Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Ahojky! Jsem tady nová. Chtěla bych si jen popovídat o všem co teď prožívám. Jsem 2den po IUI, které mi dělali 19den. Nevím, jak se vyrovnat a myslet na něco jiného. Pořád si říkám co když to a ono. S přítelem se snažíme o mimčo 3roky.
Jste na tom někdo podobně jako já??
Ahoj, tak já to znám z minulosti. Měla jsem anovulační cykly, doporučili mi po stimulaci udělat iui pro zvýšení pravděpodobnosti. 1.5. jsme u naší „pravděpodobnosti“ slavili druhé narozeniny. Takže dá se i napoprvé uspět.
Já jsem na to také myslela, to se jinak nedá, ale abych nebyla nervní…, koupila jsem si morče. Běhala jsem kolem morčátka, za čtrnáct dnů šla na krev, pak tam třesoucím hlasem volala…pak jsem zase měla strach, že opět potratím, protože mi pár týndů bylo fakt hodně zle, bolelo mě břicho, tepalo mi v něm… no hrůza, ale dopadlo to.
Třeba ti pomůže, když si řekneš, že už pro úspěch víc udělat nemůžeš, a kdyby to náhodou nedopadlo, že další měsíc - za dva, nevím, jdeš znovu.
Díky moc, za podporu. Teď jsem se trochu odpíchla a je mi líp. Prostě buď anebo. Každý říká, že nemá smysl na to myslet,ale to přeci nejde to je hloupost. Nelámu to, je mi 25let a přítel 35let, je zdravý a já taky, jediné na co se přišlo, že jsem asi neovulovala, nebo ano,ale vajíčka byly malé. Teď mi po lécích vyrostlo jednou 19- 20mm,doktor byl překvapený, že prý to už ani nečekal podle toho že po clostilu jsem je měla malé a to jediné větší bylo 9-10mm,ale nasadili mi estrofem a ono mi za 3dny takhle povyrostlo.