Nový partner chce dítě, já ne

Anonymní
21.11.18 19:46

Nový partner chce dítě, já ne

Ahoj holky, jdu si k vám pro radu a nezaujatý pohled na věc.
Seznámila jsem se před několika měsíci se svým současným partnerem, on bezdětný, svobodný, téměř 40 let. Problém tkví v tom, že on si je naprosto jistý, že by chtěl dítě - řekněme výhledově do cca 1 roku od teď, nicméně já se s touto myšlenkou vůbec neztotožňuji - dítko prostě nechci, resp. takto to cítím a neumím si moc představit situaci, která by můj pohled na věc teď změnila. Již jedno dítě mám a cítím se v současné situaci úplně spokojená.
Má otázka zní takto: řekli byste otevřeně partnerovi, že prostě dítko nechcete? Nebo byste zatím odpověď nějak moc přesně neříkali. On se na to otevřeně asi nezeptá, spíše když se bavíme o budoucnosti tak z konverzace vyplývá hodně zřetelně, že on prostě dítko chce…
Nevím jak se vlastně zachovat, asi je správné toto říci i za cenu, že se rozejdeme a nebudeme ztrácet vzájemně čas…z mé strany tam extrémní zamilovanost není, z jeho spíše asi ano - minimálně dle slov a činů, které dělá. Jinak jeho rodina by potomka také uvítala a asi by byla ok i s tím, že dítko s ním budu mít já. Zázemí oba máme, finančně by to také asi šlo, on sám o sobě je fajn a byl by dobrým tátou o tom jsem vcelku přesvědčena. Na druhou stranu zase se neznáme nějak extra dlouho…

Sama nevím, myslím, že rozchod by ho vzal hodně a navíc zase tak úplně nemůžu vyloučit, že třeba po čase se můj pohled na druhé dítko nějak nezmění a nebudu již třeba zásadně proti, resp. pokud bych i teď třeba náhodou otěhotněla, tak jsem si téměř jistá, že bych si dítko nechala, to zase ano. Jen prostě by nebylo v plánu.

Jak byste tuto celou situaci viděly a následně řešily Vy z nezaujatého pohledu na věc?

Vkládám jako anonym, neb jeho sestra sem také chodí a toto by asi tak úplně nemusela vědět, jedná se čistě o téma mezi námi dvěma nikoli zbytkem rodiny.

  • Nahlásit
  • Citovat
Napsat příspěvek

Reakce:

15114
21.11.18 19:50

Řekla bych mu na rovinu, že se v dohledné době na dítě necítím, ale že za pár let to klidně může být jinak. Ne každý si chce pořizovat děti po chvíli ve vztahu :nevim:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
8115
21.11.18 19:53

Jediné slušné řešení je říci pravdu.
Z toho, co píšeš by to bylo asi něco ve smyslu, že teď dítě nechceš a je tu reálná možnost, že to tak zůstane i do budoucna.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
1106
21.11.18 19:56

Ahoj. To je fakt strasne tezke radit. Kdybych muj nazor mela maximalne osekat na minimum, rekla bych, ze bys mu mela hned rict, jak to mas. Mam 2 kamarady, kteri hodne touzi po diteti, diky cemuz hodne i slevili z naroku na zenu, jelikoz jim taky uz tikaji hodinky a kdyz jim zena rekla, ze dite ne, tak ve vztahu nepokracovali. A toto je jeho okradani o cas. Pokud je ten typ, ktery jde za ditetem, nech jo jit, pokud mu ale zalezi i hodne na tobe, tak to rekneme zkousne, ale tomu neverim :mavam:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
23028
21.11.18 19:58
@Anonymní píše:
Ahoj holky, jdu si k vám pro radu a nezaujatý pohled na věc.
Seznámila jsem se před několika měsíci se svým současným partnerem, on bezdětný, svobodný, téměř 40 let. Problém tkví v tom, že on si je naprosto jistý, že by chtěl dítě - řekněme výhledově do cca 1 roku od teď, nicméně já se s touto myšlenkou vůbec neztotožňuji - dítko prostě nechci, resp. takto to cítím a neumím si moc představit situaci, která by můj pohled na věc teď změnila. Již jedno dítě mám a cítím se v současné situaci úplně spokojená.
Má otázka zní takto: řekli byste otevřeně partnerovi, že prostě dítko nechcete? Nebo byste zatím odpověď nějak moc přesně neříkali. On se na to otevřeně asi nezeptá, spíše když se bavíme o budoucnosti tak z konverzace vyplývá hodně zřetelně, že on prostě dítko chce…
Nevím jak se vlastně zachovat, asi je správné toto říci i za cenu, že se rozejdeme a nebudeme ztrácet vzájemně čas…z mé strany tam extrémní zamilovanost není, z jeho spíše asi ano - minimálně dle slov a činů, které dělá. Jinak jeho rodina by potomka také uvítala a asi by byla ok i s tím, že dítko s ním budu mít já. Zázemí oba máme, finančně by to také asi šlo, on sám o sobě je fajn a byl by dobrým tátou o tom jsem vcelku přesvědčena. Na druhou stranu zase se neznáme nějak extra dlouho…

Sama nevím, myslím, že rozchod by ho vzal hodně a navíc zase tak úplně nemůžu vyloučit, že třeba po čase se můj pohled na druhé dítko nějak nezmění a nebudu již třeba zásadně proti, resp. pokud bych i teď třeba náhodou otěhotněla, tak jsem si téměř jistá, že bych si dítko nechala, to zase ano. Jen prostě by nebylo v plánu.

Jak byste tuto celou situaci viděly a následně řešily Vy z nezaujatého pohledu na věc?

Vkládám jako anonym, neb jeho sestra sem také chodí a toto by asi tak úplně nemusela vědět, jedná se čistě o téma mezi námi dvěma nikoli zbytkem rodiny.

Kdybych opravdu nechtěla dítě, bylo mi kolem 40, tak bych mu to řekla. Jako bezdětný má nárok děti chtít. Jestli jsi mladší, rok bych počkala. Třeba tě to ještě chytne.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
21.11.18 19:59

Holky díky moc, máte pravdu, tohle je asi nejferovejsi reseni a on si ho 100% zaslouží. Je vážně fajn, takže je o to správnější hrát fér. Je pravda, že dítko úplně v budoucnu úplně nevylučuji, nicméně tu variantu, kdy bych o dítě přímo usilovala také nevidím jako tu, která je mi blízká…
Navíc mi právě přijde, že bych si u partnera musela být velmi jistá, abych si další dítko s ním šla vůbec pořizovat. Jistotu člověk nezískává obvykle moc rychle, takže pro mě opravdu v řádu spíše mnoha měsíců…

  • Nahlásit
  • Citovat
Anonymní
21.11.18 20:02

Jinak věková skupina jsem lehce 30+.
Mě právě přijde, že je ochotný některé věci asi skousnout nebo nevidět právě z důvodu, že ví, že už je na dítko i z jeho strany věkově tak akorát čas.
Je tam asi i docela tlak rodiny, že už by nějakého toho potomka mít také měl.

  • Nahlásit
  • Citovat
1106
21.11.18 20:04
@Anonymní píše:
Holky díky moc, máte pravdu, tohle je asi nejferovejsi reseni a on si ho 100% zaslouží. Je vážně fajn, takže je o to správnější hrát fér. Je pravda, že dítko úplně v budoucnu úplně nevylučuji, nicméně tu variantu, kdy bych o dítě přímo usilovala také nevidím jako tu, která je mi blízká…
Navíc mi právě přijde, že bych si u partnera musela být velmi jistá, abych si další dítko s ním šla vůbec pořizovat. Jistotu člověk nezískává obvykle moc rychle, takže pro mě opravdu v řádu spíše mnoha měsíců…

Ale pripominas mi kamaradku. Mela 10 lete dite, kdyz potkala fajn kluka… Nejdriv dite neeee, pak po pul roce otehotnela a sla na interupci (mela strach, ze ten vztah nedopadne), byla po narocnem manzelstvi a rozvodu.. Nicmene zustali spolu a po roce si dite poridili uz chtene, ktere ma uz 6 let a stale jsou spolu :palec:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
9216
21.11.18 20:09

Určitě říct na rovinu..Aspoň u mě je tohle téma,vždy hned zkraje..
Než řešit později..

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
21.11.18 20:10

@anahita - tedy tak to má kamarádka super, že se nakonec takto vše podařilo :)
Já to právě beru tak, že bych chtěla s dotyčným nějakou dobu být a až poté řešit tyhle zásadní otázky a záležitosti/rozhodnutí, kterým pro mě početí dítka rozhodně je.
Také si říkám, že po pár měsících budu na vše možná koukat jinak, jen mě prostě asi nějak překvapilo, že partner by do dítěte šel, resp. nebyl by proti němu ani teď i když se z mého pohledu asi zase tolik ještě neznáme. Navíc mám za sebou také dost bolestnou rozchodovou zkušenost, tak o to je poté již člověk opatrnější.

  • Nahlásit
  • Citovat
3406
21.11.18 20:13

Taky jsem si myslela… já s jedním dítětem, další jsem nechtěla, on ke 40ce a dítě hodně výhledově… No, nakonec jsem otěhotněla neplánovaně po půl roce vztahu a bylo vyřešeno :lol: protože na potrat bych nikdy nešla. No, už to budou 4 roky a čekáme další ;) jak se říká, nikdy neříkej nikdy.. Za rok můžeš přemýšlet úplně jinak. Nezatracovala bych to.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
12853
21.11.18 20:53
@Anonymní píše:
@anahita - tedy tak to má kamarádka super, že se nakonec takto vše podařilo :)
Já to právě beru tak, že bych chtěla s dotyčným nějakou dobu být a až poté řešit tyhle zásadní otázky a záležitosti/rozhodnutí, kterým pro mě početí dítka rozhodně je.
Také si říkám, že po pár měsících budu na vše možná koukat jinak, jen mě prostě asi nějak překvapilo, že partner by do dítěte šel, resp. nebyl by proti němu ani teď i když se z mého pohledu asi zase tolik ještě neznáme. Navíc mám za sebou také dost bolestnou rozchodovou zkušenost, tak o to je poté již člověk opatrnější.

Tak kdyby tobě bylo 40 a chtěla bys dítě, pak bys taky chtěla vědět, na čem jsi. Protože by ti každý rok utíkal dvakrát tolik. A kdyby ti druhý lhal a nebo to hrál do autu, taky by ti to vadilo.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
920
21.11.18 22:32

Zakladatelko ja bych to tak nehrotila a dala bych tomu jeste cas, psala jsi ze to s tebou vlastne ani neresil/neptal se, jen to vyplyva z toho co rika :nevim: za pul roku se ti to muze prevratit a jeste budes chtit, pokud se te on nepta a vylozene to s tebou neresi, tak se tim zbytecne nezatezuj asi ho to tak nepali :nevim: samozrejme pokud se zepta, tak bych mu rekla pravdu

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
22.11.18 10:19

Mám podobného známého. Opravdu moc by chtěl dítě a mám někdy pocit, že kvůli tomu přestává přemýšlet, co bude v budoucnu. Já tě chápu, ale když budeš chtít delší čas na poznávání a a zjistíš, že to není ono, tak co potom..... Řekl ti popravdě hned na začátku seznámení jak to má. Asi bych raději volila rozchod, našla si časem nějakého se kterým budeš budovat vztah postupně a současného nechala jiné, která také touži po dítěti. ;)

  • Nahlásit
  • Citovat
20807
22.11.18 10:24

A že tady se neslítly ty hyeny, které vyvádí v diskuzích „chci dítě, partner ne“ :think: :think:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Reklama