Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Ne, nenechala. Moje dítě je schopný se přizabít i pod mým dohledem, natož samotný.
Podle me to neni o veku, ale o mentalite ditete. Ja petiletou nechavala, kdyz byla nachlazena a ja musela do skoly pro starsi. Jenze ona byla takova, ze kdyz jsem ji rekla: Sed na gauci a koukej na pohadku, tak jsem jsem ji tam po prichodu opravdu nasla. Starsi jsem si troufla nechat doma az v sedmi letech, obcas je se svymi napady nevyzpytatelna. No celou dobu sedela u dveri a nervozne me vyhlizela.
@tartaletka píše:
Podle me to neni o veku, ale o mentalite ditete. Ja petiletou nechavala, kdyz byla nachlazena a ja musela do skoly pro starsi. Jenze ona byla takova, ze kdyz jsem ji rekla: Sed na gauci a koukej na pohadku, tak jsem jsem ji tam po prichodu opravdu nasla. Starsi jsem si troufla nechat doma az v sedmi letech, obcas je se svymi napady nevyzpytatelna. No celou dobu sedela u dveri a nervozne me vyhlizela.
Jj, ten můj by se taky nehnul z gauče. Ale stejně mám strach, řekla bych, že vlastně naprosto iracionální, že se stane něco, co by mě vůbec nenapadlo, že by se mohlo stát…
Záleží, co je to za dítě. Jedno jsem nechávala v necelých 4 opakovaně doma cca 45 minut v klidu, druhé se ve 4,5 bojím nechat doma 15 minut. Např. jeho záliba v omotávání čehokoliv kolem krku mě znervózňuje, i když je samo ve vedlejší místnosti. Učitelky se o něm (v dobrém) vyjádřily, že má neotřelé nápady. To vážně má
Jinak je fajn pustit pohádky. Děti se od nich většinou dobrovolně neodtrhnou.
@Limi123 píše:
Nechali byste půl hodiny doma dítě, kterému bylo čerstvě pět let, než si uděláte drobný nákup kousek za domem? Maximálně do půl hodiny, spíš třeba 20 minut…Já to neudělám, mám strach, že by se něco stalo doma, co by neuměl řešit… Ale přemýšlím, jestli nejsem moc úzkostná a zajímalo by mě, jak to mají jiní…
Pro je v 5 letech brzo. Netuším, kdy jsem nechala děti doma samotné, možné je, že dceři bylo kolem 5 let, ale byla doma ve 7 letým rozumným bráchou. A i tak to bylo doběhnout pro maličkost a do 5 minut doma. Půl hodiny je necháváme doma až poslední půlrok a to jim je skoro 7 a 9. I tak mají k ruce telefon a my chvátáme domů.
@Limi123 píše:
Jj, ten můj by se taky nehnul z gauče. Ale stejně mám strach, řekla bych, že vlastně naprosto iracionální, že se stane něco, co by mě vůbec nenapadlo, že by se mohlo stát…
Kvůli iracionálním strachům děti nezamykam a davam jim inatrukce pro případ požáru. Pak je zas musím utěšovat, ze hořet určitě nezačne ![]()
Ano, nechala, s mobilem a nezamčené dveře (zvenku koule). Můj syn je klidné, opatrné dítě. Myslím, že jsem ho nechávala cca v 5 letech už občas, když se mnou nechtěl na nákup. Dneska je mu 10 a bývá sám doma cca do 14h než se vrátím z práce. Asi 2× týdně úplně sám, zbytek týdne se spícím tatínkem po noční.
@Anonymní píše:
Kvůli iracionálním strachům děti nezamykam a davam jim inatrukce pro případ požáru. Pak je zas musím utěšovat, ze hořet určitě nezačne
Tak to by mě ani nenapadlo ho zamknout. A instrukce pro případ požáru má. A pro případ, že by byl za dveřmi pan, který říká, že ho poslala maminka. Atd. atd. A to ho samotného nenechávám, max. než si dojdu dolů pro poštu
Taky si myslím, že je obecně dobré, aby děti věděly, co delat v různých situacích.
@Limi123 já jsem začínala pozvolna zkoušet tak od tech pěti let. Že jdu vynést odpadky, máme kontejnery celkem dál od baráku, pro něco do garáže. Občas potkala třeba sousedku a zakecala se. Postupně tak deset minut, patnáct, pak dvacet a když jsem zjistila, že opravdu poslechl a nic se nestalo, dopracovali jsme se k delšímu intervalu. Ale jak píšou holky, záleží na dítěti. Starší je kliďas, spolehlivý a samota mu nevadí. Mladší je akčnější, ale jako ne zas úplně střelec, nicméně ten hodně dlouho sám být doma nechtel. Ani na tu chvilku. Oba sami spolu byli doma tak od šesti let mladšího na cca hodinu. A zase jsme jen zkoušeli, jestli to zvládnou. Nebudou mít spolu blbý nápady, neporvou se… A taky se mi nechtelo úplně házet zodpovědnost na staršího. Ale ukázalo se, že sami spolu fungují fajn, hrají týmově
Takže poslední dva roky necháme klidně dýl 2-3 hodiny, když je potřeba něco zařídit. Zvládli by i dýl, ale zatím nebylo potřeba.
To svoje ani omylem, je to poděs. Z batolete to vypadá, že roste rozumnější a zodpovědnější človíček, takže kdo ví… Velké dítě jsem doma nechala poprvé, když mi umělo spolehlivě zatelefonovat, a usoudila jsem, že bude umět přijmout zodpovědnost a nevymýšlet koniny, což v pěti letech fakt nebylo.
Když zazvoní pošťák a prte zrovna trůní, tak ho cca 5-10min doma samotné nechám. Sjedu z 8.patra dolů a pak hned nahoru. Ale nervy mam vždy na pochodu. Vždy zapnu pohádku, nebo dám i neco na zub. Řeknu dítěti, že jdu za pošťákem pro balíček a dite za těch 10min (max) najdu, kde bylo. Možná se taky bojí nevím, jsou mu čerstvě 2roky. Vždy jsem z toho na prášky.
Podle toho jaký to dítě je. Můj syn zlobí snad za 5 děti, ale když si chci zajít do krámu, který je hned vedle našeho domu, tak sedí ani se nehne.. vždy mu pustím pohádku a řeknu mu že když bude sedět a bude hodnej, tak mu něco přinesu. Jsou mu 3 roky. Samozřejmě že tam nejsem celý den max 10 minut protože opravdu jen vejdu z domu a je tam obchod. Není to každý den, ale když nutně potřebuju tak jdu. Doma máme náhradní telefón tak někdy s mého čísla zavolám a položím telefon na komodu a když jsem v obchodě slyším co se doma děje. Někdy ho dám synovi a on semnou přes telefón mluví.
Ja nechavam. Kluk je hodny, zavre se do pokojcku a hraje si
holku bych v jejich 5letech nenechala. Zalezi na diteti.
Nechali byste půl hodiny doma dítě, kterému bylo čerstvě pět let, než si uděláte drobný nákup kousek za domem? Maximálně do půl hodiny, spíš třeba 20 minut…
Já to neudělám, mám strach, že by se něco stalo doma, co by neuměl řešit… Ale přemýšlím, jestli nejsem moc úzkostná a zajímalo by mě, jak to mají jiní…