Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Cauky ![]()
Mam takove dilema a chtela bych vedet, jak to resite vy.
Mam babicku a dedu, je jim shodne 85 let.
Babicka by chtela videt moje deti casteji, ale zaroven jde videt, ze ji ty deti hodne zmahaji. Babi i deda hodne spi, vstavaji az kolem druhe a i odpoledne polehavaji.
Takze na jednu stranu mi babicka vola, at prijdeme a kdyz prijdeme, tak jeste lezi/jde si lehnout. Ja to samo chapu, ze jsou unaveni, ale nevim, jak ty navstevy napasovat.
Kdyz chci za hodinku jit, tak brek, ze nas zase mesic neuvidi, kdyz prijdu sama, tak brek, kde mam kluky.
Diskuzi, v kolik hodin by jim to vyhovovalo nejlepe, jsem otevrela, ale babicka se urazi, ze se snad nemusim ohlasovat, ze jsem to nikdy nedelala - no jo, ale to byli mladsi, ze jo.
Aby ta stiznost byla kompletni - i pro me je ta navsteva vycerpavajici - sotva se posvlikame, ulozim kocar, tak zase abychom se uz oblikali, navic je to domacnost neprizpusobena batolatum - vitrinky, sklenicky, vsude leky, neuklizeno, takze ja vlastne porad zabranuju tomu, aby se nestala nejaka katastrofa.
Tak mi, prosim, neradte, abych tam chodila casteji na tricet minut, to fakt nedavam.
Chapu, ze s babi zadnou vecnou diskuzi uz neotevru. Jak tohle resite vy?
Kdyz mate takhle vycerpane seniory v rodine, jak resite navstevu s batolatama, co maji v zadku vrtuli?
Je potreba si uvedomit, ze prarodice tu nebudou vecne, aby te jednou nemrzelo, ze jsi resila takove dilema..ja nevim, jak mas prarodice daleko, ja mela hodne a nejezdila jsem tam s dcerou tak casto a ted uz se to neda vratit…nemuzes tam proste jet s detmi a delat to co doma? Hrat si, jit na prochazku…tak si pujdou prarodice mezitim lehnout no…chapu ten stres z tech veci, ja to vzdycky resila u tchyne, ta ma vsude serepericek, vsude ruzne polozene leky..no zase se dcera hezky naucila, jak se chovat na navsteve..taky muzete delat casteji videohovory…oni chteji vnoucata asi v podstate jen videt a byt v jejich blizkosti, uz se asi neda ocekavat, ze s nema budou nejak aktivne blbnout..
Jezdete ve dvou..jeden zabaví a pohlídá děti, druhý se bude věnovat prarodičům. Oni totiž strašně chtějí děti vidět, ale vlastně chtějí hlavně udělat kuci kuci a popovídat s dospělými. Máme 2 babičky přes 90, vím, o čem mluvím ![]()
Já uz mam jen dědu, ale dělali jsme to tak, ze jsme přišli když vstaval (kolem 11), udělala jsem snídani, on se převlékl, najedl, tím se zmatoril a hrál si s dětmi chvíli. Pak se šlo na chvilku ven (pomalu, lavičky, hřiště) a pak domu, kde si děda hodil chrupku na gauci, já mezitím uklizela (ono se to nezdá, ale pro staré lidi je pitome umyte nádobí veliká pomoc). Kluky jsem nechala bud chvíli v ohradce, když byli akční, nebo se motali kolem mne. Snadno se naučili, ze když děda spí, tak oni musí být pšššš a nechodit k němu. Pak se děda probral, kafe, svacina, ještě chvilku pohrát a domu.
Já tě chápu. Mám pratetu 88, a jezdíme tam jednou za čas, je to vysilující. Jsem v tom nekompromisní, prostě to častěji nejde. Jedeme v době a na tak dlouho, kdy se to hodí nám (tj deti nejsou nemocné, nemáme žádný blbý období) na delší dobu. Děti se nudí, nejmladší potřebuje spát a tím pádem jsou protivný, ty malý zlobí, všichni jsme z toho utahaný, i teta.
Jedeme s manželem oba. Teta si je prohlédne, potom děti jdou s tátou ven a teta klíme v křesle
Často tetě volám, posílám fotky, děti obrázky.
Rozumím ti..myslím, že zrovna tohle je něco, co svým způsobem řeší spousta rodin.
Mně pomohlo přijmout, že v tomhle věku jsou holt často lidi bohužel už nepružní, lítostiví a bez schopnosti nějakého většího náhledu na situaci z venku.
Když jsme přišli k babi na kratší návštěvu, byla nešťastná, že hned utíkáme. Když na delší, byla pak nešťastná, že jí to na dva dni vyčerpalo a, že to už nezvládá. Když si s ní snažila malá hrát, od určité doby jí prostě začalo nudit, že babi zvládne max. prohlížet knížku, chvíli dělat pacičky a pak to proloží klimbáním a radši šla rejdit po bytě-což zase babi stresovalo, aby něco nezničila.
Takže vlastně každý scénář byl špatně.
Je fajn uvědomit si, že to není tvoje/vaše chyba, ani jejich, že to neni nic proti tobě. Držela bych se návštěv dle svého nejlepšího svědomí na úrovni, kdy bych cítila, že je to pro všechny strany přínos. Nevím, jak to máte daleko. Tu a tam by šlo návštěvu navíc nahradit tím, že jim s dětmi přinesete mezi dveře buchtu, nebo obrázky od dětí a zase půjdete..
@VitaminC píše:
Cauky
Mam takove dilema a chtela bych vedet, jak to resite vy.
Mam babicku a dedu, je jim shodne 85 let.
Babicka by chtela videt moje deti casteji, ale zaroven jde videt, ze ji ty deti hodne zmahaji. Babi i deda hodne spi, vstavaji az kolem druhe a i odpoledne polehavaji.
Takze na jednu stranu mi babicka vola, at prijdeme a kdyz prijdeme, tak jeste lezi/jde si lehnout. Ja to samo chapu, ze jsou unaveni, ale nevim, jak ty navstevy napasovat.
Kdyz chci za hodinku jit, tak brek, ze nas zase mesic neuvidi, kdyz prijdu sama, tak brek, kde mam kluky.
Diskuzi, v kolik hodin by jim to vyhovovalo nejlepe, jsem otevrela, ale babicka se urazi, ze se snad nemusim ohlasovat, ze jsem to nikdy nedelala - no jo, ale to byli mladsi, ze jo.
Aby ta stiznost byla kompletni - i pro me je ta navsteva vycerpavajici - sotva se posvlikame, ulozim kocar, tak zase abychom se uz oblikali, navic je to domacnost neprizpusobena batolatum - vitrinky, sklenicky, vsude leky, neuklizeno, takze ja vlastne porad zabranuju tomu, aby se nestala nejaka katastrofa.
Tak mi, prosim, neradte, abych tam chodila casteji na tricet minut, to fakt nedavam.
Chapu, ze s babi zadnou vecnou diskuzi uz neotevru. Jak tohle resite vy?
Kdyz mate takhle vycerpane seniory v rodine, jak resite navstevu s batolatama, co maji v zadku vrtuli?
Dokud byla babi doma a byla možná, jezdili jsme pred obědem a navečer domů. Měl tam hračky, věnovalo se mu víc lidí, nikdy se nic nestalo. Pak už jsme jezdili jen na odpoledne na dvě hodinky. Ke konci třeba i usnula, nebydlí sama, tak jsme se bavili s ostatními členy rodiny.
Nám právě vyhovovalo častěji na 30 minut, cestou z nějaké pochůzky, ale mám skoro všechny tak staré seniory v docházkové vzdálenosti. Navíc při mladších dětech jsem v jejich batolecím věku studovala a pracovala, takže jsem se ani nemohla nikde zdržet půl dne.
Taky záleží jak mají velký byt. Pokud maji zvlášť ložnici a obývák, tak bych tam klidně jela na celý den, jak už tady někdo zmiňoval. Prarodiče si pohrají, projdete se. Oni si můžou jít odpočinou, ty jim můžeš pomoct s úklidem nebo něco uvařit. Prostě to co děláš doma.
@VitaminC píše:
Cauky
Mam takove dilema a chtela bych vedet, jak to resite vy.
Mam babicku a dedu, je jim shodne 85 let.
Babicka by chtela videt moje deti casteji, ale zaroven jde videt, ze ji ty deti hodne zmahaji. Babi i deda hodne spi, vstavaji az kolem druhe a i odpoledne polehavaji.
Takze na jednu stranu mi babicka vola, at prijdeme a kdyz prijdeme, tak jeste lezi/jde si lehnout. Ja to samo chapu, ze jsou unaveni, ale nevim, jak ty navstevy napasovat.
Kdyz chci za hodinku jit, tak brek, ze nas zase mesic neuvidi, kdyz prijdu sama, tak brek, kde mam kluky.
Diskuzi, v kolik hodin by jim to vyhovovalo nejlepe, jsem otevrela, ale babicka se urazi, ze se snad nemusim ohlasovat, ze jsem to nikdy nedelala - no jo, ale to byli mladsi, ze jo.
Aby ta stiznost byla kompletni - i pro me je ta navsteva vycerpavajici - sotva se posvlikame, ulozim kocar, tak zase abychom se uz oblikali, navic je to domacnost neprizpusobena batolatum - vitrinky, sklenicky, vsude leky, neuklizeno, takze ja vlastne porad zabranuju tomu, aby se nestala nejaka katastrofa.
Tak mi, prosim, neradte, abych tam chodila casteji na tricet minut, to fakt nedavam.
Chapu, ze s babi zadnou vecnou diskuzi uz neotevru. Jak tohle resite vy?
Kdyz mate takhle vycerpane seniory v rodine, jak resite navstevu s batolatama, co maji v zadku vrtuli?
Chodím tam 1 měsíčně, tečka. Ve dvě vstává a ve treba tři polehava? Ty kráso, normální to asi úplně není, ale holt neuděláš nic. Řekla bych ji, ze přijedeme v jednu a třeba by si jednou týdně nařídila budika o hodinu dřív no
@Bubla Bůčková píše:
Chodím tam 1 měsíčně, tečka. Ve dvě vstává a ve treba tři polehava? Ty kráso, normální to asi úplně není, ale holt neuděláš nic. Řekla bych ji, ze přijedeme v jednu a třeba by si jednou týdně nařídila budika o hodinu dřív no
Senioři mají často problém s nočním spánkem. Vím to od lidí kteří v zařízení pro seniory pracují. Mají tendence v noci vyvíjet aktivity a přes den spát. A to i jinak zdraví senioři. Jednak je zkracování nočního spánku biologické, ale když nad nimi nedrží někdo pevnou ruku, klidně si ten režim úplně převrátí.
Na druhou stranu, 85 let je věk, kterého se všichni nedožijeme. Lidé mají v tak vysokém stáří nárok na svůj režim a klid.
Já takhle chodila k dědovi (80), šli sme pěšky, měli sme to přes celé město, takže se děti cestou unavily
děda jim pak pustil telku, měl pro ně připraveno něco dobrého, usadil je v obýváku a „povídal“ si s nima. Je teda fakt, že neměl vyloženě někde ve spodních poličkách nějaké sklo apod, kdyby se děti nudily. Já mezitím třeba umyla nádobí, vybalila sem mu jídlo, co sme donesli (my mu vždycky nosili různé navarene obědy, protože neuměl vařit) a když dětí hodně zlobila, tak sme šli třeba ven, měli před domem takovej plac, kde si sednul na lavičku a kluci mezitím treba jezdili na odrážedlo nebo kreslili křídou na chodník. Když byl děda v lepší kondici, tak s náma sel třeba i na hřiště poblíž. Ale celkově bylo vidět, že ho ta přítomnosti děti jakoby nabíjí, jinak trávil čas jen s důchodci a s těmi dětmi vždycky tak nějak ožil a omladnul ![]()
@1Pears1 píše:
Senioři mají často problém s nočním spánkem. Vím to od lidí kteří v zařízení pro seniory pracují. Mají tendence v noci vyvíjet aktivity a přes den spát. A to i jinak zdraví senioři. Jednak je zkracování nočního spánku biologické, ale když nad nimi nedrží někdo pevnou ruku, klidně si ten režim úplně převrátí.
Na druhou stranu, 85 let je věk, kterého se všichni nedožijeme. Lidé mají v tak vysokém stáří nárok na svůj režim a klid.
To jo, já si to představovala ze spi třeba 14 hodin denně. Já znám právě jen ten opak, že straší od 4 od rána, ale prostě do oběda vydrží.
Taky bych navrhla, ať s batolaty nejdes sama, ale třeba se svou mámou nebo partnerem, proste ať na to vše nejsi sama. Ale nevím, zda je to pro tebe takto možné?
@VitaminC píše:jezdíme odpoledne. Vždycky to Švédů na malou, že spátne spí a teď vztava po
Cauky
Mam takove dilema a chtela bych vedet, jak to resite vy.
Mam babicku a dedu, je jim shodne 85 let.
Babicka by chtela videt moje deti casteji, ale zaroven jde videt, ze ji ty deti hodne zmahaji. Babi i deda hodne spi, vstavaji az kolem druhe a i odpoledne polehavaji.
Takze na jednu stranu mi babicka vola, at prijdeme a kdyz prijdeme, tak jeste lezi/jde si lehnout. Ja to samo chapu, ze jsou unaveni, ale nevim, jak ty navstevy napasovat.
Kdyz chci za hodinku jit, tak brek, ze nas zase mesic neuvidi, kdyz prijdu sama, tak brek, kde mam kluky.
Diskuzi, v kolik hodin by jim to vyhovovalo nejlepe, jsem otevrela, ale babicka se urazi, ze se snad nemusim ohlasovat, ze jsem to nikdy nedelala - no jo, ale to byli mladsi, ze jo.
Aby ta stiznost byla kompletni - i pro me je ta navsteva vycerpavajici - sotva se posvlikame, ulozim kocar, tak zase abychom se uz oblikali, navic je to domacnost neprizpusobena batolatum - vitrinky, sklenicky, vsude leky, neuklizeno, takze ja vlastne porad zabranuju tomu, aby se nestala nejaka katastrofa.
Tak mi, prosim, neradte, abych tam chodila casteji na tricet minut, to fakt nedavam.
Chapu, ze s babi zadnou vecnou diskuzi uz neotevru. Jak tohle resite vy?
Kdyz mate takhle vycerpane seniory v rodine, jak resite navstevu s batolatama, co maji v zadku vrtuli?