Oba rodiče alkoholici, jsem zoufalá

Anonymní
6.1.21 08:42

Oba rodiče alkoholici, jsem zoufalá

Ahojky, jdu s kůží na trh, je mi jednaadvacet, mám úžasné rodiče, ale oba sklony k úzkostem. Když mi bylo okolo 10, tátovi zjistili zhoubnou nemoc a začal hrozně pít (má to po rodičích), až to bylo opravdu neúnosné. Mamka začala taky, ač ne nějak výrazně, pamatuji si, že byly dovolené, kdy jsem se musela o malou sestru začít starat sama, protože oba leželi mimo na posteli celý den. Mamka si to brzy uvědomila a přestala kvůli nám. S tátou to šlo z kopce a rozvedli se.
Před týdnem odjel tatínek po x letech konečně na léčení, s mou 24/7 podporou. Když už jsem si myslela, že bude vše OK, zjistila jsem, že na mamku toho je asi moc (práce, covid všude) a každý den teď tajně jede víno. Vím, že nemám jediné právo ji říkat, že mi to vadí/ne, na druhou stranu mně to lehce děsí, po tom, co ho řeším celý život. Prostě k tomu chlastu mám neuvěřitelný odpor od mala.
Asi se u ní nebojím, že by se to zvrtlo, ale spíš přemýšlím, jestli mám ještě sílu řešit další podobný příběh. Čekají mě státnice, chci také normálně žít. Co byste dělali vy?
Já teda můžu „utéct“ k partnerovým rodičům, ale to se mi nechce. Ségra je s aktuální situací ok, ta je takový nehroutící se člen rodiny.
Děkuji za případné rady a příběhy 8)

  • Citovat
  • Nahlásit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
K82
1382
6.1.21 08:51

Za mě - soustřed se na svůj život a věci a alkoholismu nech, at se s tím chvíli popasuji sami. Pokud tě vyloženě pozadaji o pomoc, zvaž, zda jsi schopná a ochotna jim ji poskytnout. Přijde mi pro tebe hodně rizikové a nebezpečné je z toho tahat, evidentně na v tebe spoléhají už dlouho a ty bys za chvíli mohla žít jen problémy svých rodičů.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
2094
6.1.21 09:06

Mám úžasné rodiče alkoholiky, tak to jo :roll:
Vím, že nemám jediné právo ji říkat, že mi to vadí-aha :roll:

Nechala bych je svému osudu, když už jsi dospělá, užila sis s nimi dost :hug:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
3084
6.1.21 10:54
@Julča001 píše:
Mám úžasné rodiče alkoholiky, tak to jo :roll:
Vím, že nemám jediné právo ji říkat, že mi to vadí-aha :roll:Nechala bych je svému osudu, když už jsi dospělá, užila sis s nimi dost :hug:

Tak já to chápu, když nejsou úplně na mol jsou to perfektní rodiče :-) a třeba můj táta byl na nás děti extrémně hodnej, když byl v náladě, takže opilej a úžasnej se nevylučuje

S tím nechat je svému osudu souhlasím, jako možná bych se třeba občas zmínila, jestli už to není trošku moc, nebo že alkoholici mají problémy s játry ledvinami… Asi bych třeba vyjádřila i obavu, jestli to nemá špatný vliv na sestru… ale ve finále jsou to oni, kdo se musí rozhodnout kdy a jestli přestat…

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Ou
14940
6.1.21 11:03

1. samozřejmě že máš plné právo říkat, že ti vadí to že se ničí a ubližuje tím tobě.
2. samozřejmě že tvým hlavním úkolem není zachrańovat rodiče, ale opečovat sebe sama. Tedy máš plné právo odejít a jasně matce říct že je to důsledek toho, že svoje problémy neřeší tak jak má - tedy třeba v adiktologické ambulanci, ale chlastem. Když se závislí šetří před důsledky jejich rozhodnutí - ničí se déle.
3. samozřejmě že jsou lidé, kteří tobě a případně i sestře můžou poskytnou poporu - v adiktologických ambulancích bývají poradny pro příbuzné. Zajdi se tam o stávající situaci poradit, příapdně tam zajděte ze sestrou. Buete mít prostor si věci ujasnit a hledat to co je přijatelné pro vás.

bohužel dospělost mimo jiné znamená smířit se s tím, že rodiče jsou jen lidi a dělají chyby a mnohdy velké. Když si tímhle člověk projde, je pak v lepší pozici kdy může rodiči usnadnit cestu k tomu, aby svoje chyby napravil.

Mimochodem až budou otevřené knihovny, půjč si tohle

https://www.databazeknih.cz/…oliku-164998

případně na uloz.to je špatný scan

https://uloz.to/…titz-rar-rar

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
2094
6.1.21 11:06
@welovefashion píše:
Tak já to chápu, když nejsou úplně na mol jsou to perfektní rodiče :-) a třeba můj táta byl na nás děti extrémně hodnej, když byl v náladě, takže opilej a úžasnej se nevylučujeS tím nechat je svému osudu souhlasím, jako možná bych se třeba občas zmínila, jestli už to není trošku moc, nebo že alkoholici mají problémy s játry ledvinami… Asi bych třeba vyjádřila i obavu, jestli to nemá špatný vliv na sestru… ale ve finále jsou to oni, kdo se musí rozhodnout kdy a jestli přestat…

No mě napadly spíš partnerky alkoholiků: když přijde domů ožralej, zmlátí nás na jednu hromadu, ale jinak je miliónovej. ;)

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
2094
6.1.21 11:10
@Ou píše:
Mimochodem až budou otevřené knihovny, půjč si tohlehttps://www.databazeknih.cz/…oliku-164998

Kvůli covidu je nyní mimořádně zpřístupněna velká část fondu Národní knihovny v digitální podobě, včetně této knihy. Stačí být čtenářem knihovny, která s ní má smlouvu a dostane se k tomu taky.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
3084
6.1.21 11:23
@Julča001 píše:
No mě napadly spíš partnerky alkoholiků: když přijde domů ožralej, zmlátí nás na jednu hromadu, ale jinak je miliónovej. ;)

Jo u těch manželek je to horší no…

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
6.1.21 12:17

Máš právo jí říct, že ti to vadí, protože s ní bydlíš a obtěžuje tě to. Můžeš jí i pohrozit, že jestli se sebou nic neudělá, tak se radši odstěhuješ k rodině přítele, protože se na to dívat už nechceš a musíš se soustředit na studium. Tedy pokud jsi ochotná tu pohrůžku splnit. Otce dál podporuj, teď tě potřebuje. Je dobrý, že se snaží.

Moc ti rozumím, prožila jsem celé dětství s otcem alkoholikem. Nikdy se léčit nešel. Rozvedli se s mamkou, když mi bylo 18, od té doby ho navštěvuju jen občas a po přečtení knížky Ze závislosti do nezávislosti (o tzv. „spoluzávislých“) od Jílka jsem se od toho problému odstřihla a je mi dobře. Otec s tím nic dělat nechce, vyhovuje mu to, poradit si nenechá. Je dospělý, žije sám, chce to takhle, tak ať si žije, jak mu libo. Horší je to s mamkou – taky jsem totiž nedávno zjistila, že si sama doma pochlastává. To mě trápí hodně, byl to pro mě totiž hrozný šok, vůbec jsem to po těch jejích zkušenostech nečekala. Zatím to nějak zpracovávám. Už spoustu let mám svoji rodinu a žijeme jinde, takže by mi její chování asi vadit nemuselo, ale je mi jí líto, protože taky asi pije, že se cítí osamělá. Pomoct bych jí chtěla, ale po zkušenostech s otcem se nechci nechat do toho úplně zatáhnout, protože vím, jak strašně to může spoluzávislého semlít a výsledek je více než nejistý. Takže ještě uvidím, jestli něco podniknu, případně co.
Asi nemáš sourozence, kteří by ti pomohli, že? Tak aspoň ten přítel, doufám, že tě podrží.

  • Citovat
  • Nahlásit
Anonymní
6.1.21 14:56

Taky jsem si něčím podobným s mamkou prošla (proto anonym..)Je moc dobře, že se otec dobrovolně léčí- i když to ještě neznamená, že je vyhráno, tak tento první krok (totiž přiznat problém a chtít ho řešit) je nejdůležitější! A taky určitě do budoucna bude potřebovat podporu celé rodiny…Co se mamky týká, tak bych si s ní na rovinu promluvila- říct, že tě to trápí, že ji máš ráda a máš o ni obavy.

  • Citovat
  • Nahlásit
Anonymní
11.1.21 10:09

Videa

Ahoj, kamarádi točí videa o závislosti.
Třeba Vám to pomůže.
https://www.youtube.com/…EifwgFDxioUg

  • Citovat
  • Nahlásit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Mohlo by vás zajímat