Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Ahojky maminky, potřebuji radu od někoho kdo do nás nevidí. Jsem rok a půl vdaná a máme roční mimi. 8mesicu jsme se snažili o mimi a když jsem otehotnela tak mi řekl běz na potrat, protože za nim lezla jedna holka, a za týden bylo vše jinak, každému se chlubil že budeme mit prcka. Ani jednou semnou nebyl u doktora ani na genetice, bylo mi to hrozně lito když jsem videla usměv tatinku po ultrazvuku. Svadba byla cirkevni - kterou chtěl on já nechtěla stejně to byl jeho den než můj 80% hostů byli jeho kamarádi, a pak jsem se od manžela dozvedela že byla jen kvuli ditěti. Po porodu byl doma 4 mesice (zima) a já ho z materské (7600) živila. Až v dubnu šel do prace. Ted v srpnu měl stryc infarkt a musím se o něj starat (sprchování, utírání, příprava jídla a spoustu dalších věcí - je poloviční ležák).Musím k němu dojíždět 5-7× za den, abych šetřila tak jsem u rodičů a jezdim tam s kočarem. manžel mi dava 4000 protože ted mam jen 3800 mateřskou. Jak na smilování čekám jestli mi přiznají péči o osobu blízkou (poptvé mi ji zamítli že je strýc soběstačný).
Problém!!!!!! manžel vidí že jsem furt pryč 8- 20hod někdy 2dny neumeju nádobí, nezametu atd. a hned řve že je tu bordel, (máme psa v domě -chlupy a tlapoty z venku) že si potřebuje odpočnout, že potřebuje domaci pohodu. já žadnou pohodu nemam furt to stejny dokola: oblict, strejda, udelat jidlo, malej, strejda, hrani, strejda, atd. někdy rano stihnu vytřit- však to znate (jeho matka mi řekla že musím uklízet efektivně a systematicky ne povrchově jeden den kuchyn důkladně a druhy den něco jineho). Když jsem byla nebyla tehotna tak jsem vše zvladala ale ted jsem furt utahana. nikam semnou nechodi. má jen své kamarady a hospodu a koníčky. já nemám nic - kamarádi studují nebo mají vlastní rodinu ktera je na prvním místě. s máma jestě nikdy nebyl na společne prochazce pouze jsme byli na aviotické pouti v Pardubicích a na Cihelně v Kralikach a to mi vyčital kolik za mě utratil.
ted jsme se hodně pohadali a ja mu hodně nadala jakej je hajzl a odešla jsem. Vše mě to ale mrzí já po svatbě nafasovala vše (dítě, domácnost) a on si našel nové koníčky. děkuji za odpověď a radu
upřímně? do řitě bych ho nakopala-blbečka! snažíte se o mimi,pak tě pošle na potrat kvůli nějaké slečně a pak je z toho najednou vyndanej? blbost! to jak se k tobě chová,dělá z tebe služku,o prcka nemá zájem…máš zapotřebí ničit život sobě a hlavně svému dítěti? tátu vlastně nezná,jen tebe uštvanou a nějakého strejdu o kterého pečuješ… to nebude mít pěkný start. upřímně ani nepochopím proč sis ho brala?
nevsik píše:
upřímně? do řitě bych ho nakopala-blbečka! snažíte se o mimi,pak tě pošle na potrat kvůli nějaké slečně a pak je z toho najednou vyndanej? blbost! to jak se k tobě chová,dělá z tebe služku,o prcka nemá zájem…máš zapotřebí ničit život sobě a hlavně svému dítěti? tátu vlastně nezná,jen tebe uštvanou a nějakého strejdu o kterého pečuješ… to nebude mít pěkný start. upřímně ani nepochopím proč sis ho brala?
souhlas!!!
Je to pablb. A nezmění se. Dobře jsi udělala, že jsi odešla, už se k němu nevracej. To nemáš zapotřebí ani ty ani tvoje dítě. Držím palce, ať si časem najdeš někoho, kdo vás oba bude mít skutečně rád ![]()
Zakladatelko, pokud si myslíš, že ti za to stojí, tak si v klidu a vážně promluvte. Sepiš si klidně na papír, co děláš a kolik času ti to zabere a to samé ať udělá on. Sám pak uvidí, jak na tom opravdu jsi a že nemáš čas si odpočinout. Pokud ti na to řekne, že si máš čas lépe plánovat, tak bych mu s láskou zamávala a poslala ho do pr…!
a co strýc? asi to na tebe padlo, protože jsi na mateřské, ale co bude dál? Mimčo za chvíli vyroste a bude chtít na výlety, procházky, za dětma… jak to budeš řešit? Co až půjdeš do práce, kdo se bude starat?… myslím, že bys to měla začít řešit už teď, takhle si rodina zvykne, že ty se postaráš a pak budou zírat a ty se zhroutíš.
Já teda nechápu, jak tohle můžeš vydržet. Já už bych byla dávno v blázinci. Docela Tě obdivuju a ještě víc se ti divim. Připadá mi, že jsi velké dobračisko, a na sebe skoro nemyslíš. Hlavu vzhůru, chlapa pošli k šípku a nemyslím to nijak špatně, fakt Tě obdivuju, že se staráš při tom všem i o nemocného strejdu, není v rodině i někdo další, kdo by ti mohl s tou péčí pomoct? Přeci jen, máš sama malé dítě…
No váš vztah je celý na hovno i kdyby ses doma otáčela jak na obrtlíku a neošetřovala strýce..nemá k tobě úctu ani respekt.Pochybuji, že tě kdy milovat a chtěl s tebou žít..
Dále nevím, proč v tak komplikovaných podmínkách obstaráváš strýce? ![]()
Proč nejsi doma a nevytváříš svůj domov, rodinu, domácnost..Myslím, že pokud jsi pryč nemůže rodina fungovat, ani kdyby jste se milovali až za hrob.
Trochu nechápu větu - že jsi po svatbě nafasovala domácnost a dítě..
S tím jsi jako nepočítala? A kdo se měl tedy o domácnost starat? tomu nějak nerozumím..Je to přece tvá domácnost a tvé dítě o které jsi se tolik snažila.
Možná, že kdybys neměla na hrbu strýce, tak ti péče o tvou domácnost a tvé dítě nepřipadá tak náročná.
A kdybych chtěla být jooo upřímná tak napíšu, že jako debil se choval vždycky a tys s tímto člověkem dobrovolně otěhotněla, provdala se a zůstáváš..
Máma dělá třeba po a ut, a st a čt je doma, tak se o něj staráme včichni už 4 měsíce.
Nevím proč jsem si ho brala, asi jsem viděla známé jak se začali starat o rodinu a jezdí na výlety ale on je přesnej opak. ted nevím zda mám řešit rozvod jenže je tu ta církevní svatba!!!! (včera) Rekl mi že si mě bral aby mi dokazal že chce semnou byt. nevím co mu věřirt, nikdy neřekl pod zajedeme do kina a podobně.
Nebo mám zkusit manželskou poradnu??
Nebo psychiatra??? při hadce v lete mi jeho matka řelka že řvu jak hysterka (nemumím se hýdat bez křiku a pláče) a že mam jit k psychiatrovi (ona sama je rozvedená a to ani nebudu psat co ona delal ex)
Nějakou odbornou pomoc bys podle mě vyhledat měla, protože toho máš na hrbu víc než dost a podpora žádná.
Lizbeth, proč kritizovat, že se stará o strýce?? To jsem nepochopila… chceš říct, rodina je jen táta, máma, dítě a pak potopa?
Nevím co pro tebe strýc znamená, ale je to určitě dost zatěžující…Pokud se chceš o strýce starat lepší bude když bude žít s vámi nebo ty se přestěhuješ k němu.....Tohle celodenní přejíždění je fakt zvláštní, neřeknu 1× denně, ale takhle ![]()
Ad tvůj manžel, no je to blb, ale to ty zřejmě víš. Proč by jsi neřešila rozvod když jste měli církevní obřad? Ten vztah je celý špatně, žádná úcta, láska, pochopení.. ![]()
Eliška píše:
Nějakou odbornou pomoc bys podle mě vyhledat měla, protože toho máš na hrbu víc než dost a podpora žádná.
Lizbeth, proč kritizovat, že se stará o strýce?? To jsem nepochopila… chceš říct, rodina je jen táta, máma, dítě a pak potopa?
Né takhle jsem to nemyslela..
Ona přece dojíždí za strýcem ke svým rodičům..Proč se o něj nestarají oni - nebo nezažádají o péči o osbou blízkou?
Díky její šlechetnosti se jí bohužel sype její domácnost, takže by měla přehodnotit priority..
Je snad opravdu jediná, kdo se o strýce může postarat?
Eliška píše:
Nějakou odbornou pomoc bys podle mě vyhledat měla, protože toho máš na hrbu víc než dost a podpora žádná.
Lizbeth, proč kritizovat, že se stará o strýce?? To jsem nepochopila… chceš říct, rodina je jen táta, máma, dítě a pak potopa?
no ono by bylo fajn se zamyslet zda je v jejích silách (s malým dítětem, finanční zajištění) starat se o strýce. Až někde padne vyčerpáním kdo se bude starat o ní , potažmo o strýce ![]()
Pochopila jsem to tak, že se o něj stará střídavě s rodiči. Něco o péči o nemohoucí osobu vím (mám v rodině), takže vím moc dobře, jaká nesmírná zátěž pro rodinu to je, a to nejen organizační, časová, fyzická, ale i psychická. přesto jsem přesvědčená, že to je na její vlastní úvaze a prioritách. Ano, takový úvazek může rozvrátit vztah, nicméně nemyslím, že by tady byl vztah od začátku funkční a s budoucností ![]()
S tím neskutečným zápřahem potřebuješ pomoci podle mého nějakou fundovanou radou, takže psycholog se zaměřením na rodinné vztahy nebo na rodiny s dlouhodobě nemocnou osobou by mohl pomoci. pamatuji se na dobu, kdy jsem řešila velmi podobný problém a nebylo možno narazit na organizaci, která by nějak byla schopná pomoci. Tehdy mi přišlo neuvěřitelné, jak bezvýchodná v tomto směru může být rodinná situace. A přesto se s ní člověk musí vyrovnat.
Je to jedna z největších životních zátěží.