiní neskousnou.
@nostress
No já myslím, že jsi to dobře vyjádřila
Pokud to někdo nepovažuje za „ženské zbraně“, ale za normální chování mezi partnery, tak jedině dobře.
Já bych to teda do té ženské kategorie zahrnula, protože co mám možnost pozorovat, tak chlapi bývají (zase ne všichni, aby mě někdo nechytal za slovíčka) přímočařejší a mají tendenci napodobovat chování partnerky k dětem i k sobě. A ženské zase (většinou) mívají víc vyvinutý ten sociální cit nebo jak to nazvat a vytuší, kam by které chování mohlo směřovat.
Takže když jsme třeba oba večer utahaní po náročném dni a děti se zrovna rozhodnou, že budou nesnesitelné, mohlo by se to vyvíjet následovně (vyzkoušeno obojí):
1)Řeknu si, že rodiče jsme oba, oba musíme mít před nimi autoritu a já je vychovávala celý den, tak ať se teď ukáže otec. Otec vynervovaný z práce to pochopí jako výzvu k zahájení důsledné výchovy, což ovšem selže, protože děti jsou unavené a na protest just nebudou poslouchat. Otec nechce ztratit tvář, tak přitvrdí, končí to jeho zbrunátněním a tikajícím okem, zatímco děti řvou jak pominuté, věší se na mě jakožto na matku, bulí a nejsou se schopné navečeřet. Výsledkem je, že je uspávám daleko dýl než normálně, v noci se mi vzbudí, že mají hlad, partner je naštvaný a doma je dusno.
@robínek
Chytrá žena si vždy poradí.
Taky bych zvolila cestu nejmenšího odporu. ![]()
Tahle diskuse o ženských zbraních mi připomněla scénu z Takové normální rodinky (té staré s Rosůlkovou a Medřickou), kde novomanželka Kačenka chce ukázat, jak vypadá moderní rovnocenné manželství, kde se oba bez problémů na všem dohodnou. Aby to ilustrovala, chce po manželovi, aby z ušetřených peněz koupili pro ni kabát a oznámí mu to suše stylem „Půjdem koupit kabát, v tom starém už nemůžu chodit, přece nechceš, abych ti dělala ostudu.“ Manžel se ohradí, že se přece dohodli, že si za peníze koupí magnetofon, ona opáčí, že se teď dohodli na kabátu a končí to hádkou a brekem.
Načež matka Medřická neustále zakopává o ohrádku se želvama a Káča vyzve otce, aby si ji laskavě uklidit jinam, že je v cestě. Medřická to ovšem vezme do vlastních rukou, řekne, že jí přece ta ohrádka nikdy nevadila, že ty želvy taky chtějí být ve společnosti a s úsměvem zahájí konverzaci o želvách, jak se jim asi daří a jestli tam nejsou moc na sluníčku, aby jim nebylo horko. Na to manžel zbystří a sám ochotně přestěhuje ohrádku do kouta s tím, jak maminka na želvičky hezky myslí, zatímco Káča má jen hubu. ![]()
Předesílám, že je to jen komedie, abyz toho zas někdo nedělal vědu ![]()
No a pak jsou samozřejmě „ženské zbraně“, ke kterým bych se taky nesnížila, protože mi zavání prostitucí - jedna moje kamarádka žádá manžela o peníze na nové hadříky zásadně po sexu ![]()
@robínek píše:
@nostress
No já myslím, že jsi to dobře vyjádřilaPokud to někdo nepovažuje za „ženské zbraně“, ale za normální chování mezi partnery, tak jedině dobře.
Já bych to teda do té ženské kategorie zahrnula, protože co mám možnost pozorovat, tak chlapi bývají (zase ne všichni, aby mě někdo nechytal za slovíčka) přímočařejší a mají tendenci napodobovat chování partnerky k dětem i k sobě. A ženské zase (většinou) mívají víc vyvinutý ten sociální cit nebo jak to nazvat a vytuší, kam by které chování mohlo směřovat.
Takže když jsme třeba oba večer utahaní po náročném dni a děti se zrovna rozhodnou, že budou nesnesitelné, mohlo by se to vyvíjet následovně (vyzkoušeno obojí):
1)Řeknu si, že rodiče jsme oba, oba musíme mít před nimi autoritu a já je vychovávala celý den, tak ať se teď ukáže otec. Otec vynervovaný z práce to pochopí jako výzvu k zahájení důsledné výchovy, což ovšem selže, protože děti jsou unavené a na protest just nebudou poslouchat. Otec nechce ztratit tvář, tak přitvrdí, končí to jeho zbrunátněním a tikajícím okem, zatímco děti řvou jak pominuté, věší se na mě jakožto na matku, bulí a nejsou se schopné navečeřet. Výsledkem je, že je uspávám daleko dýl než normálně, v noci se mi vzbudí, že mají hlad, partner je naštvaný a doma je dusno.
- Řeknu si, že v takové situaci je veškerá výchova marná a bude nejlíp, když děti co nejdřív zapadnou do postele, protože zlobí z přetažení. Seberu poslední zbytky sil, nasadím úsměv, nenápadně odklidím děti otci z cesty (často nevýchovným úplatkem či slibem), rychle vylepším večeři, aby to bylo dostatečně lákavé pro děti i partnera, významně dávám chladit do lednice víno s příslibem hezkého večera, jakmile děti usnou. Sehrála jsem menší etudu na téma dokonalá manželka a matka, ale den je zachráněn a jakmile budou všichni ve formě, hodím dětičky na krk tatínkovi, aby si je taky užil.
U nás v takovém případě přichází na řadu třetí varianta. Partner mi pomůže s večeří a s vykopáním dětí do postele. A krásně se při tom shodnem, že dneska můžou jít do postele bez sprchy ![]()
@robínek píše:
No a pak jsou samozřejmě „ženské zbraně“, ke kterým bych se taky nesnížila, protože mi zavání prostitucí - jedna moje kamarádka žádá manžela o peníze na nové hadříky zásadně po sexu
Je to tak. Ženy mají v sobě velkou moc. Záleží jak, a na jaké účely ji použijí.
![]()
@Eli.D píše:
U nás v takovém případě přichází na řadu třetí varianta. Partner mi pomůže s večeří a s vykopáním dětí do postele. A krásně se při tom shodnem, že dneska můžou jít do postele bez sprchy
Nebo tak. ![]()
@robínek Jo, v Rodince je spousta životních mouder! Ještě to s kytkou jen tak, to je moje oblíbené. ![]()
@robínek mně ta představa, jak chlap přijde večer z práce a ženská na něj mezi dveřmi řve že je otec a měl by vychovávat přijde hodně úsměvná. To takhle má někdo doma? Tomu se mu nechce věřit.
Pokud jo, musejí být dávno rozvedení.
@Litta píše:
@robínek Jo, v Rodince je spousta životních mouder! Ještě to s kytkou jen tak, to je moje oblíbené.
@robínek píše:
Načež matka Medřická neustále zakopává o ohrádku se želvama a Káča vyzve otce, aby si ji laskavě uklidit jinam, že je v cestě. Medřická to ovšem vezme do vlastních rukou, řekne, že jí přece ta ohrádka nikdy nevadila, že ty želvy taky chtějí být ve společnosti a s úsměvem zahájí konverzaci o želvách, jak se jim asi daří a jestli tam nejsou moc na sluníčku, aby jim nebylo horko. Na to manžel zbystří a sám ochotně přestěhuje ohrádku do kouta s tím, jak maminka na želvičky hezky myslí, zatímco Káča má jen hubu.
Předesílám, že je to jen komedie, abyz toho zas někdo nedělal vědu
Náhodou je to super příklad
Právě ale něco podobného bych ve vztahu rozhodně nemohla i když věřím, že fungovat to může krásně.
@Mango_Lassi píše:
@robínek mně ta představa, jak chlap přijde večer z práce a ženská na něj mezi dveřmi řve že je otec a měl by vychovávat přijde hodně úsměvná. To takhle má někdo doma? Tomu se mu nechce věřit.
Pokud jo, musejí být dávno rozvedení.
By ses divila. Jedna moje kamarádka jede zásadně v systému „O vše se dělíme.“ Takže partner byl s kamarády týden na vodě, vrátil se špinavý, unavený, chtěl sprchu, ovšem čekala na něj za dveřma s dětma se slovy „Tady je máš, já je měla týden.“ a odkráčela na kafe do města. Byla jsem u toho ![]()
Mně hne žlučí když partneři na sebe volají mamka a taťka. Jednou jsem to slyšela v obchodě a působilo to fakt divně.