Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Padesátnice, jak moc se věnujete svým rodičům?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
23.8.23 13:28
Ahoj,
nejsem tedy 50+, ale mladší (cca 40) a trávím s mamkou, která je tedy taky mladší (60) poměrně dost času. 1× týdně jsme tam s rodinou na obědě a když je hezky, tak trávíme společně čas na zahradě, kde občas zaliju, staráme se o bazén, občas sekáme. Pomáháme jí s manželem třeba s tím, že ji vyzvedáváme léky (manžel), pomáháme s technikou (mobil, telefon, televize, internet) a občas objednám něco z netu, nebo nakoupíme. Ale bydlím panelák od ní a mám mladší dítě, takže je to i o tom, že tráví malej čas s babičkou. Spíš se tvému dotazu víc přiblížím se svou babičkou - starala jsem se o ni také, bylo jí 89, když umřela. A to už byl pak hodně masakr, tam šlo o kompletní péči (nejdřív lékaři, veškerá technika, pak nákupy, postupně plná péče- ale zase - bydlela hned vedle mě. Spíš než aby sis dělala výčitky s tím, že „nepomáháš“ se zamysli, jak dlouho tu ještě bude a jestli si pak nebudeš vyčítat, že jsi toho času s ní trávila málo. Já si i tak vyčítám, že jsem s babičkou měla být více, strašně mi chybí. Také jsem pořád neměla čas. Ten život je šíleně hektický, ale zase strašně rychle uteče.. Snad jsem nějak pomohla. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.8.23 13:37
Ahoj, řeší to spousta mých kámošek.. hele, jak kdo.. a záleží, zda ti rodiče pomoc chtějí, obvykle to odmítají, ale ten bordel a sodoma gomora doma, smrad moči na wc u mužů apod… já bych to řešila placenou pečovatelkou plus dovoz oběda, klidně bych to pro milujícího rodiče udělala - zaplatila plus cca 2× týdně tam jela…
pokud mne týrali, nestarali se, tak jejich problém…
tátu teda doopatrovala maceška, ale podíleli jsme se…
záleží na tolika proměnných, že ti každý napíše něco jiného..
obecně si myslím, že pokud se o nás za mala starali hezky, tak bychom jim to měli oplatit 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.8.23 13:44
@Macice13 píše:
Ahoj,
nejsem tedy 50+, ale mladší (cca 40) a trávím s mamkou, která je tedy taky mladší (60) poměrně dost času. 1× týdně jsme tam s rodinou na obědě a když je hezky, tak trávíme společně čas na zahradě, kde občas zaliju, staráme se o bazén, občas sekáme. Pomáháme jí s manželem třeba s tím, že ji vyzvedáváme léky (manžel), pomáháme s technikou (mobil, telefon, televize, internet) a občas objednám něco z netu, nebo nakoupíme. Ale bydlím panelák od ní a mám mladší dítě, takže je to i o tom, že tráví malej čas s babičkou. Spíš se tvému dotazu víc přiblížím se svou babičkou - starala jsem se o ni také, bylo jí 89, když umřela. A to už byl pak hodně masakr, tam šlo o kompletní péči (nejdřív lékaři, veškerá technika, pak nákupy, postupně plná péče- ale zase - bydlela hned vedle mě. Spíš než aby sis dělala výčitky s tím, že „nepomáháš“ se zamysli, jak dlouho tu ještě bude a jestli si pak nebudeš vyčítat, že jsi toho času s ní trávila málo. Já si i tak vyčítám, že jsem s babičkou měla být více, strašně mi chybí. Také jsem pořád neměla čas. Ten život je šíleně hektický, ale zase strašně rychle uteče.. Snad jsem nějak pomohla.
a tvá 60letá maminka už nechodí do práce? a neumí s mobilem ani internetem?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
23.8.23 13:44
Ahoj, ten pracovní frmol, zejména v našem věku, je hrozný. Rodiče už nemám, taky nechtěli moc pomahat. Snažila jsem se každý den být s nimi aspoň v telefonickém spojení, 1 až 2krat týdne se vídat, vymyslet společně programy i s rodinou, pomoc přeměnit v zábavu apod. Někdy jsem bývala hrubé odbyvana 
, pokud jsem byla v kondici, snažila jsem se to obrátit v žert. V některych zalezitostech jsem neměla žádnou možnost - nemohla jsem jim například spravit a upravit bydlení - nepřáli si to. Prý můj bratr to udělá (o ničem prý nevěděl). Mohla jsem aspoň třeba sehnat kontakt na hodinového manžela nebo koupit mamce zimní boty, i přes odpor, neboť byla schopna celý rok chodit v polobotkach. Dlouho jsem si myslela, že když ji druhý bratr vozí po obchodech, že si je pořídí. Ale nebyla toho už schopna.
Teď, prosím, malou a možná OT vsuvku. Když táta zemřel a máma byla už vážně nemocná, odešla jsem z práce, abych ji mohla být k ruce. Mluvila jsem o tom dokonce i s bratry, aby byli v klidu. Nikdo mě k ní nepustil. Až po jejím úmrtí jsem se z lékařské zprávy dočetla, že ji rodina bratra našla po návratu z víkendu v kómatu. Teto rodině máma v posledních týdnech odkázala prakticky vše. Bydleli nejblíž a jak jsem se později dozvidala, podnikali s rodiči mnohé. Mrzelo mě, že mi to naši nerekli, ušetřila bych si spoustu nervů v obavách, že jsou na všechno sami.
Teď se staram o seniora - vzdáleného příbuzného. Jezdím za ním v průměru na hodku 2krat denně. Výhodou je, že bydlíme poblíž. A že se senior péči nebrání. Naopak ho. musim ponoukat, aby se snažil i sám a nebyl ve všem závislý. Má tedy i pečovatelku a obědy.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
23.8.23 13:47
@Anonymní píše:
Ahoj, ten pracovní frmol, zejména v našem věku, je hrozný. Rodiče už nemám, taky nechtěli moc pomahat. Snažila jsem se každý den být s nimi aspoň v telefonickém spojení, 1 až 2krat týdne se vídat, vymyslet společně programy i s rodinou, pomoc přeměnit v zábavu apod. Někdy jsem bývala hrubé odbyvana
Teď, prosím, malou a možná OT vsuvku. Když táta zemřel a máma byla už vážně nemocná, odešla jsem z práce, abych ji mohla být k ruce. Mluvila jsem o tom dokonce i s bratry, aby byli v klidu. Nikdo mě k ní nepustil. Až po jejím úmrtí jsem se z lékařské zprávy dočetla, že ji rodina bratra našla po návratu z víkendu v kómatu. Teto rodině máma v posledních týdnech odkázala prakticky vše. Bydleli nejblíž a jak jsem se později dozvidala, podnikali s rodiči mnohé. Mrzelo mě, že mi to naši nerekli, ušetřila bych si spoustu nervů v obavách, že jsou na všechno sami.
Teď se staram o seniora - vzdáleného příbuzného. Jezdím za ním v průměru na hodku 2krat denně. Výhodou je, že bydlíme poblíž. A že se senior péči nebrání. Naopak ho. musim ponoukat, aby se snažil i sám a nebyl ve všem závislý. Má tedy i pečovatelku a obědy.
Tedy, 2× denne hodina, to je pro me uplne nepredstavitelne.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
23.8.23 13:53
@Lucy75 ja bych aspon obcas uklidila - kuchyn, koupelna, wc, ale to se asi dotykam jejiho ega, to odmita. Navic, jakmile tam zacnu neco delat, ona hned pracuje se mnou, coz ji fyzicky vycerpava.
Obedy naopak jsem rada, ze porad vari sama, aspon procvicuje mozek, krom toho ona hned tak neco nesni.
Jeji predstava je, ze prijedou vsichni a budem sedet u stolu a na pohodu si povidat. Coz deti fakt tezce nebavi, takze je zklamana.
- Citovat
- Upravit
23.8.23 13:57
Mě je 35, 2 děti.
Před měsícem mi zemřel táta (54let) na rakovinu, starala jsem se o něj na střídačku s manželem, později to byla denní péče, zemřel u babičky doma v domácím hospicu (vydržel tedy 1 den).
Babička, to je kapitola druhá, moje babička 78let, po operaci, téměř ležák, od ledna je na tom špatně, ale na záchod si dojde. Chodím k ní co 3- 4 dny uklízet wc, zamést, vytřít, vysprchovat, denně volám a kontoluji jí, zda je vše v pořádku. Objednávám Tesco..
Někdy jsem vyčerpaná, ale nikdo jiný není, naštěstí bydlíme od sebe 3 minuty. Uvidíme jak to půjde dál, jestli to budeme zvládat. Je to boj.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.8.23 14:07
U nás jedináček (50+) je u prarodiče(bydlí v bytě) min 1× týdne + vnouče(30) taky 1×-2× týdne. Jako pomoc nenápadná, (umeju záchod, kdyz je se psem). Aby to viděli se fakt nevnucuju. A jaký jako zápřah doma? Vždyť jste na domácnost dva + děti už jsou velké, ne? 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.8.23 14:22
Jinak se tomu říká Sendvičová generace
staří rodiče a doma ještě puboši…
to máme za to, že jsme nerodily ve 20, jak to bývalo dřív 
včil aby se z toho člověk po-sral..
Moje nejka (55) má k tomu už i vnoučata, páč ta zrovna brzo začla ale až moc, takže ta se stará jak o svého vlastního puboše, tak už i o vnouče celkem intenzivně a skoro denně i o tátu, který je totálně neschopen samostatného života…
to jako nechceš… já ji fakt obdivuju, do toho chodí normálně do práce.. a ještě má přítele na víkendy.. no, hustý je někdy ten život…
Příspěvek upraven 23.08.23 v 14:25
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
23.8.23 14:22
@Sisika9 píše:
U nás jedináček (50+) je u prarodiče(bydlí v bytě) min 1× týdne + vnouče(30) taky 1×-2× týdne. Jako pomoc nenápadná, (umeju záchod, kdyz je se psem). Aby to viděli se fakt nevnucuju. A jaký jako zápřah doma? Vždyť jste na domácnost dva + děti už jsou velké, ne?
Jsou na SS, dohlidnout na ne porad musim, zvl. jedno ma tendenci to flakat. Praci si nosim i domu. Muz chodi domu v 9, odchazi v 7.
- Citovat
- Upravit
23.8.23 14:24
Uklízím nenápadně, jdu uvařit kafe, otřu linku, lednicí, varnou konvici, zametu…
Jdi na wc, umyju wc a okolí, jdu si umýt ruce, umyji umyvadlo a vanu a řeknu, je, já jsem ti to tu nechtěně zacakala, kde máš hadr. Vezmu kbelík a vytřu koupelnu a zrovna i wc, když tam jdu vylít vodu z kbelíku…
Přinesu nákup, víš, měli to v akci, když dostanu peníze, zase je nenápadně vrátím do peněženky v předsíni.
Koupím nějakou dobrotu, co by si nepořídila a řeknu, že jsem to dostala v práci a dáme si spolu…
Vím, že má ráda koncerty na zámku, ale sama už se neodváži, tak navrhnu, že bych ráda a nemám s kým jít. Popř. fungují i děti, které ji někam zvou, at se přijde podívat.
Jo a řetězové maily, co mi dokola preposila ihned mažu a potom zavadim hovor jinam, jak jsem zjistila, vysvětlování a argumentace nema cenu, tocime se v kruhu. Nechci se hádat, takže jediná metoda je změnit téma na něco přijermnějsiho.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
23.8.23 14:28
@Anonymní píše:
Tedy, 2× denne hodina, to je pro me uplne nepredstavitelne.
Sehnala jsem i paní, co za ním někdy jezdila místo mě, ale teď to nějak hapruje.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
23.8.23 14:30
Tak mě to asi teprve čeká. Mám batole a kojence, dům s malým hospodářstvím, máma žije cca 45 minut cesty od nás, je v důchodovém věku. Vztahy máme nic moc, ale péči ode mě očekává, až to bude třeba. Řešila bych to využitím služeb, ale to nebude chtít. Radši na to nemyslím.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
23.8.23 14:30
Mně je přes 40, mamce přes sedmdesát. Každý týden minimálně jednou ji vozím na větší nákup. Občas pomůžu na zahradě zalít apod. Obstaravam jí věci na internetu, v případě potřeby vozím k lékaři. Vozím ji se zvířaty na veterinu. S bráchou platíme mamce na půl internet. Brácha mamce seká zahradu a kolem. Bydlí v jiném městě než já, tak kontakt má s mamkou menší. Já bydlím v její blízkosti. Voláme si takřka denně, když by mamka nezavolala, byla bych nervózní. Někdy dám mamce nějaké uvařené jídlo, někdy mamka mně. Máme s bráchou už jenom jí. Táta i prarodiče jsou po smrti. Někdy mě štve, když zase volá kvůli nějaké prkotine, ale pak si uvědomím, jak bude hrozné, až jednou nezavolá. Od včera oč víc, protože švagrové zemřela maminka. Mám dvě děti. Jedno předškolní, druhé druhostupňové. Já, manžel, brácha i jeho žena normálně pracujeme na plný úvazek.
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Ahoj, omlouvam se za anonym, nechci spojovat toto tema s odobnimi udaji, ktere jsou tu k memu nicku dohledatelne.
Zajimalo by me, jak casto se vidite se svymi rodici, jak se o ne pripadne starate, jak moc je to iniciativa od vas, jak moc si o pomoc rikaji?
Porad to uvnitr resim, ze nejsem dobra dcera. Tatu uz nemam, mamka (80) bydli sama, zatim je mobilni, ale ma stary dum se zahradou, vsude spousta prace. Jsem u ni na hodinku 1× za tyden az dva. V lete pomuzeme malicko na zahrade, jinak moc ne. Ona nechce s nicim pomoct. Ja to potad mam v hlave, ze bych mela (jsem jedinacek), ale pracovni a rodinny frmol je hrozny. Jak to zvladate vy?