Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Postižené dítě - jak jste se s tím dokázali smířit?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
Anonymní
24.9.25 11:03
@Anonymní píše: Více
- s prvním jsem se smiřovala těžko, ačkoliv to není těžké postižení (PAS), u druhého to bylo horší (tam je těžší forma vč. mentální retardace)
- ano, znám, ale ne osobně. Já si to zatím představit nedovedu, ale už naplno využíváme dostupných odlehčovacích služeb (moc jich není)
- ne
- ano, mám dva. Třetí už nechci.
Ještě bych dodala, že mám štěstí na klidnější děti bez agresivních sklonů (zatím), i tak to je 24/7 služba, včetně vymýšlení jídelníčků bez alergenů a pro každé dítě podle jeho senzorických požadavků, neustálé ústupky atd. Pořád ale to není smrtelná choroba s nadějí na adaptaci dítěte na společnost…
- Citovat
- Upravit
Anonymní
24.9.25 11:24
@Anonymní píše: Více
Jaké odlehčovací služby jsou k dispozici?? Já osobně jsem z toho na prášky, neumim a ani nechci si představit, že celý život budu doma přežívat a jen se starat o malého. Už se nikdy nikam nepodívám, protože takhle těžce postižené dítě mi nikdo nepohlídá a ja byla vždy zvyklá cestovat několikrát do roka. Je to pro mě hrozně těžké a mám i myšlenky na ukončení života, samozřejme to řeším s psychologem, ale to zatím nepomáhá. Upřímně lehká vada, co tak neomezuje by mi nevadila, ale takto těžče postižené dítě fakt nezvládám, i když je moje…
- Citovat
- Upravit
Anonymní
24.9.25 11:28
@Anonymní píše: Více
Odkud jsi? Z bývalých kojeneckých ústavů teď vznikají někde centra pro těžce postižené děti. V jednom takovém pracuji.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
Anonymní
24.9.25 11:36
@Anonymní píše: Více
Jak máš dítě staré? Jaké má postižení?
Já si to neumím vůbec představit… moje sestra řekla že kdyby v těhotenství ji řekli že bude dítě postižené nechá si jej i tak.. já to nechápu… já bych si postižené nenechala..
- Citovat
- Upravit
Anonymní
24.9.25 11:56
@Anonymní píše: Více
My treba zaciname vyuzivat homesharing, nedaleko je stacionar, placené centrum pece otevreli pred mesicem na Praze 6, poradaji se odlehcovaci vikendy a tabory (ty pro nas vhodne nejsou).
Hlavne je dulezite se s tim smirit v sobe..
- Citovat
- Upravit
Anonymní
24.9.25 12:16
@Anonymní píše: Více
Moje kamarádka má tři děti, nejmladší je autista. V současné době mu je 14 a přes týden je umístěny ve stacionáři, doma ho mají na víkendy, střídají s s bývalým manželem. Kamarádka odmítla obětovat život postiženému dítěti. Samozrejme se ho zbavovala postupne, kdyz byl mladší, brala ho domu každý den. Prosím ponechat anonym.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
24.9.25 12:22
- smířila jsem se poměrně rychle a manžel taky.
Pamatuji si, když se potvrdilo, že syn je autista tak jsem si to oplakala. Manžel ne 
dlouho se nám dítě nedařilo a tak jen řekl, že lepší autista než nic. Oba jsme to tak cítili.
- neznám nikoho kdo by dal dítě do ústavu. Znám rodiny, které u starších dětí 10 let a více využívají odlehčovací pobyty nebo týdenní stacionář.
- netuším
- šli jsme do druhého, máme dalšího krásného a zdravého chlapečka. Kluci se zbožňujou
za mě to bylo nejlepší rozhodnutí, které jsme udělali.
Ale dodám, že syn není agresivní a velmi dobře snáší změny, takže jo je s ním víc práce, ale chodí normálně do speciální základní školy. Jezdíme na dovolené i na výlety. Zřejmě bude celoživotně potřebovat něčí péči, ale to je spíš problém budoucna. Teď nás v ničem neomezuje.
Je mi líto, že je tvé dítě těžce postižené, to už je opravdu o něčem jiném 
- Citovat
- Upravit
24.9.25 12:37
@Anonymní píše: Více
Moje znama ma tezce postizenou dceru pohybove, dalsi neurologicke nalezy. Na zadnem prenantalnim vysetreni nic nezjistili, vsechny testy v poradku, porod taky. Zacala zaostavat cca ve trech mesicich a nyni je na voziku a dalsi tezke problemy. Jistotu nemas nikdy a nikdo se te opravdu nepta zda to tak chces..Jich se taky nikdo neptal. Nikdo jim nehlida a staraji se sami. Druhe dite mladsi je naprosto zdrave.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
24.9.25 12:37
@Anonymní píše: Více
Přesně to si také říkám, že jsem strašně vděčná za to, že navzdory prognóze lékařů děti vůbec mám. Jsou krásné, šikovné, hodné. Jen jsou jiné.
- Citovat
- Upravit
24.9.25 13:06
Nech si pomoct.. odlehčovacími službami, ve vážných případech i ta ústavní péče samozřejmě s návštěvami tam i braním domů, pokud je to zdravotně možné.. nemůže to odsoudit nikdo, kdo neví, jak je to těžké.. já sama bych to s těžkým srdcem udělala a kdybych byla mladá a jinak genetika vycházela OK, tak druhé bych ještě zkusila.. ale strach bych měla teda obrovský.. chce to pořádně promyslet a mít podporu i v rodině apod… hodně štěstí 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
24.9.25 13:25
- velmi těžce. Všichni mi říkali, že se s tím musím smířit a já na ně křičela, že se s tím nikdy nesmířím.
- ano, sebe
- věděla jsem, že tak nechci žít. Nevidím smysl v tom obětovat celý svůj život dítěti, které má těžkou mentální retardaci. Má i spoustu dalších diagnoz, ale pro mě je nejhorší a zásadni ta retardace. Nejhorší je, že je ta starost je ještě horší, než si ji představí člověk, co to nezažil. Všichni mají spoustu názorů a nestydí se člověka odsoudit, ale nejvíc tím trpí ta matka. Ta má zničený život a trpí psychicky i fyzicky. Dítě třeba ani trpět nemusí.
- ano, byla to jediná věc co mě udržovala při životě. Ta naděje, že bych jednou snad mohla mít zdravé dítě. K tomu jsem se upnula. Bylo to těžké, část rodiny mě nesnáší, spousta lidí mě odsuzuje. Ale já mám zdravé dítě a normální život. Opravdu za to děkuji bohu.
Ještě k té ústavní péči- je to o dost kvalitnější, než se říka a lze se na všem domluvit. Domů může dítě kdykoliv na víkend, prázdniny, atd
Nakonec jsem se smířila s tím, že mám postižené dítě. Ale nikdy jsem se nesmířila s tím, že bych měla žít jako člověk co se 24/7 stará o postižené dítě až dokud sám neumře.
Kdyby tě něco zajímalo, ptej se na cokoli. Těžko se to vše píše v jednom příspěvku. Držím ti moc place
- Citovat
- Upravit
Anonymní
24.9.25 13:56
@Anonymní píše: Více
já tě chápu. Nechápu že tě rodina takto odsoudila. Od mé mamky spolužačka takto otěhotněla už před 40. řekli že dítě bude postižené.. a ona tím že žádné neměla tak si jej nechala. Paní zůstala sama. Jede 24/7 jen péčé o to dítě.. je to už dospělá holka. Je jen na vozíku a kouká před sebe. Ochrnutá, nemluví, nesedí.. nepohybuje se. Nechápu moc jak ji ta paní dostává na ten vozík.. i když ona vypadá tak na 12-13roku, hubená. Občas je potkávám na městě.. já bych toto nedala.
- Citovat
- Upravit
24.9.25 13:58
Nikdy bych neodsoudila nikoho, kdo dá dítě/rodiče/prarodiče do jakékoliv péče či ústavu ve chvíli, kdy je potřebná 24 hodinová péče. Pracovníky těchto zařízení obdivuju, ale oni mají svůj život a toto je jejich zaměstnání. Člověk, který si nechá takového člověka doma, tak ztratí svůj život. Ale věřím, že ne každý to tak vnímá.
Potkávám maminku s těžce postiženým synem na vozíku. Ono už ale není dítě, ale asi 20 letý chlap. Když pominu tu příšerně těžkou psychickou stránku, tak je taky náročná fyzická stránka…
Holky držte se . Často mám strach o svoje zdravé děti, aby se nezranily tak, že skončí upoutané na vozík nebo lůžko.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Zdravím všechny, co neměli to štěstí mít zdravé dítě a měla bych pár otázek -
Příspěvek upraven 16.01.26 v 19:17