Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Anonymní píše:
Prý si chce přečíst, co tady kdo radí, že si není jistý. Ale jak jsem psala, s otcem nemá a nikdy neměl kdovíjaký vztah.
Teď když jste na ten problém dva, bude opravdu velmi důležité dobře zvážit, jak to chcete dále řešit a nejenom s ohledem na vánoce, ale hlavně co to přinese do budoucna. Držím vám moc palce. ![]()
@Anonymní píše: Řekla jsem mu to popravdě. Tohle taky nepochopím a ani tu švagrovou
A ví teda tchán a švagrová, že jsi je viděla?
Tak ono je to asi o celkových poměrech v rodině. Já bych to minimálně chlapovi řekla. Stejně by to na mě poznal a trápily by jsme se oba. A dál… jestli oslovit tchána nebo švagrovou a upozornit, že to víte nebo to nechat tak, to je konkrétním vtahu mezi vámi.
Ty jo, to je situace.
No, já bych to určitě řekla manželovi - bych to prostě nevydržela
Ale jinak bych asi nikomu nic neříkala. Já dost odděluji mou a manželovu rodinnu, pořád tak nějak žiju v tom, že to co se děje na druhé straně (straně u manžela) je jejich věc a mě to nemusí zajímat, pokud se to nedotýká přímo mé maličkosti. Jak by s informací naložil manžel je jeho rozhodnutí a jeho věc. Takhle bych to asi ne/řešila já. ![]()
No tak to je teda síla. Já osobně bych takovou situaci nedokázala hodit za hlavu, a v případě, že bych s celou rodinou trávila víc času, už vůbec ne. Nesouhlasím s názory, že vám do toho nic není a že je to jejich věc, pokud to ještě na drzovku dělali v domě tchánovců. Představte si, že by jim tam třeba vlítlo nějaké vnouče, nebo třeba chudák tchýně
Taky řeči o tom, že tím třeba zničíte dvě „spokojené“ rodiny jsou totálně mimo, to né vy, ale ti co podvádejí, ty rodiny (zatím potencionálně) ničí. Takže, pokud bych měla pocit, že to manžel ustojí a dokáže si to nechat pro sebe, svěřila bych se mu. Pak bychom se domluvili společně co s tím. Pokud bych mu to neřekla, tak bych si sedla na kávičku sama se švagrovou (případně s tchánem pokud bych si s ním rozuměla líp než s ní), řekla bych jí o tom, že jsem je viděla, řekla bych jí že je to hnus a už to nikdy nechci na rodinné návštěvě zažít.
Každopádně si myslím, že by jste to neměla říkat tchýni a švagrovi, třeba to byla jenom jednorázovka a už se to nestane.
@Anonymní píše:
To víme oba, zřejmě je naťukneme, jak mi tu někdo radil, že nám nějaký známý/kamarád říkal o poměru v příbuzenstvu a uvidíme, jak se debata bude vyvíjetAby začali třeba tušit, že my víme
Super, držím palce. O rozvrácení rodiny nemůže být řeč, ta je rozvrácená už dost.
Držím palce, ať se Vám to podaří vyřešit nějak rozumně, bez zbytečných emocí. Já být tvým manželem, tak mě napadají 3 možnosti a rozhodla se podle toho jaký k nim mám vztah:
Manželovi jsi to řekla, a už to nech na něm. Nicméně, pokud on to bude řešit, ten kdo viděl jsi ty. Počítej s tím, že se to nejspíš může obrátit proti tobě. V takových situacích se to stává. Já bych si to nechala pro sebe, ono se to stejně nějak vyvrbí samo.
Chtěla jsem ti poradit, ať to řekneš manželovi, což se už stalo. Druhý krok bych udělala to, že bych si promluvila sólo se švagrovou a sólo s tchánem. Řekla bych jim, že o tom víte a ať toho urychleně nechají, než to vybalíte narovinu jejich polovičkám. Tchyni a švagra bych z toho vynechala. A věř tomu, že už bude klid ![]()
@bigl píše:
Chtěla jsem ti poradit, ať to řekneš manželovi, což se už stalo. Druhý krok bych udělala to, že bych si promluvila sólo se švagrovou a sólo s tchánem. Řekla bych jim, že o tom víte a ať toho urychleně nechají, než to vybalíte narovinu jejich polovičkám. Tchyni a švagra bych z toho vynechala. A věř tomu, že už bude klid
přesně
@Anonymní píše:
Už se proti mně nemá co otáčet, manžel mi věří a on je pro mě nejdůležitější součástí rodinyAž budete v mojí situaci, nechte si to pro sebe, jen můj manžel to komentuje slovy, že jemu by to přišlo daleko horší
V pořádku, jen jsem ti napsala, jak to může vše dopadnout. Já v tvojí situaci asi už nebudu, náš děda je rád, že žije a švagrové má plné zuby
Nicméně, i kdyby to tak nebylo, z výše uvedených důvodů bych mlčela.
A co zkusit říct švagrové, že jste je s manželem tehdy a tehdy viděli, a že jestli toho okamžitě nenechá, řeknete to jejímu muži a tchýni. Už jste na to dva. Možná by to mohlo zabrat. Otázkou je, co od toho čekáte no. Nebo být zticha a držet krok.
Zakladatelko- co je ti sakra do toho? pleteš se do věcí, do kterých ti nic není.
Taky mám pocit že to je jen jejich věc…začít to řešit s někým jiným znamená, že se to brzy dozví najisto jejich polovičky a zničí to úplně všechny
. Nevíte okolnosti, třeba nepomůže ani to, že jim promluvíte do duše. Co když je v tom láska? S tím nehne nikdo dokud zamilovanost nepřejde když už teda překročili hranici. Jedna věc je fantazírování o druhém, druhá věc když už dojde na akci a pak už se toho člověk jen tak nevzdá
Bohužel vím o čem mluvím, můj tchán má 45 a s tím že se vzájemně přitahujeme bojuju roky…v časech manželské krize jsme taktéž tuto hranici překročili, nikdo nás nechytil ale rozhodně to trvalo nějaký čas než jsme to ukončili, museli jsme to ale chtít sami, je to cesta do pekel, protože člověk chce pořád víc…s manželem jsme v pohodě, nechci ho ztratit…denně se ptám proč to tak je a proč nemůžu tchána vnímat normálně, bez emocí…ale i když ho nevidím třeba měsíc, je každé setkání pořád těžké, to bušení srdce nejde pořád ovládat ![]()