Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Pipet píše:
Ano, v těhotenství je ženská přecitlivělá… Neseď doma a někam vyraž=)
Ale - jako aby chlap dorazil z práce a spal? Můj taky vstává takhle brzo a domů sice chodí dřív, ale nespí - a kdyby usnul, vzbudím ho, nemilosrdně. Můžem si jít spolu pak večer lehnout dřív.
Co pak s miminkem? To přijde domů, nají se, lehne a usne? To by mojemu teda neprošloteď už je to vyřešené, jen co se zatváří, že by mohl zavřít oči, Majda po něm hopsá a vříská „tatínku tááááávej“
Tak já zastávám názor, že partner není můj majetek
Když jsem já vstávala v pět, taky jsem se musela odpoledne vyspat a kdyby mě někdo budil s tím, že půjdu spát večer, tak budu pěkně nevrlá
A co pak s miminkem? Můj chodí domů až kolem šesté a taky mi nijak nepomáhá, jen večer s koupáním
Hlídací babičky nemám, takže si musím poradit sama ![]()
Co se týká druhého problému, tedy že nic nedodělá, to taky znám
Mohla bych napsat sáhodlouhý seznam věcí, které sice fungují, ale nejsou hotové (jako třeba vypínače visící ze zdi
)
Buď bude zakladatelka tak nepříjemná, že to chlap raději udělá nebo to bude muset udělat ona
Případně pozvat řemeslníka ![]()
chuanitka píše:Pipet píše:
Ano, v těhotenství je ženská přecitlivělá… Neseď doma a někam vyraž=)
Ale - jako aby chlap dorazil z práce a spal? Můj taky vstává takhle brzo a domů sice chodí dřív, ale nespí - a kdyby usnul, vzbudím ho, nemilosrdně. Můžem si jít spolu pak večer lehnout dřív.
Co pak s miminkem? To přijde domů, nají se, lehne a usne? To by mojemu teda neprošloteď už je to vyřešené, jen co se zatváří, že by mohl zavřít oči, Majda po něm hopsá a vříská „tatínku tááááávej“
Tak já zastávám názor, že partner není můj majetek
Co se týká druhého problému, tedy že nic nedodělá, to taky známKdyž jsem já vstávala v pět, taky jsem se musela odpoledne vyspat a kdyby mě někdo budil s tím, že půjdu spát večer, tak budu pěkně nevrlá
A co pak s miminkem? Můj chodí domů až kolem šesté a taky mi nijak nepomáhá, jen večer s koupáním
Hlídací babičky nemám, takže si musím poradit sama
Mohla bych napsat sáhodlouhý seznam věcí, které sice fungují, ale nejsou hotové (jako třeba vypínače visící ze zdi
)
Buď bude zakladatelka tak nepříjemná, že to chlap raději udělá nebo to bude muset udělat onaPřípadně pozvat řemeslníka
Však já chápu, že každý to má jinak, proto nepíšu, co má dělat, ale jak to funguje u nás… Že se mu nechce, je unavený - to mě fakt nezajímá. Já jsem taky někdy unavená, nechce se mi - a musím. Musím nachystat jídlo, musím dát malou spát, musím x dalších věcí. Pro dítě jsme se rozhodli oba, tak se o něj taky oba budeme starat - v rámci možností.
Jasně, pokud jednou za 14 dní přijde, že dneska toho měl hodně, jestli si může na chvíli lehnout, neřeknu ani ň. Ale každý den bych to nesnesla…
Já to mám doma taky „zajímavé“:
Manžel odchází do práce v 6, přichází mezi 17-18 hod a pokud měli den debil a náročný, usíná téměř okamžitě a můžu se postavit na hlavu, není šance ho probudit… dneska bych řekla,že ho při tom, jak byl zbitý udrželo vzhůru jen to,že tu byla společná kámoška s dcerkou…
Velmi často poslední dobou spím sama, protože usne na gauči u telky a to je pak konec. není možno ho vzbudit ať přejde - teda většinou, Někdy se probere sám a přijde za mnou, někdy jdem spinkat spolu. Pracuje manuálně a dost náročně. I Od jeho otce mám info, že jeho chlapi (myšleno chlapi, co pod ním dělají ve stejném oboru) usínají únavou i u jídla a to fakt doslova končí obličejem v talíři.
Někdy je nadlidský výkon ho dokopat k tomu, aby doma něco udělal, spravil… a někdy jede sám jako šroubek. Taky jsme měla slíbeno, kolik toho bude hotovo až se vrátím z porodnice a prd..... teda co se týká uklizeného bytu a vymalované kuchyně. Tu jsme malovali před měsícem.
…a někdy jako třeba teď poprosím, ať jde něco udělat nebo dodělat a jen se vzteká co jde asi dělat, že se na to zrovna zvedal a přece to nenechá rozdělané..... ale jindy mu to nevadí…
![]()
Teď zavrčel docela dost, a vztekal se, udělal to a dokonce i přišel s omluvou. Vidím, že sotva plete nohama… ale dělá drobnost, co na něj čeká asi měsíc a k tomu ještě jednu drobnost. Mohla bych to udělat i já, ale sekla jsme se, že to po sobě prostě dodělá sám!
ahoj, žen které si musí doma vše dělat samy obdivuji a zároven lituji .. já bych na to asi neměla :/ absolutně bych nesnesla nějaké ležení denně u TV nebo chození na ryby, když je doma dítě atd. to se prostě nedělá .. jsem asi náročná, nevím no … je fajn mít finanční jistotu, kterou chlap nabízí ale to není všechno !! Žijeme v rovnocené společnosti, tak by se měli dělit i domácí práce, starost o děti,dům atd atd.
tak zas nedodělal co měl, udělal jen polovičku a usnul na gauči.. mám ho
???
čičinka píše:
Hele, to je uplne normalni, mas hnizdici syndromA musim priznat, ze prebalovaci pult i postylku jsem si montovala ja sama, protoze kdybych to chtela po manzelovi, takto neni jeste dneska.Pokud je tak hrozne grogy z prace, hledala bych pricinu, jako fajn, muze toho mit hodne, ale aby zvladal jen praci a spanek, to normalni neni. Mozna ma nevhodne vyvazeny jidelnicek, takze nema energii a dohani to spankem. Psala jsi, ze prijde domu a nalozi si obed mezi 4 a 5 odpoledne, to je na hlavni jidlo trochu pozde, ne? Co ji predtim? Ma spravny pitny rezim? Neprechazi nejake onemocneni (napriklad mononukleoza se projevuje spavosti a unavou)? Sla bych na to takhle, aspon se nebude citit, ze ho peskujes za to, ze nic neudela a mas vlastne o nej starost. To samo by mohlo nastartovat jeho chut neco udelat.
No to neni normalni, ale jeste se mi nestalo, ze by neprisel z prace a na nejakou dobu neusnul. Kdyz treba jedeme nekde, jak prijde z prace, tak usne, jakmile prijedeme domu.
JJ, to je hlavni jidlo. Rano nesnida, da si akorat v praci kavu a pak jedou do terenu makat. POtom si zajdnou tak kolem 10 hodiny nekde bud na polivku s rohlikem a nebo si daji nejake menicko. No a do te doby, nez prijede domu neji. O jeho pitny rezim se nebojim, on toho vypije za den strasne moc, je schopny vypit i tak 2-3l denne, coz oproti mojemu
je to parada.
Taky me to napadlo, nebyl uz ale strasne dlouho nemocny. Jedine, co me trosicku zarazi je to, ze jakmile rano vstane a jde teda na wc, tak strasne zacne kaslat, proste ho neco nuti ke kaslani. Zmirni to akorat nejake mentolove bombony. Ale behem dne ne, jen po ranu a nebo kdyz proste reknu, pojedeme nakoupit a zacnu se oblikat a on taky - jako ve spechu, tak taky kasle. A ho ze vseho natahuje, citi jenom trosku smradu a malem by se poblil. Ma to uz delsi dobu. Ale zajit si s tim nikde nechce, myslim s tim kaslanim ![]()
lenin píše:
Opravdu,neseď doma,překonej se a ukaž,jaká jsi aktivka!!!Někdo z partnerů to musí rozjet,ať se něco děje! Nezkoušej,aby to byl on,zřejmě to samé čeká od tebe…až uvidí,že jsi aktivní ty-připojí se!!!Samozřejmě,máš teď ztížené podmínky,ale zkus se trochu přeprogramovat do budoucna,jde přece o to aby jste prožili prímovej život a ne ho jen prospali a prouklízeli:Držím Ti palečky,ať vše klapne a hlavně zdravé mimi.Lenka
Jasne, doted jsem musela proste vyprat vsechno pradlo pro malickou a pripravit to, ale ted mam domluvene na pristi tyden posezeni s tehulkama co rodi taky v zari. Pak jeste s PA-moje kamaradka a jeste se neco najde. Musim do obchodu pro neco pekneho pro malinkou. Takze budu vecne v tahu, pokud mi to brisko dovoli, v posledni dobe mi staci malo chuze a nejradeji bych si sedla… ![]()
Kac píše:
leni- když něco doma potřebuješ. Nedělej tázací větu ?zajdes s kosem? Musíš říct:Zajdi prosím te s košem. A nezačínej záporem:Nevyjde ti to dnes? Zeptej se spíše Vyjde ti to dneska? Jsou to maličkosti…ale u těch to začíná.
Hormony ty se taky vaří. Zajdi si třeba s kámoškou na kafíčko a užívej si poslední chvíle s bříškem. Teď můžeš všude, potom si vše bude diktovat dítko
Já jsem trochu asi drsná, ale kdyby mě naštval takto tak bych mu neuvařila a řekla, místo spaní si uvař. Já jsem dělala tototo-vyjmenovala bych to a jsem z toho unavená stejně jako ty. A bolí mě záda, stejně jako tebe. Možná je to drsný, ale já jendou za čas takhle vybouchnu.Tak třeba potom manžel týden umýval nádobí
Tak přeju pohodový zbytek těhu a krásné miminko!!
Jj, to obcas pouzivam. Zajdi s kosem, uz je treba vynest. Jen si rikam, ze ho to proste nenapadne. Nadobi by skladal do kominku, kdyby to slo, ale umyt ho nenapadne. Muzeme chodit po drobcich na podlaze, ale vzit vysavac ho taky nenapadne. Proste vzdy musim rict. Vysaj! Umyj nadobi! Ustel! A to rikam, az ted v pokrocilem stadiu tehu, jindy jsem si to delala vse sama a na nej jsem nespolehala.
ASi jsem udelala chybu, ze jsem to prechazela a radeji jsem to delala sama. On je takhle nejak asi vedeny i z domu, od tchyne. Protoze taky, mel v pokoji pohazene spinave veci na vyprani a tchyne prisla, vzala vyprala, vyzehlila a jeste mu to malem ulozila do skrine. A ted je to to same, delat kupicky u skrine umi, ale ze je kos na pradlo kousek v koupelne, tak se uz to pradlo nedostane. Vyzehlim veci a jdu do skrine asi za tyden a jak si vytahuje tricka, tak proste nektere od toho skrcene, tak jsem si rekla, ze se na to muzu vyprdnout a nebudu mu to snad ani zehlit, nebo co
..Ale pak mi to neda a cele mu to prerovnam.
Jako nechci si na nej jenom stezovat, jak delal koupelnu komplet, tak to delal cele sam a ma to moc pekne. Obcas ma takove zachvevy, ze mi pomuze, kdyz vidi, ze uz ted fakt nemuzu. Jak prijedeme z nakupu, tak vybali veci a pomuze mi s tim. Ale proste me mrzi to, ze z prace-jidlo-gauc-TV-spanek. Temer nepromluvi, az do nej zacnu hucet a to odpovida jen nekdy strucne. Pak vikend, to se pta jestli muze na ryby, kdyz reknu NE, tak samozrejme ten jeho pohled. Ale k cemu mi to je, kdyz je doma a nevymysli temer zadnou aktivitu, co by jsme mohli delat. Nejradeji cumet na TV celou dobu a to jeste v pulce filmu usne.
Uz jsem mu to rikala nekolikrat, ze proste nic nevymsli a porad jen rika : no jestli chces, tak muzeme..... To jsem mu rekla, ze me nebavi porad neco organizovat, ze bych taky nekdy nejake prekvapko. Tak se snazil tak mozna 1-2mesice a pak zase to same.
Leni chápu , že to bereš jako křivdu.. Ale vážně si myslíš, že jde předělat něčí povahu.?? ![]()
Smiř se s tím ,že ty budeš doma generál, budeš organizovat, plánovat a velet.Přijmi to jako fakt a ubyde ti spoustu vrásek.
Můžeš ho vychovávat a určitě se ti trochu podaří s ním hnout, ale budou to milemetry a uplynou léta..
Najdi spíš nějaký kompromis, který by tě nezvedal ze židle a na tom založ rodinou strategii.
a hlvně děti vám mohou potom do života přinésti jiný rozměr, tak to se teprv uvidí, kde je zakopaný pudl.
Ale s tím jeho kašlem bych něco podnikla..Nenásilně!!
Myslím si, že u nás je to tak nějak v bleděmodrým. Muž přijde z práce, ale nejde se teda natáhnout, nýbrž na sebe natáhne montérky a jde něco dělat. Sundá je po západu slunce. Mezitím nakoukne dovnitř, jakože kde je ta večeře, že má hlad a že celej den nejedl … Taky čekám, že si vezme kluky a půjde si s jima hrát, abych si já odpočala (sakra - a já nic celej den nedělám? Já si těma klukama celej den akorát hraju???!!!). Kdepak. On to chápe tak, že právě abych já nemusela tolik dřít jako on, on jde NĚCO dělat, zatímco já budu hlídat … Ale to jsou naše problémy ![]()
Chtěla jsem říct, když jsi i ty chodila do práce (i já), naše aktivity byly podobné a nějak jednoho či druhého nenapadlo srovnávat a hledat, co ten druhý dělá nebo ne. Náhle je vše jinak, podíly jsou pevně vymezené a ani jednomu se to nelíbí. Nám mámám ještě o trochu víc, protože to jsme my, které musely naprosto a zcela překopat dosavadní život a mnohého se vzdát. A to tátové nechápou. Respektive my často nechápeme je, že oni to nedokážou pochopit - na co my si vlastně stěžujeme? Vždyť oni dělají o trochu ještě víc než předtím - oni jsou zodpovědní za to, že má rodina na plíny!
Bohužel, a zjistila jsem to taky - pomoc hledej v tomhle na konci svého ramene. Pokud trpíš osamoceností, najdi si kamarádky. Pokud nutně potřebuješ něco udělat doma a chlap nereaguje na opakované výzvy, najdi si řemeslníka. Prostě nečekej, že chlap se bude chovat jinak než předtím jen proto, že si možná všimne, že s ním doma bydlí nějací malí lidé. To často ani náhodou … Samozřejmě přeháním. To měl být vtip.
Jen chci říct, že my mámy se změníme neskutečně, o 380 st, co s náma dělaj hormony. Ale chlapi nic takového nemají. Nejsou těhotní, nerodí, kde by to vzali???? Ale v jednom jsou překvapení, to teda jo. Proč se ta jejich kdysi prima holka změnila v takovou fůrii, co se jí furt něco nezdá a nelíbí … ![]()
Nechci to zlehčovat. Svýho chlapa bych taky občas nejradši nechala doma asi tak na půl roku, a těsně před odjezdem mu vrazila koňskou dávku nějakýho pěkně chunýho homronu,a yb si to vyzkoušel. Ty nervíčky. Ale jinak je to príma táta. Má se mnou svatou trpělivost. Místo toho, aby se kolikrát odstěhoval, tak prostě vezme sekyru a ten zvtek ze sebe dostane jinak. Akorát že při tom dostane pořádnej hlad .....
![]()
Lizbeth píše:
Leni chápu , že to bereš jako křivdu.. Ale vážně si myslíš, že jde předělat něčí povahu.??
Smiř se s tím ,že ty budeš doma generál, budeš organizovat, plánovat a velet.Přijmi to jako fakt a ubyde ti spoustu vrásek.
Můžeš ho vychovávat a určitě se ti trochu podaří s ním hnout, ale budou to milemetry a uplynou léta..
Najdi spíš nějaký kompromis, který by tě nezvedal ze židle a na tom založ rodinou strategii.
a hlvně děti vám mohou potom do života přinésti jiný rozměr, tak to se teprv uvidí, kde je zakopaný pudl.Ale s tím jeho kašlem bych něco podnikla..Nenásilně!!
No ja vim, nepredelam. Asi je to tim fakt, jak jsem doma. Predtim jsem byla v kontaktu z tolika lidma. A ted sice taky, ale ne uz tak moc.
Je pravda, ze jsem doma takovy „general“, ma pod sebou finance, vim, kde jsme co vyrizovali a co je potreba, atp. Takze to hold bude na me, asi.Uvidime.
Ja si rikam, ze jak budeme mit malickou, ze se treba neco zmeni a on si uvedomi, ze rodina na prvnim miste a potom konicky. Ja mu nechci nic zakazovat, at ma sve konicky, ja taky mela, chodila jsem na spinning, brusle a tak. Ale ted to hold nemuzu provozovat, takze zacnu jakmile to bude mozne (teda doufam, ze bude
).
No, ja mu to rikala, uz nekolikrat at si s tim zajde, aspon se na nej podiva, vezme krev, ale on hrdina neee, nikam nejde…
Moc hezky si to cele napsala. Je v tom kus pravdy … ![]()
Emilie píše:
Myslím si, že u nás je to tak nějak v bleděmodrým. Muž přijde z práce, ale nejde se teda natáhnout, nýbrž na sebe natáhne montérky a jde něco dělat. Sundá je po západu slunce. Mezitím nakoukne dovnitř, jakože kde je ta večeře, že má hlad a že celej den nejedl … Taky čekám, že si vezme kluky a půjde si s jima hrát, abych si já odpočala (sakra - a já nic celej den nedělám? Já si těma klukama celej den akorát hraju???!!!). Kdepak. On to chápe tak, že právě abych já nemusela tolik dřít jako on, on jde NĚCO dělat, zatímco já budu hlídat … Ale to jsou naše problémy![]()
Chtěla jsem říct, když jsi i ty chodila do práce (i já), naše aktivity byly podobné a nějak jednoho či druhého nenapadlo srovnávat a hledat, co ten druhý dělá nebo ne. Náhle je vše jinak, podíly jsou pevně vymezené a ani jednomu se to nelíbí. Nám mámám ještě o trochu víc, protože to jsme my, které musely naprosto a zcela překopat dosavadní život a mnohého se vzdát. A to tátové nechápou. Respektive my často nechápeme je, že oni to nedokážou pochopit - na co my si vlastně stěžujeme? Vždyť oni dělají o trochu ještě víc než předtím - oni jsou zodpovědní za to, že má rodina na plíny!
Bohužel, a zjistila jsem to taky - pomoc hledej v tomhle na konci svého ramene. Pokud trpíš osamoceností, najdi si kamarádky. Pokud nutně potřebuješ něco udělat doma a chlap nereaguje na opakované výzvy, najdi si řemeslníka. Prostě nečekej, že chlap se bude chovat jinak než předtím jen proto, že si možná všimne, že s ním doma bydlí nějací malí lidé. To často ani náhodou … Samozřejmě přeháním. To měl být vtip.
Jen chci říct, že my mámy se změníme neskutečně, o 380 st, co s náma dělaj hormony. Ale chlapi nic takového nemají. Nejsou těhotní, nerodí, kde by to vzali???? Ale v jednom jsou překvapení, to teda jo. Proč se ta jejich kdysi prima holka změnila v takovou fůrii, co se jí furt něco nezdá a nelíbí …
Nechci to zlehčovat. Svýho chlapa bych taky občas nejradši nechala doma asi tak na půl roku, a těsně před odjezdem mu vrazila koňskou dávku nějakýho pěkně chunýho homronu,a yb si to vyzkoušel. Ty nervíčky. Ale jinak je to príma táta. Má se mnou svatou trpělivost. Místo toho, aby se kolikrát odstěhoval, tak prostě vezme sekyru a ten zvtek ze sebe dostane jinak. Akorát že při tom dostane pořádnej hlad .....![]()
![]()
nepročítala jsem všechno,ale u nás to bylo úplně to stejný.Byla jsem dost nepříjemná a pak dost unavená.Děti si nikdy nevzala s ničím nepomohl.Začli jsme chodit spolu na masáže a paní nás krásně odblokovala a halvně s náma mluvila.Dost nám pommohla.Hodně dělá se zeptat jak bylo v práci a trošku ho donutit mluvit.On se trošku tím uvolní a nespoléhej na to,že chlap si domyslí,že zrovna chceš vzít prcka,aby sis odpočinula,atd…Musíš mu všechno říct,co si přeješ.S tím spinkáním to není dobrý.Určitě jako zastánce alteernativ a dle zkušenosti s lékaři bych opravdu volila pro začátek masáže-nejlépe,kdo rozumí čínské medicíně.Je to k nezaplacení.Jsi pak jak znovuzrozená.
Opravdu mluvit,mluvit a mluvit.A ještě nech ho oddychnout třeba hodinku-to opravdu pomůže-když si člověk zvykne na takhle velký odpočinek,tak si pak těžko odvyká.Je to opravdu o zvyku a ten jídelníček s ním zkus taky probrat.
Ahoj Leni,
bohužel musím říct, že ti naprosto rozumím. U nás je to to samý …
Když jsem byla těhotná, bylo mi až do porodu ok…žádný otoky, nevolnosti nic…byla jsem doma na neschopence.
Můj muž si to vyložil tak, že vlastně zvládám všechno…mohla jsem prosit, že chci , aby udělal tam to a tam to (chtěla jsem vyklidit pokoj plný bordelu pro malýho na pokojíček), neudělal celkem nic. Pak jsem udělala blbost, začala jsem to dělat sama…pokoj i s břichem vystěhovala, přesunula (rozloženou po prkýnkách) skříň apod. Opravdu to byla blbost..když to manžel uviděl asi pochopil, že jsem bezvadný „multifunknční domácí spotřebič“, který zvládne všechno aji být u toho těhotná. Do porodu se to nezměnilo. Protě věděl, že stačí nereagovat a já jak mám taky ráda věci tiptop a v té době i nachystané pro malého, tak to stejně udělám sama.
No…po porodu se snažil asi tak první dva týdny, kdy jsem fakt padala na hubu..jakmile jsem začala stíhat..zase se na všechno vykašlal a je to tak do dneška.
O všechno musím prosit jak blbec (nemám řidičák)…o zavezení do Ikea, vynesení pytlů s vyřazenými věcmi…prostě o všechno. Většinu neudělá..nebo ty pytle stojí pžřede dveřmi třeba dvy týdny, pak to nevydržím a odnesu je do popelnice.
Sama nevím jak z této pasti ven
. Asi jsem si to zavinila sama. Možná, když jsem byla těhotná, jsme měla trošku hrát divadýlko, protože když už nikdy tak aspoň, když je žena těhotná, měl by se manžel starat a pomáhat.
Ale obecně..sou chlapi, kterým je to jasný a jsou chlapi, který to nechápou anebo dělají, že nechápu..ty prostě předělat nejde. Budeš se jen sama furt rozčilovat.Takže asi akceptovat stav věcí, ale chápu, žes toto asi zrovna slyšet nechtěla ![]()