Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Nevíme si rady a dcerou, nějaké nápady z venčí?
- Fotoalbum (1)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
26.6.22 19:10
@Anonymní píše:
To ano. My jsme právě hodně domlouvací, povídací. Ona se omluví VZDY. Často z ní vyleze že se předtím pohádala s kamarádkou, že měla blbou náladu, že měla vztek na něco a schytali jsme to my, je dost přemýšlivá. A já se taky nezřídka omluvim, viz. dnes ta vylita limonáda na ni, to bylo fakt dětinské. Tohle je mi blízké. Když to fakt strašně přeháněla a dostala, tak jsme ji narovinu říkáme, že to není dobre řešení ani za nás, povídáme si o tom, co udělala a jak jsme reagovali my, jak ona, proč. Co může být příště líp. Jako já vím že delame chyby, ale překvapuje mě kolik rodičů ne, nebo si myslí že ne, protože jim to děti odpouští
Zkus tu pratelskou domluvu i pred tim nez na ni vyjedes..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.6.22 19:12
@Anonymní píše:
Nejde mi ta přísnost, to jsem ráno zkoušela práve tím, že si tedy vezme něco z toho co je doma. Asi to nebylo rozumny řešení
Tak moc nechápu, jaká přísnost.
Prostě buchta a sirup není. Stolečku prostři se nemáme, tak mi dítě porad, jak zaopatřit v neděli v osm ráno buchtu a sirup.
Odkud by přišla z něčím, té já jsem měla koupit, já musím jít do obchodu/zařídit… Zeptala bych se, proč já. Proč ne třeba ona?
Takovýchto rozhovoru jsem doma s dětmi zažila už bezpočet, obvykle jim to docvaklo.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.6.22 19:12
@_.Emilyyy píše:
Ale jaka prisnost?
Podle me by stacilo, ze by mela duveru, ze se ji budete snazit tak nejak vyhovet i bez scen, ale to se musis zklidnit s tvymi reakcemi. Podle me ta prisnost neni nejlepsi reseni
Něco mezi - trochu přísnosti, trochu vysvětlování, hodně klidu a to, aby dítě vědělo, kam až může zajít.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.6.22 19:17
@Havlova píše:
Něco mezi - trochu přísnosti, trochu vysvětlování, hodně klidu a to, aby dítě vědělo, kam až může zajít.
přesně o to se léta snažím… zatím plus mínus OK 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.6.22 19:19
@Anonymní píše:
Mně osobně přijde že ji ale vycházíme vstříc hodně a stačí když pěkně řekne, mrzí mě že když výjimečně potřebují aby vyšla vstříc ona, tak si vynucuje to svoje víš a to bych asi měla být přísná a občas si dokázat udržet že když potřebuji bude to po mém, přece jen jí nemůžu ustoupit vždy i kdybych chtěla
No ale na tohle vyjasní pozic mi přijde v 11 letech trochu pozdě. To už by dítě mělo vědět, že se po něm něco chce a mělo by to udělat, a chápat, kde je ta hranice, kdy už toho rodiče spolehlivě vytočí do vrtule.
Ve většině rodin funguje nějaká kouzelná formulka typu počítám si tří, o tomhle prostě diskutovat nebudeme, tohle je důležité a proto musíš…, Která dává déčku jasný signál, že končí legrace a ono by mělo prostě poslechnout, ať si o tom myslí cokoliv.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.6.22 19:19
Podobne problemu, ale v dostme si mire jsem mela ted s 8 letou mladsi dcerou, takze vim, ze hodne je dano povahou a ne tolik vychovou… ( starsi je 13 a pubertu ma ta mladsi asi tak 10× vetsi:))… proste nektere dite se vychovava samo, jine potrebuje dost velky zasah rodice… cim je odlisnejsi povahove od vas tim je to narocnejsi. Takze se starsi jsem se vzdy na vsem domluvila, ted sice obcas krouti ocima a deka vsude bordel ard, ale proste odoovedna, slusna nekdy az moc… Mala je drza, cokoli udelat je neberycny ori kem… zacala se silene vztekat, ale fakt silene…uz jsem byla zoufala… u nas je v tom jeste problem s tatinkem, rozvodem…
Resila jsem s ruznymi psychology a tyhle deti proste potrebuji, rezim, rad, hranice ale zaroven duveru, nechani jinvolnosti o necem rozhodnout, pozitivni motivaci… a vseho duslednost a jasne hranice, co uz NE. Vysvetlovani u nic moc nefunguje… Priznam se, ze to co delala mala mi iz prislo silene, ale ted vidim, ze jsou horsi situace, to bych fakt netrpela…Zmena vase pristupu bude bolet a ona se bude samozrejme branit, ale kdyz vydrzite… bude vedet, ze tohle uz si dovolit nesmi… dite v 11 letech zizni opravdu neumre
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.6.22 19:40
@Svistice Tak znáš to, cizí neštěstí a problémy cizích dětí potěší nejvíce… 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.6.22 19:41
@_.Emilyyy Děkuji, vyřídím… 
mají v rozmezí tří týdnů narozeniny všichni tři… ..takže už jsme to sjednotili do jednoho dne…akorát ten třetí s námi slavit nemůže…jen na dálku
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.6.22 19:45
Víte proč to dělá? Protože to funguje a protože tomu oba věnujete extrémní pozornost. Baví jí koukat, jak reagujete a hysterčíte. Vyhrožujete krávovinama. Má nad vámi moc, má pozornost, má zábavu, cítí se nadřazeně, protože vidí, že jste labilní blázni.
Příště jí řekněte, že vám je jedno, co bude dělat. A víc o tom nemluvte. Nekontrolujte jí, nevěnujte jí pozornost (čímž myslím tomu, co pije nebo nepije). Může trvat delší dobu než si zvykne, že s vámi už není zábava, ale až si to uvědomí, najde si zábavu jinou.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.6.22 19:48
Tady je podle me vsechno spatne. Jasne, ze pubertalni chovani je nepredvidatelne, ale misto neustalych vyhruzek (ktere stejne nedodrzite) a hadek, zkusila jste si s dcerou v klidu sednout a promluvit? Treba ji neco trapi, neco ji tizi… V klidu se zeptat, proc se nekdy chova jak se chova…
A to, ze jste ustoupila a pro sirup do obchodu sla, je naprosta blbost. Dcera by zizni za par hodin neumrela. Proste jenom zkousi vase hranice, ktere, zda se, zadne nejsou.
Kazdopadne bych se zamerila hlavne na to, proc se dcera chova jak se chova. Co kdyz takove chovani vidi u vas doma? Jak se k sobe chovate s manzelem?
Dotaz mate postaveny tak, jako ze dcera je ta spatna a vy ti dobri. Co kdyz je to cele naopak a dcera reaguje jen na neco, co se deje u vas doma?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.6.22 20:09
@Pdoctor : To je dobrá pointa. Jestli tyto scény nejsou jediný způsob, jak se jí dostane pozornosti rodičů. A jestli si rodiče navzájem nevynucují pozornost úplně stejně a ona to nemá odkoukané.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.6.22 20:23
@AnoNe píše:
Víte proč to dělá? Protože to funguje a protože tomu oba věnujete extrémní pozornost. Baví jí koukat, jak reagujete a hysterčíte. Vyhrožujete krávovinama. Má nad vámi moc, má pozornost, má zábavu, cítí se nadřazeně, protože vidí, že jste labilní blázni.Příště jí řekněte, že vám je jedno, co bude dělat. A víc o tom nemluvte. Nekontrolujte jí, nevěnujte jí pozornost (čímž myslím tomu, co pije nebo nepije). Může trvat delší dobu než si zvykne, že s vámi už není zábava, ale až si to uvědomí, najde si zábavu jinou.
AHA
jako původem pedagog a vedoucí z táborů se na tento názor zeptám na jediné : KOLIK pubošů jsi vychovala? a byli problémoví??
ono není dítě jako dítě a co píšeš je Zkratka, která vůbec neplatí ke každému..
(k někomu ano, nepopírám).. ale nemůžeš tohle doporučovat jako univerzální řešení…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.6.22 20:36
@Anonymní píše:
@AnoNe
Na oboje jsem už odpovídala.
Už se to tu točí dokola, zajímavým postřehům děkuji
Nechce se mi číst celou diskuzi, prolítla jsem prvních pár stran, ale padlo tady už, proč si dcera pro to jídlo a pití neskočí sama? V tomto věku moje děti už běžně samy chodily nakupovat. Jí dejte peníze, že jestli chce, ať si zajde, jinak ať nejí a nepije.
Hlavně se z toho přestaň hroutit a přestaňte to s manželem řešit. Celé to divadlo, co kolem toho předvádíte, jí jen potvrzuje to, že tady ta hra s vámi funguje.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.6.22 20:43
@Lucy75 píše:
AHA
jako původem pedagog a vedoucí z táborů se na tento názor zeptám na jediné : KOLIK pubošů jsi vychovala? a byli problémoví??
ono není dítě jako dítě a co píšeš je Zkratka, která vůbec neplatí ke každému..
(k někomu ano, nepopírám).. ale nemůžeš tohle doporučovat jako univerzální řešení…
Ono někdy to ignorování pomůže. Nechceš tuhle snídani? Co chceš místo ní? To nemáme, ale můžeš dostat… To taky nechceš? Tak si něco udělej? Neuděláš? Tak až budeš chtít, něco si vem. A už ignoruji situaci snídaně a pití (samozřejmě s ohledem k věku). Zároveň nabízená alternativa není něco, co dítě nesnáší. Neignoruji dítě, ignoruji jen tu věc.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.6.22 20:47
@Monchichik píše:
@Kipa22 ale děti hranice potřebují…vzbuzuje to v nich i jistotu a bezpečí…že sami ví, co můžou a co ne…tak to je…to fakt není o kriminále…
Ano, potřebují, ale mnohé to tu staví na první místo, když je problém místo naslouchání, pochopení, co se děje a projevů lásky k dítěti. Jak se to dítě asi může cítit, když na něj nastoupím s tím, že mu dám přes pusu?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Děti a otec bez zájmu o ně
- 07.06.26
- Anonymní
Strach z dětí u 2lete
- 18.05.26
- Anonymní
Synovo zhoršené chování ve školce
- 20.05.26
- Anonymní
