Nevim, co to se mnou je

Anonymní
14.3.16 19:42

Nevim, co to se mnou je

Predem poprosim o zachovani anonymity. Prece jen je to pro me citlive a chodi tu par znamych lidi.
Vysnila jsem si jen jedno dite a doufala ze si materskou poradne uziju, kdyz je to jen jednou. Skutecne, nazor se nezmenil. Budu mit jen jedno. Ale mrzi me, ze materskou neprozivam ani psoloviny tak, jak bych rada. Chtela sem chodit, ke svym kamaradkam co ditka maji, ale ty vecne nemaji cas (bydli uz jinde). Jsem placha, tak seznamovani s jinymi maminkami mi moc nejde. Male uz je rok, a ja chtela, abych mela kamaradky s detmi prave, aby se mala neustala pohybovala mezi detmi.
A co se tyce dale toho, ze bych ja chtela byt mezi lidmi. Partner je uz pul roku kamionak, a doma skoro nebyva. Kdybych chtela na nejake cviceni treba zumbu, musel by nekdo dojit a pohlidat mi na vecer dite (vetsina techto cviceni byva po 6 hod co vim). A to uz vetsina ma s vecerem jine plany. Napr. ma tchyne a prijde mi dost hloupe ji otravovat. I kdyz je pravda, ze jednou za tyden by to zvlandout mohla, ale i tak. (Proc mluvim o cviceni, porad mam 10 kg na vrch).
A co se tyce materskych center. Mozna by se mi libili ty, co jsou odstupnovane podle veku ditete, ale zas nikoho tam neznam a nedokazu se dokopat tam jit a seznamit se. Ta predstava prvni navstevy mi prinasi stres, tak se radeji nechci stresovat a neustale se to snazim oddalovat a pak se zas ale stresuju tim, ze sem na prochaskach s malou vetsinou sama a jen blbe „koukam“ po povidajicich ci maminkach s kocarky.
Pres den si s malou hraji a plne se ji venuji a nechci pred ni na sobe davat cokoli znat. Ale vecer kdyz spi, ja se hroutim a prepadaji me tyhle myslenky.

  • Nahlásit
  • Citovat
Napsat příspěvek

Reakce:

135
14.3.16 19:51

Jsme na tom stejně. Přítel je taxikář, doma bývá max 3/dny v týdnů, někdy ani to. Také nejsem ten typ, že by se hned s. každým pokecal. Mezi myma lamaradkama není žádná co má mimco a já s nimi už ani nekomunikují. Myslím si, že já bych se bavila jen o mimcu a je tím nudila. Takže jsem s prvkem celý. dny sama doma a věnují se mu. Léze mi to už ale na hlavu. V poslední době se pořad hadam s přítelem a jsem na něj zla. Mrzí mě to.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
4140
14.3.16 19:56

Ahoj, nevím, v jak velkém městě žiješ, ale existuje i cvičení s hlídáním dětí. Hodně teď „frčí“ cvičení s kočárkem. Jinak dobře se seznamuje na kroužku pro děti (cvičení, baby masáže, plavání, hudební kurzy), atd. :mavam:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
26555
14.3.16 19:57

Holky tak rovnou napište, odkud jste a třeba tu bude někdo, kdo je na tom stejně.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
135
14.3.16 19:58

Já jsem z Klášterce nad Ohří :)

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
216
14.3.16 20:42

Uplne to chapu. Manzel byva doma sice kazdy den, ale zase dela jeste do druhe prace(je s nami cca hodku vc. vecere, pak se zavre a uvidime se nekdy zase az rano..) Mam jednu znamou s malym ditetem na druhem konci Prahy. Moje kamaradky nemaji cas-od te doby, co mam dite se ani nevidame… s jednou si aspon zavolame a pokecame a je to fajn, dalsi stale nemaji cas..uz mi bylo trapne porad volat nebo psat nebo zvat na navstevu/kafe/setkani klidne ve meste (ale i s kocarkem) a tak jsem prestala :( Cvicit jsem si zacla doma, kdyz mala usne nebo s ni jdu na delsi prohazku. Trochu si neco delam do puvodni prace. I tak si MD a ted RD velmi uzivam. Jen obcas, kdyz nekam vyrazim-vetsinou do prace (s hlidanim), tak si pripadnu jak mimon - jako bych se neumela chovat, nebo byla nejak zhloupla a menecenna.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
333
14.3.16 21:51

Nejste v tom samy, plně vás chápu. Jsme s chlapem přistěhovalci, přátele nic moc, buď bez dětí, nebo už s velkými. Chlap od rána do večera v práci a já s malým sama doma, nebo někde venku. Chlap sice pohlída, kdy si řeknu, ale samotnou mě nikam chodit nebaví, tak sem raději s malým doma, ale na palici to leze pěkně. Už ať je pěkně, to vyrazíme na nějaké hřiště a snad tam bude příležitost na pokec :) Ale kdyby byl někdo náhodou z Ostravy a ujal by se nás, zlobit se určitě nebudu :D

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
abver
14.3.16 22:34

Jsem na tom podobně, několikrát jsem se stěhovala, přátele přicházeli a odcházeli a s manželem a se synem jsme postavili na vesnici, kde maminky jsou, ale i kdyż snaha byla setkávání se nezdařilo. Potkáme se, popovídáme, ale návštěvy, nebo tak něco se nekoná :( Mě každopádně pomohlo se zbavit těchto pocitů narozením druhého dítěte, doma je pořád veselo, děti jsou už i celkem parťáci a není na takové myšlenky prostě čas. Hodila jsem to za hlavu a užívám si je tak, jak to jen jde. Čas letí, tak ho nemarněte smutněním ;)

  • Nahlásit
  • Citovat
266
15.3.16 16:14

Myslim, ze podobne veci trapi hodne maminek s malymi detmi

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Reklama