Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Nechci být jediná kdo se bude starat o dítě
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
22.4.23 11:16
Chceš něco co nelze předem zaručit. Jasně, můžeš mít třeba nějaký odhad dle chování partnera, ale až praxe ukáže jak moc bude pomáhat.
Moje rada: dej na svůj dojem. Máš pocit, že partner nebude moc nápomocen a společně se výchově aktivně podílet? Jdi on něj a hledej jinde.
Výběrem můžeš ledasco ovlivnit, ale jistotu mít nebudeš nikdy. Partneři se právě nejvíce poznají právě až během mateřství
Obecně platí: Kdo chce jistoty, nechce život.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
22.4.23 11:21
@Jazmine No dojem mám takový že to bude asi všechno hlavně na mně a partner se občas nějak zapojí. To mi i řekl že ať od něho zas moc nečekám, že to pak nedopadne dobře.
- Citovat
- Upravit
22.4.23 11:23
@Anonymní píše:
@Jazmine No dojem mám takový že to bude asi všechno hlavně na mně a partner se občas nějak zapojí. To mi i řekl že ať od něho zas moc nečekám, že to pak nedopadne dobře.
No tak pak odpověď máš celkem jasnou 
Jestli má jiné kvality nevím, ale pakliže chceš zakládat rodinu, tak to pro tebe asi úplný ideál nebude
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.4.23 11:27
@Anonymní píše:
@Jazmine No dojem mám takový že to bude asi všechno hlavně na mně a partner se občas nějak zapojí. To mi i řekl že ať od něho zas moc nečekám, že to pak nedopadne dobře.
Bohužel… kámen úrazu ve výchově 
Je stále zakořeněný mýtus chlap vydělává a žena se stará (rozuměj stará se o dítě navíc 
)
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
22.4.23 11:30
Za mě to zaručit lze. Můj manžel od začátku počítal s tím, že péče o děti bude rovnocená, že nezahodím ani svou kariéru, ani akademickou dráhu. A že on naopak neobětuje svůj vztah s dětmi, aby chodil do práce a vydělával. A jak jsme se domluvili, tak se taky stalo. Je dokonce natolik součástí péče, že jsme si ty děti naplánovali dokonce čtyři (teď máme dvě). Já mám stále svojí kariéru, před pár dny jsem odevzdala disertaci.
To, co řekl tvůj přítel, by pro mě byla velká „red flag“. Ty ho znáš nejlépe. Dost taky napoví, jak fungují přítelovi rodiče. Ale já bych s mužem, co chce s dětmi jen pomáhat, být nechtěla (a nemohla).
(Anonym, protože očekávám, že diskuse se rozjede a o své rodině se víc rozepíšu).
- Citovat
- Upravit
22.4.23 11:35
Nemyslím si, že by mužů, co chtějí se svými dětmi trávit hodně času, bylo málo. Pohybuji se v takové sociální bublině, kde je toto norma. Možná mám jen štěstí, ale v blízkém okolí a i v příbuzenstvu ti chlapi fungují naprosto normálně. Jezdí s dětmi k lékařům, jsou s nimi v nemocnici, tráví si nimi většinu času, když nejsou v práci, vymýšlí pro ně hry a jezdí s nimi na dovolenou…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Uslava
22.4.23 11:37
@Anonymní píše:
Ahoj, naštěstí zatím nic z toho nemusím řešit. Ale už tak přemýšlím dopředu, přeci jen dítě je závazek na celý život. A já prostě nechci aby to bylo všechno jen na mně, že se budu starat o dítě, domácnost, chodit do práce a na nějaké moje koníčky a odpočinek už nebudu mít čas. Z mého okolí to na 95% vypadá přesně takhle, že se prostě žena stara o mimino a až do dospělosti sama a chlap jí jen občas nějak pomáhá… Já takhle žít nechci, chci být i nadále já, ne jen máma. Chci aby moje teoretické děti měli skvělý vztah se mnou i se svým otcem, chci aby se o něj můj přítel staral stejně jako já. Ale přijde mi že takových chlapu je hrozně málo, s současným přítelem jsme se o tom bavili a on souhlasil že by chtěl být s dětmi víc, ale že pečovat bych o ně měla hlavně já. A přesně takhle to já nechciaby měl přítel na starosti jen zábavu a já výchovu, školu, nemoci. Teď nevím jestli má nás vztah vůbec budoucnost, když každý vidíme rodiny život jinak?
Rekl ti to na rovinu. Takže už víš a můžeš se rozhodnout. A ten případný další? Slibem nezarmouti. Když dítě budeš i přesto chtít a v hlavě si srovnáš že na něj budeš sama a přesto ho budeš chtít, můžeš být maximálně mile překvapená. Ale spíš ne. 🙄 😁 👍
- Citovat
- Upravit
22.4.23 11:38
@Anonymní píše:
Za mě to zaručit lze. Můj manžel od začátku počítal s tím, že péče o děti bude rovnocená, že nezahodím ani svou kariéru, ani akademickou dráhu. A že on naopak neobětuje svůj vztah s dětmi, aby chodil do práce a vydělával. A jak jsme se domluvili, tak se taky stalo. Je dokonce natolik součástí péče, že jsme si ty děti naplánovali dokonce čtyři (teď máme dvě). Já mám stále svojí kariéru, před pár dny jsem odevzdala disertaci.To, co řekl tvůj přítel, by pro mě byla velká „red flag“. Ty ho znáš nejlépe. Dost taky napoví, jak fungují přítelovi rodiče. Ale já bych s mužem, co chce s dětmi jen pomáhat, být nechtěla (a nemohla).
(Anonym, protože očekávám, že diskuse se rozjede a o své rodině se víc rozepíšu).
A já říkám že nelze. Vyšlo mi to jako tobě, ale bohužel z okolí často vidím, že když dojde na lámání chleba, spousta z těch co naslibovali jak budou pomáhat pak furt měli práci a jiné důvody proč pomoci nemohou…Tohle ti prostě nikdo nezaručí. Nenosíš mozek chlapa. Jasně, můžeš udělat maximum při výběru, aby se to nestalo, ale jistotu nemáš nikdy. Navíc jsou chlapi co se s dítětem změní a to jak v pozitivním slova smyslu tak v tom negativním
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
22.4.23 11:38
Zaručeno to nemáš, a ano, v 95% případů je to tak jak píšeš, je to i určitý vliv nastavení společnosti. Můj manžel pečovat chtěl, domlouvali jsme se že to bude tak jak i ty bys chtěla, měla jsem stejné přání. A houby, stejně to tak nedopadlo. Dolehlo na nás to, že tím že pár měsíců po porodu prostě ženská vypadne z pracovního procesu, je vydělávání hlavně na chlapovi a moje zapojení teď když už by to šlo zaprvé nebude finančně ekvivalentní a zadruhé si práce nabral hodně a teď prostě nestíhá a nemůže si to volno dělat abych já mohla dělat něco jiného než být s dítětem. Takže stejne jsem v pracovní dny s dítětem jen já, od vstávání do usnuti, on stíhá tak 10 minut ráno, 10 minut večer. Nějaký čas pro mě tím pádem neexistuje. O víkendu jsme všichni spolu, nejdriv navrhoval jak bude tu péči teda aspoň o víkendu přebírat hlavne on ale taky to nefunguje, dítě se kazdy tyden mění a už je znát jak mu to s ním moc nejde, výsledkem je urvane sítě a to že nám jakýkoliv plánovaný program nevyjde, no takže se radši taky už postarám já aby z toho víkendu aspoň něco bylo. Až bude větší, bylo by to snazší, ale je mi jasné, že čím déle se tahle situace bude takhle vyvíjet, tím víc se to zakonzervuje a nepůjde to změnit. Ale s někým kdo mi rovnou řekne ať moc nečekám bych si dítě nedělala, protože u manžela aspoň vím že když je zle, nezvládám, jsem nemocná nebi prostě dojdou síly po špatných nocích, tak je připravený udělat co bude v jeho silách. Kdyby k tomu ani ochotny nebyl, tak nevim jak bych občas přežila, nejsem prostě ten mateřský typ co dokáže dát péči o dítě nekolik let v kuse sama 24/7.
- Citovat
- Upravit
22.4.23 11:39
@Anonymní píše:
@Jazmine No dojem mám takový že to bude asi všechno hlavně na mně a partner se občas nějak zapojí. To mi i řekl že ať od něho zas moc nečekám, že to pak nedopadne dobře.
Jasná odpověď na tvojí otázku. Víš to a rozhodnutí je jen na tobě.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.4.23 11:41
@Anonymní píše:
Za mě to zaručit lze. Můj manžel od začátku počítal s tím, že péče o děti bude rovnocená, že nezahodím ani svou kariéru, ani akademickou dráhu. A že on naopak neobětuje svůj vztah s dětmi, aby chodil do práce a vydělával. A jak jsme se domluvili, tak se taky stalo. Je dokonce natolik součástí péče, že jsme si ty děti naplánovali dokonce čtyři (teď máme dvě). Já mám stále svojí kariéru, před pár dny jsem odevzdala disertaci.To, co řekl tvůj přítel, by pro mě byla velká „red flag“. Ty ho znáš nejlépe. Dost taky napoví, jak fungují přítelovi rodiče. Ale já bych s mužem, co chce s dětmi jen pomáhat, být nechtěla (a nemohla).
(Anonym, protože očekávám, že diskuse se rozjede a o své rodině se víc rozepíšu).
A jenom takový dovětek. Úsměvné mi přijde dát do souvislosti s životem slovo ZÁRUKA 
Myslím že život jaksi o zárukách opravdu není
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.4.23 11:44
...
…jo milá zlatá, vítej z kraje genderové rovnoprávnosti zpět v realitě! Představuješ si to jak Hurvínek válku. Smiř se s tím, že ti dítě/děti obrátí tvůj život úplně na ruby a bude ti líp. Před tím fakt neutečeš. Představa, že porodíš dítě a pak si pojedeš dál svou šou, výletíčky, kámošky, diskotéčičky…tak s tím se rozluč!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.4.23 11:47
@Tuana píše: …jo milá zlatá, vítej z kraje genderové rovnoprávnosti zpět v realitě! Představuješ si to jak Hurvínek válku. Smiř se s tím, že ti dítě/děti obrátí tvůj život úplně na ruby a bude ti líp. Před tím fakt neutečeš. Představa, že porodíš dítě a pak si pojedeš dál svou šou, výletíčky, kámošky, diskotéčičky…tak s tím se rozluč!
Ale nestraš 
Já si to jedu( kromě těch diskoték teda ) i s dítětem. Šou a výletíčky naprosto běžně a s kamarádkama se taky vídám
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.4.23 11:49
Chceš dítě, tak si ho porid. Ale počítej s tím, že taky chlap může vzít po porodu kramle a budeš na výchovu sama. Tím se řiď.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Ahoj, naštěstí zatím nic z toho nemusím řešit. Ale už tak přemýšlím dopředu, přeci jen dítě je závazek na celý život. A já prostě nechci aby to bylo všechno jen na mně, že se budu starat o dítě, domácnost, chodit do práce a na nějaké moje koníčky a odpočinek už nebudu mít čas. Z mého okolí to na 95% vypadá přesně takhle, že se prostě žena stara o mimino a až do dospělosti sama a chlap jí jen občas nějak pomáhá… Já takhle žít nechci, chci být i nadále já, ne jen máma. Chci aby moje teoretické děti měli skvělý vztah se mnou i se svým otcem, chci aby se o něj můj přítel staral stejně jako já. Ale přijde mi že takových chlapu je hrozně málo, s současným přítelem jsme se o tom bavili a on souhlasil že by chtěl být s dětmi víc, ale že pečovat bych o ně měla hlavně já. A přesně takhle to já nechci
aby měl přítel na starosti jen zábavu a já výchovu, školu, nemoci. Teď nevím jestli má nás vztah vůbec budoucnost, když každý vidíme rodiny život jinak?