Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Nevím, jestli jsem schopná zvládnout 3měsíční dítě
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Téma je zamknuté a nelze do něj již dále přispívat
Velikost písma:
Anonymní
21.7.13 07:35
- Upravit
21.7.13 07:56
Tak já myslím, že ted už je to jedno, ne? Je to tvoje rozhodnutí, jen ty víš, zda děláš dobře. Nebo když ti dvacet lidí napíše „ne, nedělej to“, ty to neuděláš? 
21.7.13 08:16
@Anonymní píše:
Holky, já raději anonymně, protože po přečtení této diskuse si tak trochu připadám jako totální neschopná pipina. Všechny vás neskutečně obdivuji. Mám pouze jedno dítě, dvouapůlletého syna (pravda, jsem na něj úplně sama), celé dny jsem v práci (syn je u kamarádky na hlídání) a opravdu občas večer padám na hubu a v devět zalehám do postele (pravda, vstávám o půl páté). Nicméně, mám pouze JEDNO dítě!!! Holky, kde berete tu sílu a energii starat se o dvě, tři malé děti, denně vařit, prát, žehlit, uklízet, k tomu třeba ještě pracovat, věnovat se koníčkům, starat se o chlapa??? Klobouk dolů!
Jinak zakladatelko - já tě chápu, chápu ty tvé obavy o to, jak to zvládneš. Zkus si představit, jaké to bude např. za rok - s mimčem i bez - jestli budeš šťastná a bude tě naplňovat, nebo uštvaná a protivná. Dítě je obrovský závazek, ale to ty už víš. Pokud by ses rozhodla si ho nenechat, tak si to nikdy nevyčítej. Máš dvě děti, jsi zodpovědná, věděla jsi, že třetí prostě už nemáte šanci uživit a postarat se. Pokud se rozhodneš si ho nechat, tak se raduj a snaž se zjistit, proč se tohle dítě rozhodlo k tobě náhodou přijít. Náhoda to není. Hodně sil
taky padám večer na hubu, ale za ten úsměv dětí mi to stojí, vždyť tak rychle vyrostou a mě hodně pomáhá přítel 
A víš jak se to říká „bordel v bytě, stastne dítě“ 
Neberu to teda tak úplně do slova 
Pokud přijde neohlasena návštěva a něco se ji nelíbí, tak jí můžu ukázat, kde mám cistyci prostředky a může mi uklidit, mezi tím co já budu s dětmi venku 
Kdybych se nestydela, tak ti sem hodím fotku našeho obyvaku, jak momentalne vypada a co dokáže udělat jeden rarach za binec během hodiny 
(piskoty rozhazeny, videokazety vytahany, do toho mi nahazi věci co má pod konferencnim stolkem pripravene, kdyby jsme šli ven)
No nic, mimčo usnulo, jdu uklízet, odpoledne prijedou tchanovci, tak ať se nepropadnu ostudou
21.7.13 08:19
Anonymní v 7:35
Taky mám syna 2,5 roku. Domácnost se teď snažím dát do kupy, ale to je trochu něco jiného, já nemá žádný systém.
Mě ta starost o domácnost nepřijde nijak náročná. S malým běháme po venku a po mateřském centru. Chlap dojde z práce, vypije kafe, předávám syna a jdu za sportem. Mě to naopak teď přijde jako pohoda než když měl třeba rok a nepustil mě na krok.. Ale já mám kolem i dost příbuzných. Když mě z malého už hrabe, dávám ho na hlídání. Na dvě, tři hoďky a pohoda.
Možná ti nemá kdo hlídat, možná hlídat nechceš nechávat. 
Momentálně se už půl roku snažíme o další miminko a nemyslím si, že to nejde zvládnout. 
21.7.13 09:26
@Anonymní píše:
Holky, já raději anonymně, protože po přečtení této diskuse si tak trochu připadám jako totální neschopná pipina. Všechny vás neskutečně obdivuji. Mám pouze jedno dítě, dvouapůlletého syna (pravda, jsem na něj úplně sama), celé dny jsem v práci (syn je u kamarádky na hlídání) a opravdu občas večer padám na hubu a v devět zalehám do postele (pravda, vstávám o půl páté). Nicméně, mám pouze JEDNO dítě!!! Holky, kde berete tu sílu a energii starat se o dvě, tři malé děti, denně vařit, prát, žehlit, uklízet, k tomu třeba ještě pracovat, věnovat se koníčkům, starat se o chlapa??? Klobouk dolů!
Jinak zakladatelko - já tě chápu, chápu ty tvé obavy o to, jak to zvládneš. Zkus si představit, jaké to bude např. za rok - s mimčem i bez - jestli budeš šťastná a bude tě naplňovat, nebo uštvaná a protivná. Dítě je obrovský závazek, ale to ty už víš. Pokud by ses rozhodla si ho nenechat, tak si to nikdy nevyčítej. Máš dvě děti, jsi zodpovědná, věděla jsi, že třetí prostě už nemáte šanci uživit a postarat se. Pokud se rozhodneš si ho nechat, tak se raduj a snaž se zjistit, proč se tohle dítě rozhodlo k tobě náhodou přijít. Náhoda to není. Hodně sil
nežehlím, vařím velmi časově úsporně, o manžela už se mi stará někdo jiný 
Protivná a uštvaná jsem, někdy. Což nevylučuje pocit štěstí. Nevím, přijde mi, že spousta lidí bazíruje na koninách. Bordel doma mám masivní, ale tak co, až budu stará a děti budou mít svoje domácnosti, tak tu budu mít vypíglováno a budu mít hlavu plnou vzpomínek na krásné roky se svými třemi dětmi. Život je příliš krátký, abych si ho organizovala podle schopnosti dokonale uklidit, to bych to dítě nemohla mít ani jedno.
Tohle je pro mě důsledek doby přebytku a nudy, mít doma vylízáno, navařeno, všechno bez poskvrnky, a kvůli tomu připravit o život dítě? Ale chápu, že každý máme ten hodnotový žebříček jinde no.
21.7.13 09:46
@Gladys píše:
nežehlím, vařím velmi časově úsporně, o manžela už se mi stará někdo jiný
Tohle je pro mě důsledek doby přebytku a nudy, mít doma vylízáno, navařeno, všechno bez poskvrnky, a kvůli tomu připravit o život dítě? Ale chápu, že každý máme ten hodnotový žebříček jinde no.
(taky mám tři děti…)
Anonymní
21.7.13 10:27
@omites píše:
Anonymní v 7:35
Taky mám syna 2,5 roku. Domácnost se teď snažím dát do kupy, ale to je trochu něco jiného, já nemá žádný systém.
Mě ta starost o domácnost nepřijde nijak náročná. S malým běháme po venku a po mateřském centru. Chlap dojde z práce, vypije kafe, předávám syna a jdu za sportem. Mě to naopak teď přijde jako pohoda než když měl třeba rok a nepustil mě na krok.. Ale já mám kolem i dost příbuzných. Když mě z malého už hrabe, dávám ho na hlídání. Na dvě, tři hoďky a pohoda.
Možná ti nemá kdo hlídat, možná hlídat nechceš nechávat.
Momentálně se už půl roku snažíme o další miminko a nemyslím si, že to nejde zvládnout.
Já nemám problém dávat syna na hlídání, o víkendu si ho většinou bere na noc jeho táta (můj ex). Spíše je to asi tím denním režimem: 4.40 budíček, pak rychle nasnídat, obléct sebe, malého, 4.50 vyrážíme na autobus, pak půl hodiny chodíme po procházce, protože slečna, co mi ho hlídá, nechce kvůli mě tak brzy vstávat, takže půl hodinky čekáme, předám malého, šup do práce (dělám managerku, takže spousta starostí, péče o zákazníka apod.), v 16.00 si ho vyzvednu, v 16.30 dorazíme domů, rychle si dělám něco na jídlo, protože v práci nemáme obědy, pak koupání, večeře, občas praní, žehlení, úklid, malý má teď období, kdy nic nechce, zlobí, zkouší, co může, pořád mi visí na noze a něco chce…a v 21.00 odpadnu jak zabitá 
. Malý má teď navíc rýmu, takže v noci ještě pláče, že nemůže spát, protože se mu pusou špatně dýchá a kapky moc nezabírají . Takže ráno vstávám jak mátoha. Kdybych byla s malým doma, neřeknu ani ň. Takhle bohužel je to někdy na palici, pracovat musím, jsme sami, nájem bych neutáhla a k rodičům nemůžu. Nakoupila jsem si vitamíny a guaranu a vroucně čekám, až bude malý starší, více samostatnější a přejde ho to období vzdoru a ječení. Pak už to bude brnkačka.
Anonymní z 7.35
- Upravit
21.7.13 10:28
@Gladys tys mě po ránu pobavila 
Zakladatelko, nečetla jsem celou diskusi, ale koukám, že ty spíš řešíš náročné dítě než finance 
Nejsem vyloženě proti potratům, ale zkus ještě popřemýšlet, u tebe se mi zdá, že v podstatě ani jít nechceš . co na to manžel?
Taky vem v úvahu, že za 8měsíců může být nejmladší už celkem rozumný(taky nemusí, já vím…) - od prsa ho do té doby jistě odnaučíš a na nočník bude umět taky Ale chápu tě, vím, jaká byla moje dcera v 21m - na zabití 
A ač jsem druhé dítě chtěla, v tu dobu jsem přemýšlela, jetli to adši nenechat být teď je jí 32m, za 4 měsíce se narodí mimčo a už se to s ní dá, nechá si i lecos vysvětlit Muž je taky od rána do večera v práci, o víkendech zase honí práci na baráku
V klidu popřemýšlej, hlavně to prober s manželem a doufám, že se pak ozveš, jak jsi se rozhodla
Anonymní
21.7.13 10:30
@Anonymní píše:
Já nemám problém dávat syna na hlídání, o víkendu si ho většinou bere na noc jeho táta (můj ex). Spíše je to asi tím denním režimem: 4.40 budíček, pak rychle nasnídat, obléct sebe, malého, 4.50 vyrážíme na autobus, pak půl hodiny chodíme po procházce, protože slečna, co mi ho hlídá, nechce kvůli mě tak brzy vstávat, takže půl hodinky čekáme, předám malého, šup do práce (dělám managerku, takže spousta starostí, péče o zákazníka apod.), v 16.00 si ho vyzvednu, v 16.30 dorazíme domů, rychle si dělám něco na jídlo, protože v práci nemáme obědy, pak koupání, večeře, občas praní, žehlení, úklid, malý má teď období, kdy nic nechce, zlobí, zkouší, co může, pořád mi visí na noze a něco chce…a v 21.00 odpadnu jak zabitá
Oprava: 5.50 vyrážíme na autobus, 10 min. se stihnu tak max. umýt zuby a namalovat.
Anonymní z 7.35
- Upravit
Téma je zamknuté a nelze do něj již dále přispívat
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Holky, já raději anonymně, protože po přečtení této diskuse si tak trochu připadám jako totální neschopná pipina. Všechny vás neskutečně obdivuji. Mám pouze jedno dítě, dvouapůlletého syna (pravda, jsem na něj úplně sama), celé dny jsem v práci (syn je u kamarádky na hlídání) a opravdu občas večer padám na hubu a v devět zalehám do postele (pravda, vstávám o půl páté). Nicméně, mám pouze JEDNO dítě!!! Holky, kde berete tu sílu a energii starat se o dvě, tři malé děti, denně vařit, prát, žehlit, uklízet, k tomu třeba ještě pracovat, věnovat se koníčkům, starat se o chlapa??? Klobouk dolů!
Jinak zakladatelko - já tě chápu, chápu ty tvé obavy o to, jak to zvládneš. Zkus si představit, jaké to bude např. za rok - s mimčem i bez - jestli budeš šťastná a bude tě naplňovat, nebo uštvaná a protivná. Dítě je obrovský závazek, ale to ty už víš. Pokud by ses rozhodla si ho nenechat, tak si to nikdy nevyčítej. Máš dvě děti, jsi zodpovědná, věděla jsi, že třetí prostě už nemáte šanci uživit a postarat se. Pokud se rozhodneš si ho nechat, tak se raduj a snaž se zjistit, proč se tohle dítě rozhodlo k tobě náhodou přijít. Náhoda to není. Hodně sil