Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
@čolíto93 tak az budes mit svoje, na nektery veci zmenis nazor a budes se na to divat jinak. Ver mi… ja taky „ja bych nikdy… ja bych nedovolila…ja bych…“ A vlastni je jiny. Poznas, ze dite se vzteka, ale ne rozmazlenosti, ale je treba ospaly, ze se vzteka, ze mu neco nejde - neplacnes, pujdes mu pomoct, az uvidis, ze dela pokroky a snazi se spojit dve kostky stavebnice a svihne s tim o zem, neplacnes, pujdes mu to ukazat ![]()
@čolíto93 Na upozornění, že něco tolerovat nebudu nevidím nic špatného. Ale to co radíš, je mimo, nezlob se na mě. To lechtání je hrozné, pro to dítě je to nesmírně ponižující. Neříkám lehce polechtat ze srandy, chvililinku. Ale za trest? A o tom, že dítěti hrozíš, že ho zlechtáš do počurání píšeš ty, ne já, tak se nediv, že na to reaguji.
Dobře ti radí @kacka52. Až budeš mít trochu zkušeností s výchovou, vrať se sem a věřím, že se tobě samotné nebude líbit, co tu radíš.
@kacka52 já ho vždy polechtala a hlavně ze začátku jen trochu, ono u dítěte aspoň teda u synovce to proběhlo tak že vždy jak sem ho začala lechtat tak po ani ne minutě jsem ho nechala zeptala sem se jestli v tom bude pokračovat a dle odpovědi sem reagovala, takže nikdy nebylo potřeba lechtat dlouho, nebo moc. Pak stačilo pohrozit lechtáním a bylo to již OK. A synovec byl u nás třeba dva měsíce v kuse, takže sem si toho užila dost.
@majki.r promin ale dítě si přerůst přes hlavu nenechám. A ono pohrozit je prostě účinější než ho mlátit hlava nehlava. A světe div se, nic to na něm nezanechalo, zbožňoval mě i přes to, že sem mu dala jasně najevo co a jak.
@čolíto93 Ale není to vlastní dítě, je to pořád cizí dítě. V tom je ten zásadní rozdíl. Až pocítíš mateřskou lásku k vlastnímu dítěti, tak se ti budou určité věci už dělat velice těžko. Ano, dcera mě taky vytočí, na prstech jedné ruky bych spočítala kdy dostala na zadek. Efekt to nikdy nemělo a já jsem toho akorát litovala. Teď už je ve věku, kdy mi zpětně řekne maminko to bolí, to se nedělá. A to mi naprosto rve srdce. Protože má pravdu. Aplikovat výchovu na cizí dítě a na vlastní je prostě naprosto něco jiného. Já jsem také viděla vyrůstat manželovu sestru, znám ji od jejího roku, hodně často jsme ji hlídali. Kolikrát jsem si říkala, že tohle moje dítě dělat nebude, za to dostane. Světe div se, dcera spoustu toho samého dělá a nedostane za to. Věř mi, opravdu je v tom rozdíl a poznáš to.
@Pomka jistě vy si myslíte, že když člověk nevychová svoje dítě tak ví velký kulový, zbytečné něco říkat. Mimochodem to dítě už jsem si vychovávat mohla, kdyby to nedopadlo jinak. A fakt si nebude to malé moct dělat vše co chce, pak z toho věčného vysvětlování nemají vyrůstat lidi, jako kolikrát vyrůstají, jen proto že se pořád vysvětluje co jo a co ne, ale u toho to končí. Tahle debata je totálně zbytečná. Každý má na věc svůj názor. Hezký zbytek večera
Děkuji moc za rady. Studenou sprchou ho opravdu nehodlám trápit, to by mě ani ve snu nenapadlo… Neříkám, že jsem ho někdy neplácla přes ruku, když něco udělal, max. přes zadek (má plenku), ale chtěla bych se tomu ideálně právě vyhnout, pokud by to šlo. STejně tak se mi nelíbí křičet na něj… Děkuji za nějaké odkazy na literaturu, mrknu na to. ![]()
@čolíto93 Myslíš, že když nedávám dítě pod ledovou sprchu a za trest ho nelechtám, tak si ho nechávám přerůst přes hlavu? Kolik bylo tvému synovci, když jsi ho „vychovávala“?
Malé děti chápou svět po svém. Když zlobí, není to jen o tom, že chtějí prostě zlobit, ale často nám tím chtějí něco vyjádřit, jen prostě neví jak na to. Moc se mi líbí, co napsala @Ou, a to „odměňovat žádoucí, neposilovat nežádoucí chování.“ Tak to u těch mrňousků funguje. Někdy je prostě třeba odvést pozornost jinam, popřemýšlet, jestli není dítě unavené atd…nemají ještě rozum jako čtyřleté, pětileté děti.
Příspěvek upraven 14.09.16 v 21:18
@čolíto93 Tak se hned nerozčiluj, nikdo tady na tebe neútočí. Jen se ti snažíme vysvětlit, že je prostě rozdíl trestat cizí dítě a trestat vlastní. Co můžeš aplikovat na jedno, nezabere na druhé. Má dcera je taková citlivka, že jen zvýšení hlasu u ní vyvolá hysterický pláč. Takže se snažím neřvat, neplácat, vysvětlovat. Že by nám rostla přes hlavu si nemyslím. Někde ve společnosti se samozřejmě chová rozjíveně, jako každé dítě, které se předvádí. Doma si to nedovolí. A samozřejmě ji krotíme. Ale nemusí šlapat jako hodinky, poslouchat na slovo a má nárok na svoje nálady a výstřelky. Naše generace se mlátila hlava nehlava a že bych kolem sebe měla masu jen slušných lidí, to nemám
Takže v tom ten pes zakopaný nebude. Samozřejmě je mi líto, pokud jsi o dítě přišla nebo se stalo něco špatného. Já jsem si tím prošla také.
@majki.r Člověče, za chvíli mám doma tříletou a že by to mělo rozum
Ale určitě víc, než 18 měsíční chodící a destruktivní mimino, to je fakt. Do 2 let je to chodící demoliční četa, do 3 let chodící vztekací četa, pak možná ten rozum dorazí ![]()
@majki.r dle mě má prostě každý svůj styl a názor na výchovu, jen říkám, že dle mě třeba zdlouhavé vysvětlovaní je jako když házíte hrách o zeď, prostě zbytečné. Synovec byl u nás od půl roku do 3 let skoro neustále. Takže asi tak. Tahle debata je prostě zbytečná, každý si bude vychovávat dle svého a svět jde dál. Hezký večer
@čolíto93 píše:
@Pomka jistě vy si myslíte, že když člověk nevychová svoje dítě tak ví velký kulový, zbytečné něco říkat. Mimochodem to dítě už jsem si vychovávat mohla, kdyby to nedopadlo jinak. A fakt si nebude to malé moct dělat vše co chce, pak z toho věčného vysvětlování nemají vyrůstat lidi, jako kolikrát vyrůstají, jen proto že se pořád vysvětluje co jo a co ne, ale u toho to končí. Tahle debata je totálně zbytečná. Každý má na věc svůj názor. Hezký zbytek večera
Proč jsi naštvaná?
Kdo tu psal, že by si děti měly dělat co chtějí?
To tu přeci nikdo nepíše. Začla jsi kolem sebe sama kopat. Jen říkám, že až budeš mít svoje (a věř tomu nebo ne, pokud svoje nemáš, nevíš, o čem mluvíš), bude to jiný! Já taky hlídala pravidelně malé děti a měla jsem představu, jak budu vychovávat. Říkám jen, že se na dost věcí budeš dívat jinak - tím nemyslím, že se dítěti povoluje! Ale to, že budeš dané situace řešit jinak - tím opět nemyslím to, že mu to dovolíš, chápeš?
@kacka52
Vidíš to, já mám doma 16ti měsíční
Chápe hodně, až mě kolikrát překvapí, ale přeci jen je to ještě takové větší mimino ![]()
@kacka52 ano přišla ve 36.týdnu jsem rodila mrtvé dítě, tohle těhotenství je vytoužené a stejně v tomto čase jen náhoda. Ale nic to nemění na tom, že se budu snažit aplikovat něco podobného i na ni. A nebude to mlácením či něco podobného. Neříkám, že dítě nemůže mít svoje nálady, nebo že musí poslouchat na slovo, ale když kolikrát vidím co si děti dovolí, tak mi to hlava prostě nebere. Jsou hranice které prostě budou pevně stanoveny. A ono je docela poznat když za tím je něco víc, nebo se jen vzteká, že není po jeho.
@čolíto93 Taky nechápu, proč tak kolem sebe kopeš. Já se budu držet té strategie trpělivosti a vysvětlování…u takhle malinkých dětí si naopak myslím, že je to velmi důležité. U větších nevím, ještě nemám zkušenosti
Ale ráda bych u toho zůstala. A je důležité vypozorovat, kdy ten drobeček má sklony ke zlobení, vztekání se a pak se snažit těmto spouštěčům předcházet.