Poradna gynekologa
MUDr. Jiří Škultéty
Potrat
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
Napsat příspěvek
Velikost písma:
14.2.12 19:48
No hned jak příště otěhotním, jdu s prvním pozitivním testem pro neschopenku…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.2.12 19:49
Tak at ten test mas pozitivni co nejdrive 
budu drzet pesticky:)
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.2.12 21:46
Kátísek píše:
Ahojda holky.. jsem 9+4 a dneska me vazli krece do podbriska, asi na hodinu a pak uz to bylo v pohode,ale nikdy se mi to nestalo a kdyz si sednu a pak se zvednu tak citim v podbrisku tlak, jemny, ne ostry..ale pak me napadla otazka, jak se pozna potrat? zacnu krvacet? nebo nejaké jiné poznatky? prosim o radu, vim ze asi plasim, ale rada bych alespon neco vedela…
Ahoj, jsem dneska týden od revize po spontánním potratu v 9tt. Být tebou tak jedu rovnou do nemocnice, ať te pohlídají, křeče v břichu nevěstí nic dobrého. Já jela do nemocnice s mírným hnědým špiněním a pobolíváním břicha. Po dvou dnech c nemocnici, kdy mi píchali injekce proti krvácení jsem začala mít silnější křeče v břiše, to bylo odpoledně, přes noc nic, pak ráno opět silné a završilo to v pět odpoledně proudem silného krvácení, kdy ze mě na záchodě vypadl plod… Cítím to jako teď… Nechci tě děsit, ale určitě bych jela do nemocnice… Držím palce, ať je to dobré.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.2.13 12:41
Potrat
Ahojke holky jak to tady čtu tak mi je z toho smutno. Já jsem před pěti dny prodělala operaci, mimo. děložní těhotenství v 7tt a museli mi odstranit pravý vejcovod. A to záčátek 6tt mi gynekolog řekl, že jsem potratila,14dní žiju v tom, že jsem potratila celou dobu špinění i kontroly, pak i bolesti v podbříšku a já celých 14dní pořád těhotná, ale v ohrožení. Už jem na tom lépe. Jen jsem se chtěla zeptat jaká je šance otěhotnět s jedním vejcovodem a jestli někdo otěhotněl na jeden vejcovod a za jak dlouho se povedlo ťehu. A dá se zjistit zda mám zdravý ten jeden vejcovod?(snažime se dva roky a tak špatný donec 
Děkuji za odpověd Všem Vám přeji jen to dobré papa 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.2.13 12:58
Držím palečky ať je brzy líp, hlavně psychicky. Otěhotnět můžeš hned jak to půjde, ale může to i zatraceně dlouho trvat. Moje kamarádka prožívala podobný příběh od 25 let a první dítě měli až ve 30, v klidu, přirozenou cestou, snažili se jen tak prostě v klidu, ne „sexuální maraton“. Po prvním dítěti nechtěla čekat až to někdy vyjde. Teď je jí 34 a má tři děti. Téměř hned po sobě, ale je snad nejšťastnější máma na světě.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.2.13 16:31
Potrat
Jj tak snad to bude ok, je mi 30 let tak snad do vyjde přirozenou cestou, když to nepujde do roka tak umělé oplednění. V nomocnici i gynekolog mi řekli že mužu zkoušet za měsíc není to brzy? 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.5.13 09:13
Ahoj holky. Před časem jsem v jiné diskuzi psala, že nevim zda si mimi nechat nebo ne, byla tu možnost že bude mimi postižené. Lékaři mi nakonec doporučili potrat a my se pro něj rozhodly. Dnes jsem třetí den po potratu a nevim jak se s tim vyrovrat. Můj přítel se chová jako by se nic nestalo a není mi vůbec oporou. Byl víc smutnej když jim s bývalou přítelkyní umřel jejich pes. Už nevim jak dál, nezvládnu se s tím sama vyrovnat.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.5.13 11:40
@Luciann Sama bych se tak rozhodla pokud bych měla lékařsky podložené, že dítě bude nějakým způsobem postižené. Vím, že i tak se mnohým zdravé dítě narodilo, ale já se domnívám, že je medicína už pokročilá na tolik, že dobrý lékař ví co je pravděpodobné a co ne.
Podle mě chlap to nikdy nepochopí a neprožije tak jako ženská, snaž se s tím poprat, nic si nevyčítej, spíš si pořád opakuj, že jsi pro sebe udělala to nejlepší co jsi mohla. A mysli možná víc na sebe než na partnera v tomhle okamžiku.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.5.13 19:09
@Bavorov Snažim se s tim poprat ale nejde to. aby toho nebylo málo má přítel tento víkend u sebe dítě z prvního vztahu. Nezvládám se na něj dívat když vím že jsem mohla být taky máma a ted je to všem.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.4.14 00:15
Ahoj holky, dnes je to týden, co musela porodit děťátko, kterému ve 30.tt přestalo bít srdíčko. Rána, kterou nikdo v životě nečeká. Všechny testy, genetika, cukr byly v pořádku. Zatím nevíme, co se stalo, možná abrupce…ale ani její příznaky jsem neměla. Jsem sama ze sebe překvapená, s jakým klidem to zvládám. Samozřejmě, že mě to uvnitř drásá, ale nedokážu se pořádně vybrečet. Příroda to tak chtěla a já s tím nic nenadělám. Co mě ale nejvíc štve je to, že nás přinutili dívat se na situaci tak, jako kdyby nám umřelo dítě. Nechtěli jsme do porodu vědět, jestli čekáme holčičku nebo kluka. Prostě to bylo miminko. Kdo ale vymyslel to, že musíme tohle děťátko, které jsme nikdy neviděli, pohřbít? Donutili mě brát celou situaci jinak, truchlit daleko víc než by si člověk asi určil sám, kdyby se mohl dobrovolně rozhodnout, jak se v této nešťastné chvíli zachovat. Dnes už jsem se s tím smířila, ale došla bych k tomu i sama od sebe? Mít doma nebo někde schránku s něčím resp. s někým, koho jsem si nikdy nepochovala? Nevím… Strašně mi chybí. Dnes jsem na facebooku četla krásný citát: Někdy i ta nejmenší věc zabere to největší místo ve vašem srdci.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.4.14 00:33
@Lindaul ahoj, mrzí mě to, ale je potřeba se rozloučit, nosila si své dítě pod srdcem hodně dlouho a tvé tělo i myšlenky si to jistě budou navždy pamatovat. Můžeš najít ve svém okolí krásné místo z výhledem do okolí a tam schránku uložit, rozloučit se tichou vzpomínkou a určitou pokorou k životu dítěte jako k daru, kterého se znova brzy dočkáš a vše dopadne dobře. Zbytečně se netrap, někdy se dějí takové věci a nikdo neví proč, právě proto je důležité se rozloučit a dívat do dopředu a pokud budete mít chuť s partnerem to brzy zkusit znova, tak hodně štěstí. Slzy příjdou možná později, spousta nové krásné rodičovské lásky příjde s dalším miminkem a nevyčítej si relativní klid, každá žena se s tím vyrovnává jinak
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.4.14 21:00
@LadySi Ahoj, jo jo, dnes už to beru jako samozřejmost, rozloučit se. Teprve se mi to nějak začíná rozlehávat v hlavě, každou chvíli jsem naměkko…těšila jsem se na krásné léto. Chybí mi víc a víc. S tím krásným místem s výhledem do okolí…to jsi mě přivedla na moc hezkou myšlenku. Jedno takové místo bych měla…no uvidím, díky. Člověk s nimi zaměstná mozek, být tu sama, asi bych se pomátla. Ještě mě čeká oznámit to známým a dalším lidem okolo sebe. Tak jsem teď jak v uzavřené krabici, s okolím moc nekomunikuji. Jinak co se týká dalšího miminka, určitě bych ho moc chtěla, ale už to bohužel bude po celou dobu se strachem, to cítím už teď. Tuhle těžkou situaci nám naštěstí pomáhá zvládat naše téměř 3-letá holčička a k tomu můj nevlastní 10-letý syn . Tobě moc děkuji za krásná slova 
.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.4.14 21:09
@Lindaul Není zač. Před pár měsíci jsem tohle zažila ve svém okolí, ještě stále mě z toho mrazí. Místo gratulací jsme kondolovali, ale nic neoznamovali, normálně nám to oznámili, když jsme se zeptali, byla to jejich věc, respektovali jsme ji. Domluv se s manželem, ať to v rodině nějak potichu oznámí, že toho nechceš být součástí. Máš starosti sama se sebou. V každém případě známá otěhotněla hned po šestinedělí a než jsem stačila zareagovat na větší bříško, tak přišlo oznamko o narození holčičky, prostě úžasná zpráva. Zvládla to krásně, přijala to tak nějak přirozeně, že se to občas stává a s obrovskou podporou manžela to zvládli znovu a šťastně. Držím ti palečky, děti tě rozptýlí a smutek se zmenší, není podstatné zapomenout, je důležité vzpomínat s láskou. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.4.14 22:03
@LadySi Už dlouho jsem nezažila někoho, kdo píše tak hezky jako ty. Celá rodina to ví, to se nedalo ututlat. Všichni soucítili, nejhůře to asi nesli moji rodiče…ale to je asi samozřejmost od přírody. Také se v diskusích dočítám starou známou věc, že po šestinedělí se otěhotní rychle. S tím jsme s přítelem ani dosud problém neměli, řekli jsme si, že je čas na miminko a bylo. Tak neztrácím naději. Moc moc děkuji
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Prázdná náruč, deníčky na eMiminu
Tolik naděje a zůstal jen smutek?
Sdílejte své pocity, vypište se z trápení nebo načerpejte útěchu v deníčkách s podobnou zkušeností.
Antikoncepce Menstruace
- 24.04.26
- Anonymní
Kam jít, aby se zajímali?
- 23.04.26
- Kira75
Perimenopauza
- 22.04.26
- Anet1983
Nopregy, funkčnost během posdleního dne ovulace
- 20.04.26
- Anonymní
