Nevlastní dítě, začátky

Anonymní
6.4.21 23:13

Nevlastní dítě, začátky

Zacaly jsme zit a dcerou u partnera. Vlastni dite nema. Dceri je 8 let. Vzpominate na svoje zacatky nez jste se nejak,,szili?" Ani my ani on to nemame uplne jednoduche. On nekdy nechape dcery chovani, treba kdyz zrovna chytne protivnou naladu na prochazce. Takze resim, ze pritel nedokaze pochopit ze je to jeste dite a zaroven resim aby se dcera citila porad spokojene. Nekdy je to narocne, stojim uprostred. Bavili jsme se o tom, rekl mi ze on nezazil ze by byl s ditetem od malinka a tim padem by nektere chovani me dcery ani nezaregistroval, ale on tu zkusenost nema. Jsme uplne na zacatku. Bydlime spolu mesic a z toho je dcera pulku u tatinka. Nekdy je to ale na me moc.

  • Citovat
  • Nahlásit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
68535
6.4.21 23:19

Vcelku cajk. Starší si dost bránil tátu. Ale jinak žádné volké problémy nebyly. Trochu si vzájemně vymezovali hranice. myslím, že ve chvíli, kdy je dítě dost s vlastním táto je to snažší- ten chlap tam nemusí nahrazovat roli otce, prostě se klidně zpočátku dost stáhnout a kolem dítěte toho moc neřešit. Z tvé strany ani na jednoho netlačit na pilu a nechat jim od sebe prostor a odstup. Si to sedne.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
15061
6.4.21 23:21

U nás zžívání trvalo cca rok. Dej tomu čas

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
377
6.4.21 23:21

Tak to sžití musí být těžké… Svého tátu má u kterého je. Tveho nového partnera bude brát tak trošku jako vetřelce… Za mě se musí snažit on se jí zalíbit být kamaradskej mít o ni zájem… Musíš tomu dát čas. Žijete spolu jak píšeš měsíc budou to možná roky než si to sedne :kytka: :hug:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
6.4.21 23:27

Ja chapu obe strany. Dcera je tedy v pohode ta to snad zvlada lepe jak ja. Ale ja se hrozne bojim toho ze nebude u nas spokojena, proto asi pak az moc resim jakej koliv problem. Ja po nem ani nechci aby ji nahradil tatu. On jen nedava takove to klasicke knourani, odmlouvani atd. Ji vetsinou ani nic nerekne, rekne to me a ja si to beru hned osobne. Jinak bych rekla ze je to dobre, pokojik ji zarizoval atd. Bude to chtit asi hodne casu. Snad se nezblaznim :lol: hrozne mi zalezi aby byla dcera spokojena.

  • Citovat
  • Nahlásit
4353
6.4.21 23:28

Holka měla tehdy 6, milá, chytrá.. táta déle rozvedený (ne kvůli mně), začátky celkem OK, já nemohla mít děti, tak jsem se strašně snažila, furt samé hry a co chce jíst a tak (vyhodnocuji po letech jako Špatně, takže toto ať tvůj partner nedělá), nic nesmí jít na sílu a přes meze druhého člověka, bude to holt pár let trvat, ale to jsi snad věděla..
z druhé strany - můj otčím byl boží, ne že by nás zrovna objímal, ale jemu bylo 27, mně 14, takže jsme byli spíš kámoši, a když nefungovala máti (jakože běžně) tak byl schopen upéct i buchtu :-)
vztahy jsou různé a nelámej to hned.. nesnaž se je měnit.. drž je částečně i od sebe, však nemusíte být pořád v jednom pokoji (nechat dceři i svůj prostor v pokojíčku, čímž se nebavím o její izolaci..).. je to čerstvé, oni si musí na sebe zvyknout, neboj.. znám spoustu lidí, kdy děti nakonec přilnou k otčímovi daleko víc než k tátovi… ale záleží na situaci a jak se oni chovají.. netrap se.. buď mírná, vstřícná k oběma… časem to půjde ;)

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
68535
6.4.21 23:35
@KKikina píše:
Tak to sžití musí být těžké… Svého tátu má u kterého je. Tveho nového partnera bude brát tak trošku jako vetřelce… Za mě se musí snažit on se jí zalíbit být kamaradskej mít o ni zájem… Musíš tomu dát čas. Žijete spolu jak píšeš měsíc budou to možná roky než si to sedne :kytka: :hug:
ne, nemyslím, že se musí snažit on ausi se jí snažit zalíbit. Naopak, méně bude více. Pro obě strany. Jestli on má problém, bude potřebovat větší prostor. Ne tlačit na pilu, nemít velká očekávání.
  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
6.4.21 23:38

Dekuji moc za rady. Zkusim se hodit do klidu a proste cekat az si to vse sedne. Snazim se aby kazdy mel svuj prostor. Tesim se az bude hezky aby jsme mohli na vylet, na neutralni pudu. Snad to dobre dopadne.

  • Citovat
  • Nahlásit
238
6.4.21 23:40

Souhlasím s Lama Lama, hlavně ať se jí nesnaží zalíbit. dítě vždycky pozná když je to jen na oko. Ani komedie jak jí má rád a pod.
Vím o čem mluvím, kdysi jsem byla dítě které se sžívalo s nevlastním otcem a nedopadlo to vůbec dobře

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
8123
6.4.21 23:41
@Anonymní píše:
Ja chapu obe strany. Dcera je tedy v pohode ta to snad zvlada lepe jak ja. Ale ja se hrozne bojim toho ze nebude u nas spokojena, proto asi pak az moc resim jakej koliv problem. Ja po nem ani nechci aby ji nahradil tatu. On jen nedava takove to klasicke knourani, odmlouvani atd. Ji vetsinou ani nic nerekne, rekne to me a ja si to beru hned osobne. Jinak bych rekla ze je to dobre, pokojik ji zarizoval atd. Bude to chtit asi hodne casu. Snad se nezblaznim :lol: hrozne mi zalezi aby byla dcera spokojena.

bezdetnemu obecne musis vysvetlovat - tohle deti normalne delaji, takhle to maji, takto se citi, neber to osobne, neni to mala dospela atd. On to totiz nevi a muze se. citit dotceny.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
4353
6.4.21 23:47

@PaníBovaryová to máš sice pravdu,
ale on to může brát jako poučování…
takže si nemyslím, že Vysvětlování xkrát denně je nejlepší cesta..
nejlepší cesta je prostě Nenásilná… nikomu nic nenutit
ona nemusí milovat jeho, on ji.. stačí, když se budou RESPEKTOVAT
pro začátek ;) :srdce:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
5961
7.4.21 07:14
@Anonymní píše:
Ja chapu obe strany. Dcera je tedy v pohode ta to snad zvlada lepe jak ja. Ale ja se hrozne bojim toho ze nebude u nas spokojena, proto asi pak az moc resim jakej koliv problem. Ja po nem ani nechci aby ji nahradil tatu. On jen nedava takove to klasicke knourani, odmlouvani atd. Ji vetsinou ani nic nerekne, rekne to me a ja si to beru hned osobne. Jinak bych rekla ze je to dobre, pokojik ji zarizoval atd. Bude to chtit asi hodne casu. Snad se nezblaznim :lol: hrozne mi zalezi aby byla dcera spokojena.

A on nezná žádné jiné dítě, nebo si nepamatuje jaký byl v dětství? Děti proste odmlouvaji, knouraji a chovají se všelijak, s tim musel počítat..

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
30452
7.4.21 07:36
@Anonymní píše:
Zacaly jsme zit a dcerou u partnera. Vlastni dite nema. Dceri je 8 let. Vzpominate na svoje zacatky nez jste se nejak,,szili?" Ani my ani on to nemame uplne jednoduche. On nekdy nechape dcery chovani, treba kdyz zrovna chytne protivnou naladu na prochazce. Takze resim, ze pritel nedokaze pochopit ze je to jeste dite a zaroven resim aby se dcera citila porad spokojene. Nekdy je to narocne, stojim uprostred. Bavili jsme se o tom, rekl mi ze on nezazil ze by byl s ditetem od malinka a tim padem by nektere chovani me dcery ani nezaregistroval, ale on tu zkusenost nema. Jsme uplne na zacatku. Bydlime spolu mesic a z toho je dcera pulku u tatinka. Nekdy je to ale na me moc.

Normálka. Každý bezdětný má přehled, jak se má to a to dítě chovat. Cizí je prostě cizí. Pro mě by to byly varovné signály a budoucnost bych si s ním nemalovala. On si třeba zvykne, jste spolu dohromady chvilku. Ale oči a uši bych měla otevřené a důsledně brala antikoncepci.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
68535
7.4.21 07:38
@PaníBovaryová píše:
bezdetnemu obecne musis vysvetlovat - tohle deti normalne delaji, takhle to maji, takto se citi, neber to osobne, neni to mala dospela atd. On to totiz nevi a muze se. citit dotceny.

To bude poucovani. Buď to prostě vezme nebo ne. Zakladatelka mi přijde na obě strany urputna až moc. Prostě pokud si to nesedne, tak to není vhodný chlap k nim do party a nemá cenu se lámat v pase, aby furt omlouval své dítě, že je dítě. Stejně tak neustále ometat svou dceru, aby byla hlavně spokojená.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
25223
7.4.21 08:31

U nás to bylo hned v pohodě. Sestěhovali jsme se do nového společného bytu, pronájmu. Takže nové území. Štěstí asi bylo, že jsem si nenašla bezdětného chlapa, ale takového, jemuž dítě změnilo život už ve 22, moje děti byly mladší, takže paradoxně zkušenější byl on. Můj starší má Adhd, vím jistě, že jiný chlap by to nedal. Ještě máme jednoho prcka spolu.
14 dní je hodně málo dělat závěry. Trvá to obvykle pár měsíců, rok. Záleží i jak často a jak jste se všichni vídali předtím. I na osobnosti muže, jak je chápavý, tolerantní, jakou má povahu, osobnost..

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Mohlo by vás zajímat