Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Nemám ráda návštěvy. Jsem velmi společensky aktivní, když na to mám náladu. Obvykle mi pak dojdou baterky a snesu už jen své nejbližší. Ještě tak když my jsme někde, můžeme kdykoliv se rozloučit a odjet/odejít. Mám nepříjemné zkušenosti s kamarádkami, které přišly s dětmi, děti u nás převracely byt vzhůru nohama a s kámoškama to několik hodin nehnulo, i když jsem už čím dál zřetelněji naznačovala, že je čas odejít. Nebo jiná kamarádka si za mnou chodila povídat, když jsem měla malé děti a po nějaké době už jsem toužila, aby se zvedla a šla. Potřebovala jsem se postarat o děti, udělat třeba ještě něco doma, atd, a ona se mi začala motat pod ruce a chtěla mi pomáhat a tím natahovat návštěvu. Teď zním jako asociál, miluji lidi, ale jen do chvíle, než mi dojdou baterky a potřebuji time-out. A přespávání? Neee. U nás vůbec, u příbuzných v nouzi nejvyšší jednou za několik let. Jinak hotel/penzion/prostě vlastní soukromí.
@Fazulina pro děti jsem taky líná to převlékat úplně pokaždé 🙈 u dospělých se snažím, ale popravdě se mi moc nechce kvůli jedné noci hned prát povlečení 😅 naštěstí ty od Matějovského snesou časté praní, ale i tak se na to někdy prostě vykašlu a nepřeperu to 🙈
@Pe.M.1 píše: Více
Tohle bych nedala, ani kdybych zrovna měla dvoutýdenní dovolenou. Uložila bych ji a popřála dobrou noc. Věnovat se hostu ano, ale tohle už je nad rámec povinností hostitele.
Máme velký dum kde je volný samostatný byt pro návštěvy. Proto návštěvy vítám, každý je vítány a může se zdržet klidně týden. Jezdí k nám kamarádky co jsem poznala jako aupair a které se provdaly různě do světa a my zase jezdíme k nim. Jezdí k nám bratranci kteří na tom finančně nejsou až tak dobře a já mám radost můžou vypadnout aspoň k nám, užít si výlety a nemusí platit tisice za ubytování. Dbala jsem na to aby byly kvalitní matrace a povlečení, po návštěvě vyperu a je nachytano na další. Nestalo se mi že by někdo po sobě neuklidil. Já se u jiných moc nevyspim, potrebuju aspoň svůj pokoj kde zavru dvere a to každý nemá.
Kdybychom neměli ten byt navíc, prespavaci návštěvy by nebyly, chci svůj klid. Proto se ani já k nikomu na gauč necpu a s díky odmítám.
@Bubla Bůčková píše: Více
Zato tenhle výlev je důkazem vyrovnané a laskavé osobnosti tvl ![]()
@Semtex píše: Více
Ked je niekto introvertnejsi, potrebuje vlastny cas straveny vo svojom priestore - domacnosti. Takze tomu aj rozumiem.
@KristynaKral my bohužel přespacame u tchanovcu. Bydlí od nás hodinu a půl a chtějí si užít miminko.. mne to leze na mozek, protože toho mám dost, pořád kritizují, vše dělám špatně… A ráda bych měla společně víkendy, moc na sebe nemáme čas.. takže naprosto chápu, že nechceš nikoho mít doma na přespávání…
U rodiny (prarodicu, sourozencu) prespavame relativne casto, u obou rodicu mame sve vlastni loznice. U sourozencu v pokoji pro hosty. To mame radi a prarodice jsou take radi, ze nejezdime jen na otocku. Co se tyce kamaradu, tak tam je to to narazove, nekdy my u nekoho, jindy kamaradi u nas. Povazujeme to za beznou vec a nejak netusim co by mi na tom melo vadit. No a dalsi polozka je kamaradi deti, to je u nas nekdo tak 2× do mesice. A prespavacky zacina " vyzadovat" i nejmladsi skolkove ditko.
Přesně tak to mám i já. Dříve bylo automaticky dané, že u nás partnera rodina přespávala. Máme RD, bazén, zahradu - to všem vyhovovalo. Chápu. A taky jsem ze začátku byla svolná, no co, pár dní člověka nezabije… Jenže ono se to stalo tak trochu automatické a když je návštěva, už se počítá, že se u nás všichni vyspí. Podotýkám, že bydlí do 80 km od nás. Žádná dálka. Já kolem všech skákala, měla navařeno, upečeno - nervy, aby dobře bylo. Teď už ne. Sekla jsem se, že už na tohle nemám a nebaví mě to. Nikdo z nich nepomohl třeba jen s blbým krájením zeleniny, donést nádobí atd. A my? Když jedeme k nim, je to jen na chvíli a JEDEME DOMŮ!!! Už to neděláme a i partner sám uznal, že voly ze sebe dělat už fakt nebudem. A je klid ![]()