Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Odsoudíte mě?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
Napsat příspěvek
Velikost písma:
Anonymní
9.5.11 19:57
To si opravdu nepřeji…odhlašuji se hned po opuštění PC, historie nemám zapnutou, ale heslo přece není vidět, ne ? Moc se v tom nevyznám. Spíš mne vadí, proč mi stále chodí upozornění na mail, když jsem to políčko zaškrtla, aby zprávy na meil nechodily, to nechápu. K psycholožce jsem chodila před lety, kdy to opravdu přerůstalo přes hlavu, ted už ne, jak jsem psala, ten strach je a bude pořád, ale už to zdaleka není panický strach, abych na to myslela každý den, to už vůbec ne. Jen jsem psala příběh, co se stalo a co bylo. To bych se fakt musela zbláznit, myslet na to 18 let..mne ted hodně pohltilo zaměstnání a naše zvířátka. Začalo to ustupovat kolem jejích 15 let, kdy jsem se tím přestala pomalu trápit a spíš se zaměřila na budoucnost než na minulost. Ale díky vám všem. Opravdu.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
9.5.11 20:09
sepi píše:
Nektere z vas psaly, ze jim to pripada sobecky. Mozna daleko vic nez sobectvi je to proste priroda. Staci se podivat do diskusi neuspesnych snazilek, kterym tikaji biologicky hodiny a spousta z nich by se taky uchylila takrka k cemukoliv, jen aby se jim podarilo miminko mit. Sama jsem to nezazila, ale chapu, ze to nutkani muze byt silnejsi nez racionalni argumenty. Kdo si tim neprosel, tezko to muze nejak odsuzovat.
Zakladatelko co se stalo, stalo se. Nema smysl se celej zivot trapit minulosti a necim, co nezmenis a vlastne bys ani menit nechtela. Zadny rozhodnuti v zivote neni zadarmo, ale myslim, ze uz sis vytrpela dost. Sverit se manzelovi po tech letech mi nepripada jako dobrej napad.
No, právě, mně už bylo v té době 30, a taky jsem nechtěla mít mezi dětmi tak velký rozdíl, prostě zvítězila vidina miminka, dá se říct , za jakoukoliv cenu. V žádném případě toho nelituji, vždyt bych jí jinak neměla. Jen jsem psala, čím jsem si prošla, že jsem nad tím nedokázala mávnout rukou.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
9.5.11 20:27
Milá zakladatelko,
tolik let se trápit - to teda musíš být silná osoba…
Předně si musíš odpustit TY SAMA. Kdysi jsi podlehla svým pudům. Máme to v těle všechny, že chceme děti, někdo víc a někdo míň. Ty jsi patřila mezi ty, co chtěly víc. A nic to nemění na tom, že bys tenkrát „neměla ráda“ manžela - takové ty řeči jako „když miluješ tak to neuděláš“ - já bych to opravila na „když jsi zamilovaná, tak to neuděláš…“. Věř, že opravdu NEJSI JEDINÁ, na světě žijí miliardy lidí se svými ještě horšími osudy - některé si za něj mohou samy, jiné ne…
Dcera je na světě, teď už dospělá. Věř, že kdyby se neměla narodit, tak by se nenarodila. Mělo se to stát. Možná to i Tebe udělalo vnitřně shovívavější ke všem chybám ostatních.
Ani vlas nespadne z hlavy jen tak, natož aby se dítě narodilo jen tak bez smyslu.
Odpusť si, jakým způsobem se to stalo. A tak jak máš v sobě nejistotu a strach - o to víc šiř lásku - dostane se Ti zpátky, moc ji potřebuješ.
Neřeš, že by se dceři mohlo něco stát a prasklo to. Máte toho už tolik za sebou a tak pevný pouto, že nejde jen tak přervat.
Já jsem se na otce jednou naštvala a už ho nikdy nechtěla vidět. 10 let jsem už nevyslovila „tati“ a přitom s ním bydlím v jednom městě. 10 let jsem ho neobjala, 10 let mu neřekla že ho mám i přesto ráda… Tak moc mi chybí, nikdy bych tomu nevěřila… (Bohužel, on zájem nemá…). Mohla bych být Tvoji dcerou (pokud bys mě teda měla brzy 
) a i kdybych Ti utekla a naštvala se a křičela že Tě nenávidím, stejně bych Tě milovala.
I největší provinění se dá odpustit, i kdyby se na to přišlo, neboj se. Když jsi tak silná, že jsi to vydržela tajit 18 let, tak už Tě nezkolí nic.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
9.5.11 21:01
Moc ti děkuji za krásná slova, úplně mne to dojalo, já bych to lépe nenapsala a nevystihla. Máš úplnou pravdu. Kromě té silné osobnosti jsem hrozná citlivka, všechno si moc beru a z mého povolání kolikrát odjíždím s pláčem, starám se o postižené děti, před nimi se držím, ale pak to dolehne, třeba když se někde dobře bavíme a vím, že tam na mně čekají, jdu za nimi i mimo mojí službu.
- Citovat
- Upravit
12.5.11 10:41
Já Vás nebudu odsuzovat ani náhodou, jen mi není jasný když manžel dítě nechtěl že mu nebylo divný že ste v jiným stavu. Pokud ste se nechránili, tak to dítko šlo udělat i s manželem a ušetřila by ste si hodně nervíků. Ale to je teď už asi jedno, ale když si představím jak vám muselo být, mě by z toho kleplo, držet takové tajemství.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
dada1511
12.5.11 12:06
marketa612 píše:
Já Vás nebudu odsuzovat ani náhodou, jen mi není jasný když manžel dítě nechtěl že mu nebylo divný že ste v jiným stavu. Pokud ste se nechránili, tak to dítko šlo udělat i s manželem a ušetřila by ste si hodně nervíků. Ale to je teď už asi jedno, ale když si představím jak vám muselo být, mě by z toho kleplo, držet takové tajemství.
Zase jedna,co nečte pořádně všechno. 
- Citovat
- Upravit
12.5.11 12:12
no tak jsem si to přečetla ještě jednou a pořád mi tam vychází manžel dítě nechce, paní zplodí dítko s jiným, manžel je šťastný tzn. nepojal podezření a snad věděl že děti nenosí čáp ne?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
dada1511
12.5.11 13:22
marketa612 píše:
no tak jsem si to přečetla ještě jednou a pořád mi tam vychází manžel dítě nechce, paní zplodí dítko s jiným, manžel je šťastný tzn. nepojal podezření a snad věděl že děti nenosí čáp ne?
Manžel dítě nechce,ale spíš proto,že na první čelali 3 roky,kdo ví,čím si museli projít - oba.Zakladatelka otěhotní,manžel to přijme jako dar,a všichni jsou spokojení.Až na to,že zakladatelka si ponese tajemství do hrobu.Myslíš,že by bylo lepší,se rozvést,jen kvůli touze po dítěti ???Ničit jinak spokojené manželství???Což se potvrdilo,v dnešní době,jako jedni z mála jsou pár už 20 let,málo kdo,může tohle říct.
A kdo je bez vinny ať hodí kamenem,každý má nějakého kostlivce ve skříni,záleží jak s tím naloží.Netřeba někdy jen kvůli sobě ničit další 3 životy.Všechno má svou cenu.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
12.5.11 14:21
dada1511 píše:marketa612 píše:
no tak jsem si to přečetla ještě jednou a pořád mi tam vychází manžel dítě nechce, paní zplodí dítko s jiným, manžel je šťastný tzn. nepojal podezření a snad věděl že děti nenosí čáp ne?Manžel dítě nechce,ale spíš proto,že na první čelali 3 roky,kdo ví,čím si museli projít - oba.Zakladatelka otěhotní,manžel to přijme jako dar,a všichni jsou spokojení.Až na to,že zakladatelka si ponese tajemství do hrobu.Myslíš,že by bylo lepší,se rozvést,jen kvůli touze po dítěti ???Ničit jinak spokojené manželství???Což se potvrdilo,v dnešní době,jako jedni z mála jsou pár už 20 let,málo kdo,může tohle říct.
A kdo je bez vinny ať hodí kamenem,každý má nějakého kostlivce ve skříni,záleží jak s tím naloží.Netřeba někdy jen kvůli sobě ničit další 3 životy.Všechno má svou cenu.
Díky, přesně jsi to vystihla. A jsme svoji už 27 let
- Citovat
- Upravit
aleachimka
13.5.11 16:02
Přečetla jsem skoro celou diskusi a je mi z toho smutno. My, ženy se neustále rozčilujeme, že muži nás podvádějí, že nám lžou a co děláme my? Chceme dítě, tak vysadíme antikoncepci a řekneme, že to byla náhoda, nebo si odskočíme jinam a taky to svedeme na náhodou, znám i opačné případy, dojde k náhodě, muž by dítě chtěl,my ne, tak si skočíme na potrat a nic se mu neřekne..... vždyť je to příroda, ne? Jednoduše máme právo rozhodovat o svém životě! Když chlap podlehne jiné ženě, je to taky příroda, ale to už se nám tak nelíbí.
Nesoudím zakladatelku, je to její svědomí a jak sama píše, je ráda, že to udělala. Nepřeju ji, aby se to prozradilo, a to hlavně kvůli manželovi a dceři, protože pro ně by to byla ráno, ona už se za ty léta měla čas s tím smířit, ale podivuji se nad tím, kolik žen - matek to bere za naprosto normální. Zamyslely jste se nad tím, že byste se po např. 20ti letech dozvěděly, že vám v nemocnici manžel vyměnil dítě, protože prostě chtěl holčičku a ne kluka? Je to přitažený za vlasy, ale já bych ho nenáviděla do konce života, přestože bych určitě dál vyměněné dítě milovala jako své.
- Citovat
- Upravit
13.5.11 16:11
Pises ze si verila, ze Ta „niekto hore“ potresta. A on Ta aj potrestal, tym strachom v ktorom si zila dennodenne.
Ale je dost mozne, ze Toj trest uz vyprsal a je na case prestat sa bat 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
cher
13.5.11 19:09
aleachimka píše:
Přečetla jsem skoro celou diskusi a je mi z toho smutno. My, ženy se neustále rozčilujeme, že muži nás podvádějí, že nám lžou a co děláme my? Chceme dítě, tak vysadíme antikoncepci a řekneme, že to byla náhoda, nebo si odskočíme jinam a taky to svedeme na náhodou, znám i opačné případy, dojde k náhodě, muž by dítě chtěl,my ne, tak si skočíme na potrat a nic se mu neřekne..... vždyť je to příroda, ne? Jednoduše máme právo rozhodovat o svém životě! Když chlap podlehne jiné ženě, je to taky příroda, ale to už se nám tak nelíbí.Nesoudím zakladatelku, je to její svědomí a jak sama píše, je ráda, že to udělala. Nepřeju ji, aby se to prozradilo, a to hlavně kvůli manželovi a dceři, protože pro ně by to byla ráno, ona už se za ty léta měla čas s tím smířit, ale podivuji se nad tím, kolik žen - matek to bere za naprosto normální. Zamyslely jste se nad tím, že byste se po např. 20ti letech dozvěděly, že vám v nemocnici manžel vyměnil dítě, protože prostě chtěl holčičku a ne kluka? Je to přitažený za vlasy, ale já bych ho nenáviděla do konce života, přestože bych určitě dál vyměněné dítě milovala jako své.
To je dobře napsáno 
Já jsem zakladatelce napsala, že ji nesoudím, že si sama už se svým svědomím vytrpěla dost. A když už se stalo, tak si stejně jako ty nemyslím, že by někomu prospělo to přiznávat. Nicméně vystihla jsi přesně, taky se podivuju nad tím, kolik kukaček muži nejspíš vychovávají a ani ve snu by je to nenapadlo. Vzpomněla jsem si na vtip- chlap má 4 syny, první 3 jsou vysocí černovlasí a poslední je takový chudák nedomrlý, hubený a rezavý. Když leží na smrtelné posteli, tak říká ženě- Božka, celý život mě to tížilo, přísahej, že ten poslední je můj. Božka-přísáhám. Muž vydechl naposledy a ona odfrkla-Uff, ještě, že se nezeptal na ty první tři 
- Citovat
- Upravit
aleachimka
13.5.11 19:54
Vtip je dobrý 
Já jsem zakladatelce napsala, že ji nesoudím, že si sama už se svým svědomím vytrpěla dost. A když už se stalo, tak si stejně jako ty nemyslím, že by někomu prospělo to přiznávat. Nicméně vystihla jsi přesně, taky se podivuju nad tím, kolik kukaček muži nejspíš vychovávají a ani ve snu by je to nenapadlo. Vzpomněla jsem si na vtip- chlap má 4 syny, první 3 jsou vysocí černovlasí a poslední je takový chudák nedomrlý, hubený a rezavý. Když leží na smrtelné posteli, tak říká ženě- Božka, celý život mě to tížilo, přísahej, že ten poslední je můj. Božka-přísáhám. Muž vydechl naposledy a ona odfrkla-Uff, ještě, že se nezeptal na ty první tři
- Citovat
- Upravit
marnaho612
13.5.11 22:26
Taky neodsuzuju, ale nevím co bych řekla kdyby mi chlap, kdybych nechtěla dítě, a on by ho uděl s jinou a pak ho přinesl domů řekla 
, zdá se to divný, ale ty chlapy jsou chudáci a vlastně tohle, ale naopak se jim děje. Neodsuzuju, ale nechápu…
- Citovat
- Upravit
cher
14.5.11 13:20
marnaho612 píše:
Taky neodsuzuju, ale nevím co bych řekla kdyby mi chlap, kdybych nechtěla dítě, a on by ho uděl s jinou a pak ho přinesl domů řekla
Jj, taky si nedovedu představit, že bych to mému drahému udělala. Tak jako si nedokážu představit, že bych mu byla nevěrná a spousta lidí to taky bere běžně 
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
