Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Téma je zamknuté a nelze do něj již dále přispívat
To je presně to, co by se mělo diskutovat před početím dítěte. Člověk, který není ochoten se dělit o budoucí zisky bez ohledu na to, kdo je vydělal, není člověk, se kterým by měl někdo zakládat rodinu.
Podstatou rodiny je v láskyplném prostředí vytvořit funkční ekonomickou jednotku, kdy budou dva dohromady ekonomicky a sociálně silnější a nebudou srovnávat, kdo se o to více zasloužil.
Ten tvůj nevypadá, že by se těmi toxickými názory tajil, tos nebyla schopna vyhodnotit dřív?
Za deset dvacet let bude mít k těm kecům navíc ještě milenku do 30 let.
@Anonymní píše:
Ahoj, řešíme teď takovou situaci, která mi nějak nedá spát, proto jsem se rozhodla zeptat na nějaký nestranný názor, protože já nějak nevím, jak dál.
S přítelem jsme společně plánovali miminko, po několika měsících jsem otěhotněla a místo toho, abych byla šťastná a těhotná, řeším to, že si mě vezme, ale jedině, když podepíšeme smlouvu o odděleném režimu majetků. Chápu, že má firmu, tu má před vznikem manželství, tak jeho i zůstane, ale že se tak moc řeší, abych z případných budoucích zisků nic neměla, to mi přijde vůči mě poměrně sprostý. Já budu doma vychovávat i jeho dítě a postoj ke me bude takovýhle. Je sice hezké, že se domluvíme, že mi převede po svatbě polovinu bytu, až zrekonstrujeme dům nebo až do budoucna postavíme další, polovinu mi taky převede a taky je hezké, že řekne, že mi bude dávat peníze, ale když jsme ve stavu, že si to radši on pojistí, aby od nás asi mohl do budoucna snáz utéci, tak já mu mám jako nána jenom věřit, že to tak fakt bude? Popravdě mám chuť se skoro ani nebrat, to mi řekl, že by mi z ničeho žádnou půlku nedal, ale kdoví jak to všechno stejně bude. Z celé té situace je mi špatně a mám pocit, že to, že nosím jeho dítě a budu ho vychovávat, pro něj zas tak nic neznamená, na tož abych měla v těhotenství klid a cítila se, jako že mám vedle sebe někoho, kdo se o nás postará. Já mám vedle sebe někoho, komu bude asi jedno, když jednou s dětmi skončím na dlažbě bez zajištění.
Prevede Ti pulku bytu, pak pulku domu, ale Ty skoncis na dlazbe? ![]()
A mně to přijde zas poměrně logický.
Budeš zároveň i chráněná, nečertila bych se.
@Birdonawire píše:
Prevede Ti pulku bytu, pak pulku domu, ale Ty skoncis na dlazbe?
Ja to chapu tak, ze ji na to da jen svoje cestne slovo, takze to nakonec ani nemusi udelat.
Tak do té smlouvy se snad napíše, že polovina bytu po svatbě je tvoje a z budoucího domu taky, ne? Takže bys na dlažbě nezůstala…jak to bude s penězi se musíte domluvit…až budeš na mateřské a rodičovské…i potom…
To že jsem blbá si dost uvědomuju. Ono to ze začátku vypadalo, že to bude jinak, že svatba bude bez smlouvy, a že se na podnikání budeme podílet oba. Ale to já tedy za těchhle okolností odmítám, podílet se na něčem, k čemu já nebudu mít právní nárok.
S těmi převody, pokud by to tak skutečně dopadlo a poloviny byly jednou moje, tak nic neřeším, ale zatím to jsou slova a z těch se jednou nenajíme.
@Anonymní píše:
Je sice hezké, že se domluvíme, že mi převede po svatbě polovinu bytu, až zrekonstrujeme dům nebo až do budoucna postavíme další, polovinu mi taky převede a taky je hezké, že řekne, že mi bude dávat peníze …
No a ono tohle madam nestačí? Co by za to dala jiná ženská. Jsou takové které musely odejít od partnera s igelitkou v jedné ruce a s děckem ve druhé ruce. Pokud tomu chcecš jít vstříc, je to Tvá volba.
Slez z obláčku a nech si ten návrh posoudit advokátem, případně ještě upravit.
@Anonymní píše:
To že jsem blbá si dost uvědomuju. Ono to ze začátku vypadalo, že to bude jinak, že svatba bude bez smlouvy, a že se na podnikání budeme podílet oba. Ale to já tedy za těchhle okolností odmítám, podílet se na něčem, k čemu já nebudu mít právní nárok.
S těmi převody, pokud by to tak skutečně dopadlo a poloviny byly jednou moje, tak nic neřeším, ale zatím to jsou slova a z těch se jednou nenajíme.
Takze ty prevody by v te smlouve nebyly?
Ne, nelibilo by se mi to ani nahodou a takoveho muze bych nechtela. Uzasny, zenska tehotenstvim riskuje svoje zdravi, karieru, ztraci tim penize a pan si jeste vymysli, ze se budes podilet na podnikani, ale pokud by jsi chtela odejit tak s holym zadkem, vycuranek.
@Anonymní píše:
To že jsem blbá si dost uvědomuju. Ono to ze začátku vypadalo, že to bude jinak, že svatba bude bez smlouvy, a že se na podnikání budeme podílet oba. Ale to já tedy za těchhle okolností odmítám, podílet se na něčem, k čemu já nebudu mít právní nárok.
S těmi převody, pokud by to tak skutečně dopadlo a poloviny byly jednou moje, tak nic neřeším, ale zatím to jsou slova a z těch se jednou nenajíme.
Tak si to dej do té smlouvy.
Zas to může být i ochrana pro tebe - jestli taky uvažuješ o podnikání, tak můžeš třeba za 5 let vydělávat víc než manžel, ten může krachnout, a budeš ráda, že ho pak nemusíš vyplácet a dotovat jen kvůli tomu, že „manžel“.
Předmanželské smlouvy jsou právě fajn, dává to garanci do budoucna. ![]()
Domluva před otěhotněním byla celkem jiná. Jenže to jsou prostě jenom slova. Původně šlo o to, aby v případě rozvodu nepřišel o firmu a to co má teď. To je pro mě pochopitelný a stejně to není ani součást SJM, takže bych na to neměla nárok.
@Birdonawire píše:Říká teď
Prevede Ti pulku bytu, pak pulku domu, ale Ty skoncis na dlazbe?
@Anonymní píše:
Domluva před otěhotněním byla celkem jiná. Jenže to jsou prostě jenom slova. Původně šlo o to, aby v případě rozvodu nepřišel o firmu a to co má teď. To je pro mě pochopitelný a stejně to není ani součást SJM, takže bych na to neměla nárok.
Tak pokud se ti nebude návrh smlouvy líbit, tak nepodepisuj a neber si ho…
@Anonymní píše:
Ahoj, řešíme teď takovou situaci, která mi nějak nedá spát, proto jsem se rozhodla zeptat na nějaký nestranný názor, protože já nějak nevím, jak dál.
S přítelem jsme společně plánovali miminko, po několika měsících jsem otěhotněla a místo toho, abych byla šťastná a těhotná, řeším to, že si mě vezme, ale jedině, když podepíšeme smlouvu o odděleném režimu majetků. Chápu, že má firmu, tu má před vznikem manželství, tak jeho i zůstane, ale že se tak moc řeší, abych z případných budoucích zisků nic neměla, to mi přijde vůči mě poměrně sprostý. Já budu doma vychovávat i jeho dítě a postoj ke me bude takovýhle. Je sice hezké, že se domluvíme, že mi převede po svatbě polovinu bytu, až zrekonstrujeme dům nebo až do budoucna postavíme další, polovinu mi taky převede a taky je hezké, že řekne, že mi bude dávat peníze, ale když jsme ve stavu, že si to radši on pojistí, aby od nás asi mohl do budoucna snáz utéci, tak já mu mám jako nána jenom věřit, že to tak fakt bude? Popravdě mám chuť se skoro ani nebrat, to mi řekl, že by mi z ničeho žádnou půlku nedal, ale kdoví jak to všechno stejně bude. Z celé té situace je mi špatně a mám pocit, že to, že nosím jeho dítě a budu ho vychovávat, pro něj zas tak nic neznamená, na tož abych měla v těhotenství klid a cítila se, jako že mám vedle sebe někoho, kdo se o nás postará. Já mám vedle sebe někoho, komu bude asi jedno, když jednou s dětmi skončím na dlažbě bez zajištění.
Ty jsi ta stejná, jak tady psala včera o předmanželské smlouvě?
Bože
s jeho názory, které zná a ona nejdříve těhotná a svatba až pak. Teď už nemáš žádnou vyjednávací pozici. Neodejde s jeho dítětem jen tak někam. Vyjednávat můžeš pouze jako svobodná a netěhotná. Píšeš nám tady pozdě. Teď už jsi závislá na jeho rozhodnutí.
Téma je zamknuté a nelze do něj již dále přispívat
Ahoj, řešíme teď takovou situaci, která mi nějak nedá spát, proto jsem se rozhodla zeptat na nějaký nestranný názor, protože já nějak nevím, jak dál.
S přítelem jsme společně plánovali miminko, po několika měsících jsem otěhotněla a místo toho, abych byla šťastná a těhotná, řeším to, že si mě vezme, ale jedině, když podepíšeme smlouvu o odděleném režimu majetků. Chápu, že má firmu, tu má před vznikem manželství, tak jeho i zůstane, ale že se tak moc řeší, abych z případných budoucích zisků nic neměla, to mi přijde vůči mě poměrně sprostý. Já budu doma vychovávat i jeho dítě a postoj ke me bude takovýhle. Je sice hezké, že se domluvíme, že mi převede po svatbě polovinu bytu, až zrekonstrujeme dům nebo až do budoucna postavíme další, polovinu mi taky převede a taky je hezké, že řekne, že mi bude dávat peníze, ale když jsme ve stavu, že si to radši on pojistí, aby od nás asi mohl do budoucna snáz utéci, tak já mu mám jako nána jenom věřit, že to tak fakt bude? Popravdě mám chuť se skoro ani nebrat, to mi řekl, že by mi z ničeho žádnou půlku nedal, ale kdoví jak to všechno stejně bude. Z celé té situace je mi špatně a mám pocit, že to, že nosím jeho dítě a budu ho vychovávat, pro něj zas tak nic neznamená, na tož abych měla v těhotenství klid a cítila se, jako že mám vedle sebe někoho, kdo se o nás postará. Já mám vedle sebe někoho, komu bude asi jedno, když jednou s dětmi skončím na dlažbě bez zajištění.