Nezvládám tři děti

Radu nemám, jen moc nechápu proč si lidi pořizují 3 děti rychle za sebou a pak nezvládají, jsou na nervy atd.. Taky bych těžko zvládala 3 prcky najednou, ale to mi bylo jasné hned s narozením prvního.. 

Máte někde v okolí mateřské centrum? Začni tam chodit - bývá tam služba že se matky střídají v hlídání ostatních dětí a tak získáš chvíli času pro sebe.

Stejně tak bych zvážila, jestli někde někdo v okolí není organizace co propoujue mladé rodiny a osamělé seniory s tzv. náhradními babičkami.

A teda pokud tvoji rodiče byly nahovno, tak se v období, kdy má člověk děti tohle často vrací a dost to znovu ubližuje na duši. Nejspolehlivější cesta, jak to pročistit a získat tak víc energie na rodinu je vsoupit někam, do psychoterapie a chvíli se věnovat sobě a tomu co máš za sebou. Pohlaví psychoterapeuta/ky vyber podle toho, se kterým z rodičů si měla méně problematický vztah.

Jo a s manželem se domluv, že si třeba na sobotní dopoledne vezme děti a vypadne s nima někam ven a ty budeš mít dvě, tři hodinky volna. Nebudeš je kontrolovat, nebudeš jim připravovat svačiny, necháš to na manželovi, i když to znamená, že holt budou blbě obleční a nebudou mít sebou pití.

A během toho dopoledne nebudeš uklízet a ani nebudeš vařit - na oběd se společně sejdete někde venku, i kdybyste si měli dát párek v rohlíku a nebo housku se sýrem.

Stejně tak se s manželem můžeš domluvit, že vezmeš nejmladšího a na víkend pojedeš někam si odpočinout a on zvládne ty dvě starší.

A neboj - jak odrostou, tak to půjde snáz.

Příspěvek upraven 22.11.19 v 13:36

Ven, ven, ven, i s nemocným, pokud nemá vyloženě horečku.
Navařit na tři dny dopředu a nesedět doma.
Najít si pomoc, placenou nebo aspoň nějaký hlídací klub/herničku pro prostředního.
Ubrat na úklidu, zapojit do něj ty starší.

Něměla sis je dělat ne vážně. Já mám dvě a bez mamky bych někdy zkolabovala. Musíš to zvládnout, je jiná možnost?

Život vás nebaví a proto si uděláte tři děti a teď naříkáte.

Já tedy moc nechápu, co kdo má z kupy dětí. Je to akorát věčný stres, pořádně se věnovat nejde ani jednomu, na výlety a dovolený může člověk v podstatě zapomenout ať už z finančního nebo organizačního hlediska… To raději jen jedno a dopřát trochu života sobě a hlavně plný servis mrňousovi. Když sis pořídila tolik dětí, tak si odpověz na otázku proč, co tě k tomu vedlo a čím jsi očekávala, že tě to bude naplňovat. Chtěla jsi velikou rodinu? Tak jí máš. V pořádku. Ale když už jí máš, tak se seber aby žádné z dětí jakákoli nestrádalo protože jsou výplodem tvé volby a prostě to musíš zvládnout a zařídit jim pěkné a pohodové dětství na které mají právo. Jako upřímně já bych to nedala. Proto jsou u nás na denním pořádku dvě antikoncepce - zabilo by mě to, fyzicky i psychicky zničilo. Další už nikdy protože i to jedno je na mě až příliš a odpočítávám dny, kdy konečně bude alespoň chodit. Musíš být těžce vyčerpaná a fakt nevím, co ti poradit. Snad jen přeju hodně sil a snaž se to zvládat pro ty děti, oni za tvou volbu nemůžou a nezaslouží si třeba přijít o mámu. Snad jsem to nenapsala nějak moc hnusně, kdyžtak se omlouvám ale taková už je bohužel realita. Btw když malej půl roku v podstatě permanentně prořval, kvůli kojení, bříšku tak mě milionkrát napadlo, že se zdejchnu do zahraničí a budu raději někde žít jako houmles. Ale zrovna jsme rekonstruovali tak jsem naštěstí neměla na letenku. Chápu tě ale už asi není moc kam z téhle situace… Hlavu vzhůru