Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Mně cizí děti nevadí, pokud… To nejsou rozmazlenci, usmrkánci, či nevychovanci, pak už se taky radši těším, až je neuvidím. Averzi mám na děcka od sousedů - holky 7 a 6 let. Pozdravit umí jednou za uherák, piští na celou ulici, takže zima je ideální, to si řvou doma, kdy je není slyšet. Jezdí na kole od léta, do té doby měly odrážedla a divily se, že už se naučila na kole jezdit i dcera - v létě měla 4 roky a jezdila sama už po 2 dnech tréningu.
Vadí mi děti, co mají potřebu být sprosté, strkat do někoho, hlučet obecně,… Pokud si umí v klidu pohrát, pozdravit, atd, pak nemám problém, jinak problém mám ![]()
@Maty1989 píše:
Mně cizí děti nevadí, pokud… To nejsou rozmazlenci, usmrkánci, či nevychovanci, pak už se taky radši těším, až je neuvidím. Averzi mám na děcka od sousedů - holky 7 a 6 let. Pozdravit umí jednou za uherák, piští na celou ulici, takže zima je ideální, to si řvou doma, kdy je není slyšet. Jezdí na kole od léta, do té doby měly odrážedla a divily se, že už se naučila na kole jezdit i dcera - v létě měla 4 roky a jezdila sama už po 2 dnech tréningu.
Já ti nevím, ale tohle mi přijde jako typická mateřská zaslepenost. Děti od sousedů jsou hrozné, hlučné, piští na celou ulici a ještě jsou strašně nešikovné. zatímco moje dítě je super, rychle se naučilo jezdit na kole…
Vsadím se, že kdyby někdo viděl ty tři děti (hrozné od sousedů a tvoje úžasné), tak by je viděl podobně, podle své povahy, ale neřekl by si, ty dvě jsou hrozné a to malé úžasné. ![]()
Já to stejně nemám, mám ráda svoje dítě i cizí děti.
Když jsem měla možnost si pochovat prcka od kamošky, tak jsem využila příležitosti a pomazlila jsem se s ním, popovídala, mám děti prostě ráda ![]()
Jsou k sežrání, jsou to úžasné malé bytosti ![]()
Proti cizím dětem nic nemám, pokud nejsou vyloženě zlé. Třeba jsem viděla předškoláka, jak sprostě nadával svému tátovi a vedle sedící stará babi mu říká: Nebuď na tatínka zlý, musíš ho poslechnout a on na úplně cizí babičku povídá: Drž hubu..Klučina vypadal, že ho vyloženě těší to říkat, neumím to popsat, ale tak nějak to působilo. Tak ten se mi nelíbil ani vzhledově…
Pak jeden, který teď ubližoval mému i jiným dětem. Kopance do břicha atp. Jedná se o prvňáčky. Mého tedy nechal, ale ostatním ubližuje dál. Můj se mu vyhýbá. Tak když jsem ho viděla prvně, vyloženě se mi hnusil…
Mám ráda svoje a cizí, když si s nimi někde povídám, potkám na ulici atp.
Nesnáším je v případě, kdy jsou malý, dělají ještě větší bordel s mým malým dítětem, to bych rostla.
Z tohoto důvodu bych nikdy nevkročila do mateřského centra
.
Ve chvíli, kdy si dovedou pěkně a rozumně hrát, je to ok.
@Anonymní píše:
A jeste jsem zapomnela dodat, ze ty holky jaou extremne rozmazleny a privlastnuji si hracky, ktere jsou syna, on je samozrejme chce a oni do nej treba strci, minule mu skriply prsty mezi dvere…no to uz pak kvetu uplne a nejradsi bych je poslala na mars..
No to se ti nedivím ty by sra.ly i zasloužilé učitelky ![]()
My jsme s neteremi absolvovali jednou odpoledne navstevu velkeho detskeho koutku s kavarnou…to byl syn jeste miminko v kocarku…ale bylo to sileny, predstava, ze s nim budu muset nekam takhle chodit, aby si hral s detmi…
![]()
@Anonymní píše:
My jsme s neteremi absolvovali jednou odpoledne navstevu velkeho detskeho koutku s kavarnou…to byl syn jeste miminko v kocarku…ale bylo to sileny, predstava, ze s nim budu muset nekam takhle chodit, aby si hral s detmi…![]()
Nemusíš. To není povinné. ![]()
@Anna766 no prijde mi ze jo, uz ted jsem za divnou, ze nechodim do detskych koutku a nevyhledavam maminky na pokec ![]()
@Anonymní píše:
@Anna766 no prijde mi ze jo, uz ted jsem za divnou, ze nechodim do detskych koutku a nevyhledavam maminky na pokec
Mám děti dvě,21 a 13 let, vnučku 3 roky. V životě jsem nebyla v žadném dět. centru, herně atd. A žijeme.
A já jsem ta, co děti miluje.Ale moje dcera, matka mé vnucky je něco podobného co ty. Dítě miluje jen to svoje. Jinak je nemusí. No a co, každej jsme nějakej.
Fakt divný, nezamávat děcko, neusmát se, to by tě snad neubylo, myslím, že to není normální, samozrejme nevychované deti vadí kazdemu, ale zadné dite se nechová podle prirucky… a dite potrebuje ostatni deti
Mam to taky tak. Nemam rada cizi deti a po patecni udalosti ve skolce, kdy tam jedem malej zmetek zautocil na dceru, se to ve mne strasne pere a moje negace vuci cizim deckam sili…:/
@Bábrdl píše:
Já ti nevím, ale tohle mi přijde jako typická mateřská zaslepenost. Děti od sousedů jsou hrozné, hlučné, piští na celou ulici a ještě jsou strašně nešikovné. zatímco moje dítě je super, rychle se naučilo jezdit na kole…Vsadím se, že kdyby někdo viděl ty tři děti (hrozné od sousedů a tvoje úžasné), tak by je viděl podobně, podle své povahy, ale neřekl by si, ty dvě jsou hrozné a to malé úžasné.
Nečetla jsem úplně celou diskuzi, jen některé příspěvky. Cizí děti mi obecně nevadí, nemám ráda takové, co mě poučují a dirigují mě i mé dítě, co má a nemá dělat.. Běžně na hřišti v létě, batole necelé dva roky, já stavím a on ničí.. Přijde malý dirigent, začne mě nutit k tomu, že má malý stavět.. On nechce, baví nás to takhle a on ne.. Nutí syna k tomu, aby stavěl, ten se po chvíli rozeřve a můžeme jít domů.. Nebo teď v čekárně u dr. Syn po nemoci, protože vím, jaký je, mám zásobu aut v kabelce a nějaké další věci na zabavení s jasným rozkazem, nejezdit po zemi. Přijde dítě, očividně nachcípané, vezme tomu mému JEHO auto, tomu se to nelíbí, a navíc s tím autem jezdí po zemi.. Upozorním, že to nemá dělat, že si to nepřeju.. Pak ho pořád chce hladit a cicmat, Ada to nerad a já od cizích notabene nemocných taky ne.. Řeknu mu to jednou dvakrát, matka nereaguje a co chcete s takovým dítětem dělat.. ![]()
Tak mě teda taky štvou nevychované děti, které mým ublíží apod., ale nesnášet je?
Jak je kdo vychová, takové jsou, ale jsou to jinak čisté duše, bezbranné a přitom tak silné, když slyším a vidím, co některé kdy muselo snést. Nikdy mě nenapadlo, že by na ně někdo v mém okolí mohl takto nahlížet a podle mě to není v pořádku. Kdysi jsem četla článek, že třeba člověk, který neopětuje dítěti, cizému, úsměv, už je jakýsi, no nevybavím si ten termím, ale něco jako emočně zploštělý
Děti jsou krásný bytosti, to spíš jejich rodiče by kolikrát zasloužili!