Nemám chuť žít po rozchodu

Anonymní
30.7.20 09:20

Nemám chuť žít po rozchodu

Ahoj vsem…je to 3 mesice co me opustil partner kdy mi to oznámil jen tak mezi reci do telefonu…jeste par dni pred tim si semnou planoval dovolenou…ze zacatku jsem to brala jako ulevu ale stale verila ze se ke me vrati…protoze tohle udělal 3× za 2,5 roku…ale on ted zacal zit a uzivat si zivot a ja jsem v prdeli..nechal me samotnou se dvema detma (deti nejsou jeho) a ja to nezvladam…milovala jsem tak moc ze pro me zivot ztratil smysl…myslela jsem ze po 3 mesicich budu v pohode ale je tp horsi a horsi…chtel byt kamarad ale to proste nefungovalo…nemohla jsem delat jak jsem v pohode…jak z toho ven? Chce to ještě cas? Byla jsem i u psychologa nekolikrat a ten si mysli ze je to normalni faze po rozchodu…ale ja nemyslim 24 hodin denne na nic jinyho…tolik ponizeni co jsem dokázala udelat…zadnej rozchod me nesebral tak jako tohle…premaham se k delani základních veci…rozbrecim se jen tak behem dne…beru prasky na spani…

  • Citovat
  • Nahlásit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
30.7.20 09:29

Je mi líto, co prožíváš… A ten psycholog Ti jen řekl, že je to normální porozchodová fáze??? To mi přijde dost málo.. Jestli máš opravdu jako velkej splín, viděla bych to už na nějaké léky (jsou i čistě přírodní a slabé, ne hned nějaký driák), myslím, že by ti to pomohly zvládnout lépe. Jsou i k dostání v lékárnách. Zkus se poptat.
Jinak snad jen ten čas, je to těžký, to je jasný… Zkus s dětma vyrazit jen tak do města na zmrzku (já vím, že teď si říkáš, „ještě to tak potřebuju“), ale i jen ten pobyt mezi lidma a tak ti udělá trochu líp. Co rodiče? Třeba mamka, že by ti trochu pomohla, povzbudila, nějaká dobrá kamarádka?
Držím palce, ať je líp
Jo a ještě mě po rozchodu paradoxně dost pomáhalo čtení „chytrých“ knížek o vztazích… nějak jsem v tom hledala odpovědi na své otázky a často taky našla..

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
275
30.7.20 09:33

Co zkusit někam vypadnout mimo domov? Vzít si volno a jezdit s detma třeba na výlety? Chce to se nějak zaměstnat, aby jsi na to furt nemyslela. Nebo si třeba začít psát s jinyma🤷‍♀️ Nebo nějaký sport. Hlavně nelezet v posteli a furt neprehravat co se stalo.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
30.7.20 09:34

@Pohodovka2019 s detma se snažím…zvladla jsem koupaliste…dnes jedem na kola…vcera jsem se premohla jit s nima na hřiště…on to nebyl normalni vztah…byl to manipulator a vzdy vse bylo podle nej, vse co jsem rekla bylo spatne a vse byla jen moje vina…omlouvala jsem se i za veci co jsem neudelala…mel me jako hadr na podlahu…a proto to nesu spatne…psycholog rekl ze to zvladnu bez prasku…ze si mam koupit jen homeopatika tak to zkusim asi…ale ta silena bezmoc ze uz mi niky nerekne tak jak mi rikal…ze uz se me nikdy nedotkne…v tu chvíli bulim…mam strach ze uz nikdy nebudu milovat…ze uz me nikdo nezaujme… :(

  • Citovat
  • Nahlásit
Anonymní
30.7.20 09:36
@Sarlotak píše:
Co zkusit někam vypadnout mimo domov? Vzít si volno a jezdit s detma třeba na výlety? Chce to se nějak zaměstnat, aby jsi na to furt nemyslela. Nebo si třeba začít psát s jinyma🤷‍♀️ Nebo nějaký sport. Hlavně nelezet v posteli a furt neprehravat co se stalo.

Mam ted 14 dni dovcu tak se snazime kazdej den neco delat…ale vcera jsme prijely z vyletu…zabouchla jsem dvere a hysterickej brek…po 3 mesicich jsem myslela ze uz to poleví a me prijde jak kdyby mi to doslo vse az ted…dekuju za podporu…uz to pomaha

  • Citovat
  • Nahlásit
275
30.7.20 09:40

No tak pokud to byl manipulátor, tak buď jediné ráda, že jsi se ho zbavila.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
30.7.20 09:43
@Anonymní píše:
@Pohodovka2019 s detma se snažím…zvladla jsem koupaliste…dnes jedem na kola…vcera jsem se premohla jit s nima na hřiště…on to nebyl normalni vztah…byl to manipulator a vzdy vse bylo podle nej, vse co jsem rekla bylo spatne a vse byla jen moje vina…omlouvala jsem se i za veci co jsem neudelala…mel me jako hadr na podlahu…a proto to nesu spatne…psycholog rekl ze to zvladnu bez prasku…ze si mam koupit jen homeopatika tak to zkusim asi…ale ta silena bezmoc ze uz mi niky nerekne tak jak mi rikal…ze uz se me nikdy nedotkne…v tu chvíli bulim…mam strach ze uz nikdy nebudu milovat…ze uz me nikdo nezaujme… :(

Já vím, že to hrozně bolí a přesně takový to „už mi nikdy neřekne to a to“, to je to nejhorší. Já jsem si to taky samozřejmě říkala, ale uměle jsem si nakázala, že jakmile mě to začne napadat, musím si rychle říct i ta negativa. Takový to „ale byl to manipulátor, tak se prosím tě seber, přece máš sebeúctu“ a tak. V duchu jsem mu pořádně naložila :lol: Přece bys s ním nebyla zas tak šťastná, jak sama vidíš. Tři měsíce po rozchodu už bys to dokázala taky. A víš co, tak jako on Ti už nikdo neřekne a nedotkne se tě tak, ale třeba ti bude říkat ještě líp a dotýkat taky :palec: Ale chce to ten čas. Já jsem se klidně rozbrečela za bílýho dne i po půl roce :roll:. Ale už samozřejmě vyjímečně. Držím palce, bude líp, to je jestý.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
279
30.7.20 09:44

Tak on se k tobě choval jako ke kusu hadru a ty za ním budeš brečet? Vzpamatuj se holka, zvedni hlavu a jdi příkladem pro svoje děti nebo skončí jako ty bez sebevědomí, sebeúcty a zdravého rozumu! :zed:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
30.7.20 10:29

Chápu tě… já mam po rozchodu měsíc s jsem na tom taky blbě… jeden den je fajna už si říkám, že to bude dobrý a pak se ráno probudím a je to jeste horší. Je to jak na houpačce. Ale vím, že bude dobre. Vím, že to přejde a k tomu se upínám. Každý jeden z nás něco takového prožil a a všichni se z toho dostali. Nekdo potřebuje delší čas. Tak to proste je. Určite sama víš, co se má dělat, aby se smutek zahnal. Já to taky vím, delám to a nepomáhá to. Teda ne tak, jak bych chtěla. Tady proste jen ten čas, který se ted tak pomalu vleče… Já zjistila, že mě podváděl. A to jsem si myslela, jak krásný vztah máme, takže taková rána z nebe. Bolí to, strašně moc, ale každá bolest přebolí nebo se minimálně otupí. Mysli na to zlé, co ti kdy udelal. Je dobre, že si uvedomuješ, jaký to byl manipulátor. Na tomhle stavěj pokaždé, kdyz ti bude smutno. Taky si ted myslím, že uz se nikdy nezamiluju, že uz nebude nikdo tkovej, jako byl on. A já doufám, že nebude, že bude ještě lepší. A takový bude i pro tebe :hug:

  • Citovat
  • Nahlásit
168
30.7.20 11:06

Najdi si jinýho psychologa. Psycholog s homeopatikama je jak babka kořenářka.
A to jsi v tom vztahu byla vážně spokojená, když jelo vše podle něj?
Popřemýšlej jak ti ubližoval, hoď si to na papír-klady a mínusy toho, že už nejste spolu.
Pusť si nějakou dobrou hudbu-třeba nějaké, co zrovna děti poslouchají a doma si na ně jen tak z legrace zatancujte, třeba jen chviličku. To taky pomáhá.
A číst dětem pohádky a příběhy-to mě taky přivádělo na jiné myšlenky, sledování detektivek, jestli máš ráda.
Nesmí to být žádné romantické srajdy.
Ještě jedna věc mi teda pomáhá :D :D, ale to tě nechci kazit. :D :D
Snaž se fungovat. Byla jsi už někdy v životě sama bez chlapa? Má to taky hodně výhod-rozhoduješ si o všem sama, děti tě rozptýlí. Vzpomeň si, jak jsi žila v pohodě i před tím, než jsi ho potkala.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
297
30.7.20 11:47

To, že to byl nejspíš slušný manipulátor mne napadlo, než jsem se pročetla k tvému druhému příspěvku.

Tohle totiž oni dělají: vytváří v člověku závislost na své osobě, závislost na lásce, kterou ti dávají. Dají ti pocítit, jakým rájem dovede být život po jejich boku… a pak bum! a dostaneš taky tu druhou medicínku: ukázku, jak to vypadá, když tě milovat přestanou. To jsou ty jeho tři demonstrativní odchody v průběhu 2,5 letého vztahu. To aby sis ve vztahu moc nevyskakovala. Hezky tě tím drží pod krkem. Tohle si ale milující lidé nedělají.

To, co se ti děje, je normální feťácký dojezd hormonů zamilovanosti. Chceš zpět svou drogu, ten pocit, jaký to je, když ti plnými hrstmi dával lásku. Stav, ve kterém jsi, je v téhle situaci normální, způsobil ti ho on (a nejspíše úmyslně) a bohužel ještě chvíli potrvá. Psycholog ti může pomoci najít příčinu, proč sis takovýho haj_zla do života přitáhla a jak tuhle chybu už neopakovat.

Jistěže tě odrazuje od psychofarmak - on ti je předepsat nemůže, není psychiatr. A hodně lidí, jak se začnou po antidepresivech cítit líp, ukončí terapii, což je špatně - psychofarmaka jen přikrývají problém, neřeší ho. To umí jen psychoterapie.

Nicméně ty potřebuješ fungovat, máš dvě děti. Antidepresivům se nemusíš bránit. Takové Trittico pomáhá i na špatné spaní a nebuduješ si na něm takovou závislost jako na třeba Lexaurinu. Zkontaktuj psychiatra, pokud to bolí neúnosně, netřeba se zbytečně týrat. Ale v psychoterapii pokračuj, možná snad s jiným terapeutem… který nebude hodnotit, co zvládneš sama a co ne.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
30.7.20 11:49

@Rosebery pred tim jsem zila s tatou holek…tady toho jsem potkala ve chvili kdy uz to u nas bylo na spadnuti takze jsem i tak nejak cekala ze me podrzi a postara se o nas…hezkych bylo par chvil…zbytek stresu a nervu jestli semnou bude nebo nebude…jestli si najde cas nebo nenajde…nechapu co jsem na nem milovala kdyz mi daval minimum…sama jsem nikdy nebyla proto to tezce nesu…otec holek je stastnej jinde…tenhle je taky stastnej beze me a ze me je troska

  • Citovat
  • Nahlásit
Anonymní
30.7.20 11:54

@Andante presne jsi to popsala…Boze a ja myslela ze je vse moje chyba…vzdycky me dostal a pak caaau…a pak zas a znova a pak nevim jestli chci..ale na vikend mi ses dobra a ted mi to vzal uplne a ja se topim jak ryba ve vode…jojo psychiatr predepsal…mam je doma…tak asi zacnu brat…dal mi ten pocit ze on je jedinej a ted mam dojem ze to tak fakt bylo..prestal semnou xkrat komunikovat jen tak aby me vytrestal kdyz se mu něco nelibilo…fuj

  • Citovat
  • Nahlásit
30.7.20 12:13
@Anonymní píše:
@Andante presne jsi to popsala…Boze a ja myslela ze je vse moje chyba…vzdycky me dostal a pak caaau…a pak zas a znova a pak nevim jestli chci..ale na vikend mi ses dobra a ted mi to vzal uplne a ja se topim jak ryba ve vode…jojo psychiatr predepsal…mam je doma…tak asi zacnu brat…dal mi ten pocit ze on je jedinej a ted mam dojem ze to tak fakt bylo..prestal semnou xkrat komunikovat jen tak aby me vytrestal kdyz se mu něco nelibilo…fuj

Bude Ti bez něj líp, najdeš sama sebe, uvidíš. Prášky začni brát, přesně jak píše výše, netýrej se zbytečně víc než už to je.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
297
30.7.20 12:16

Tvoje “chyba” je pouze to, žes mu to “dovolila.” Záměrně píšu uvozovky, protože nepředpokládám, že ses jednoho krásného rána rozhodla “a teď si najdu největšího haj_zla pod sluncem a nechám si od něj ubližovat.”

Spíš jsi prostě ta hodná holka, které nikdy nikdo zrovna přehršle lásky nevěnoval, a když se pak ukázal někdo, kdo s ní zrovna nešetřil, šla by za ním světa kraj. Zároveň tyhle baby dost často mají v hlavě program “když se budu dost snažit a budu dělat, co mu na očích vidím, neopustí mne a budeme se mít spolu krásně.” A když to nefunguje, akorát hledají příčiny a způsoby, jak se víc snažit.

Láska není zásluhová. A sebevětším snažením víc než 50 % vztahu neuděláš. To co se stalo, není tak úplně tvoje chyba. Je to chyba tvé výchovy a tvého programování. Psychoterapie ti ji pomůže lokalizovat a odstranit.

Co se stavu teď týče, vydrž. Je to jako nemoc, přejde to. Půl roku, ale i rok, je bohužel obvyklá doba léčení šrámů po manipulátorovi. Ale takhle zlý, jak je to teď, už to nebude, neboj.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Reklama