Občas svého syna nenávidím

Napsat příspěvek
Velikost písma:
Nowena
9.8.19 22:38

@lilith1 můj názor, a čistě jen názor, netvrdím že je dobrý nebo špatný, je.. že je zvláštní termín nechtěné děti. To se tady založí 10 diskusí na téma “brala jsem antikopci ale selhala” apod… jen já zkrátka, v téhle době, na omyl fakt nevěřím. Pokud dítě nechci.. tak se mi jen tak nestane, samo. Samo se dítě naposledy stalo před 2 019 lety. A že mi kondom taky praskl.. samozřejmě do situace zakladatelky nebo jiné ženy nevidím a tak soudím jen podle své zkušenosti. Každá z nás, matek, měla v období mateřství zlé chvilky. Jsem majitelkou náročného dítěte a neříkám, že se mi v afektu v ubrečených očích nepromítlo “bože jaký to bez ní byla pohoda”. Ale pokud je někdo schopný napsat, že má nechtěné dítě ktere by nejradši ztřískal, protože čumí a nespí když se matka zrovna rozhodla - to je dle mého buď troll, nebo adept k lékaři a žena, kterou mi moje zkušenosti zatím nedají možnost pochopit.

  • Citovat
  • Upravit
1310
9.8.19 22:39

Čistě hypoteticky. Troll netroll. To, že dejme tomu cca 1% lidí trpí epilepsii, taky neznamena, že tahle nemoc neexistuje, protože ji 99% populace osobne resit nemusi. Co je tak odsouzenihodneho na tom, že někdo (ač si to sám nevybral) nema standardní vztah s vlastním děckem? Drsná je forma sdělení, ale o to tady ve skutečnosti nejde. Budeme slunickarsky slovíčkarit, používat eufemismy, ale vyřeší to problem? Rekneme zakladatelce, že je zruda. Pomůže to jejímu synovi? Houbelec. Hod kamenem, kdo jsi bez viny. A buďte i vy, dokonale matky, chapave, když někdo neni tak 100% jako vy. Jsme téměř vsichni rodicove, proč si pořád dokazovat, že jsem ta lepsi, vic milujici, nikdy nechybujici??

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
3224
9.8.19 22:44
@Anonymní píše:
Občas nenávidím svého dvouletého syna. Byl neplánovaný a tenkrát jsem hodně váhala, jestli si ho nechat. Teď mám pocit, že mi zkazil celej život. Nemám na něj náladu, starat se o něj, hrát si s ním. Nebaví mě to. Miluju ho, ale přesto ho nenávidím, hlavně za to jeho vztekani, nebo když má spát tak čumí a nechrápe…vždy mám úplně chuť z něj vytriskat duši, ale nikdy bych to neudělala…
Nechápu co se semnou děje..

najdi si hlídání. pokud te takhle stve…je lepsi aby travil cas s nekym jinym. ty si mezitim oddychnes… jakmile zacne chodit do skolky bude to podstatne lepší. pro mne je vek od 1 roku do 3 let taky nejhorší!! ale mám 2 deti tak vím že to přejde. Našla jsem si hlídání a je to opravdu pomoc. za ty penize to stoji.neni to trvalý stav,,,jde jen o rok než pujde do školky…pak se ti po něm bude i stýskat uvidíš

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
1310
9.8.19 22:47

@Nowena Tak to nechápeš, no. Ani já. Ani naše sousedka Mana. Dokonce ani naše kočka Micina, která odchovala plnou osatku koťátek. A co z toho vyplývá? Zhola nic. Takže jediná cenná informace je ta o potřebě lékaře. Snad to nemusime všechny mít stejně, nebo to chápat, ale naložit dotyčné ji nejniternejsi myšlení stejně nezmění. Tak proč?

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
2351
9.8.19 22:49
@Bubla Bůčková píše:
Ne, taková matka opravdu dítě nemiluje. Nic jako " miluju tě, ale " neexistuje. A že nic nezanechalo? Prosím tě, tím se uklidňuj jak chceš…

A jaká matka vlastně miluje? Láska k dítěti se počítá na minuty, které mu stojíš za zadkem? Jakože si žena dovolí dělat jiné věci než být s děckem do 4 let doma a stát u sporáku, tak ho automaticky nemiluje, jo? A co celej západní svět, kde je mateřská 6 týdnů a pak se ženy většinou musí vrátit do práce, jinak by to finančně prostě nezvládly, tak co, ty své děti milují míň? Ale prosím tě. Nejsme ve středověku. :roll:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
11029
9.8.19 22:51

S náročným dítětem je to opravdu těžké. Zakladatelka to napsala prostě narovinu a bez obalu.

Neublížila by mu a miluje ho. To jste nečetly VY co nechápete? Ano je to období a to období může být pro někoho hodně těžké. Co je na tom k odsouzení? Ano, nepěkně se vyjádřila a co, pokud jí to pomůže? Někdy jen sdělení stačí, aby si člověk ulevil. Nikde nepíše, že by mu ublížila, nebo se chystá ublížit.

To, že tohle napsala vůbec neznamená, že selhala. Přečetla si tu jistě dost a má nad čím přemýšlet. Buď jí to bude stačit jako norma, že takhle fakt nee, nebo zajde k odborníkovi, nebo to prostě bylo jen čiré zoufalství ulevit si. I to se někdy děje.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
628
9.8.19 22:54
@robinka píše:
@Martha03 To zakladatelce jistě pomůže… :roll: Věř, že všechny vime, že dítě JE dar, ale my matky z masa a kosti taky prizname, že nás ty naše milované deticky casto a pěkně sejri, jsme z nich vyčerpané, chceme být často jinde než v jejich přítomnosti, jsme vztekle, unavene, máme ponorku, jsme zklamane, cítíme se neschopne… a to spousta z nás má lepsi podmínky, zázemí, školu,… téměř vše. Jedine vyhledat odbornou pomoc. Ja bych si nedovolila te soudit, radeji silná slova nez týrané (nebo citove neuspokojene) dite navenek ctnostne matky. Drz se a nestyd se to resit!!! :hug:Příspěvek upraven 09.08.19 v 21:25

Amen :potlesk:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
1310
9.8.19 22:56
  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
9.8.19 23:45

Děkuji za všechny pozitivní i negativní reakce.
Dětství jsem měla takové, že mě otčím mlátil, když máma nebyla doma. Jinak ohledně hlídání. Babičky moc nefungují (spíše nechtějí) a otec malého je dobrý otec, ale špatný partner. Psychické tyrani z jeho strany je už neúnosné a já už zvažují odchod. Ale mám strach, hrozný strach…jak to utahnu a jak zabezpečím malého. Opravdu mám že všeho strach a nejraději bych ani nebyla :(
K psychologovi určitě Zajdu, je toho na mě moc. Jak říká přítel, jsem špína, které se po bytě povalují samé hračky a on když přijde z práce domů, tak mu to vadí..
A opravdu doprcic práce nejsem troll…jsem jen zoufalá ustrašená ženská.

  • Citovat
  • Upravit
18151
9.8.19 23:51
@Anonymní píše:
Já ho miluju, nikdy bych mu neublížila, ale někdy mám pocit, že tím, že jsem si ho nechala jsem si zkazila celej život. Budovala jsem si kariéru, teď musím být doma a nějak na to vše nemám nervy..
Nemám nervy na to ho uspávat třeba hodinu…
Potřebuju i prostor sama pro sebe. Což nemám…

Nemůžeš ho dát do školky nebo nějaké dětské skupiny a jít do práce? Každý na to mateřství a miminka není, až vyroste, bude líp.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
9.8.19 23:53

Jinak mě šíleně ubíjí tyhle myslenky co mám…je to jediná Čistá duše kolem mě. Něco tak dokonalého a čistého. Moc ho miluju, ale nedokážu pochopit proc se mi tyhle myslenky odehrávají v hlavě

  • Citovat
  • Upravit
6650
10.8.19 06:28
@Anonymní píše:
Jinak mě šíleně ubíjí tyhle myslenky co mám…je to jediná Čistá duše kolem mě. Něco tak dokonalého a čistého. Moc ho miluju, ale nedokážu pochopit proc se mi tyhle myslenky odehrávají v hlavě

Opravdu vyhledejte pomoc, já se z toho vyhrabala sama, ale já mám za sebou milující rodinu a partnera který, když vidí že je toho na mě moc, tak vezme děti k babičce a zakáže mi doma dělat cokoli jiného než odpočívat. Vy máte mnohem těžší podmínky. Jen tak mimochodem, pokud je na vás partner zlý, tak nemůže být dobrý otec, copak by dobrý otec dovolil, aby se máma jeho dítěte cítila zle a nepomohl jí?

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
44199
10.8.19 06:47
@Anonymní píše:
Jinak mě šíleně ubíjí tyhle myslenky co mám…je to jediná Čistá duše kolem mě. Něco tak dokonalého a čistého. Moc ho miluju, ale nedokážu pochopit proc se mi tyhle myslenky odehrávají v hlavě

To pramení i z toho, že máš doma takového hulvata. Pred dítětem byl jiný, změnil se? Odejít od něj je to nejlepší, co můžeš pro sebe a své dítě udělat. Počítej s tím, že Te může vydírat, že Ti vezme maleho atd. Ideální by bylo, kdybyste šli na terapii spolu, ale to by musel uznat chybu a chtít se změnit.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
44199
10.8.19 06:50

Pokud je tam skutečně psychické týrání, zkus kontaktovat nejakou organizaci zabývající se domácím násilím, pri sebemensim náznaku fyzickeho násilí volej policii. A hlavně delej něco sama se sebou. Našla sis bohužel podobný typ, jako byl Tvůj otec a tyto vzory budete předávat synovi.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
34473
10.8.19 07:15
@Anonymní píše:
Děkuji za všechny pozitivní i negativní reakce.
Dětství jsem měla takové, že mě otčím mlátil, když máma nebyla doma. Jinak ohledně hlídání. Babičky moc nefungují (spíše nechtějí) a otec malého je dobrý otec, ale špatný partner. Psychické tyrani z jeho strany je už neúnosné a já už zvažují odchod. Ale mám strach, hrozný strach…jak to utahnu a jak zabezpečím malého. Opravdu mám že všeho strach a nejraději bych ani nebyla :(
K psychologovi určitě Zajdu, je toho na mě moc. Jak říká přítel, jsem špína, které se po bytě povalují samé hračky a on když přijde z práce domů, tak mu to vadí..
A opravdu doprcic práce nejsem troll…jsem jen zoufalá ustrašená ženská.

Hele já na posílani k psychologovi u každýho pšouknutí nevěřím, ale ty to fakt potřebuješ :hug: zajdi tam, udělej to pro tebe a tvého syna. Mrkni po okolí jestli by nemohl do jeslí, do nějaké dětské skupiny, začni ho chystat na školku a až to klapne, jdi do práce, to pomůže hrozně moc po všech stránkách. A až se vyhraješ z nejhoršího, postavíš se trochu na své nohy tak popřemýšlej jak to bude dál s partnerem. Zkuste třeba poradnu a pokud to nepůjde, můžeš odejít když budeš mít práci a příjem. Držím palce, já tě narozdíl od některých chápu :kytka:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další témata z kategorie