Nevíme si rady a dcerou, nějaké nápady z venčí?

@Anonymní píše:
Máme puberťandu, občas to stojí za to, jako všude. Potíž asi je, že my jsme s manželem takový, že si s ní občas už nevíme rady. Je neuvěřitelně paličatá a nic na ni neplatí. Jsou to dny, kdy je to takhle, jindy je to s ní zase prima a je moc fajn.
Potřebujeme asi nějaké řešení z jiného hnízda, co bychom mohli vyzkoušet, jelikož to asi děláme celé nějak špatně.
Například dnes tedy ráno chtěla dcera ke snídani sladké pečivo. Žádné jsme neměli. Ona nám sdělila, že drží hladovku a nebude jíst ani pít dokud nebude mít to sladké pečivo a šťávu (sirup taky jak naschvál došel ).
Nabízeli jsme jí několik jiných variant snídaně, kakao, čaj. Nechtěla.
Manžel teda řekl, že když chce být princezna hlady, ať je hlady. Ona opravdu od toho rána nejedla, ani nepila. Asi kolem 12 hodiny slyším, že se hrabe v lékárničce. Ptám se jí co dělá a ona, že si jde vzít něco na bolest hlavy, že ji už hrozně bolí hlava. Tak ji vysvětluji, že hlava ji bolí, protože od večera nepila, že může omdlít, že mám o ní strach, ať se napije. Prášek do prázdného žaludku bez vody ji může ublížit a není to žádné řešení. Lékárničku jsem odnesla do auta. Ona začala neskutečně vyvádět, že je jí špatně, bolí ji hlava a je moje povinnost ji dát léky a že ji zanedbávám a nestarám se o ní. Tyto scény nám dělá tak dvakrát týdně když ji neustoupíme, sousedi už nám hrozili socialkou.
Už jsem měla strach, že se jí něco stane, když nepije, tak jsem ji donesla vodu a přemlouvala ji, aby se napila. Nechtela. Přišel i manžel. Hrozila jsem ji, že ji nedáme kapesné, nekoupíme zmrzlinu, nepojede s námi na koupaliště, zákazem kamarádek, zákazem počítače, telefonu. Počítač i telefon mi strčila do ruky s tím, že je jí to jedno a že bude jen ráda, že s námi nikam nemusí jet.
Manžel ji na to řekl že tím pádem volá sanitu ať ji odvezou do nemocnice na kapacky, když teda ve 36°C nepije už 16 hodin nic. Já jsem ji domlouvala, hrozila jsem že dostane facku, absolutně bez reakce, ví že by ji zřejmě nedostala. Už dostala, ale to bylo velmi raritně. Pak manželovi na tu sanitku řekla ze je dbil, že to by stejně neudělal (jasně, zaplatili bychom akorát výjezd). Manzel ji pleskl prstama přes ruku přes místo jak je biceps a triceps, ale asi jí to celkem bolelo a zařval na ni, že není u ní žádný dbil. Ona na to že ne, že je to ketensky tyran když ji mlátí.
Odešli jsme se uklidnit protože my si s ní vážně nevíme rady v těchto momentech.
Nachystala jsem vodu s ledem s brčkem a dala jí to k obědu vedle talíře. A nic. Nenapila se. Nejedla. Šla jsem tedy do obchodu a koupila ten hloupý sirup a udělala do džbánu limonádu.
Dceru jsem zavolala s tím že tady má limonádu, že manžel je vytočený, mě bolí žaludek i hlava a že doufám, že je na sebe hrdá, jak trapně nás vydírá. Že by se měla stydět. Nalila jsem ji limonádu do sklenice a dala jí to.
Ona si srkla malinkou trošku a vyplyvla to na zem se slovy, že co to je za sirup, takový hnus pít nebude. Manžel když to viděl tak odesel radši ven, asi by ji vážně jednu vrazil. Ja se neudržela a chrstla na ni tu limonádu ze skleničky. Tu že zbanu jsem vylila do dřezu a šla jsem do obýváku. Dcera tam vriskala co si to dovoluji že jsem kava, že jsem ji polila tričko
Já chápu že to bylo ode mě úplně hloupé, ale bit ji nechceme, domluvy nefungují a ona se stále nenapila. Prostě chce to pečivo a sirup na který je zvyklá a já nevím, zda se mám opravdu ráno obléknout a vše koupit podle jejího diktátu aby byl doma klid, nebo se snažit s ní dál bojovat. Už nám tohle předvedla jednou a nepila celý den, ale bylo to v zimě. Teď mám vážně obavy aby se jí neudělalo zle.
Podobné scénky nám tropí tak dvakrát za týden vždy si něco umane a když není po jejím je ostuda na celé kolo.

No, tak já k tomu teda nemám co říct. Moje máma by mě spráskala jak psa. Už jenom za tu blbou šťávu, natož co pak přišlo po tom. Já mám 3 měsíční miminko a teda doufám, že mi z ní takový “spratek” s prominutím nevyroste, protože takhle se ke mně zachovat dcera a ještě mi říct, že jsem kráva, tak dostane takovou že chytne druhou o zeď. 

@Pdoctor píše:
To nema cenu nekomu vysvetlovat. Myslela jsem si, ze dnes uz jsme s vychovou trochu nekde jinde. Bohuzel, jak vyplyva z diskuze, vetsina lidi by tady resila situaci jenom vypraskem. Pritom je vubec nezajima, co za vsim je… A jedinou vychovnou chybu vidi v tom, ze rodice ustoupili.Zda se, ze bude jeste dlouho trvat, nez se v CR zmeni vychova ze stylu, ze dite musi drzet pusu a krok a jeho pocity se neresi.

Je to pubertak, rozhodne vypada jako tyrane dite. Rodice se muzou preskocit, aby ji vysli vstric. Co za tim vsim, asi tak je, kdyz po tom vsem dite rekne matce, ze je „krava“?
Meli by ji obejmout a rict, ji, jak ji milujou, protoze si chudinka nevi rady se svymi pocity? Jako vseho s mirou… to jsou spis tyrani rodice, i kdyz si za to muzou sami.

@Anonymní píše:
Máme puberťandu, občas to stojí za to, jako všude. Potíž asi je, že my jsme s manželem takový, že si s ní občas už nevíme rady. Je neuvěřitelně paličatá a nic na ni neplatí. Jsou to dny, kdy je to takhle, jindy je to s ní zase prima a je moc fajn.
Potřebujeme asi nějaké řešení z jiného hnízda, co bychom mohli vyzkoušet, jelikož to asi děláme celé nějak špatně.
Například dnes tedy ráno chtěla dcera ke snídani sladké pečivo. Žádné jsme neměli. Ona nám sdělila, že drží hladovku a nebude jíst ani pít dokud nebude mít to sladké pečivo a šťávu (sirup taky jak naschvál došel ).
Nabízeli jsme jí několik jiných variant snídaně, kakao, čaj. Nechtěla.
Manžel teda řekl, že když chce být princezna hlady, ať je hlady. Ona opravdu od toho rána nejedla, ani nepila. Asi kolem 12 hodiny slyším, že se hrabe v lékárničce. Ptám se jí co dělá a ona, že si jde vzít něco na bolest hlavy, že ji už hrozně bolí hlava. Tak ji vysvětluji, že hlava ji bolí, protože od večera nepila, že může omdlít, že mám o ní strach, ať se napije. Prášek do prázdného žaludku bez vody ji může ublížit a není to žádné řešení. Lékárničku jsem odnesla do auta. Ona začala neskutečně vyvádět, že je jí špatně, bolí ji hlava a je moje povinnost ji dát léky a že ji zanedbávám a nestarám se o ní. Tyto scény nám dělá tak dvakrát týdně když ji neustoupíme, sousedi už nám hrozili socialkou.
Už jsem měla strach, že se jí něco stane, když nepije, tak jsem ji donesla vodu a přemlouvala ji, aby se napila. Nechtela. Přišel i manžel. Hrozila jsem ji, že ji nedáme kapesné, nekoupíme zmrzlinu, nepojede s námi na koupaliště, zákazem kamarádek, zákazem počítače, telefonu. Počítač i telefon mi strčila do ruky s tím, že je jí to jedno a že bude jen ráda, že s námi nikam nemusí jet.
Manžel ji na to řekl že tím pádem volá sanitu ať ji odvezou do nemocnice na kapacky, když teda ve 36°C nepije už 16 hodin nic. Já jsem ji domlouvala, hrozila jsem že dostane facku, absolutně bez reakce, ví že by ji zřejmě nedostala. Už dostala, ale to bylo velmi raritně. Pak manželovi na tu sanitku řekla ze je dbil, že to by stejně neudělal (jasně, zaplatili bychom akorát výjezd). Manzel ji pleskl prstama přes ruku přes místo jak je biceps a triceps, ale asi jí to celkem bolelo a zařval na ni, že není u ní žádný dbil. Ona na to že ne, že je to ketensky tyran když ji mlátí.
Odešli jsme se uklidnit protože my si s ní vážně nevíme rady v těchto momentech.
Nachystala jsem vodu s ledem s brčkem a dala jí to k obědu vedle talíře. A nic. Nenapila se. Nejedla. Šla jsem tedy do obchodu a koupila ten hloupý sirup a udělala do džbánu limonádu.
Dceru jsem zavolala s tím že tady má limonádu, že manžel je vytočený, mě bolí žaludek i hlava a že doufám, že je na sebe hrdá, jak trapně nás vydírá. Že by se měla stydět. Nalila jsem ji limonádu do sklenice a dala jí to.
Ona si srkla malinkou trošku a vyplyvla to na zem se slovy, že co to je za sirup, takový hnus pít nebude. Manžel když to viděl tak odesel radši ven, asi by ji vážně jednu vrazil. Ja se neudržela a chrstla na ni tu limonádu ze skleničky. Tu že zbanu jsem vylila do dřezu a šla jsem do obýváku. Dcera tam vriskala co si to dovoluji že jsem kava, že jsem ji polila tričko
Já chápu že to bylo ode mě úplně hloupé, ale bit ji nechceme, domluvy nefungují a ona se stále nenapila. Prostě chce to pečivo a sirup na který je zvyklá a já nevím, zda se mám opravdu ráno obléknout a vše koupit podle jejího diktátu aby byl doma klid, nebo se snažit s ní dál bojovat. Už nám tohle předvedla jednou a nepila celý den, ale bylo to v zimě. Teď mám vážně obavy aby se jí neudělalo zle.
Podobné scénky nám tropí tak dvakrát za týden vždy si něco umane a když není po jejím je ostuda na celé kolo.

Asi by to chtělo především zjistit, proč se tak chová. Opravdu jí šlo tolik o to, aby měla k snídani to sladké pečivo a sirup a snažila se tímto jen dosáhnout toho, aby oboje dostala? Nebo ji třeba naštvalo, že je tam pro ostatní něco, co mají rádi a pro ni tam nic, co ráda snídá, není? Že třeba mohla mít pocit, že na ni kašlete a na na sourozence a na sebe myslíte? A bylo jí to líto? Nebo už měla předtím nějakou mizernou náladu a řešila to tímto způsobem? Nebo ještě nějaký jiný důvod? Chtělo by to vědět ten důvod, proč se tak chová a podle toho zvolit reakci.
Každopádně, ať se takto chová z jakéhokoli důvodu, tak je zřejmé, že manipuluje a nezvládá své emoce řešit nějak rozumně. Takže by to asi chtělo naučit ji, jak se uklidnit a jak řešit problémy. A naučit ji věnovat pozornost tomu, jak se cítí a mluvit o tom a nějak to zpracovat. Akorát se mi zdá, že tohle není zrovna ani moc vaše silná stránka. Taky jsi nereagovala zrovna klidně a s rozvahou. A taky jsi se jen zaměřila na to, abys dosáhla jakýmkoli způsobem svého (vyhrožování, tresty, přemlouvání…). A jednala jsi pod vlivem strachu/úzkosti. Možná se zkusit domluvit, že na tom budete pracovat společně. Že se budete obě (nebo i s tatínkem a sourozenci) učit zacházet lépe s emocemi a lépe komunikovat (mluvit přímo o tom, co se děje, co chcete a bez manipulace).

@Pdoctor píše:
To nema cenu nekomu vysvetlovat. Myslela jsem si, ze dnes uz jsme s vychovou trochu nekde jinde. Bohuzel, jak vyplyva z diskuze, vetsina lidi by tady resila situaci jenom vypraskem. Pritom je vubec nezajima, co za vsim je… A jedinou vychovnou chybu vidi v tom, ze rodice ustoupili.Zda se, ze bude jeste dlouho trvat, nez se v CR zmeni vychova ze stylu, ze dite musi drzet pusu a krok a jeho pocity se neresi.

Já bych to výpraskem rozhodně neřešila a výchovných chyb tam vidím víc. Vyhrožují věcma, které jsou nesplnitelné a ta holka to ví (sanitka, když ji zatím jen bolí hlava, je blbost). Ukládají tresty, které jsou neadekvátní provinění a stejně od nich pak nejspíš ustoupěj - zákaz kamarádek, odebrání kapesného, mobilu, počítače za to, že se odmítá napít? Jsou v klinči, bojují o to, kdo vyhraje, místo aby se snažili situaci vyřešit.
A i když začnou rozumně, tak to pak k tomu boji o to, aby bylo po jejich, zase sklouzne.
Třeba u té části s lékárničkou byl začátek velmi rozumný - vysvětlení, proč ji bolí hlava, že o ni má máma strach (tleskám), že jí prášek do prázdného žaludku může ublížit… Stačilo se přidržet téhle roviny a jet jako kolovrátek. Nezanedbávám tě, starám se o tebe, snažím se zajistit, aby ti léky neuškodily. Tady máš vodu, když sníš pár soust (chleba, piškoty), tak Ti tabletku dám. Jestli nechceš, tak tady máš mokrý studený hadr na hlavu, víc udělat nemůžu.

@Monchichik píše:
@Lucy75 Pokaždé když vidím u ostatních dcerky v pubertě, tak si říkám, že ten pánbůh ví, proč mi nedal dceru já už bych seděla na Borech to se tak nějak s klučičí pubertou nedá vůbec srovnat

Nevím nevím. Já o dceřině pubertě nevěděla, v podstatě se to projevovalo jen v oblečení. U syna to bylo jiné kafe. Ovšem nikdy nepredvedli toto. Prostě věděli, že jsou hranice, které nesmějí překročit.

@inkakřivák píše:
Tak díky, další potvrzení, že jsem chlap. Jenom tedy já bych řekla Tak jo, ušetříme.

Takovymhke pristupem ji, ale nepomuzes zpracovavat ty emoce
Nebud za kazdou cenu kruta

Příspěvek upraven 27.06.22 v 10:56

@_.Emilyyy píše:
Takovymhke pristupem ji, ale nepomuzes zpracovavat ty remove..
Nebud za kazdou cenu kruta

Taky si myslím, že tohle jsou přesně reakce, které dítě dostanou do frustrace, že ho nikdo nevnímá a nechápe.