Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Do těch desíti jsem myslela o víkendu
jinak taky vstávám kolem páté, takže dost často si chodím lehnout i v půl déváté. Chvilku si čtu a pak to hezky zalomím. Já jsem spokojená, že se hezky vyspím a přítelem je zase spokojenej, že mám aspoň část večera sám pro sebe a může si pařit na kompu nebo kouknout na film ![]()
@Halibar
opravdu krásně napsané
Já bych ještě potřebovala kus toho sebevědomí, abych se vykašlala na to, co si druzí myslí a byla bych spokojená ![]()
Když jsem já byla malá, tak žádná mateřská centra nebyla
ani dětské koutky, megavytuněné hřiště apod. a taky jsem šťastně vyrostla a měla jsem v dětství dost kamarádek. Pokud nebudou děti zavřený doma u počítače, televize nebo facebooku a budou chodit ven, do školky nebo školy, nijak mimo lidi nebudou
![]()
Právě plánujeme s manželem a dětmi rodinnou dovču na Slapech v karavanu a pro děti ještě nějaký další kemp aby zkusili být pod stanem ![]()
tak já jsem byla introvertnější odmala. Člověk se s nějakými vlastnostmi narodí. Ne všechno je ovlivnit. Jako malá jsem se s děckama vyběhala dost, ale vždycky jsem ráda utekla někam kde jsem sama ![]()
Take nemam potrebu vyhledavat klub matek co porad probiraji jen deti a pod. S kocarem jezdim sama, kdy chci, kam chci, v klidu. Vubec me nic nechybi.
Já nějaké ty kamarádky a známé mám, taky jich nejsou desítky (jsem taky introvert a hodně času trávím sama - a ráda), ale pár - asi tak 4 a jeden kamarád, se kterými se ještě nějak vídám - mi jich z dob studií vydrželo. ![]()
Nedávno jsem se třeba dala více dohromady s bývalou kolegyní a letitou zaměstnankyní mé matky…která je o 10 let starší a spíš to vždy bylo tak, že jsem měla odstup, protože jsme se znaly a dělala pro mámu, a znala mě už jako dítě, takže jsem jí musela vykat.
Poslední dobou zjišťuju, jak moc je fajn a jsem ráda, že se vztah i po letech může přetavit do kamarádské a důvěrné roviny. ![]()
Nicméně já to měla a mám složitější tím, že se co pár let pořád stěhuju (teď už to snad bude naposled - za přítelem, se kterým máme vážné úmysly)…a na nějaké hledání kamarádek mě moc neužije. Jsem ráda za to, co mám - léty prověřené - a i když se novým lidem nebráním, vždycky člověk může poznat někoho fajn i v pozdějším věku - nevyhledávám to cíleně. To jsem dělala v mládí a párkrát mě to už zklamalo.
Dítě ještě nemám, i když je mi už dost přes 30 a doufám, že až bude…tak mě právě už z podstaty děsí nějaké hromadné akce s neznámými maminkami a klábosení o čůrání a prdění a papání a co které dítě už umí a jéé, to vaše néé…
a snažit se zapadnout někam mezi nějaké neznámé lidi, jen proto, že nás spojuje to, že zrovna máme ve stejnou dobu děti, nevím no…nejsem tomu moc nakloněná.
Třeba na to změním názor, těžko mluvit o něčem, co člověk ještě nezná, ale myslím, že bych spíš volila strategii plně se věnovat dítěti a pro rady si chodit k těm svým letitým (dětným) kamarádkám, i kdyby třeba jen přes Messenger, protože jsou daleko. A jednou za čas, tak za půl roku sehnat hlídání a vyrazit s nimi.
To by mi asi stačilo, jinak se hodlám plně věnovat rodině, jak původní, tak samozřejmě hlavně té „nové.“
![]()