Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Nevíme si rady a dcerou, nějaké nápady z venčí?
- Fotoalbum (1)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
27.6.22 11:06
Milá zakladatelko, mám doma podobný exemplář… těch scén, co u nás proběhlo od mala, hlavně pak v období 12-14.
Jenže, nikdy jsem neustupovala rozmarům a scény byly vždy kvůli vážnějším věcem.
Ve 12 si usmyslela, že s námi nepůjde na jarňáky a zůstane sama (!) doma. Měli jsme odjíždět v pátek večer a scéna jako kráva, ubrečela se k spánku, předtím ještě ve vzteku potrhala nějaké společné fotky. V sobotu jsem ji nebudila, když vstala, muž se jí zeptal, jestli ji má sbalit lyže, řekla jo a nakonec to byl skvělý týden.
Pak ještě odmítla jet na tábor se sportem, který dělala, kam se sama přihlásila, ale se zamilovala a šmytec. To byla taky scéna… Část peněz pak měla strženo z kapesného.
Ale takové, že není sirup, nebo něco sladké… dostane peníze a ještě nějakou další položku (většinou toaleťák 
) a jde do obchodu.
Hlavně teda ale se mi osvědčilo, když byla v afektu, nesnažit se jí přemlouvat, nebo ji něco vysvětlovat. Prostě nechat ať si tu emoci prožije.
Několikrát se byla stěžovat sousedka zezdola, že dupe. Oprávněně. A pak najednou udělala supr věc, zeptala se, jestli je dcera doma, že by s ní chtěla mluvit. Šla jsem ji zavolat, ale odmítla vylízt z pokoje, tak jsem sousedku pozvala dál a uvedla k ní. Ta se ji klidně zeptala, kolik je jí let, a že když už jí je těch 13, jestli si uvědomuje, že v tom domě nebydlí jenom ona 
Na podzim jí bude 15 a je to nesrovnatelné oproti tomu, jak to bylo před 2 lety.
Ale obecně, tím jak je tvrdohlavá, tak si od mala vyzkoušela vycházku v zimních botách bez ponožek, vycházku bez bundy, čepice, rukavic (pěkně postupně ), jedny prázdniny, když nechtěla jít se mnou na chatu a zůstala doma (manžel si nemohl vzít dovču tak nebyla sama doma) a ty 2 týdny, kdy byly všichni kamarádi pryč si taky „užila největší nudu, protože ani ty karty si neměla s kým zahrát“ a víc krát ji to nenapadlo.
Naposledy to bylo Vinohradské divadlo v mikině, kam šli se školním klubem. Myslím, že to už ji taky nikdy nenapadne.
Doteď mám ale pocit, že se občas chce hádat, tak za mnou přijde s nějakou krávovinou, o které dopředu ví, že to nedovolím, jenom aby se mohla handrkovat.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.6.22 11:55
@evi3 píše:
Milá zakladatelko, mám doma podobný exemplář… těch scén, co u nás proběhlo od mala, hlavně pak v období 12-14.Jenže, nikdy jsem neustupovala rozmarům a scény byly vždy kvůli vážnějším věcem.
Ve 12 si usmyslela, že s námi nepůjde na jarňáky a zůstane sama (!) doma. Měli jsme odjíždět v pátek večer a scéna jako kráva, ubrečela se k spánku, předtím ještě ve vzteku potrhala nějaké společné fotky. V sobotu jsem ji nebudila, když vstala, muž se jí zeptal, jestli ji má sbalit lyže, řekla jo a nakonec to byl skvělý týden.
Pak ještě odmítla jet na tábor se sportem, který dělala, kam se sama přihlásila, ale se zamilovala a šmytec. To byla taky scéna… Část peněz pak měla strženo z kapesného.Ale takové, že není sirup, nebo něco sladké… dostane peníze a ještě nějakou další položku (většinou toaleťák
Hlavně teda ale se mi osvědčilo, když byla v afektu, nesnažit se jí přemlouvat, nebo ji něco vysvětlovat. Prostě nechat ať si tu emoci prožije.
Několikrát se byla stěžovat sousedka zezdola, že dupe. Oprávněně. A pak najednou udělala supr věc, zeptala se, jestli je dcera doma, že by s ní chtěla mluvit. Šla jsem ji zavolat, ale odmítla vylízt z pokoje, tak jsem sousedku pozvala dál a uvedla k ní. Ta se ji klidně zeptala, kolik je jí let, a že když už jí je těch 13, jestli si uvědomuje, že v tom domě nebydlí jenom ona
Na podzim jí bude 15 a je to nesrovnatelné oproti tomu, jak to bylo před 2 lety.
Ale obecně, tím jak je tvrdohlavá, tak si od mala vyzkoušela vycházku v zimních botách bez ponožek, vycházku bez bundy, čepice, rukavic (pěkně postupně ), jedny prázdniny, když nechtěla jít se mnou na chatu a zůstala doma (manžel si nemohl vzít dovču tak nebyla sama doma) a ty 2 týdny, kdy byly všichni kamarádi pryč si taky „užila největší nudu, protože ani ty karty si neměla s kým zahrát“ a víc krát ji to nenapadlo.
Doteď mám ale pocit, že se občas chce hádat, tak za mnou přijde s nějakou krávovinou, o které dopředu ví, že to nedovolím, jenom aby se mohla handrkovat.
Naposledy to bylo Vinohradské divadlo v mikině, kam šli se školním klubem. Myslím, že to už ji taky nikdy nenapadne.
To co popisujes ty, tak takovehle typy scen mi uz prijdou u deti normalni. Zas nechtejte po detech, at se chovaji jako dospeli, to nejde
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.6.22 11:58
@evi3 píše:
Milá zakladatelko, mám doma podobný exemplář… těch scén, co u nás proběhlo od mala, hlavně pak v období 12-14.Jenže, nikdy jsem neustupovala rozmarům a scény byly vždy kvůli vážnějším věcem.
Ve 12 si usmyslela, že s námi nepůjde na jarňáky a zůstane sama (!) doma. Měli jsme odjíždět v pátek večer a scéna jako kráva, ubrečela se k spánku, předtím ještě ve vzteku potrhala nějaké společné fotky. V sobotu jsem ji nebudila, když vstala, muž se jí zeptal, jestli ji má sbalit lyže, řekla jo a nakonec to byl skvělý týden.
Pak ještě odmítla jet na tábor se sportem, který dělala, kam se sama přihlásila, ale se zamilovala a šmytec. To byla taky scéna… Část peněz pak měla strženo z kapesného.Ale takové, že není sirup, nebo něco sladké… dostane peníze a ještě nějakou další položku (většinou toaleťák
Hlavně teda ale se mi osvědčilo, když byla v afektu, nesnažit se jí přemlouvat, nebo ji něco vysvětlovat. Prostě nechat ať si tu emoci prožije.
Několikrát se byla stěžovat sousedka zezdola, že dupe. Oprávněně. A pak najednou udělala supr věc, zeptala se, jestli je dcera doma, že by s ní chtěla mluvit. Šla jsem ji zavolat, ale odmítla vylízt z pokoje, tak jsem sousedku pozvala dál a uvedla k ní. Ta se ji klidně zeptala, kolik je jí let, a že když už jí je těch 13, jestli si uvědomuje, že v tom domě nebydlí jenom ona
Na podzim jí bude 15 a je to nesrovnatelné oproti tomu, jak to bylo před 2 lety.
Ale obecně, tím jak je tvrdohlavá, tak si od mala vyzkoušela vycházku v zimních botách bez ponožek, vycházku bez bundy, čepice, rukavic (pěkně postupně ), jedny prázdniny, když nechtěla jít se mnou na chatu a zůstala doma (manžel si nemohl vzít dovču tak nebyla sama doma) a ty 2 týdny, kdy byly všichni kamarádi pryč si taky „užila největší nudu, protože ani ty karty si neměla s kým zahrát“ a víc krát ji to nenapadlo.
Doteď mám ale pocit, že se občas chce hádat, tak za mnou přijde s nějakou krávovinou, o které dopředu ví, že to nedovolím, jenom aby se mohla handrkovat.
Naposledy to bylo Vinohradské divadlo v mikině, kam šli se školním klubem. Myslím, že to už ji taky nikdy nenapadne.
Tak přesně tohle mám doma, ale brzo 8 leté:-) a dělám to stejně…psycholožka mi, když jsem šla pro radu, řekla, že ji mám nechat neučit se ať má 5, ale to mi zase přijde fakt v první třídě něco přes co nejede vlak nechat dítě propadat proto, že je jen líné a myslí, že bude po jeho…od té doby (i s několik apředchozími zkušenostmi) si myslím o psychologech své:-)…ale prostě v některých věcech, kde se nemůže zabít, kde jí bude jen zima nebo jí učitelka na hudebce vynadá…tam dám odpovědnost jí…
A psala jsem to v prvním komentáři, že většina je o povaze (starší je naprosto jiná a ani teď, když je jí 13 neudělá to co dělalal malá v 6.-)), ale rodič je od toho, aby tu povahu dítěte korigoval a vychovával…takže ano pro mě škola a záhul, ale já jsem za ní zodpovědná…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.6.22 12:06
@_.Emilyyy píše:
To co popisujes ty, tak takovehle typy scen mi uz prijdou u deti normalni. Zas nechtejte po detech, at se chovaji jako dospeli, to nejde
Já třeba musím napsat, že bylo období, kdy malá dělala scénu, protože jsme koupila nový kávovar…protože jsem chtěla jít k holiči…Ano řekne se spratek a tohle bych si nenechala, ale z věcí okolo jsme věděla, že to je i něčím jiným, že je prostě předrážděná, protože dřív to nedělala a nedělá to teď, byly to 2 měsíce hrůzy…
A jinak pro zakladatelku…ještě mě napadlo, jestli dcera neprodělala Covid…už jsem slyšela, že u pár dětí to má vliv na psychiku…a u nás to také časově souviselo…samozřejmě je to i o její povaze, ve které s evyostřily ty horší stránky…
Taky bych doporučila Bvitamíny nebo nějaké home na zklidnění - sedálie nebo Novopassit…Pokud to nedělá celý život a jsou to období tak jediná rada je jak zde všichni píšou, hledat důvod toho proč nezvládá emoce, kde je spouštěč…ale zároveň být důslední a dávat jasné hranice…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.6.22 12:14
@Aglája75 Add škola, u nás pomáhá dost komunikovat s učitelkou a trochu ji obeznámit se stavem věci a projevy dítěte zejména v domácím prostředí. Takže pokud dítě prudilo, že úkol dělat nebude, tak říct fajn, vyřeš si to zítra s paní učitelkou.
A paní učitelce dát avízo, že drahoušek byl i přes opakované upozornění, že by asi nebylo od věci jít si udělat úkol, zase chytrý jak rádio, tak že prosím, aby speciálně u něj ten úkol odkontrolovala a v případě, že není, tak ať si nese důsedky.
Haant sice měl plnou pusu řečí, ale až takové koule na to říct učitelce, že „Úkoly jsou d. ebilní a nudný, takže to dělat nebude“ neměl. 
Takže nechat dítěti párkrát nasolit pětku nebo být za trotla před spolužáky, protože se na něco svou umanutostí či blbostí vyfláklo, podle mě není až tak od věci. Pokud teda opravdu není extra liga a nemá to jako fakt totálně na párku. Tam pak chce vyzkoušet něco jiného. Holt taky jsme si prošli spoustou pokusů a omylů, než jsem přišli na to, co jakž takž funguje.
Už jsme se posunuli, takže sice pindá, ale úkol sesmolí večer před ulehnutím do pelechu nebo ráno před odchodem. A já se smířila s tím, že bude minimálně do doby, než SÁM dospěje k přesvědčení, že honit věci na poslední chvíli asi není to pravé ořechové, notorický odkladač věcí na poslední chvíli. Takže tam trvám na okamžitém výkonu pouze u věcí, které ovlivňují mě a můj čas.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.6.22 12:14
@Aglája75 píše:
Já třeba musím napsat, že bylo období, kdy malá dělala scénu, protože jsme koupila nový kávovar…protože jsem chtěla jít k holiči…Ano řekne se spratek a tohle bych si nenechala, ale z věcí okolo jsme věděla, že to je i něčím jiným, že je prostě předrážděná, protože dřív to nedělala a nedělá to teď, byly to 2 měsíce hrůzy…A jinak pro zakladatelku…ještě mě napadlo, jestli dcera neprodělala Covid…už jsem slyšela, že u pár dětí to má vliv na psychiku…a u nás to také časově souviselo…samozřejmě je to i o její povaze, ve které s evyostřily ty horší stránky…
Taky bych doporučila Bvitamíny nebo nějaké home na zklidnění - sedálie nebo Novopassit…Pokud to nedělá celý život a jsou to období tak jediná rada je jak zde všichni píšou, hledat důvod toho proč nezvládá emoce, kde je spouštěč…ale zároveň být důslední a dávat jasné hranice…
Ano, vsak ja to chapu. A ja bych byla ta posledni, co by psala, jak je dite spratek, protoze udelalo scenu. Za scenou je vetsinou vzdy nejaky stres, uzkost, trapeni, vztek
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.6.22 12:20
@_.Emilyyy píše:
Ano, vsak ja to chapu. A ja bych byla ta posledni, co by psala, jak je dite spratek, protoze udelalo scenu. Za scenou je vetsinou vzdy nejaky stres, uzkost, trapeni, vztek
No to je sice hezké, ale to že já mám nerva nebo PMS neznamená, že mým chováním musí trpět okolí.
Pravidelné výlevy tohoto typu jsou akceptovatelné ještě u těch předškoláků. Ale jako opravdu nejsme povinna pravidelně poslouchat štěkání nebo jiné hysterické výlevy puberťáka. Navíc kvůli úplnému hounu. Můžeme se pobavit o tom, v čem je problém, co ho trápí, pomoct to třeba nějak rozklíčovat. Ale jako jestli má potřebu hystericky se vztakat a nenávidět celý svět, tak ať si s tím ráčí zalézt do pokojíčku a nenobtežovat nebo dokonce nevydírat zbytek rodiny. Já nejsem žádný hromosvod.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.6.22 12:29
@Svistice píše:
@Aglája75 Add škola, u nás pomáhá dost komunikovat s učitelkou a trochu ji obeznámit se stavem věci a projevy dítěte zejména v domácím prostředí. Takže pokud dítě prudilo, že úkol dělat nebude, tak říct fajn, vyřeš si to zítra s paní učitelkou.
A paní učitelce dát avízo, že drahoušek byl i přes opakované upozornění, že by asi nebylo od věci jít si udělat úkol, zase chytrý jak rádio, tak že prosím, aby speciálně u něj ten úkol odkontrolovala a v případě, že není, tak ať si nese důsedky.
Haant sice měl plnou pusu řečí, ale až takové koule na to říct učitelce, že „Úkoly jsou d. ebilní a nudný, takže to dělat nebude“ neměl.
Takže nechat dítěti párkrát nasolit pětku nebo být za trotla před spolužáky, protože se na něco svou umanutostí či blbostí vyfláklo, podle mě není až tak od věci. Pokud teda opravdu není extra liga a nemá to jako fakt totálně na párku. Tam pak chce vyzkoušet něco jiného. Holt taky jsme si prošli spoustou pokusů a omylů, než jsem přišli na to, co jakž takž funguje.Už jsme se posunuli, takže sice pindá, ale úkol sesmolí večer před ulehnutím do pelechu nebo ráno před odchodem. A já se smířila s tím, že bude minimálně do doby, než SÁM dospěje k přesvědčení, že honit věci na poslední chvíli asi není to pravé ořechové, notorický odkladač věcí na poslední chvíli. Takže tam trvám na okamžitém výkonu pouze u věcí, které ovlivňují mě a můj čas.
To jo, ale u nás to nebylo o úkolu, bylo to takové všeobecné…chtěla hrát na klavír, protože ségra hraje na klávesy…dostala klavír, je šikovná, má dobrý sluch, ale jejda ona je to i práce…to dělat nebudu…Úkol samozřejmě nakonec vždy udělá, protože přece nebude za blbku před učitelkou a dětma…ale víc se učit nebude…bohužel dnešní škola je o tom, že ona nic moc nenaučí a její paní učitelka je extrém i pro mě, takže nic taky moc nenaučí úkoly moc nedává, protože rodiče by si stěžovali, ale zkouší a chce, aby děti vše uměly…začátek druhého pololetí, diktát o 3 větách, hezky napsané - chyběla jedna tečka nad J a z diktátu za 2:-(. Takže kdybych jí nechala bude mít opravdu 3-4-5…protože prostě se to naučí jen tím, že to dělá…v druhém pololetí diktáty na dě tě ne, di ti ni, dy, ty, ny…A já jsem v tomhle prostě jiná než třeba dnešní rodiče, ale když vím, že je dítě chytré a má na to, tak prostě bude pracovat přibližně svým schopnostem ne xx stupňů níž…protože je to pouze o tom, že musí překonat „mě se nechce“…Ano i u toho učení jsme přešla od prostého piš diktát na to, že ona byla paní učitelka a diktovala mě, já jsem záměrně dělala chyby a ona je hledala a celá nadšená mi dávala 5-:-)…samozřejmě i pozitivní motivace a pochopení, že chápu, když jí něco štve, že to znám, že se jí do toho nechce, že to tak má skoro každý na spoustu věcí…Ale je to o tom co jsem psala, každý má něco co považuje za důežité a tam je třeba být důsledný, ostatní jde nějak nechat kompromis, nechat na dítěti…Ale myslím, že je potřeba zdravý zlatý střed, to, že s emoc kouká na to, aby náhodou neměly stres a netrápily se…zase způsobuje problémy v dalším životě, kdy na ně ostatní žádné ohledy brát nemusí a často nebudou…potřebují trochu toho, že vše není růžový obláček, že vše nepadá samo do pusy…a že vše je práce…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.6.22 12:36
@_.Emilyyy píše:
To co popisujes ty, tak takovehle typy scen mi uz prijdou u deti normalni. Zas nechtejte po detech, at se chovaji jako dospeli, to nejde
však já po ní nechci aby se chovala jako dospělá, když není, ale zase už to není dítě. A musím na ní nechat aby se učila odpovědnosti a tomu, že některé věci sice nejsou zakázané (jako ta mikina), ale společenská pravidla existují.
U nás to hlavně bylo o vzteku a křiku a to nejde vyhovět ji, když to není nepodstatná věc, jenom proto aby neřvala na celý dům, naschvál nedupala a netřískala dveřmi.
Já chápu, že kdy jindy se má takhle chovat, když ne v pubertě, ale rodič je taky jenom člověk a má i jiné starosti než aktuální nálada puberťáka.
Ty máš štěstí, Tvoje dcerka je mírná povaha a ne divoženka 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.6.22 12:53
@Aglája75 No vidíš, u nás jedno dítě mělo v první třídě velmi alternativní učitelku a do toho pak covid. Takže žádné diktáty nepsali a dítě umí napsat di, ti, ni i bez drezury.
Druhé dítě má podstatně klasičtější učitelku, která jela od konce listopadu 5 stupňovou škálu a i ty pětky dávala, nějaké diktátky taky proběhly, ale úplně to nehrotila.
A ve vedlejší škole je jedna extra vyhlášená „vostrá soudružka“, ale že by tam byly děti vzdělanější se říct nedá. Jen jich pár během prvních tří let školu opustilo, neb styl paní učitelky psychicky nedávalo a někteří rodiče jí nemohou přijít na jméno (jiní jsou zase spokojení 
).
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.6.22 13:01
@Sedmnactnulajedna Budeš se divit, ale kupodivu věděla. Kdyz byla dcera za školou, odpoledne mi to přiznala. Věděla jsem o jejich láskách, o jejich trápení. Ale nikdy, nikdy na mě neměli držku takovou jako má ta holka zde. Nikdy se nebáli přijít a o cokoliv požádat, nikdy neměli potřebu vyhazovat žákovskou a zatloukat známky. Tyhle řečický o teroru naší generace už mě štvou. A mám občas chuť zařvat jo, týrali jsme je. Dokonce tak, že už teď nám zeť oznámil, že na příští rok má i pro nás objednaný hausbót na dovolenou, snacha mi včera poslala plán dovolenky a děcka s námi řeší kdy vyrážíme na další rodinnou akci. Týrání jsme. A až současná generace vychovává děti správně. Sranda je, že vaše děcka si budou myslet to stejné. Ono je to pořád dokola. Mladí si mysl, že objevili Ameriku a teď nám ukážou.
@_.Emilyyy píše:
Takovymhke pristupem ji, ale nepomuzes zpracovavat ty emoce
Nebud za kazdou cenu krutaPříspěvek upraven 27.06.22 v 10:56
Emoce ve stylu mami ty jsi kráva, tati ty jsi dbil? Tak ty bych jí pomohla zpracovat velmi rychle.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.6.22 13:02
@Svistice píše:
@Aglája75 No vidíš, u nás jedno dítě mělo v první třídě velmi alternativní učitelku a do toho pak covid. Takže žádné diktáty nepsali a dítě umí napsat di, ti, ni i bez drezury.
Druhé dítě má podstatně klasičtější učitelku, která jela od konce listopadu 5 stupňovou škálu a i ty pětky dávala, nějaké diktátky taky proběhly, ale úplně to nehrotila.
A ve vedlejší škole je jedna extra vyhlášená „vostrá soudružka“, ale že by tam byly děti vzdělanější se říct nedá. Jen jich pár během prvních tří let školu opustilo, neb styl paní učitelky psychicky nedávalo a někteří rodiče jí nemohou přijít na jméno (jiní jsou zase spokojení
No a jaký na to má vliv Covid, ty di ti ni neumíš, takže jsi to své dítě nemohla naučit? 
. Já prostě svoje děti učím že se věci dělají pořádně a že holt někdy se dělají i věci, které se nám nechtějí nebo dokonce ja považuje za nesmyslné (v práci 99% lidí něco takového zažilo) a není to o slepém drzúrování nebo slepém podřizování se a neprojevení názoru:-)…ale samozřejmě tvoje děti mě opravdu z pohledu výchovy nezajímají…moje starší také žádný diktát nepsala ani v druhé třídě…je na osmiletém gymplu, protože na ZŠ by zakrněla a už by v životě zůstala na úrovni trojkaře…a proč? Já chápu, dnes je většina rodičů líných a když byly s dětmi na OČR za 80% zatímco druhý rodič vydělávala měli z toho skoro trauma, že se o své děti mají starat…Já mám jiný názor… uá bych to měla za dovolenou, ale já jsem u toho musela stihnout ještě pracovat
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.6.22 13:14
@inkakřivák píše:
Emoce ve stylu mami ty jsi kráva, tati ty jsi dbil? Tak ty bych jí pomohla zpracovat velmi rychle.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.6.22 13:17
@Svistice myslím si, že emocni výbuch způsobeny nějakým odmítnutím typu - nekoupím ty lízátko, nedostaneš zmrzlinu a kofolu k snídani už umí zpracovat i menší dítě. Než jedenáctiletá holka, která očividně přesně ví, co jí kde projde.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.6.22 13:25
Ja treba verim, ze nejstarsi dceru mam z podobneho testa.
Ale vlastne ani nevim, zda je to vydirani. Na vetu „tak si klidne nejez“ by asi z fleku umela zareagovat hladovkou a umi byt tez velmi tvrdohlava. Je takova od mala a castecne priznavam, ze u ni koketuji i s nejakou hranicni PAS, ale pomerne slusne zvladame a honit diagnozy nehodlam.
Ja teda vetsinou umim reagovat s klidem a bez emoci, ale samozrejme jsem uz i spousta situaci vychovne nezvladla - jenze nehodlam za to sama sebe lyncovat, je treba se poucit - malokdo vyresi problematickou situaci hned napoprve na 1* .
U nas byly od mala typicke situace „jdi prosim vic na stranu“ (kdyz se pletla lidem do cesty nebo div nepadala pod auta) - tak celou cestu sla a drela bundou o budovy na druhe strane chodniku nebo sla krovim , o mych touhach „aby sla trochu pomaleji nebo trochu rychleji“ ani nemluvim . Po posledni rozmluve o dulezitosti opalovaciho kremu na sebe nanasi 1cm vrstvu faktoru 50 
. Kdyz jsem ji poprve a naposledy dala vic na zadek (duvod jsem podle me mela), kricela na me „zmlat me poradne, at to vic boli“ (byly ji cca 3r) - pak uz jsem tohle nikdy nezkusila, vlastne uchranila temer od jakehokoliv placnuti mladsi sourozence 
. Clovek ji rekne vycisti si zuby poradne a ona je schopna si je treba cistit pul hodiny . Ja proste myslim, ze je tam nejake kolecko mirne nakrivo, ale uz jsem si na podobne vystrelky zvykla a zvladam to v klidu.
Ona ma proste problem vydrzet sama se sebou a kdyz ma spatnou naladu, tak by asi byla rada, kdyby ji meli vsichni okolo 
. Ve skole, na krouzcich je bezproblemova, a zase - kdybych s ni obihala specialisty, verim, ze nadprumerne IQ ji take zjisti.
Asi je dobre smirit se s tim, ze posledni, co mohu od deti ocekavat, je nejaky vdek. Samozrejmosti je projeveni naklonnosti a velka duslednost, zaroven ale i schopnost v pravou chvili vyjimecne primhourit oko. Dokazat zvladat vyhrocene situace s klidem. Ne kazdy je na to vlastnostmi vybaven, to je zivot. A asi ne na kazde dite to bude beze zbytku fungovat.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Děti a otec bez zájmu o ně
- 07.06.26
- Anonymní
Strach z dětí u 2lete
- 18.05.26
- Anonymní
Synovo zhoršené chování ve školce
- 20.05.26
- Anonymní
