Právní poradna pro odškodnění a náhradu škody
Mgr. Petr Novák
@Anonymní píše:
Ahoj, zajímá mě jak to mate doma vy, mate společný účet, nebo když jde jeden z vás nakoupit, tak ten druhý vám půlku nákupu zaplatí nebo??..Přítel je z rodiny, kde jsou rodiče co mají každý svůj účet a když jde máma nakoupit, táta posle půlku a naopak. U mých rodičů to je to tak, že mají společný účet, tudíž společně peníze a nikdo nikomu nic neposila.
Rozhodne netrvám abychom s přítelem, se kterým jsem rok, měla společný účet, třeba časem.. ale u nas to funguje tak, ze z velký většiny chodím nakupovat já a tudíž to i platím. Už jsem mu kolikrát řekla, ze nechávám účtenky v tašce a myslela jsem, že mu docvakne, že mi půlku pošle. Když jdeme nakoupit spolu, platí on a já mu hned půlku poslu, cokoliv vybereme do bytu a on to zaplatí, hned mu to pošlu. Jakmile platím něco já, nenapadne ho mi něco poslat. Už jsem i navrhovala, že budem do obchodu chodit jen spolu, ale on na to není, nechce. Nebo jsem už taky řekla, když jsem mu poslala peníze “teda, já jsem ale rychlá, jak ti to hned pošlu”. Taky jsem jeden den v týdnu řekla, že nevím co uvařím, ze MUSÍME na nákup, on mi na to řekl “jo tak jdi, to je ženská záležitost).. 🤷🏼♀️
Bez peněz není, vydělává více než já a proste když vidím, za jaky blbosti rozhazuje, tak je mi jasný, že bez peněz není.
Neumim lidem napřímo říct “hele posli mi peníze, dlužíš mi je” taková proste nejsem.
Když jdu do obchodu nakoupit a vidím něco, co mám rada, vezmu to 2× i pro něho, ale když jde do obchodu on cestou z práce, nakoupí si jen pro sebe, jednou za měsíc mi koupi něco na snídani. A jakmile řeknu, že je sobeckej, hned se naštve a nekomunikuje.
Jinak mě nechápejte špatně, miluju ho, žije se mi s nim krásně, je šikovný a když se doma něco rozbije, tak jde a opraví to, je mi s ním hezky, ale preci nejde, že jídlo pothanu já. Já mu posílám na nájem každý měsíc a platím taky jiný svoje věci okolo. Neumim o penězích mluvit s nikým, jakmile mám problém s penězi, neřeším to s nikym, protože se citim trapně.
Tak si nejdřív vyres svůj problem s mluvenim. Tohle bych taky nechapala a to bych měla mít ženskou logiku
a co jako ze tam necháš uctenky, reknes ze musíte na nákup
Franto, dělíme si náklady na bydlení, prozereme 10 litru a ty platím jen já, můžeš mi měsíčně 5 posílat? Dík… jak chceš jednou řešit rodicak? … my máme rozdělené ucty, jidlo platím já, děti taky vc oblečení… teď jsem na rodicaku na nej prehodila fixní platby (sorry, ale proč bych měla platit školku, mobil atp) a řekla jsem kolik chci aby mi posilal k rodicaku, ze to zkusíme a případně se navysi kdybych nevychazela. Taky odbouram nákupy drahých položek - boty, bundy, nafta a necham přímo na něm. Tak usetrim na dárky a nemusí vědět kolik jsem dala za Vánoce atp a nebudu na svůj spořící účet sahat pokud to nebude nutne
Když chodíš častěji na nákup a tím pádem i častěji platíš, nechápu smysl mu hned posílat půlku zpátky za vše co platí on, když logicky víc utrácíš ty…
Tady to nijak jinak nevyřešíš, než si otevřeně promluvit, přece nebudeš dotovat dospělého chlapa, který navíc vydělává víc než ty.. ![]()
@unuděná píše:
@Sisika9 Tak to je drsný, po roce vztahu účtovat chlapovi domácí práce, místo, aby si normálně promluvili a nastavili pravidlaTebe bych teda doma nechtěla
@Lainaire8 píše:
Taky mě to napadlo![]()
![]()
tady každá druhá píše, jak je základ vztahu komunikace a stejně to nikdo nedělá a pak se diví
![]()
Tak slečna jasně napsala, že o penězích se bavit nechce a zároveň, když ji partner upozornil, že je něco ženská práce přijala to jako fakt. Tak se snažím vymýšlet alternativní možnosti ![]()
Problém je, že čekáš, že mu něco docvakne a mluvíš v náznacích. Sedni si s ním a narovinu mu řekni, že se chceš domluvit ohledně společných výdajů. Že ty mu polovinu nákupu vždy pošleš, ale on tobě nepřispívá. A že chceš, aby to bylo spravedlivé. Pokud má jiný návrh, jak to rozdělit, tak že jsi otevřená i jeho nápadům.
Musíte mluvit, náznaky a čekání, kdy komu co dojde, je cesta do pekel. A nejen u chlapů, třeba u mě bys také nepochodila, a to jsem žena žena ![]()
Ze je sobec mu reknes, ale at ti posle pulku neumis rict? Prestan mu taky platit. Az se te zepta kdy mu to posles, řekni az ti zacne posílat za nakupy on. Jak platite najem?
@Sisika9 píše:
Tak slečna jasně napsala, že o penězích se bavit nechce a zároveň, když ji partner upozornil, že je něco ženská práce přijala to jako fakt. Tak se snažím vymýšlet alternativní možnosti
Tak holt bude muset začít! Moje kamarádka taky nechtěla mluvit o penězích, táhla sama co mohla, ten její byl dost podobný tomuto exempláři.. No po 10 letech skončila v exekuci a vztah krachl - pán se strašně divil jak se to mohlo stát, když ona nikdy nic neřekla a peníze vždy měla přece - když tak nakupovala.
Takže se zakladatelko začni chovat jako dospělá a ne jak dítě co se bojí říct rodičům o kapesný ![]()
@Anonymní píše:
Ahoj, zajímá mě jak to mate doma vy, mate společný účet, nebo když jde jeden z vás nakoupit, tak ten druhý vám půlku nákupu zaplatí nebo??..Přítel je z rodiny, kde jsou rodiče co mají každý svůj účet a když jde máma nakoupit, táta posle půlku a naopak. U mých rodičů to je to tak, že mají společný účet, tudíž společně peníze a nikdo nikomu nic neposila.
Rozhodne netrvám abychom s přítelem, se kterým jsem rok, měla společný účet, třeba časem.. ale u nas to funguje tak, ze z velký většiny chodím nakupovat já a tudíž to i platím. Už jsem mu kolikrát řekla, ze nechávám účtenky v tašce a myslela jsem, že mu docvakne, že mi půlku pošle. Když jdeme nakoupit spolu, platí on a já mu hned půlku poslu, cokoliv vybereme do bytu a on to zaplatí, hned mu to pošlu. Jakmile platím něco já, nenapadne ho mi něco poslat. Už jsem i navrhovala, že budem do obchodu chodit jen spolu, ale on na to není, nechce. Nebo jsem už taky řekla, když jsem mu poslala peníze “teda, já jsem ale rychlá, jak ti to hned pošlu”. Taky jsem jeden den v týdnu řekla, že nevím co uvařím, ze MUSÍME na nákup, on mi na to řekl “jo tak jdi, to je ženská záležitost).. 🤷🏼♀️
Bez peněz není, vydělává více než já a proste když vidím, za jaky blbosti rozhazuje, tak je mi jasný, že bez peněz není.
Neumim lidem napřímo říct “hele posli mi peníze, dlužíš mi je” taková proste nejsem.
Když jdu do obchodu nakoupit a vidím něco, co mám rada, vezmu to 2× i pro něho, ale když jde do obchodu on cestou z práce, nakoupí si jen pro sebe, jednou za měsíc mi koupi něco na snídani. A jakmile řeknu, že je sobeckej, hned se naštve a nekomunikuje.
Jinak mě nechápejte špatně, miluju ho, žije se mi s nim krásně, je šikovný a když se doma něco rozbije, tak jde a opraví to, je mi s ním hezky, ale preci nejde, že jídlo pothanu já. Já mu posílám na nájem každý měsíc a platím taky jiný svoje věci okolo. Neumim o penězích mluvit s nikým, jakmile mám problém s penězi, neřeším to s nikym, protože se citim trapně.
Taková ty nejsi? Výborně nebuď, nechej se celý život od takových lidí využívat. On samozřejmě ví, že by ti měl poslat půlku peněz, ale nechce. Pochybuji, že bude chtít v budoucnu sloučit vaše finance ve společné. Znakem dospělosti je i to, že člověk sebere odvahu a dokáže se postavit za sebe i svoje blízké. A jak ti může být krásně s někým, kdo je lakomý a ještě tě zneužívá v otázce peněz a ještě je to šovinista? Ženská, měj se víc ráda.
@Anonymní píše:
Ahoj, zajímá mě jak to mate doma vy, mate společný účet, nebo když jde jeden z vás nakoupit, tak ten druhý vám půlku nákupu zaplatí nebo??..Přítel je z rodiny, kde jsou rodiče co mají každý svůj účet a když jde máma nakoupit, táta posle půlku a naopak. U mých rodičů to je to tak, že mají společný účet, tudíž společně peníze a nikdo nikomu nic neposila.
Rozhodne netrvám abychom s přítelem, se kterým jsem rok, měla společný účet, třeba časem.. ale u nas to funguje tak, ze z velký většiny chodím nakupovat já a tudíž to i platím. Už jsem mu kolikrát řekla, ze nechávám účtenky v tašce a myslela jsem, že mu docvakne, že mi půlku pošle. Když jdeme nakoupit spolu, platí on a já mu hned půlku poslu, cokoliv vybereme do bytu a on to zaplatí, hned mu to pošlu. Jakmile platím něco já, nenapadne ho mi něco poslat. Už jsem i navrhovala, že budem do obchodu chodit jen spolu, ale on na to není, nechce. Nebo jsem už taky řekla, když jsem mu poslala peníze “teda, já jsem ale rychlá, jak ti to hned pošlu”. Taky jsem jeden den v týdnu řekla, že nevím co uvařím, ze MUSÍME na nákup, on mi na to řekl “jo tak jdi, to je ženská záležitost).. 🤷🏼♀️
Bez peněz není, vydělává více než já a proste když vidím, za jaky blbosti rozhazuje, tak je mi jasný, že bez peněz není.
Neumim lidem napřímo říct “hele posli mi peníze, dlužíš mi je” taková proste nejsem.
Když jdu do obchodu nakoupit a vidím něco, co mám rada, vezmu to 2× i pro něho, ale když jde do obchodu on cestou z práce, nakoupí si jen pro sebe, jednou za měsíc mi koupi něco na snídani. A jakmile řeknu, že je sobeckej, hned se naštve a nekomunikuje.
Jinak mě nechápejte špatně, miluju ho, žije se mi s nim krásně, je šikovný a když se doma něco rozbije, tak jde a opraví to, je mi s ním hezky, ale preci nejde, že jídlo pothanu já. Já mu posílám na nájem každý měsíc a platím taky jiný svoje věci okolo. Neumim o penězích mluvit s nikým, jakmile mám problém s penězi, neřeším to s nikym, protože se citim trapně.
Nechapu, proč mu ty dobrovolně posíláš půlku
asi ti o to nerekl, ne? My teda máme každej svůj účet, nakupy jídla platí ten, kterej jde na nákup, což je většinou přítel, ja spíš denně čerstvý suroviny, pečivo atd. A to není taková částka.
Ale dražší věci třeba do domácnosti, darky atd. platime napůl.. No úplně napůl ne, mám nižší plat, tak platím zhruba třetinu.
Ale ze bysme si uctovali kazdej nákup potravin, to mi prijde ujetý.
Pak taky záleží kdo platí bydlení, energie..
No a myslis, ze kdyz budes naznacovat a pak bouchnes a vmetes mu to do ksichtu v hadce, ze bude najednou ochoten??
Chce to si v klidu sednout a domluvit se na tom.
To same s uklidem.
Jo a rozhodne neplat vse napul, kdyz on vydelava vic. Fer by bylo pomerove.
A kdyz plati, nech ho platit, az budes jednou na materske, tak budes potrebovat, aby platil vse on, protoze svoji vyplatu mit nebudes.
Bych tak rekla, ze mate problem v komunikaci obecne. To, ze je sobec, to mu reknes jenom tak, nebo tomu predchazi nejaka debata? O uklidu jste spolu mluvili, nebo se to resi az v momente, kdy ty jsi nastvana a steknes po nem, ze by taky mohl uklizet? Penize muze resit to, ze si poridite jeden spolecny ucet (a oba dva si nechate sve soukrome), na ktery budete posilat urcitou castku, ale to se o tom predne budete muset pobavit. Pokud doted nepochopil tvoje naznacovani (mimochodem - do budoucna bych ti doporucovala resit veci verbalne a ne naznacovanim, protoze se tak vyhnes hromade nedorozumeni), tak holt budes muset k veci pristoupit jako dospely clovek a zacit o tom mluvit.
Když odhlédnu od situace zakladatelky - takhle to s placením fakt někde funguje? Když jeden něco zaplatí, ten druhý vytahuje mobil, spočte polovinu a převede mu to? ![]()
@MrsNorris píše:
Když odhlédnu od situace zakladatelky - takhle to s placením fakt někde funguje? Když jeden něco zaplatí, ten druhý vytahuje mobil, spočte polovinu a převede mu to?
Znám 2 případy Resp to po svatbě/ když vztah se stal vážným s jasnou budoucnosti rodiny zrušili a chlap je hlavní živitel
@Anonymní píše:
@unuděná
Neumyval, ale už umyva. Vynadala jsem mu, ze odejdu do práce, žádný nádobí tam není a přijdu a najednou tam je, tak to začal aspoň umývat. Utrit to musím ja..
rada uklizim, zehlil a podobné věci. Nechci po nem aby zehlil, ale občas by utrit prach mohl. Když jsem nastvana a uklizim a on se mě zepta, co mi je, tak mu řeknu, ze musím furt jen uklizet a ze by bylo fajn, kdyby taky začal. No a on se urazí 🤷🏼♀️
prosím tě vrať ho rodičům na převýchovu.
Nauč se mluvit na rovinu a neočekávej, že mu něco dojde a když nedojde, reagovat podrážděne jako s tím úklidem. Byla bys radši, kdyby ti někdo řekl, prosím tě, mohl bys vyluxovat a vynést odpadky, já zatím utři prach a umyju koupelnu. Děkuju. Nebo, musíme uklidit, tak doufám, že vyluxujes a vyneses smetí a ne že se tu zas budeš válet a všechno zůstane na mě. S těma penězma je to podobný, to je základ komunikace v partnerství, mlčet v zásadních věcech nebo naopak uraženě a naštvaně vyjíždět, je cesta ke konci. Normálně mu řekni, že si musíte sednout a probrat způsob financování společné domácnosti. A nejen financování, ale celkového fungování. Já jsem stará škola, je nám s mužem už 60, ale v životě mi neřekl, že je něco ženská práce. No, holka, začni ho víc sledovat pokud možno nezamilovanyma očima, snaž se ho vidět objektivně. Protože já u něj vidím dost signálu, abych byla opatrná. A ty sama zapracuje na tě schopnosti mluvit otevřené a na rovinu, ale ne naštvaně nebo uraženě.
@Anonymní píše:
@unuděná
Neumyval, ale už umyva. Vynadala jsem mu, ze odejdu do práce, žádný nádobí tam není a přijdu a najednou tam je, tak to začal aspoň umývat. Utrit to musím ja..
rada uklizim, zehlil a podobné věci. Nechci po nem aby zehlil, ale občas by utrit prach mohl. Když jsem nastvana a uklizim a on se mě zepta, co mi je, tak mu řeknu, ze musím furt jen uklizet a ze by bylo fajn, kdyby taky začal. No a on se urazí 🤷🏼♀️
je to trubec
trubci jsou jen do chovu, ne do tahu a těžko se to přeučuje, tak si rozmysli, jestli chceš trubce, nebo partnera