Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Vařím obědy a muž si přijde. Tak jak tak bych musela uvařit minimálně něco pro malýho.
Někdy třeba uvaří muž večer předem, nebo mi jídlo připravý a já to pak jenom dodělám. Střídáme se.
Snažíme se vymyslet jídla na dva dny, aby to bylo jednodušší.
Obědy nevařim manžel má většinou pracovní schůzky a přitom se i naobědvá. Když má chut na něco speciálního dá mi vědět a já mu to připravím. Dost často vaří ale večer a většinou speciality Hestona Blumentála takže se dost vyřádí.
kozisek píše: …Zase nemám problém ohřát i v neděli párek, když není ta správná konstelace hvězd![]()
Tak my dnes například měli k nedělnímu obědu pečený brambory s máslem
. A „vařil“ manžel. Jako nandal je do pekáčku a zapnul troubu ![]()
V těhu jsem mu do práce vařila a to z jediného důvodu - aby si nekoupil na celej den 10 rohlíků a paštiku, jak má ve zvyku, pak nemá bejt jak sud.
Ted v šestinedělí jsem nevařila skoro vůbec (tedy až na den, kdy mi HODNÁ tchynka koupila v dobré víře květák, at si ho zpracuju - takže jsem se s ním dvě hodiny s*ala, abych ho pak jako kojící ani nemohla žrát)…
Zajde si na oběd do restaurace, když je občas doma, obědvá doma, vařím já, vyjímečně on, ale dělá spoustu jiných věcí, co zas já nerada. Já se starám o něj a on o mě, nevidím v tom problém. Horší je, když je to jednostranné a ještě vyžadované.
Vařím já, nemáme obědy ani jeden. On zas uklízí ( a občas i vaří
, když nestíhám a musím třeba do školy kromě práce ).