Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
OMFG omlouvam se za OT ale tohle mi fakt neda, zatim co on otroci v praci, my se flakame s detma ![]()
udelat nekomu jidlo pro radost … protoze clovek chce se o to druhyho starat, jako on se stara o vas … hrozny tyhle nazory
pryfish píše:
OMFG omlouvam se za OT ale tohle mi fakt neda, zatim co on otroci v praci, my se flakame s detma
udelat nekomu jidlo pro radost … protoze clovek chce se o to druhyho starat, jako on se stara o vas … hrozny tyhle nazory
Nepochopila jsem zda jde o ironii, nebo ne
![]()
A co je OMFG???
Lizbeth píše:pryfish píše:Nepochopila jsem zda jde o ironii, nebo ne
OMFG omlouvam se za OT ale tohle mi fakt neda, zatim co on otroci v praci, my se flakame s detma
udelat nekomu jidlo pro radost … protoze clovek chce se o to druhyho starat, jako on se stara o vas … hrozny tyhle nazory![]()
![]()
A co je OMFG???
Oh My Fucking God…
Taky jsem nepochopila. Ty „hrozný názory“ tu nikdo nezastává. Nebo jsem slepá.
Liz- kdybychom měli mít dělbu práce na jídlo, riskovala bych dělbu práce i na sekání dříví
Stejně tak moje jediná starost o auto je, jestli nepotřebuju natankovat, o víc se nemusím starat. Za to mi stojí vařit ![]()
Aha, no právě..za prvý neumím anglicky a za druhý mi to nedávalo smysl..Díky bohunko ![]()
zuzouš píše:
Liz- kdybychom měli mít dělbu práce na jídlo, riskovala bych dělbu práce i na sekání dřívíStejně tak moje jediná starost o auto je, jestli nepotřebuju natankovat, o víc se nemusím starat. Za to mi stojí vařit
No vždyt - já to vaření nikomu neberu..Ale zase nerada bych měla pocit, že partnerství musí být fifty fifty..Ty auto, já plotna..Spíš na co se kdo cítí..Když si zlámeš obě ruce, také to nebude rovnocené a snad i tak manžel opraví auto. Já to beru tak, že na MD nic nevydělám a živí mě manžel ( tudíž nepoměr), ale předpokládám, že to samé mu poskytnu i já, kdyby přišel o práci..Nechci mít pocit, že musím nějak vykoupit to, že jsem doma a vychovávám NAŠE děti..
Manžel má oběd v práci.
Já si vařim v týdnu rychlovky, někdy ve čtvrtek, či v pátek něco už i na víkend…někdy až o víkendu nám uvařim obou. A když se mi nechce, tak si něco objednáme.
Ale taky mi to točí, že von neuvaří…a to furt řiká, že se to naučí…řiká… ![]()
Ale jako komplet se vobslouží…nemusim mu vohřejvat, podávat…
Když jsme byli sami, vařili jsme spolu…já maso…on přílohy.
Ale co mně vadí, že já musim vymyslet, CO se nakoupí, CO se bude KDY vařit…
Njn…ale jako že by to bylo automaticky očekávaný, že se o něj „postaram“, tak to teda né! Máme to tak půl na půl, jen ta realizace pokrmu je na mně ![]()
Příspěvek upraven 04.12.10 v 14:48
V práci nemá možnost jit na oběd,tak když má ranní,tak na něj s obědem počkám.kluci ji v poledne.když má odpolední je to jednodušší.jsem spíš zvědavá co bude dělat až půjdu do práce.moc si zvykl ale mne baví pro něj vařit:).on pro mne dělá jiné věci:)
tak u nás je opačná situace - já chodím do práce, manžel je doma. V práci máme jídelnu, ale když si vezmu, že mám vyhodit od 50 do 70 Kč za blivajz (a to fakt vybíravá nejsem), tak mě vyjde lépe si stravenky utratit za nákup potravin a manžel mi uvaří a do práce jídlo nachystá. Když se mu nechce, oběd si koupím.
Manžel chodí v práci na obědy do restaurace. Teď měl zrovna „hubnoucí“ období, takže nechtěl ani jíst večer doma. No už ho to přešlo ![]()
Už se těším, až někdy bude dítě jíst normální jídla a ne mimikousky masa a suchou rýží a budu moct normálně vařit. Pro mne samotnou mne to nebaví.
Ještě když jsme chodili oba do práce a vraceli se spolu v sedm, tak mne vždycky dostalo, když po mě chtěl, abych mu třeba namazala chleba, jako by to byla moje povinnost, přestože jsem přišla z práce stejně jako on a jako by to neuměl.
No už jsem ho to odnaučila
Teď už i sám udělá obložený talíř (piplá se s tím víc než já).
Kdyby chtěl obědy do práce, tak bych mu je vařila, ale radši jde do restaurace s kolegy, což mu občas závidím ![]()
Přítel pracuje doma a 2× do týdne jede do kanceláře - to jde na jídlo do restaurace, jinak vařím doma a to většinou na 2dny - naštěstí mu ohřívané jídlo nevadí, mě také ne..
Lizbeth píše:
Nějak pořád nechápu, proč si člověk, který chodí do práce nepřipravuje jídlo sám?? On nemá ruce?? Připravují i muži ženám jídlo do práce??
Nemám ráda, když ze mě muž dělá svojí maminku.
myslela sem presne tohle napr ![]()
Dřív manžel pracoval v kanceláři, takže na jídla chodil s kolegama do restaurace. To samé, když jsem já pracovala v kanceláři. Teplá jídla jsme vařili jen o víkendech.
Po narození druhého syna pracoval z domova, takže jsem vařila komplet pro celou rodinu. Snažím se, aby to vyšlo vždy minimálně na 2 dny (manželovi by nevadilo, ani kdyby 3 dny jedl stejné jídlo, mně jo). Vařím nejen pro něj a pro sebe, ale i pro staršího syna, už jíme stejná jídla (jen mírně modifikovaná, aby je mohl i syn a já nemusela nic klohnit bokem).
A teď sice už chodí do kanceláře, ale má ji 5 minut od domova, takže na obědy chodí domů. Ono i jeho spolukancelářníci také chodí na obědy domů, takže by ani neměl s kým do restaurace chodit…
Teplé večeře ze zásady nevařím, ale manžel má občas na něco chuť, tak si to uklohní sám a pak si většinou dám i já ![]()
My se ve vaření tak nějak střídáme. Muž chodí do práce většinou až na odpoledne, tak často vaří, ale je to jeho koníček, takže rád a dobře. Mě to zase tolik nebaví, ale taky vařím. Do práce si ale jídlo nebere, jdou s kolegy na jídlo. O domácí práce se taky dělíme, holt se udělat musí, služku nemáme, tak musíme sami. Já většinou uklízím a peru, on často vaří. Občas si vzájemě vyčteme bordel a je to. Na večerní blázinec doma většinou není, chodí domů až když děti už spí.