Omlouvit se sestře?

Napsat příspěvek
Velikost písma:
Anonymní
5.2.23 01:35

Byla jsem v situaci, kdy jsem zůstala s miminem sama. A na nějaký čas šla moje racionální stránka někam na procházku. Tzn., že i když jsem racionálně věděla, že otec má na dítě právo a brát si ho jak chce a s nikým bych se normálně o tohle nehádala, v tu chvíli ale bylo hrozně těžký přijmout, že mi to miminko bude nosit k jiné paní. V tomhle je to blbý taky v tom, že to nefunguje stylem „něco se stalo“ a pak je čas se s tím vyrovnávat. V takových případech to většinou ještě jede na tý bázi, kdy se něco stane (ten odchod) a pak ještě pár týdnů az měsíců se k vám dostávají další a další informace, což nějakou získávanou rovnováhu pořád narušuje. Navíc zrada byla jedna věc, s tou bych se vyrovnala, ale hrůza z budoucnosti, jak uzivim děti (zatimco on jezdil no dovolené) - to bylo to další a podstatnější, co mě zbavovalo smyslů. A já jsem nesmírně ráda za trpělivé kamarádky, který mi necpaly ty racionální pohledy (já si jich byla vědoma, jen jsem neměla na to prešaltovat na čistý rozum) a ty moje nářky a vztekání se snášely, stály při mě a místo vychovných keců mě jen ujistily, že ex je fakt kret. én. Nic víc člověk v těchto srajdách nepotřebuje. Jen vědět, že někdo při něm stojí. To samé jsem pak udělala i já pro kamarádku či sestru v podobné situaci, i když to znamenalo dennodenní telefonáty na jedno téma. (Ani jedna v tom nezůstala bůhvíjak dlouho a už jsou zase ok). A doufejte, že kdyby se někdy rozpadl takhle váš svět vám, že budete mít v okolí někoho trpělivějšího než vy.

  • Citovat
  • Upravit
88
5.2.23 02:16

Tak ty si jako sestra teda poklad =D
Tak sestra zůstala sama s malými dětmi zhroutil se jí život a tvoje rada byla " nevyživej se v roli chudáka "
Místo toho abys jí pomohla a podpořila jak to jde jako sestra. :roll:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
725
5.2.23 02:16

@Mariane.B a jak dlouho bys to poslouchala, dejme tomu třeba opravdu každý den? Rok, dva, pět, deset let?

Zakladatelko, chápu, že je to občas únavné, ale možná zkus raději pomoct sestře nějak konstruktivně. Ona fakt ta situace je šílená, tak ji třeba zkus přivést na jiné myšlenky…Někam si vyrazte s dětmi, vem ji někam, kde ji to baví a kde to má ráda, aby se od toho trochu odprostila…asi je lepší to podporu zahájit nějak aktivně (sport, procházky, cvičení, pečení, malování, cokoli…) než furt ji nechat plakat do telefonu, pak z toho člověk nemusí vybřednout vůbec…snaž se zjistit, v čem by se jí reálně dalo pomoct, aby jí to ulehčilo situaci…

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
5593
5.2.23 08:00
@Anonymní píše:
@truelly No asi nejsem normální, když prostě nechci poslouchat pokaždé její kňourání což bylo tak 3×4 do týdne :nevim:.

Modlí se abys jednou taky „neknourala“
Empatie je Tvoje druhé jmeno :roll:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
2164
5.2.23 08:29
@kubmaja02 píše:
@Mariane.B a jak dlouho bys to poslouchala, dejme tomu třeba opravdu každý den? Rok, dva, pět, deset let?Zakladatelko, chápu, že je to občas únavné, ale možná zkus raději pomoct sestře nějak konstruktivně. Ona fakt ta situace je šílená, tak ji třeba zkus přivést na jiné myšlenky…Někam si vyrazte s dětmi, vem ji někam, kde ji to baví a kde to má ráda, aby se od toho trochu odprostila…asi je lepší to podporu zahájit nějak aktivně (sport, procházky, cvičení, pečení, malování, cokoli…) než furt ji nechat plakat do telefonu, pak z toho člověk nemusí vybřednout vůbec…snaž se zjistit, v čem by se jí reálně dalo pomoct, aby jí to ulehčilo situaci…

Nevím, ale rozhodně víc než tři měsíce, kdy to navíc stále probíhá.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
1552
5.2.23 08:38

No tak sestra prochází krizi. Musí projít jednotlivými fázemi a ty trvají různe. Říká se, že to trvá 4 roční období. Jestli je ve fázi agrese, tak říct, že ze sebe dělá chudáka je mimo. V tyhle chvíli bych prostě za ní šla. Řekla bych ji, že vím jak je to teď pro ni obtížné, že se zlobí. A zároveň se jí zeptala, co by potřebovala. Ale to bych udělala já. Jestli ti tak moc štve, že je smutná. Tak za ní nechoď. Pravděpodobně se jí zbavis, ale nevím jak váš vztah bude pokračovat, nemyslím si že moc dobře.

Buď ji můžeš bejt oporou, jo bude to náročné, ale vás vztah se posílí a nebo se na to vykasles bude ti fajn nebudeš muset poslouchat to „fnukani“ ale vás vztah bude někde bod bodem mrazu.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
7355
5.2.23 09:33

@Karinkas
toto je opravdu přesně můj názor, naprosto jsi vystihla, co si myslím i já.
Nerozumím vlně nenávisti k zakladatelce, ona přece nebyla ta, která se podílela na rozpadu sestřina vztahu, tak vztek na ni mířený není na místě.
Před lety jsem byla v pozici vrby na telefonu. Vyslechla jsem dlouhé desítky a desítky hodin, vždy si našla čas, i když se mi to vůbec nehodilo, trvalo to spoustu měsíců, řekla bych, že déle než rok a řešilo se stále to samé… Nebyl poznat žádný nadhled, smíření, posun, naopak - psychické potíže z tohoto neřešeného stavu u NÍ vedly k tomu, že se trvale poškodily rodinné vztahy, zatáhla do toho vlastní dospělé děti, bylo mi jich nesmírně líto, že na prahu dospělosti se přes ně ženou podobné věci, ona je prostě zdeptala. Ani mě nebylo příjemné poslouchat, že by bylo mnohem lepší, kdyby ON umřel, že to by se dalo…
Dostala jsem vlastně také ultimátum s kým se smím a nesmím bavit, byla naprosto jiná, než jsem ji znala dřív, zlá, tvrdá, nenávistná, manipulativní… Přerušila jsem kontakt, to se nedalo vydržet.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
8881
5.2.23 09:37

@dedrichov tak tomu věřím. Pro mnoho rozvádějících se žen by byla mnohem přijatelnější varianta, kdyby manžel umřel.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
53518
5.2.23 09:38
@Ťarbík01 píše:
Dovolila jsem si zkopírovat. Ať si zakladatelka počte a trochu pochopí… Když není taková empaticka a po 3 měsících by už asi její sestra měla chodit na rande a smat se na každého… :roll:
První fází je popírání – v této fázi spolu bojuje hlava a srdce. Ještě nechceme uvěřit tomu, že se něco zásadního skutečně stalo a změnilo.
Druhou fází je hněv – je lhostejné, na koho se náš hněv a vztek zacílí a proti komu se obrátí. Hledáme viníka mimo nás samotné.
Třetí fází je smlouvání – zdánlivě se v ní vracíme o stupeň níže. Snažíme se zaměřit pozornost na to, jak bychom docílili původního stavu.
Následuje fáze deprese – může se projevovat pocity bezmoci, únavou, nedostatkem energie, plačtivostí nebo problémy se spánkem. Tato fáze stojí mnoho sil a energie, protože v ní svádíme boj o samotné bytí.
Závěrečnou fází je smíření – teprve zde jsme změnu schopni přijmout a smířit se s ní. Začínáme pomalu odkrývat, co nám vzala a co přinesla.
Smutek a truchlení je bytostně neuchopitelné a zcela individuální. I proto ne každý prochází jednotlivými fázemi v tomto pořadí. Někdy se dokonce stane, že se fáze prolínají.
Nicméně to, že si uvědomíme, jak se cítíme a ve které fázi se nacházíme, nám může usnadnit orientaci ve vlastním nitru. A lépe pochopit, čím mohou procházet naší blízcí nebo dokonce celá společnost.

Těmi fázemi ať si prochází. Ale nemůže čekat od sestry (která to nezažila a tudíž vůbec netuší, čím sestra prochází), že bude měsíce trpělivě snášet její litanie. Sestra by měla hledat v opuštěných ženách a tam ae teda dožadovat pochopení, když to pro ty neopuštěné je taková španělská vesnice.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
53518
5.2.23 09:43
@dedrichov píše:
@Karinkas
toto je opravdu přesně můj názor, naprosto jsi vystihla, co si myslím i já.
Nerozumím vlně nenávisti k zakladatelce, ona přece nebyla ta, která se podílela na rozpadu sestřina vztahu, tak vztek na ni mířený není na místě.
Před lety jsem byla v pozici vrby na telefonu. Vyslechla jsem dlouhé desítky a desítky hodin, vždy si našla čas, i když se mi to vůbec nehodilo, trvalo to spoustu měsíců, řekla bych, že déle než rok a řešilo se stále to samé… Nebyl poznat žádný nadhled, smíření, posun, naopak - psychické potíže z tohoto neřešeného stavu u NÍ vedly k tomu, že se trvale poškodily rodinné vztahy, zatáhla do toho vlastní dospělé děti, bylo mi jich nesmírně líto, že na prahu dospělosti se přes ně ženou podobné věci, ona je prostě zdeptala. Ani mě nebylo příjemné poslouchat, že by bylo mnohem lepší, kdyby ON umřel, že to by se dalo…
Dostala jsem vlastně také ultimátum s kým se smím a nesmím bavit, byla naprosto jiná, než jsem ji znala dřív, zlá, tvrdá, nenávistná, manipulativní… Přerušila jsem kontakt, to se nedalo vydržet.

Přesně tak jsem to myslela. Člověk může být měsíce vrba a trpělivě a empaticky vyslechnout, ale když vidí, že se nic nemění a jsou vyhlašována nesmyslná ultimáta, tak mu to začne vadit i u vlastní sestry. Mám známou, co se bavíme poslední měsíce jen po telefonu a taky jsem z velke části vrba. Tam jsou problémy jiné a dokážu se do toho vcítit. Ale nejsem neustále na její straně a někdy řeknu, jak to myslím já, že to je, třeba jí i oponuju. Myslím, že i ona potřebuje jiný pohled na věc, pohled zvenčí :nevim:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Eustress
5.2.23 09:44
@Russet píše:
Těmi fázemi ať si prochází. Ale nemůže čekat od sestry (která to nezažila a tudíž vůbec netuší, čím sestra prochází), že bude měsíce trpělivě snášet její litanie. Sestra by měla hledat v opuštěných ženách a tam ae teda dožadovat pochopení, když to pro ty neopuštěné je taková španělská vesnice.

Litanie jsou krátké modlitby

  • Citovat
  • Upravit
Eustress
5.2.23 09:47

Pokud sestra neustále denně opakuje to stejné, stěžuje si na život, mohla by tomu zakladatelka zabránit dotazem JAK TO BUDEŠ ŘEŠIT? A pak ji pomoci.

  • Citovat
  • Upravit
53518
5.2.23 09:47
@Eustress píše:
Litanie jsou krátké modlitby

A také stesky a nářky. U nás běžně používané slovo na podobné chování.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
53518
5.2.23 09:48
@Eustress píše:
Pokud sestra neustále denně opakuje to stejné, stěžuje si na život, mohla by tomu zakladatelka zabránit dotazem JAK TO BUDEŠ ŘEŠIT? A pak ji pomoci.

Ona ale nechce pomoci. Ona chce, aby ji sestra litovala a nadávala na exáka a nextku.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Eustress
5.2.23 09:49
@Russet píše:
Ona ale nechce pomoci. Ona chce, aby ji sestra litovala a nadávala na exáka a nextku.

Ano, může za to ten chlap. To myslím vážně.

  • Citovat
  • Upravit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky

Ikona - Lucie Machová

Mgr. Lucie Machová