Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Nevěra manžela, jak jste to zvládli?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
11.2.26 05:50
@Anonymní píše: Více
Tak jsi mu prece jen neco nedavala, kdyz potreboval validaci u jine…co to bylo presne? Chybel mu tvuj zajem o nej, nejake intimni odmitani z tve strany, necitil uznani v necem, podopru?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
11.2.26 07:19
@Anonymní píše: Více
Já jsem to nezvládla, i když jsem se snažila. Zbytečně jsem se na tom úplně vyčerpala. Už jsem mu prostě nevěřila. Dneska si myslím, že je zbytečný zůstávat s někým, kdo se neumí ovládat natolik, aby nespal s jinou ženskou. Dokonce ani kdyby se s ní jenom „líbal“. Pokud to chceš zkusit, tak tomu musíš dát čas. Nikdo ti neřekne, jestli to půjde. Bohužel.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
11.2.26 07:28
Já stála hodně o záchranu vztahu a nebylo to jednoduché. Ta nevěra byla jen špička ledovce. Manžel se taky snažil, nějakou dobu, ale protože nemá v povaze se příliš namáhat kvůli komukoliv jinému, než kvůli sobě, tak jsme já po čase zjistila, že se už snažit nechci, že mi to za to nestojí. U něj to nebyl jen úlet, zamiloval se do ní a chtěl rozbít rodinu. Protože s ní neměl žádné závazky, povinnosti, jen ten společně strávený čas bez dítěte, bez nutnosti něco řešit. Doma mu nechybělo nic, to on mě začal zanedbávat, když si s ní začal.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
11.2.26 07:40
U nás to bude v březnu rok co jsem to zjistila. Nebo tedy ona paní mi to dala na vědomí, že mi začala psát, když on to s ní chtěl ukončit. Noo bylo to mooooc těžké na začátku… Někam šel a já mu nevěřila, přemýšlela… A on se fakt snažil. Jasné první týdny se snažil až úplně moc, teď už to není tak intenzivní ale pořád je to super. Já taky do něj pořád jela, měla hloupé poznámky… Ona mu ještě vypisovala nějakou dobu.. já vše chtěla číst. I mi psala. Já ji pak blokla ubližovalo mi to hodně. Teď občas mě stále přepadnou pochybnosti… Ale už je to min a min.
A problém byl tehdy fakt mezi námi velký… Byla krize, on cestoval za práci… Doma protivná žena co nic nestíhá, bez může… Taky mám své zásluhy, ale tedy jak to on resil je jedno velké špatně.. našel si ji na seznamce ale teď když to vzpomenu vidím že ho to trápí…
- Citovat
- Upravit
11.2.26 07:48
@Anonymní píše: Více
Ahoj.
Nikdo ti neřekne, jestli to zvládnete nebo ne. Jsou páry, které to zvládly a páry, které to nezvládly - těch bude asi většina. Nevěra zasáhne do vztahu tak razantním způsobem, že roztříská všechno na kusy a život, který byl do teď, je nenávratně pryč. To si musíte oba uvědomit. Co s tím bude dál, je jen na vás dvou. Někdy je to kopanec, relativně správným směrem a když se dobře uchopí na obou stranách, ty páry bývají silnější - je to alespoň oblíbená hláška terapeutů. Já si spíš myslím, že jsou ty páry uvědomělejší a ke všemu už přistupují jinak. S větší pokorou s respektem a úctou. Pokud jsou v manželství malé děti a nějaký majetek, mělo by se to minimálně zkusit. To nejhorší období může trvat i rok, na to se připrav, netlač na sebe a nechtěj to hned, je to cesta ke sebezničení. Časem uvidíš, kam se to posouvá, jestli ti s ním bude dobře nebo se to začne vytrácet, poznáš sama a ukončit to můžeš vždycky. Pro sebe si pak ale budeš moct říct, že jsi pro záchranu udělala více, než bylo třeba. Nebo se vám zadaří a časem začnete úplně znovu, nemožné to není.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
11.2.26 09:32
@Klopotkova
@Klopotkova píše: Více
Rozumím, že to můžeš vidět jinak, ale pro mě věrnost není „svatá kráva“ ani teorie – je to základ pocitu bezpečí ve vztahu, ve kterém jsem žila, kterému jsem věřila a kterému jsem dala opravdu hodně. Nejde jen o samotný akt nevěry, ale o dlouhodobé lhaní, skrývání a dvojí realitu, ve které jsem nevědomky žila víc než rok.
Manžel chodil na online chaty už před naším vztahem a ani ve vztahu s tím nikdy úplně nepřestal – celých 6,5 roku (samozřejmě jsem to nevěděla, a budiž, sexting by mi asi ani nevadil). Zpočátku si to hlídal, později už ne. Na jeho počítači občas pracuji, on o tom věděl, takže to byla úplná náhoda, když se přede mnou otevřelo okno s konverzacemi, kde si psal se ženami způsobem, který směřoval k setkání. Tvrdí, že mu šlo hlavně o pocit, že je chtěný, nic víc, a že se většinou ani nesnažil ty ženy skutečně získat. V tomto případě mu ale jedna z nich slibovala „všechno“ a on chtěl prý „jen“ zjistit, nakolik to myslí vážně – sám říká, že ho to nakonec překvapilo.
Nešlo o opilý úlet. Byla tam opakovaná setkání a vědomá rozhodnutí. První schůzka byla ve formě rande s líbáním a osaháváním, na druhé došlo k sexu, na třetí se s ní podle jeho slov rozešel. Vše probíhalo anonymně – ona neznala ani jeho jméno (to mi potvrdila v tom chatu). Tvrdí, že to ukončil ve chvíli, kdy se začala vyptávat na osobní detaily, protože mě prý nikdy nechtěl opustit. Zásadní ale pro mě je, že šlo o vědomou snahu všechno přede mnou skrýt. A právě tohle je pro mě klíčové.
Neřeším obecně monogamii ani filozofii vztahů. Řeším konkrétní vztah, ve kterém byla jasná dohoda o věrnosti – a ta byla porušena.
Ano, chce být se mnou a snaží se. To ale automaticky neznamená, že moje bolest zmizí jen proto, že „by se to mělo pustit z hlavy“. Odpustit není rozhodnutí rozumu na povel, ale proces, na který teď prostě ještě nejsem připravená.
A k tvrzení, že „lidi jako já by se o nevěře neměli dozvědět“, se nemohu přiklonit. Pravda bolí, ale život ve lži by mě ničil mnohem víc. Potřebuji realitu, i když je těžká, ne iluzi klidu.
Netrápím se proto, že bych si to užívala, ale proto, že se snažím pochopit, jestli dokážu žít dál ve vztahu, kde byla zásadně narušena důvěra. To není přeceňování věrnosti, ale snaha nezradit samu sebe.
Příspěvek upraven 11.02.26 v 09:38
- Citovat
- Upravit
Anonymní
11.2.26 09:35
@Andelskej_Satan
@Andelskej_Satan píše: Více
Rozumím té otázce, ale nesouhlasím s tím, že nevěra automaticky znamená, že partner něco zásadního nedával. Nebylo tam odmítání čehokoli, nezájem ani nedostatek intimity. Naopak věděl, že o něj stojím, že po něm toužím a že mu dávám podporu i uznání.
Z toho, co jsme rozebrali, to nevypadá, že by šlo o nedostatek z mé strany, ale spíš o jeho vnitřní potřebu potvrzení vlastní hodnoty a o nezralý způsob, jak si ji dokazoval. Validaci nehledal proto, že by ji doma neměl, ale proto, že si ji neuměl dát sám sobě jinak než přes cizí zájem.
To, že někdo potřebuje externí potvrzení, ještě neznamená, že mu partner něco objektivně nedává. Někdy jde o osobní téma, ne o deficit ve vztahu.
- Citovat
- Upravit
11.2.26 09:39
@Klopotkova píše: Více
Věrnost se rozhodně nepřeceňuje.
I ty se v tom často neuvěřitelně plácáš a jsi spíš odstrašující případ k čemu může opakovaná vzájemná nevěra vést. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
11.2.26 09:46
- Citovat
- Upravit
Anonymní
Anonymní
11.2.26 09:53
Bylo to uz davno. Nevyrovnala. Byt partner, ale byli jsme spolu 4 roky. Po 3 letech me podvedl. Nechal otevreny telefon a sel do sprchy. Protoze jsem to tusila, byt na to nejsem pysna, podivala jsem se. A byly tam zpravu typu milacku, vcera to bylo uzasne atd.. kdyz me tvrdil, ze je v praci a kdyz nespal doma, ze jedou pracovne nekam. Pak se mi omluvil, ze to uz nikdy neudela atd takove ty reci. Uverila jsem, ale furt sem v sobe mela pocit, co kdyby. Zacala jsem po nem chtit fotky, neprimo, treba ses ve skladu jo? Ukaz mi, jak to tam vypada.. koukala jsem i, v kolik mu jede domu autobus a proste uz to bylo odsouzeny ke konci. Kratce po 4 letech sem se s nim rozesla. Bylo tam i neco jineho, ale tohle bylo hlavni.
- Citovat
- Upravit
11.2.26 09:56
@Anonymní píše: Více
Jedna nevěra je z toho, že jeden nebo oba jsou ve vztahu nespokojení. Je třeba častým omylem žen, že muži stačí, když má vypráno, navařeno a občas ho pustí ven tj. chovají se k němu asi jako k psovi.
Druhá nevěra může být z toho, že je někdo nespokojený sám se sebou. Taková osobní krize se kterou ty jako partnerka neuděláš nic.
Třetí může být z toho, že se člověk v podstatě nechá zmanipulovat. Z prvního nebo druhého je tam jen trochu, ale pak se stane hromada věcí, které ho dostanou do situace kterou nezvládne.
Příklad z toho třetího. Muži musí od mládí ženy oslovovat, „svádět“ a po třicítce se mu může stát něco zcela nového, že po něm vystartuje žena. Ženy v tomto umějí být velmi vynalézavé a vytrvalé a takový průměrný chlap co na to není připraven může snadno podlehnout.
Závěr: poradna je dobrý nápad, potřebujete probrat důvěrné věci a prostředník, které vás nasměruje může jen pomoci.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
11.2.26 09:57
@Anonymní píše: Více
Právě že u nás doma nic nechybělo. Naopak – věděl, že po něm toužím, že ho obdivuji a že jsem jím doslova žila. Když se to stalo, vůbec jsem si ničeho nevšimla. Dozvěděla jsem se to až po roce a čtvrt. Celou tu dobu jsem byla přesvědčená, že máme všechno dobré a že náš vztah funguje.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
Anonymní
11.2.26 10:04
@Anonymní píše: Více
Ke to běh na dlouhou trať. On se choval nevyzrále, hledal sebevědomí (nebo něco takového) jinde.
My to měli ve vztahu obráceně: ja jsem ta, která potřebuje potvrdit svoji hodnotu od druhých. Proto jsem během vztahu několikrát zahnula. Vždy to bylo celkem bez nějaké lásky, jenom chuť experimentovat a být dobra. Samozřejmě to prasklo. Samozřejmě to byla pro nás katastrofa. Jemu jsem zhroutila svět a čekala uz jsem v živote jen to špatné (sbalené kufry, nenávist). Našli jsme si skvělou terapeutku. Trvalo to dost dlouho, ale lepili jsme to velmi intenzivně. Opakovaly je u nás pořád stejné pocity: on smutek, zklamání, nejistota a já pocity viny, znechucení a vlastní bezcennosti.
Bavíme se o tom otevřeně. Ale byly doby, kdy jsme si museli říct: “teď už se v tom nebudeme babrat, probereme to až na terapii.” Časem jsme si nastavili vztah a pravidla a myslim, že si nic zásadního netajíme. Oba mame trošku nějaká specifika v intimním životě - vše jsme zapracovali do běžného života a snažíme se být upřímní.
Jinak jsme od krize už 9 let. Po krizi u nás následovalo období druhé zamilovanosti (tak 2-3 roky po krizi) a pak následoval vcelku klidný a vyrovnaný partnerský vztah. Letos jsme oslavili 33 let vztahu. Zavzpomínali na krizi, vzpomněli na lidi, kteří nám pomohli (manželův šéf, terapeutka). A těšíme se do dalších let.
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
