Poradna gynekologa
MUDr. Jiří Škultéty
Potrat
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
4.3.10 10:44
Potrat
Ahoj Holky začínala jsem 3mesíc tehotenství pred tydnem jsem začla krvacet,odvezli me do nemocnice,ten den jeste byly srdeční akce,davali mi 12leku denne,aby miminko vydrželo,bojovali jsme tyden oba dva,jenže to prcek po tydnu vzdal,šla jsem po tydnu na ultrazvuk a nebyly žadne srdeční akce,bylo tam 8doktoru neveděli,ale dal nemohly čekat,začínali byt semnou komplikace,musela jsem hned na sal,to bylo poslední co si pamatuju,a nejhorší v mem živote,mimi jsme si moc přali:-(pod narkozou me vyčistily,v narkoze jsem pry brecela,museli mi davat kyslík,pak me odvezli na pokoj a ja brecela a brecela,ted jsem doma,furt vydím před ocima prcka na ultrazvuku:-(moc se bojím aby to nedopadlo příšte stejne:-(
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
4.3.10 10:54
časem ten strach by jsem řekla i přejde, já se toho už nebojím, ale moc si přeju být znovu těhotná, ale vím, že pak se asi zblázním strachy, dodnes mám problém když jdu na gyndu na kontrolu, ležím na tý koze a nepodívám se na obrazovku když mě dělá ultrazvuk, prootže tam to mimčo pořád vidím a bojím se toho obrazu když tam není-no magor, ale snad mě to s dalším mimčem přejde. uvidíš,že čas letí a jednou se dočkáme 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.3.10 10:59
Lena88- mě je to moc moc líto. I já tím přešla před 3 roky a to dokonce 2× taky jsem se zhroutila. V 9tt a 10tt. Ani se ti nedivím.
Já jsem pak byla delší dobu v depresi nic mě nebavilo, nic jsem nedělala jen jedla. Jediné co mi pomohlo bylo, když mi mužský řekl, že i on přišel o dítě že v tom kruci nejsem sama. A za to mu moc děkuji.
A že se nám to stalo už 2× tak nás poslali na genetické testy a nic se nenašlo. Po víc jak 9 měsících jsme to zkusili znovu a 19.6.2009 se nám narodil krásný chlapeček Robinek.
Přeji tobě a tvému muži, ať spolu tu bolest dokážete překonat. A za pár měsíců, jak na to budete připravený se pokusíte znovu. Držím moc pěstičky. Ať máte taky brzo malé robátko.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.3.10 11:44
Dokáži se do Vaší sitauce vžít.S mým prckem to vypalo taky bledě.Pořád jsem si přála aspoň ten 24.tt,kdy jsou schopný už mimi zachránit.Pak jsem se modlila,aspoň ten 29.tt a na konec šla ven začátek 39.tt.Věř si,že to zvládneš/te.Říká se to snadno,abys na to nemyslela,ve skutečnosti je člověk ubrečenej od rána do večera.Vydrž pár měsíců,zajeďte si někam k moři nebo na hory,přijdeš na jiné myšlenky.Možná,že to hned vyjde.Moc Vám to přeji
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.3.10 13:30
ahojte, ja mam dnes presne 6 tydnu od revize, ale bolest je to porad velka. Jednu dcerku, temer rocni, uz mam, ale i kdyz miminko bylo neplanovane, tak bylo moc chtene a je tezky se s tim srovnat.Nemela jsem zadne potize, jen divny pocit, ale kdo se v tehu neboji, ze?Sla jsem na beznou kontrolu ve 12tt a nikdy nezapomenu na ten kamenny pohled dr., kdyz se zadivala na utz. Taky se mi to porad vraci, ale nejak musim zit dal a snazit se byt co nejvic v pohode uz kvuli male.
Leno, ja taky brecela jeste na sale, nevim teda jestli v narkoze, ale bylo to hrozny 
Kdy se chcete snazit o dalsi? My chceme pockat toho pul roku, takze asi do srpna…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.3.10 17:50
ahoj, my se o mimco snazili 4 roky, predloni jsem mela dva potraty/oba v 11.tydnu/, a pak za-pro me dlouhych- osm mesicu se povedlo a jsem v 30.tydnu… ale bojim se porad, kazdy den si rikam"jeste mimco vydrz"… po potratech byly prvni tydny moc tezke, dodnes mi byva nekdy smutno, ale hledim s nadeji a radosti do budoucnosti…tak drzim palce, ty prvni tydny jsou nejhorsi, me pomahalo, ze jsem si rikala, ze brecim proto, ze je ve mne jeste porad moc tehot.hormonu 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.3.10 17:59
Ahoj, já jsem týden po revizi dělohy, byla jsem v 7tt, týden jsem věděla, že srdíčko tluče a radovala jsem se jako nikdy a doufala, že mě se to ošklivé vyhne. V neděli jsem začala špinit, v pondělí mírně krvácet, jela jsem po práci na pohotovost, kde mi dali Utrogestan a Ascorutin a poslali domů s tím, že mám být v klidu. Mám sedavé zaměstnání, tak to je prý OK a můžu tam jít. Ovšem v úterý odpoledne mě začaly hrozně bolet záda v kříži a břicho jako při silné MS, kterou jsem od puberty nemívala (je mi 30), jela jsem do nemocnice na pohotovost už se silnějším krvácení, doktorka a její mladá kolegyně - asi medička - mne vyšetřily, docela to bolelo, udělaly UTZ, srdíčko bylo, i když prý to vypadalo na potrat a divily se. Poslaly mne domů, že mám ležet. Jenže už cestou po 20ti minutách jsem cítila dost silné krvácení, došla jsem pouze k mamce, která bydlí blíž než já, tam mne vyzvedl manžel, odvezl na mé přání domů a za hodinu jsme jeli do nemocnice, kde mi už řekli, že malé už není ani v děloze, dost jsem krvácela a před půlnocí mě, ač neradi, čistili dělohu… Nejdříve říkali, že to stačí ráno, ale pak jsem začala kolabovat, tak se šlo na věc. Jsem doma týden a kousek a moc mi nejde se s tím srovnat… No jak říká manžel, musím být silná, podruhé to vyjde, tak doufám. Všem ostatním přeji, aby to další také vyšlo 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.3.10 12:11
Zdravím.
Předem vyjadřuji lítost nad tím, že se s takovýma zkušenostma musíme vyrovnávat.Já mám již 1 dítě (který na sebe nechalo čekat téměř 2 roky).Podruhý jsem otěhotněla na 1 pokus, což u mě ale není normální. A taky nebylo. Bohužel mimoděložní.Ruptura vejcovodu a jeho následný odstranění (v téměr 7 tt).Nechutná zkušenost. Ale víte, jakou „výhodu“ má spontánní potrat? Zůstanou po něm oba funkční vejcovody!!!Já už mám jen jeden, na kterým jsou srůsty, takže hrozba opakování md těhu.
Přesto si myslím, že je v pořádku si tak nějak potruchlit (já se taky nabrečela), ale pak zas zvednout hlavu, netopit se v tom a dát se duševně do kupy, protože jen tak je člověk schopnej pustit se do snažení s úspěšným koncem.
3. měsíce utečnou jako voda a už jen to, že se člověk zase začne o mimčo snažit neskutečně pomůže.
Držim palce nám všem, který nemají až takový štěstí.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.3.10 12:49
kate, to jsi mela podobne jak ja, o dcerku jsme se snazili 10 mesicu, to druhe vyslo tak nejak hned,aniz bysme vlastne uplne chteli a taky to spatne dopadlo. Ja jsem asi nejvic litovala toho, ze kdyz uz jsem musela potratit, ze to aspon nebylo spontanne a doma, ze jsem musela do te nemocnice. Bylo to pro me strasne ponizujici, clovek je tam jen jeden z mnoha, tvoje detatko tam nazyvaji mrtvym plodem, ktery byl nejspis geneticky spatny, takze vlastne je to dobre, ze neni. Jeste ted je mi z toho zle, kdyz si na to vsechno vzpomenu.Ale mimodelozni je jeste o to horsi, kdyz mas potom vlastne trvale nasledky a o to mensi sanci na tehotensvi je pravda, ze na dalsi snazeni se docela tesim, jen ted uz budu vedet, ze ani druha carka na testu jeste nic neznamena…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.3.10 13:18
Já jsem v nemocnici na gynekologii jako doma (5 x operace a hospitalizace) a sestra při příjmu se na rovinu zeptala, jak dlouho jsme se snažili a další podrobnosti, aby tak nějak věděla, jak se mnou komunikovat.
Já už 3 hodiny doma, kdy jsem měla křeče (ale nekrvácela, což mě právě dost mátlo) tušila, co bude následovat.třetí den po operaci jsem šla domů, kde to všechno ve mě bouchlo a já šla do sklepa a řvala a řvala. Nechtěla jsem, aby mě viděla dcerka, proto ten sklep. Pak jsem se ale snažila tomu nepoddávat, stejně to nic nevyřeší.Jsem od přírody optimista.A člověk se holt nemůže mít pořád jenom dobře.
Doporučuju někam si vyrazit (nejlépe s kamarádkama, muži nejsou v tomto případě až tak žádoucí) a myslet na lepší budoucnost!!!Bude líp!!!
Všem přeju brzké těhotenství a opravdu se všechny dočkáme.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Lenka76
11.3.10 16:22
Ahojky,to je mi moc lito,cim prochazis.jenom aby ti nebylo tak smutno a vedela,ze nejsi sama.ja jsem pred dvouma rokama potratila ve 12tydnu. Jsem v Anglii a tady delaji ultrazvuk az ve 12tydnu. spinila jsem v 6tt a pak asi v 11tt silne krvacela,ale rekli mi,ze musim cekat tyden,nez na me prijde rada ultrazvuku (nejsou tu gynekologove jako u nas),a den pred tim jsme o malicky prisli. manzela nechali celou dobu se mnou, cely den me nechali mucit,prisli bolesti,az to male vypadlo a kdyz me vezli na sal,tak to nesli vedle me ve zkumavce..peklo. Byli jsme s manzelem v depresi,me to trvalo tak pul roku se z toho dostat,pak jsem se prihlasila do posilovny a ted mame krasnou 3 mesicni holcicku. Takze nevzdavej to,bude to bolet,ale preboli a urcite za chvili budes opet tehotna a vsechno bude v poradku.ma sestrenice potratila a za 4 mesice byla tehotna znova. Hlavu vzhuru!Hlavne ted odpocivej!!!!
- Citovat
- Upravit
12.3.10 08:56
Lenka76: to bych v Anglii nečekala 
, Potřebovala jsem si vylít srdíčko, ale koukám, že může být o dost hůř… Díky
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Lenka76
13.3.10 12:16
LuciFr: je potreba to ze sebe dostat, mela jsem i chvile,kdy jsem byla v pohode a najednou plac…ale to vse preboli.chce to jenom cas.kamaradi a rodina ti urcite pomuzou,a snad i my tady. 
Tady je priserny zdravotnictvi,tak jsem druhe tehotenstvi stravila v Cechach,manzelstvi pres skype,ale mame krasnou holcicku.
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Prázdná náruč, deníčky na eMiminu
Tolik naděje a zůstal jen smutek?
Sdílejte své pocity, vypište se z trápení nebo načerpejte útěchu v deníčkách s podobnou zkušeností.
Antikoncepce Menstruace
- 24.04.26
- Anonymní
Kam jít, aby se zajímali?
- 23.04.26
- Kira75
Perimenopauza
- 22.04.26
- Anet1983
Nopregy, funkčnost během posdleního dne ovulace
- 20.04.26
- Anonymní
