Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Začni jim sama vyprávět jaké to bylo, co jste viděli, předej dárečky a nenech si skazit náladu. ![]()
@Anonymní píše:
Ahoj, vím, že nadpis diskuze je asi zvláštní, ale sama nevím, jak to vyjádřit. Mám 21 let, bydlím s partnerem, ale často jezdíme každý na víkend domů. Jsem ráda, že jsem se v 18 osamostatnila a zvykla jsem si už nějak na sovu domácnost a klid. No ale teď k věci, jeli jsme s partnerem na necelé 3 týdny po památkách ČR, měnili místa, viděli x míst. Ač mám s rodiči fajn vztah, za celou dobu jsme si nezavolali, jen občas psali přes sociální sítě. Přítelovi volali naopak pořád a zajímali se, kde právě jsme.
No a před pár hodinami jsem k našim domů dorazila, pozdravili jsme se a tím to tak nějak skončilo. Mamka mě tedy objala, ale šla se zavřít do kuchyně a vařit, táta jel do práce. O pubertálním bratrovi nemluvím, ten mě vynadal, že jsem ho šla vyrušit do pokoje a pozdravila ho.Doteď se mě nikdo nějak ani nezeptal, jaký to tam bylo, co jsme viděli, mám milion fotek a dárky pro ně, ale nějak nemám náladu, tam s tím teď přijít.
Co byste dělali vy? Cítím velké odcizení a nejradši bych zase jela zpátky do bytu.
Chápu, konečně si otevřela oči… Je to škoda. Koukni tu do diskuzi „chtěla jsem holku“, můžeme se tam všechny pos.rat vymýšlením, jak počít holčičku, jaký by to byl za 20 let super život s nejlepší kamarádkou a pak tu jsou ženský jako tvoje nebo moje máma ![]()
@ivculka píše:
Začni jim sama vyprávět jaké to bylo, co jste viděli, předej dárečky a nenech si skazit náladu.
Jo jo to se krásně vypráví někomu, kdo stojí zády, protože nutně potřebuje krájet okurky…
No asi bych fakt odjela…na to, aby se mám zavřela do kuchyně bych fakt zvědavá nebyla…
@Bubla Bůčková píše:
Chápu, konečně si otevřela oči… Je to škoda. Koukni tu do diskuzi „chtěla jsem holku“, můžeme se tam všechny pos.rat vymýšlením, jak počít holčičku, jaký by to byl za 20 let super život s nejlepší kamarádkou a pak tu jsou ženský jako tvoje nebo moje máma
Já teda holku mám, ale takhle vize je dost nebezpečná. Taková ta matka co dusí svou dceru/a jakože nejlepší kamarádku neustálou pozorností, taky není nic moc.
Jsou i tak extrémní případy, jako matky, co se dospělé dceři svěřují se zážitky s milencem ![]()
to měla kamarádka. A o tom fakt dcera nestojí.
To neni odcizeni, nasi by to tak mozna udelali take, ale pak u obeda bychom vsechno probrali. Ted na to neni klid, mama potrebuje uvarit. Bez tam za ni, pomoz ji a u obeda urcite vsechno proberete.
@Bábrdl píše:
Já teda holku mám, ale takhle vize je dost nebezpečná. Taková ta matka co dusí svou dceru/a jakože nejlepší kamarádku neustálou pozorností, taky není nic moc.Jsou i tak extrémní případy, jako matky, co se dospělé dceři svěřují se zážitky s milencem
to měla kamarádka. A o tom fakt dcera nestojí.
Jo. Je potřeba být taky na společný vlně během dospívání, nevzniká to samo. Taky nevíme, jestli holka neměla divokou pubertu a rodiče si drželi odstup ![]()
@Bubla Bůčková píše:
Chápu, konečně si otevřela oči… Je to škoda. Koukni tu do diskuzi „chtěla jsem holku“, můžeme se tam všechny pos.rat vymýšlením, jak počít holčičku, jaký by to byl za 20 let super život s nejlepší kamarádkou a pak tu jsou ženský jako tvoje nebo moje máma
Ano tohle je super, ale ne každá máma se chová takto
@Bábrdl píše:
Já teda holku mám, ale takhle vize je dost nebezpečná. Taková ta matka co dusí svou dceru/a jakože nejlepší kamarádku neustálou pozorností, taky není nic moc.Jsou i tak extrémní případy, jako matky, co se dospělé dceři svěřují se zážitky s milencem
to měla kamarádka. A o tom fakt dcera nestojí.
No jdeš z extrému do extrému
@_.Emilyyy píše:
Ano tohle je super, ale ne každá máma se chová takto
Tebe jsem chtěla uvést jako příklad… Dokážeš si třeba představit u vás takto probíhající návrat?
Zas to tak neprozivej…pubertalniho brachu snad ani resit nemusime, asi ani tatu co jel do prace a ze sla mama varit? Tak si tam drepni k ni a zacni vypravet. Ja bydlim v zahranici, rodice mam rada, ale zaroven nejak nemam potrebu kontaktu. Do CR litam 1-2× rocne a volame si 1× za dva tydny. Kdyby bylo na rodicich, tak casteji a kdyby to bylo na mne, tak klidne i za mnohem dyl
. Pro me je to spis povinnost, at me slysi a maji radost. Pritom je mam rada a doufam, ze se maji fajn…ale nebavi me se nejak vykecavat a asi to zni hnusne, ale proste me nezajima co u nich v praci, kde byli na vylete a ze si koupili novy kolo. Tim jsem chtela rict, ze to jak to citim a ta ma nepotreba s nimi resit kazdy prd neznamena, ze je nevidim nebo nemam rada.
Asi na to zrovna neměli náladu.
Bratr má jiné starosti, táta jel do práce. A mamka potřebuje vařit, tak bych jí šla pomoci a přitom si můžete popovídat. Ale ne každý na to je poslouchat zážitky z cest jiných lidí, pokud sám není příznivcem cestování. Třeba můj taťka se vždycky u těch fotek nudil, když mu to někdo ukazoval. Já osobně, když je fotek moc, tak také mě to nebaví.
@Bubla Bůčková píše:
Tebe jsem chtěla uvést jako příklad… Dokážeš si třeba představit u vás takto probíhající návrat?
Jako návrat jaký proběhl u zakladatelky? Ne nedokážu
Taky já mám ještě nezletilou dceru..
Je mi 43, a když jsme na návštěvě u mamky, tak je rada, když ji ukazuju fotky z dovolene ![]()
Ahoj, vím, že nadpis diskuze je asi zvláštní, ale sama nevím, jak to vyjádřit. Mám 21 let, bydlím s partnerem, ale často jezdíme každý na víkend domů. Jsem ráda, že jsem se v 18 osamostatnila a zvykla jsem si už nějak na sovu domácnost a klid. No ale teď k věci, jeli jsme s partnerem na necelé 3 týdny po památkách ČR, měnili místa, viděli x míst. Ač mám s rodiči fajn vztah, za celou dobu jsme si nezavolali, jen občas psali přes sociální sítě. Přítelovi volali naopak pořád a zajímali se, kde právě jsme.
Doteď se mě nikdo nějak ani nezeptal, jaký to tam bylo, co jsme viděli, mám milion fotek a dárky pro ně, ale nějak nemám náladu, tam s tím teď přijít.
No a před pár hodinami jsem k našim domů dorazila, pozdravili jsme se a tím to tak nějak skončilo. Mamka mě tedy objala, ale šla se zavřít do kuchyně a vařit, táta jel do práce. O pubertálním bratrovi nemluvím, ten mě vynadal, že jsem ho šla vyrušit do pokoje a pozdravila ho.
Co byste dělali vy? Cítím velké odcizení a nejradši bych zase jela zpátky do bytu.