Poradna gynekologa
MUDr. Jiří Škultéty
Potrat
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
Napsat příspěvek
Velikost písma:
28.10.17 23:37
@bigl píše:
Skoro celý svůj pracovní život pracuji s dětmi s postižením. Nedokážu si představit, že bych měla zabít své dítě proto, že by bylo mentálně nebo tělesně postižené. Tisíce rodin u nás v republice žijí s takovými dětmi a pokud pomminu těch pár úplně nejtěžších případů, tak žijí dost plnohodnotné životy.
Znáš nějaké takové rodiny nebo děti s obdobnou diagnózou?
Zakladatelko, je to tvoje rozhodnutí, nikdo tě soudit nemůže, každopádně ty si s tím svým rozhodnutím budeš žít celý život a já ti takový život nezávidím. Myslím, že ve výsledku se vždycky žije lépe té ženě, která takové dítě přijme a postará se o něj ( v současnosti je hodně podpůrných institucí - speciální školky, školy, potom denní stacionáře - to dítě není 24 hodin denně doma), než té, která se ho zbaví a zvolí si jednodušší život. Čekám kamenování, ale bohužel, život není jen sluníčkový.
Naprosto s tebou souhlasím. Jen k tomu připomínám, že se občas lékaři spletou a dítě postižené není nebo jde o trivialitu. O jednom takovém dítěti vím, matka byla věřící a nechala si ho, nakonec z toho bylo jen ADHD, jinak velmi chytrý kluk.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.10.17 00:04
Ahoj, moc mě mrzí, co Tě potkalo, přeji Ti moc síly. Vím, že muj příběh se s tvým nedá určitě srovnávat, potratila jsem nedávno v 10+2 tt. Šlo o spontánní potrat v dusledku mého nečekaného onemocnení, ledviny, sepse, miminko to nezvládlo. Potratila jsem miminko v nemocnici ve sprše, byla jsem sice jen 10tt, ale miminko už to bylo „hotové“,i když maličké. Hodně jsem plakala, loučila se s ním a myslela jsem, že ho dám setřičkám, když jsem se rozloučila, ale nakonec jsem si to rozmyslela, zabalila jsem ho a dala manželovi, on ho pak pohřbil na krásném místě. Jsem moc ráda, že jsem se takhle rozhodla, brečím za ním několikrát denně, ale jsem ráda, že neskončilo někde zahozené v koši 
Já bych v tvé situaci asi chtěla miminko zabalené pochovat…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.10.17 07:28
@hmonika Mrzí mě, že když napíšu, že bych své dítě nezabila, tak ti to připadá odporné. Co je na tom odporného? Já to prostě tak mám. Vím, že bych to neudělala za žádných okolností, ani po znásilnění, ani kdyby bylo postižené.
Jinak souhlasím s @hanka.br. -
Evidentně ses nevyrovnala se svým rozhodnutím a proto tak vyhrocené reakce. Je mi to líto, ale bylo to tvé rozhodnutí a je to tvůj život. Nesoudím, vím, že to není lehké rozhodování pro nikoho a každý si při tom projde peklem. Ale žít s tím rozhodnutím už pak musí každý sám.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.10.17 08:07
@bigl Moje dite melo vady neslucitelne se zivotem.
Jak uz jsem psala, ja se rozhodovala za miminko, ne za sebe, ja bych se o postizene dite dokazala postarat.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.10.17 08:27
@hmonika - udělala bych stejné rozhodnutí. Respektuji, že někdo by si takto postižené dítě nechal, každý má právo volby a většina to štěstí, že před tuto volbu není skutečně postavena a může jen planě teoretizovat. Mluvit o ukončení těhotenství z důvodů vad neslučitelných se životem jako o „zabití dítěte“ mi přijde hodně přes čáru a v rámci této diskuzi necitlivé.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
29.10.17 14:14
Načítám citovaný příspěvek, čekejte prosím…
@hmonika píše:
@bigl Moje dite melo vady neslucitelne se zivotem.
Jak uz jsem psala, ja se rozhodovala za miminko, ne za sebe, ja bych se o postizene dite dokazala postarat.
Naprosto s Vámi souhlasím.. jsem zakladatelka oživení, -dotazu, jak se rozloučit… neptala jsem se nikoho jestli by si dítě nechal. Já Vás naprosto chápu a souhlasím s Vámi…mě to čeká zítra a to nejhorší nás teprve čeká.. Jediná věc, která mě uklidňuje je hodný přitel a hlavně vědomí, že nám náš miláček vybere v nebíčku jiné miminečko, a pošle nám jeho sourozence…
- Citovat
- Upravit
Anonymní
Anonymní
29.10.17 14:21
@Danulinka16 píše:
Ahoj, moc mě mrzí, co Tě potkalo, přeji Ti moc síly. Vím, že muj příběh se s tvým nedá určitě srovnávat, potratila jsem nedávno v 10+2 tt. Šlo o spontánní potrat v dusledku mého nečekaného onemocnení, ledviny, sepse, miminko to nezvládlo. Potratila jsem miminko v nemocnici ve sprše, byla jsem sice jen 10tt, ale miminko už to bylo „hotové“,i když maličké. Hodně jsem plakala, loučila se s ním a myslela jsem, že ho dám setřičkám, když jsem se rozloučila, ale nakonec jsem si to rozmyslela, zabalila jsem ho a dala manželovi, on ho pak pohřbil na krásném místě. Jsem moc ráda, že jsem se takhle rozhodla, brečím za ním několikrát denně, ale jsem ráda, že neskončilo někde zahozené v koši
Ale určitě se to dá srovnávat, jen jste asi neměli nakoupených tolik věcí… obdiv za statečnost, a držte se!! 
je to hrozné…nejhorší co může dva milující lidi potkat..
- Citovat
- Upravit
29.10.17 14:32
@hmonika píše:
@bigl Moje dite melo vady neslucitelne se zivotem.
Jak uz jsem psala, ja se rozhodovala za miminko, ne za sebe, ja bych se o postizene dite dokazala postarat.
neobhajuj se. Je to jedna z nejtěžších voleb v životě. Smekám až na zem před těmi, kteří to ustojí a dítě si ponechají, at je jakékoli 
Ale chápu a respektuju, že to někdo nezvládne, necítí se na to a rozhodne se jinak. Zkus sama sobě odpustit, ta situace byla hrozně těžká a náročná 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.10.17 14:44
@hanka.br. píše:
Můžu tady tisíckrát napsat, že nikoho nesoudím, nepovažuji cestu UPT ani za dobrou ani za špatnou, tím méně za lehčí cestu, ze zabití dítěte jsem nikdy nikoho neobvinila, je to fuk. Sice to psal někdo jiný, ale proč to proti mě nepoužít. Já tady jsem, ona ne a přece nepůjdeš spát, aniž bys vyčerpala svou potřebu někoho označit za hrubého a vulgárního. Někdy mám pocit, že v podobných diskuzích je právě tohle účel. Ve jménu tolerance pozurážet každého, kdo má jiný názor. Je to sice OT, zakladatelům to moc nepomůže, ale asi se vám líp spí. Tak si poslužte.
Nemám problém s jiným názorem. Zaznělo jich tady nekolik, ale jen ty a sl. Dahlia (svezla ses tak trochu s ní s tim „zabitím“, tak pardon) jste reagovaly tak necitelně, až to pleská dveřmi. Proto ta reakce na vás. Nic víc v tom nehledej.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.11.17 17:45
Spontánní potrat
Holky ahoj, prodělal tady někdo spontánní potrat v devatem az desátém týdnů? Jak to probyha a je to bezpecne. Nechci na revizi tak přemýšlím o tohle variante. Jak to poznam, kdy to pocitim. Bojim se. 
Děkuji
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.11.17 17:54
@Monulemona píše:
Holky ahoj, prodělal tady někdo spontánní potrat v devatem az desátém týdnů? Jak to probyha a je to bezpecne. Nechci na revizi tak přemýšlím o tohle variante. Jak to poznam, kdy to pocitim. Bojim se.
Ahoj, já ano, někdy kolem 30.8.-31.8 jsem začala slabě krvácet, což se postupně zesilovalo, až ze mě šly cucky.Ten den ještě srdíčko bouchalo.1.9. jsem začala mít bolesti jakoby silnější menstruaci, později jsem poznala, že jsou to kontrakce, protože chodily pravidelně a musela jsem je prodýchávat. Na noc mi daly v nemocnici čípek na bolesti(byla jsem tam kvuli ledvinám),uplně to ustalo a ráno 2.9. ze mě miminko vyšlo v koupelně .Byla jsem 10+2tt. Na revizi jsem stejně pak musela, ale možná by se to zvládlo i bez toho, nevím. Asi chtěli mít jistotu nebo je to prostě běžná praxe 
:psychicky to nesu špatně ještě teď
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.11.17 12:12
Komplikované těhotenství
Ahoj holky jsem docela zoufalá otěhotněla jsem do 8 tt jsem neměla žádné potíže ale náhle z ničeho nic jsem lehce jednorázově zakrvacela světlou krvi jeli jsme na pohotovost než jsme tam dojeli přestalo to samo a už jsem jen spinila, řekli mě že se to může stát a pustili me domu, za 14 dni se me to stalo zase jen trošku opět pohotovost a opět miminko v pořádku našli mi hematom takže si mě nechali v nemocnici týden brala jsem nějaký léky a pak mě pustili s tím že špinění nevadí a hematom tam stále je ale vstřebává se a za týden opět jeden večer lehké zakrváceni světla voda a hned zastaveno břicho mě poboliva trošku nic velkeho, chtěla bych se zeptat zda jste některá zažila něco podobneho, teď už budu začínat 12tt ale stejně si myslím že to dopadne špatně…moc děkuji za odpověď
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.11.17 11:16
@EeZdenča píše:
Ahoj holky jsem docela zoufalá otěhotněla jsem do 8 tt jsem neměla žádné potíže ale náhle z ničeho nic jsem lehce jednorázově zakrvacela světlou krvi jeli jsme na pohotovost než jsme tam dojeli přestalo to samo a už jsem jen spinila, řekli mě že se to může stát a pustili me domu, za 14 dni se me to stalo zase jen trošku opět pohotovost a opět miminko v pořádku našli mi hematom takže si mě nechali v nemocnici týden brala jsem nějaký léky a pak mě pustili s tím že špinění nevadí a hematom tam stále je ale vstřebává se a za týden opět jeden večer lehké zakrváceni světla voda a hned zastaveno břicho mě poboliva trošku nic velkeho, chtěla bych se zeptat zda jste některá zažila něco podobneho, teď už budu začínat 12tt ale stejně si myslím že to dopadne špatně…moc děkuji za odpověď
Každé krvácení něco znamená,,, nevím, ale určitě zajdi na tvojí normální gyndu!!držím palce 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Prázdná náruč, deníčky na eMiminu
Tolik naděje a zůstal jen smutek?
Sdílejte své pocity, vypište se z trápení nebo načerpejte útěchu v deníčkách s podobnou zkušeností.
Antikoncepce Menstruace
- 24.04.26
- Anonymní
Kam jít, aby se zajímali?
- 23.04.26
- Kira75
Perimenopauza
- 22.04.26
- Anet1983
Nopregy, funkčnost během posdleního dne ovulace
- 20.04.26
- Anonymní
