Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Já jsem měla náročné druhé dítě. Komplikace u porodu, špatný vývoj. Další dítě jsme původně chtěli po dvou letech, ale to se synem bylo naprosto nereálný. Čekali jsme, co se z toho vyklube, jak moc špatný nebo dobrý všechno bude. Nakonec se vše postupně zlepšovalo, tak jsme vsadili na to, že za těch 9 měsíců se to zase ještě zlepší, a to třetí dítě máme necelé tři roky po druhém. Zlepšení u druhého bylo, ne obrovské, ale bylo. Teď se to pořád lepší dál, tak jsme rádi, že jsme se pro to třetí nakonec rozhodli. Je to náročné, ale krásné, i jemu to dost pomohlo.
Pokud máš v chlapovi oporu, všechno jde. Nicméně já bych to odložila o pár měsíců. Spoléhat se na to že se ti první dítě srovná asi moc nemuzes. Když si prodloužis rodicak můžete být v klidu. Začala bych víc socializovat první dítě, protože jestli na tobě bude viset až budeš
mít doma novorozence, bude to mazec.. To samé kojení.. Akorát mu přiděláš v hlavě zmatek a nejistotu. Než když na to půjdeš postupně… Ono se to těhotenství může opakovat, pak můžeš být x týdnu v nemocnici, a doma mít vynervovane dítě co bylo často kojene, a najednou máma a prso nikde.
@Midaku píše:
Já jsem měla náročné druhé dítě. Komplikace u porodu, špatný vývoj. Další dítě jsme původně chtěli po dvou letech, ale to se synem bylo naprosto nereálný. Čekali jsme, co se z toho vyklube, jak moc špatný nebo dobrý všechno bude. Nakonec se vše postupně zlepšovalo, tak jsme vsadili na to, že za těch 9 měsíců se to zase ještě zlepší, a to třetí dítě máme necelé tři roky po druhém. Zlepšení u druhého bylo, ne obrovské, ale bylo. Teď se to pořád lepší dál, tak jsme rádi, že jsme se pro to třetí nakonec rozhodli. Je to náročné, ale krásné, i jemu to dost pomohlo.
Děkuji za reakci
![]()
@mackA159 píše:
Pokud máš v chlapovi oporu, všechno jde. Nicméně já bych to odložila o pár měsíců. Spoléhat se na to že se ti první dítě srovná asi moc nemuzes. Když si prodloužis rodicak můžete být v klidu. Začala bych víc socializovat první dítě, protože jestli na tobě bude viset až budeš
mít doma novorozence, bude to mazec.. To samé kojení.. Akorát mu přiděláš v hlavě zmatek a nejistotu. Než když na to půjdeš postupně… Ono se to těhotenství může opakovat, pak můžeš být x týdnu v nemocnici, a doma mít vynervovane dítě co bylo často kojene, a najednou máma a prso nikde.
Kojení bych ráda během těhotenství odbourala. Už jsme na tom pracovali a lepsilo se to, pak přišel týden v nemocnici, kde bylo na prsu nonstop a můžeme začít od začátku ![]()
Já bych moc ráda socializovala, ale nejbližší si prcka nevezmou právě kvůli tomu, jak je uplakaný a závislý, je to začarovaný kruh
jsme na to s manželem sami, proto tak dost váháme.
Měli jsme velmi náročné první dite, druhé jsme si pořídili se čtyřletým odstupem a bohužel musím říct, že starší i v sedmi letech náročným zůstalo. Mladší má navíc zdravotní problémy, takže má představa, že už nic horšího než starší dítě nás nemůže potkat, vzala ta své. Popravdě kdybych to věděla, tak se asi rozhodnu pro jedinacka. Ale každý to má samozřejmě jinak, nelze zevseobecnovat.
@mackA159 píše:Kojení bych ráda během těhotenství odbourala. Už jsme na tom pracovali a lepsilo se to, pak přišel týden v nemocnici, kde bylo na prsu nonstop a můžeme začít od začátku
Pokud máš v chlapovi oporu, všechno jde. Nicméně já bych to odložila o pár měsíců. Spoléhat se na to že se ti první dítě srovná asi moc nemuzes. Když si prodloužis rodicak můžete být v klidu. Začala bych víc socializovat první dítě, protože jestli na tobě bude viset až budeš
mít doma novorozence, bude to mazec.. To samé kojení.. Akorát mu přiděláš v hlavě zmatek a nejistotu. Než když na to půjdeš postupně… Ono se to těhotenství může opakovat, pak můžeš být x týdnu v nemocnici, a doma mít vynervovane dítě co bylo často kojene, a najednou máma a prso nikde.
@Anonymní píše:
Měli jsme velmi náročné první dite, druhé jsme si pořídili se čtyřletým odstupem a bohužel musím říct, že starší i v sedmi letech náročným zůstalo. Mladší má navíc zdravotní problémy, takže má představa, že už nic horšího než starší dítě nás nemůže potkat, vzala ta své. Popravdě kdybych to věděla, tak se asi rozhodnu pro jedinacka. Ale každý to má samozřejmě jinak, nelze zevseobecnovat.
Děkuji za reakci. To si právě říkám, jestli to někdy bude lepší a je důvod čekat, nebo to radši sfouknout naráz a pak třeba bude lépe. Držím pěsti, musíte to mít těžké. ![]()
Tak to má spousta maminek, nic neobvyklého, prostě toto je mateřství a děti, panenky se kupují v hračkářství
@evulinda79 píše:Šlo to podle mě napsat bez té ironie a rýpání, ty panenky sis mohla odpustit
Tak to má spousta maminek, nic neobvyklého, prostě toto je mateřství a děti, panenky se kupují v hračkářství
Prvni dite bylo je a bude u nas extremne narocne stale a druhe je vylozene za odmenu! ![]()
Určitě to odlozte, až bude mít malý 3 roky, bude o dost dal, Treba pak zvládne i školku a budeš mít více času na miminko. Je ti 31, to máš ještě dost času..
Narocne dite jsem vylozene nemela, ale po zkusenostech se tremi poradim jeste pockat.
Oni to kojeni potrebuji dlouho, zvlast teda to tvoje, navic cca ve 2,5 letech se to opravdu lame a dite zacne byt o dost vic samostatne.
Pockej do tech 2,5 a uvidis.
Edit: na silu bych nesocializocala ani neodstavovala, nestoji to za to. Na to ma jeste cas.
Prvni extremne narocna a druhe se narodilo v jejich 23m a slo to. Pro me asi lepsi, delila jsem pozornost mezi dve deti. Zmizela ponorka z vecne protivneho a ve vsem komplikovaneho prvniho ditete a nebyla jsem uz tolik na Chocholouska. Pak mame jeste treti ditko cca 3 roky po druhem, to bylo uplne na pohodu. Druhe a treti dite jsou mirne receno zivejsi, ale s narocnosti toho prvniho se to neda srovnavat, kdo nezazil nepochopi. ![]()
Já mám teda už dvě děti, obě mamanci, teď čerstvě 3 a 6. Když měla mladší 2,5 odstavila jsem ji, kojení už pro mě bylo únavné a malá chodila, co chvilku, měla to hlavně na uklidnění. Jinak náročná moc nebyla, jen POŘÁD mě za zadkem. Po odstavení začala jezdit k babičkam na víkendy a super, úplně jiné dítě (ještě jsme teda museli přežít asi 2 měsíce období vzdoru). Teď ve třech strašně ráda jezdí k babičkam, je v pohodě a moc si to užívá. Já neplánovaně otěhotněla asi měsíc po odstavení, teď už jsem konec 6 měsíce a těším se čím dál víc.
Takže bych v tvém případě zkusila nejdřív odstavit a podle toho bych se rozhodla.
@Anonymní píše:
Já mám teda už dvě děti, obě mamanci, teď čerstvě 3 a 6. Když měla mladší 2,5 odstavila jsem ji, kojení už pro mě bylo únavné a malá chodila, co chvilku, měla to hlavně na uklidnění. Jinak náročná moc nebyla, jen POŘÁD mě za zadkem. Po odstavení začala jezdit k babičkam na víkendy a super, úplně jiné dítě (ještě jsme teda museli přežít asi 2 měsíce období vzdoru). Teď ve třech strašně ráda jezdí k babičkam, je v pohodě a moc si to užívá. Já neplánovaně otěhotněla asi měsíc po odstavení, teď už jsem konec 6 měsíce a těším se čím dál víc.
Takže bych v tvém případě zkusila nejdřív odstavit a podle toho bych se rozhodla.
Taky jsem mela nasosky do dvou a od 2,5 uz vesele jezdili po babickach
.
Ahoj,
potřebuju asi jen sepsat svoje myšlenky a možná trochu povzbudit od někoho, kdo to měl /má podobně.
Máme hodně náročné 1.dítě (teď 20m). Komplikovaný konec těhotenství i porod, šílené koliky na začátku, opožděný PMV (teď už vše dohnalo), moc uplakané, závislé na mně, stále hodně kojené (velký nejedlík), extrémní nespavec…
Byli jsme s manželem domluveni už několikrát na nějakém předběžném termínu, kdy se začít snažit o druhé, už několikrát jsme ho posouvali kvůli výše zmíněnému.
Nicméně, já už jsem dospěla do bodu, kdy po miminku moc toužím, i přesto, že jsem ze všeho okolo prvního vyřízená. Manžel by dál termín odsouval, ale nechá to finální rozhodnutí spíš na mně. Jsme teď v bodě, kdy bychom mohli přesně navázat na předchozí RD, kdyby se hned zadařilo. Zároveň je mi 31 a už se dalšího odsouvání bojím kvůli věku, že už by to nemuselo tak dobře jít…
Měl někdo z vás takto náročné děťátko a přesto do dalšího hned šel? Pořád je šance, že se spánek i jídlo za těch 9 měsíců zlepší, ale spoléhat se na to samozřejmě nedá.
Zajímají mě podobné příběhy těch, kteří do toho šli, ať už to byl dobrý nebo špatný tah v tu chvíli
děkuji za přečtení a přeji hezký den 