Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Očekávám prilis?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
22.4.23 15:22
@Anonymní píše:
Mozna bych to neřešila, kdyby mi to bylo fuk. Pořád si říkám, že je v naší rodině něco špatně, a jak to narovnat? Kdyby chtěli i ostatní, myslíte, že by šli do třeba nějaké rodinné terapie, konstelace apod. Spíš si myslím, že jim to takhle vyhovuje.
Vysvětlování a snaha působit naživo moc nepomáhá. Za sebe se potřebují dostat právě z pochybnosti o sobě, pocitu viny atd. Takže co můžu na sobě změnit, je mozna tak přijmout, že to je, jak je.
Jojo, běž jim ještě nutit poradnu, že jsou špatní a potřebují pomoct. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
22.4.23 15:45
@Ruxas píše:
Ty jsi čekala, že když si založí firmu tak tě mají automaticky vzít jako společníka jenom proto, že jsi sourozenec?
Ze by mi to aspoň, po x letech mohli říct.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
22.4.23 15:52
@Cenarius píše:
To jsi na špatném místě. Tady dostaneš je dobré rady a zpětnou vazbu „na tělo“. Ale jde asi vidět, že u sebe chybu hledat nechceš a špatní jsou pouze oni.
Hele, pokornější už být ani nejde. Potřebuju se naucit, aby mi nevadilo, když kdokoli, kdo má v zadku díru, si o. me vyčistí boty jako o rohožku. Nebo vlastně to je blbé, potřebuju zamezit, aby k tomu vůbec docházelo!
Nejhorší na tom je, že málokdo vám věří, že se na vás děje nejaka šikana apod. Spousta nebo většina lidí jednoduše usoudí, že blbec ses ty, proto se ti to děje. Jako tady. Díky za těch pár hlasu, co do mě neryly. Fakt mi to tu rodinu nebo i lidskou společnost připomíná. 
- Citovat
- Upravit
Anonymní
22.4.23 16:28
Ja osobne si v zivote jedu filozofii, ze kdo mi nic nedava, ba naopak bere, nema v nem zivote misto. Rodina nerodina.
Taky nemame s jistou casti rodiny moc dobre vztahy. Ve dvaceti me to mozna trapilo, ted uz to neresim. Mam celkem sveraznou povahu a nehodlam se pred nekym pretvarovat, abych odpovidala jejich predstavam. Nasla jsem si misto toho lidi, kteri me maji radi takovou, jaka jsem, a kdyz se obcas sejdu s rodinou, je mi celkem sumak, co si o mne mysli. Uz to nejsou nejdulezitejsi lidi v mem zivote.
Mozna by ti prospelo se zamyslet nad tim, jestli ti kontakt s rodinou vubec neco dava. Protoze pokud z toho mas jen mindraky (a je celkem jedno, jestli z toho, ze se k tobe opravdu chovaji osklive, nebo sis to jen vsugerovala), pak bych ti radila alespon na nejaky cas utnout vztahy a najit si nekoho, kdo ti naopak pomuze rust. Protoze takhle te to zadupava do zeme a bude ti to komplikovat i vsechny dalsi vztahy v zivote.
- Citovat
- Upravit
22.4.23 16:44
@Anonymní píše:
Hele, pokornější už být ani nejde. Potřebuju se naucit, aby mi nevadilo, když kdokoli, kdo má v zadku díru, si o. me vyčistí boty jako o rohožku. Nebo vlastně to je blbé, potřebuju zamezit, aby k tomu vůbec docházelo!
Nejhorší na tom je, že málokdo vám věří, že se na vás děje nejaka šikana apod. Spousta nebo většina lidí jednoduše usoudí, že blbec ses ty, proto se ti to děje. Jako tady. Díky za těch pár hlasu, co do mě neryly. Fakt mi to tu rodinu nebo i lidskou společnost připomíná.
Zeptám se Tě ještě jednou. Proč se od nich neodstřineš? Jsi na nich závislá?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.4.23 20:11
Heled uprimne, nikdy nic neni jen tak, asi se v minulosti něco stalo, co tě tak vyčlenilo, třeba jsi to tak ani nevnimala, nebo to tu nechceš přiznat, to je celkem fuk, ale fakt nevěřím tomu, že je tě vyčlenili jen tak nebo jako tu nejchudší. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.4.23 07:44
Takže chápu správně, že ty se o ně nezajímáš, vidíte se sporadicky, ale chceš sdílet osobní informace a dění? Tak to ale negunguje… jak tu někdo psal - kdo nic nedává, nic nedostává zpět. Ale já to naopak myslím na tebe. Zkus o tom zapřemýšlet, proč by ti měli něco říkat, zda se mi, že jsi pro ně už cizí?
Příklad z praxe: Já mám takhle babičku, tuhle jsme si volaly po půl roce. Opět několikrát výčitky, že na ně celá rodina kašleme. Ale víš co? Naopak oni kašlou na nás. Jo, zavolají, ale tím to končí. I když jedou do našeho města k doktorovi co měsíc, neozvou se ( a to já bych přiběhla), malou viděli naposled v 10 měsících a už jí budou 3 roky. Jedou k našim do města na hroby, ale nezajdou ani na kafe, no tak co chtějí? Nezajímají se o nás, jen volají co nového a chtějí si postěžovat na zdravotní stav, za který si ale můžou hlavně svým životním stylem a nikoho to taky už nebaví poslouchat. Ani v mém dětství zájem nebyl a tak nemám chuť tam jezdit, proč taky? Ze slušnosti? To nemám zapotřebí. A vidím to podobně u tebe, promiň. Zájem nedáváš, ale chceš ho zpět. Tak to ale nejde.
A poznámka o jídle mi nijak myšlená nepřijde. Tobě ano, a taky mi připadá, že si všude projektuješ odmítnutí a nikdo nemá chuť se s tebou kvůli tomu bavit.
Na terapii jsi to řešila, že ty problémy asi pramení z toho odmítání matkou?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
23.4.23 14:48
Na terapii jsem tenkrát rodiče vůbec neřešila. Měla jsem jiné starosti a problémy, momentální, ale paradoxně sám terapeut mi rekl, že moje trable souvisí se vztahem mých rodičů k sobě navzájem.
- Citovat
- Upravit
23.4.23 21:47
Asi bych začala otázkou, proč se vlastně bojíš konfliktu. Co ti můžou?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
23.4.23 22:28
@PaníBovaryová píše:
Asi bych začala otázkou, proč se vlastně bojíš konfliktu. Co ti můžou?
Dekuji. Dřív jsem se konfliktům úplně vyhýbala. Teď jednak nechci protistraně ublizit, což zní divně , bojím se křiku, násilí, mám radši harmonii. Ale pokud opravdu o něco jde, dokážu stát za svým. A asertivita mi taky uz docela jde. Jenže když je na mě někdo „zlý“, mám blízko k pláči.
- Citovat
- Upravit
23.4.23 22:50
@Anonymní píše:
Dekuji. Dřív jsem se konfliktům úplně vyhýbala. Teď jednak nechci protistraně ublizit, což zní divně
Pokud máš blízko k pláči, ukazuje to na emoční zranění, které ten dotyčný zasáhl. Asi to fakt bude souviset s tvým dětstvím a vztahem k rodičům. Většinou nám ten strach z konfliktu dají oni. Kdo taky jiný, že jo.
Mně pomáhá humor. Když to jde, převedu si to na vtip, pak si s dotyčným pěkně zalaškuju, vytřu si s ním pr. 
Kdybys švagrové řekla „ty jsi těhotná? A zdálo se mi, že máš nějak větší podbradek!“ tak by se neušklíbali, že? 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.4.23 23:09
Rodinu si člověk nevybírá, ale nevím proč mám z tebe pocit, že nemáš asi nikoho a očekáváš, že rodina ti bude suplovat přítele a nejlepší kámošky. Tipla bych si, ze ti nic neříkají i proto, že všechno řešíš. a hned si to preberes podle sebe. Když ti někdo řekne něco o jídle bereš to tak, že ti dávají najevo, že jsi chudá. Kdyz by ti to řekli o firmě, tak by sis to mohla vylozit, že se vytahují, stejně tak s těhotenstvím. Ono je to těžké, někdy lidi něco neříkají i z důvodu, aby se ten druhý necítil zle. Třeba, když kámoška. nemůze mít děti, tak ji taky nemavas každý den těhotenskou průkazkou před očima.To.jak se v rodině chováš víš sama nejlíp.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.4.23 23:26
@Anonymní píše:
Nevim, jak to napsat.
Popravdě mě cizí životy moc nezajímají.
Je mi líto, když „celá rodina ví“, ale když se přiblížite, ztichne, abyste se náhodou něco nedozvěděla i vy. A ještě s pohrdavymi výrazy, usklebky, včetně vlastní mámy. A dozvidate se věci od cizích, s odstupem. To bolí.
A v tomhle to je, ne…?
Ty se nezajimas o ne, tak oni ti logicky nic sverovat nebudou.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
