Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Prababička - jsem nevděčný spratek
- Fotoalbum (2)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
8.1.24 09:32
@Dahlia0409 píše:Ta babička to nepochopí, pojede si pořád to své. Tohle máme už přes 10 let s naší babičkou, vlastně už za ní chodí jen její dcery obstarat, co je nejnutnější (já se tam ukážu tak 2× do roka, když mamka chce). Vždycky je nejhorší ten, co se stará, na toho nasazuje, neustále se lituje, nebo soupeří s ostatními. S tím už nic zakladatelka neudělá, může si jen nastavit četnost návštěv, nenutit tam děti a obrnit se a nebrat si to k srdci, pokud ji nechce odstřihnout.
Chápu to, ale ona to nechápe. Musíš ji prostě vysvětlit, že děti mají tak plno povinností, věci do školy a tak. Že se tam stavíte, jak bude prostě více času. Že denně nemůžete, nebo ty nemůžeš. Nedáš mantinely, bude pořád s něčím volat
@Anonymní píše:
Ono jde asi i o to, že i když prababička má moje děti opravdu rada nejspíš je na nich citově závislá, tak si nedokáže připustit to, že už mají věk na to, mít svoje zájmy, kamarády, povinnosti a hlavně i to, že ty děti jsou jiné, než si je od narození vysnila. Syn je autista, povídání si s kýmkoliv není jeho silnou strankou, má rád svůj klid a svoje upevněné zájmy. A dcera je ADHD, těžká hyperaktivita a nevydrží sedět denně dvě hodiny po tom, co sedí celý den ve škole. Takže pro ni denně pohybové kroužky a lítání po venku je větší zábava, než být u prababičky a poslouchat její historky po milionstopadesaty.
Já si zas naopak myslím, že když zvládne babička jít do knihovny nebo do samosky pro blbosti, zvládne si zajít i občas sama do lékárny nebo na kratinkou prochazku. Vidím po městě často, že i důchodci chodí pomalymi kroky na procházky samy. Do parku apod. Vše má opravdu blízko u baráku a chodit zvládá. Zvlášť s pomocnou holí, kterou jsem ji koupila, aby se cítila bezpečněji. Ale toto když ji řeknu, tak ona přece nebude jak d…l chodit sama po venku a my jsme tu od toho, abychom chodili s ní na procházky a do cukrárny apod. I ten čerstvý vzduch by ji pomohl na ty její záhadné nemoci. Ale nedá si v tomto říct.
Zakladatelko, stopni denní návštěvy, ty měly ustat nejpozději po narození dětí (i když si myslím, že to mohlo nastat i před jejich narozením). Její děti jí mohou v pohodě obstarat, kromě oběda i nákupy a ty se tam zastav tak 1× do týdne.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Hanka1
8.1.24 09:37
Babe je potreba nastavit mantinely hned, nechapu proc ses nechala vmanipulovat do role poskoka a animatorky. Rozhodne bych deti nenutila tam chodit behem pracovního tydne a na úkor jejich koníčků. Tata ji to napsal dobre, ma spousta dalších příbuzných.
- Citovat
- Upravit
8.1.24 11:12
Ty to nevydrzis, vid? Prababička napise, ze se ji nechce pro rohliky a ty poletis i s deckama.
To neni vekem. Mati i tchyne to na nas taky zkousely a to jeste nebyly ani v duchodu. Tvuj otec to odhadl spravne. Muzi to mivaji jednodussi, je tolik do pozice poslusnosti nikdo netlaci.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.1.24 11:31
@Anonymní píše:
Dobry večer. Předem se omlouvám za roman, ale ani nevím, zda potřebují nějakou řadu nebo se spíš asi hlavně vypovídat.
Je mě skoro 40, jsem sama s dvěma dětma. Od narození mě vychoval otec a jeho rodiče - bydlela jsem u nich.
Naše rodina je celkem velká. Praděda už sice nežije, ale prababička ano. Kromě mého otce má ještě dceru, další dvě vnoučata a další 3 pravnoucata. Úplně všichni bydlíme ve stejném městečku. Nicméně od svých 20 jsem tak nějak zůstala jediná, která prababicku pravidelně navštěvovala, protože si to přála. Od doby, co se mě narodili deti (12 let) si prababičky tyto téměř každodenní návštěvy vyžadovala ještě víc. Ať už to bylo za účelem něco donést, něco zařídit, někam zavezt, nebo jen tak popovídat.
Takže jsem tam denně s dětmi chodila a zařizovala vše, co bylo potřeba. Ostatní vnoučata a pravnoucata tam přišli pouze na její narozeniny nebo na Vánoce. Jednou denně se tam mezi dvere staví její dcera, která ji donese v kastrulkach oběd.
Veškeré nákupy, lékaře, léky, vyřizování úřadu, paušálů,… Zkrátka naprosto vse jsem do dneška dělala já.
Mému synovi už je 12,je autista. Rád chodí po škole do družiny, kde si může hrát s dětma ndbo po škole na chvíli ven. Toto jsme museli omezit, protože prababička vyžadovala denně návštěvu. Dcera měla denně kroužek po škole, kam chodila velmi ráda nebo se stýkala s kamarádkami. I to jsme museli omezit, protože čím jsou děti ve vyšším ročníku, tím nastává víc úkolů a učení a domácích povinnosti a nedalo se to stíhat, když dvě hodiny odpoledne trávíte s dětmi mimo domov.
Za svůj život jsem měla a mám pouze jednu kamarádku, protože na více kamarádek zkrátka nebyl čas ani kapacita. Za celých 12 let jsem neměla možnost hlídání, že bych si šla někam sama nebo nedejbože někam sama bez děti na noc.
Přes Vánoce se přidali nejake moje zdravotní problémy, cítím se víc podrazdenejsi a asi i vybusnejsi. Proto dneska navsteva u prababičky vygradovala.
To, že téměř pořád fnuka a jakoby brečí, když mluví (jak kdyby si hrála na miminko, jsem zvládala přehlížet, i kdyz mým dětem to bylo už častěji nepříjemné). To, že každý druhý den má nějakou novou záhadnou nemoc (která se u doktora nikdy nepotvrdí, také). To, že ji jezdím pravidelně na velké nákupy, plus jídlo ji nosí její dcera a sama i prababička si zvládne chodit do samosky pro vše, na co má zrovna chuť taky. Ale dneska začala s tím, že se doma nudí. Že si ji já i děti málo všímáme a měli bychom tam trávit více času (byly jsme tam denně 12 let). Tak jsem ji řekla, že nohy má zdravé, když si zvládne zajít do knihovny nebo do samosky tak může jít i na menší zdravotni procházku na deset minut denně. Ale to prý najednou nezvládne. Má možnost chodit 10 metrů od baráku na sraz důchodců (jenže tam jsou podle ní všichni stáří a blbý a úplně na každém člověku vidí něco špatného a řeší jen drby). A touto větou začalo to, že na mě začala křičet, že jsem na ni jen zla a poučuju ji, komanduju, co má dělat, že nechápu že ji je 85. Že jsem pro ni celý život nic neudělala, že ona mě vychovala a dala první poslední, že nasadit děcka aby k ní nechodili a ne povídali si s ní (bohužel obě děcka mám skoro v pubertě a nějak nevědí, co si s prababickou denně povídat když ona pořád pofnukava a mluví na ně jak na miminka). Že jsem nevděčný spratek. Ze umím jen kafickovat s kamarádkou a na ni čas nemám (kamaradka je učitelka a opravdu denně na mě čas nemá, abychom mohli pořád kafickovat).Děti se samozřejmě ozvaly a začaly mě bránit, že přece za ni chodíme a že ji všechno zarizuju. Prababička na to dceři odvětila, že má být ticho a že se mamka nestará ani o ní protože na ni vidí, že přes Vánoce zase přibrala. No bylo tam plno dalších výčitek z její strany, jak jsem jen zla a nic pro ni nedělám. Tak jsem sbalila děti, sebe a bez rozloučení odešla.
Samozřejmě chápu, že se má ke starším lidem chovat s láskou a uctivě, ale když se člověk snaží dělat první poslední a pak najednou slyší jen výčitky jak je to stejně málo, tak je z toho akorát pak smutno. Ostatní rodina na ni kašle několik let téměř úplně, žijí si svoje životy a dneska z ní vypadlo, že jsou vlastně asi ve všem lepší než já s dětma.
Ještě jednou se omlouvám, ale musela jsem to ze sebe dostat ven.
Cítí poradit nevim, já byla na opačné straně. Bydlela jsem od mamky 200 km, bracha v daném městě. Staral se, nakupoval, poklizel a mamka na mě taky vyrukovala s tím, že JÁ se o ni starám a bracha ne. Já ji přivezla tak nákup jednou za dva měsíce co jsem u ni byla. Bohuzel se mamka u mě prepocitala. Okamžitě jsem ji vyzvedla z omylu.
Problém, co resis je bohuzel častý, a jedine řešení vidím, ze ji nebudeš navštěvovat denně. Ale i takže příprav, že budes ta špatná.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.1.24 14:04
Chápu, že babi nechápe. Naučila sis jí na to, že jste jí denně k dispozici.
Ale je na tobě aby jsi nastavila hranice. Už dávno bylo pozdě!
Prostě děti nech se věnovat jejich zájmům. A babi budeš muset narovinu říct, že děti za ní denně chodit nebudou. A ustát potom její psychické vydírání, které bude stát za to.
Dětem taky vysvětli, že babi má svůj věk a své vrtochy. Ale že nemá právo je citově vydírat, že ji nemají rádi jen proto, že tam s ní nesedí celé dny.
To taky bylo dávno pozdě. Tohle je pro život hodně omezující program. Nejsou zodpovědní za to, že se babi doma nudí a hledá si zábavu. Není jejich povinnost jí na úkor vlastního života bavit. A není dobré když si tohle odnesou do života.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.1.24 14:22
@elen-ka píše:
Cítí poradit nevim, já byla na opačné straně. Bydlela jsem od mamky 200 km, bracha v daném městě. Staral se, nakupoval, poklizel a mamka na mě taky vyrukovala s tím, že JÁ se o ni starám a bracha ne. Já ji přivezla tak nákup jednou za dva měsíce co jsem u ni byla. Bohuzel se mamka u mě prepocitala. Okamžitě jsem ji vyzvedla z omylu.Problém, co resis je bohuzel častý, a jedine řešení vidím, ze ji nebudeš navštěvovat denně. Ale i takže příprav, že budes ta špatná.
Viděno často. Tak to prostě je. Sama jsem to zažila. Já která jsem pomáhala mámě, potažmo rodičům pořád jsem stejně poslouchala od mámy jen kritiku a brácha, který na mámu totálně kašlal a dorazil se maximálně nažrat na štědrovečerní večeři, tak byl nejlepší synáček.
Zakladatelko, sedni a promluv s babičkou rázně. Dojdu jednou týdně, jestli něco nepotřebuješ, tak si třeba piš na papír co potřebuješ ať to nezapomeneš. dorazím každý čtvrtek, jindy nemám čas. A naprosto souhlasím s holkama co se týče dětí. Nech jim kroužky a záliby a nenuť je k babičce pravidelně jezdit. K čemu to?
Doufám že ti na ty nákupy dává babička peníze.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.1.24 18:42
No budete to muset, zakladatelko, nějak zarovnat do kolejí, které vyhovují oběma stranám. A to rázně, jasně, bez vytáček. Ono to bude chvíli „bolet“, ale pak si to sedne, uvidíte. Otroka bych nikomu nedělala a už vůbec ne na úkor svých dětí.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.1.24 18:54
Babi, napiš si seznam, o potřebuješ nakoupit, jednou týdně ti zajedu na nákup a všechno přivezu, včetně léků, pokud nějaké budeš potřebovat. V týdnu už nebudeme chodit, nestíháme to, děti mají školu, kroužky, musí se učit a připravovat do školy. Stavím se za tebou jednou týdně bez dětí a jednou s dětmi vždycky v…(doplnit podle potřeby- pátek večer, sobotu atd.).
Mám tě ráda babi, doufám, že pochopíš, že mám také svůj život, jako tvé ostatní vnoučata a pravnoučata.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.1.24 19:02
Bohužel běžný stav, ten kdo se stará nejvíc, bývá často ten nejhorší. Ti ostatní totiž neprudí, ti přijdou na kafíčko, přinesou zákusek, popovídají si a táhnout. Ale ty po ní něco chceš. To, že jí toho plno dáváš ona nevidí, vidí to tvoje pruzení. Pokud je babička aspoň trošku soběstačná, tak bych jí nechala vycukat, prostě tam pár dní nepřijít a uvidíš jak to dopadne.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.1.24 19:04
Jsi v pasti. Ať uděláš cokoliv, bude to špatně. Pochopila jsem, že za babičkou každý den zajde s obědem její dcera, takže kontrola tam je. Na tvém místě bych babičce řekla, že se stavím 2× týdně, ať si dopředu připraví, co chce nakoupit. Jestli se budou chtít stavit děti, vzala bych je s sebou, ale rozhodně nenutila. Připrav se na nadávky, vodopády slz a hojné citové vydírání…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.1.24 19:06
To je taky velka pomoc.
@unuděná píše:
Naučili jsme je objednávat nákupy přes Košík a je to velká úleva
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.1.24 19:08
@Anonymní píše:
Asi nejlépe to kdysi vyřešil můj otec, který se jako jediný odstěhoval 100km daleko. Dřív jsem nechápala, proč. Však je to jeho matka tak ji má být na blízku. Ale on vždycky tvrdil, že s ní nedokáže vydržet a že se nenechá na stará kolena taky komandovat. Teď už to začínám celé chápat. Jede za ní jednou za měsíc ale většinou po pár minutách jde pryč, protože poslouchá jen výčitky a nadávky. Kolikrát mu babička zavolala, l v osm večer, že potřebuje něco opravit a že má dojet hned. Samozřejmě, že nepřijel a nakonec to stejně muselo udělat město - babička bydlí v městském byte. Dneska otec mě otec volal, co je nového, tak jsem mu řekla co bylo u babičky a on ji teda zavolal ale prý mu praskla po první větě s telefonem. Tak ji napsal SMS, kterou mě přeposlal. No, myslím, že ten se tam neukáže déle než jen měsíc.
To ji napsal velmi dobre!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
8.1.24 19:14
Myslím si, že soběstačná je. Jen se jí nechce a spoléhá na to, že to udělám já. Když se jí chce, jde si do knihovny, zajde si do krámu pro drobnosti, dojde i k nám. Takže cca 500 metrů s hůlkou vždy dojde, pokud nenese nic těžkého. Kontrolu má denně i od své dcery, která ji tam nosí denně oběd. Víkendy si babička zvládá vařit sama. Já dělala velké nákupy jednou týdně, vozila k lékařům a kam potřebovala, volala doktorům, chystala vždy na týden léky. Vy běhala jsem jsem ji příspěvek na bydlení, na péči (ta je psaná na tu její dceru) i příspěvek na mobilitu. Ostatní její příbuzní na to mají názor takový, že nic z toho babička nepotřebuje, že je to pro ni zbytecne. Nákupy i léky mě vždy zaplatila. Ano, kupovala i pořád nějaké blbustky deckam. Asi jak u většiny babiček - pořád při každé návštěvě cpala děti jídlem a sladkostmi a pak nezapominala mít poznámky, že děti opět přibrali. Když u ní nechtěli jist, tak se urazila. Není schopna sama někam volat a vyřídit - při mluvení knuci, brečí a chová se jak miminko. Dnešek je první den, kdy jsme tam nebyli a ani dětem nevolala. Je to zvláštní, ale necítím se nijak špatně nebo provinile. Srovnala jsem si, že jsme nic špatného neudělali. Kontrolu má, že je v pořádku, když tam její dcera nese oběd a kdyby babicka opravdu něco potřebovala, má možnost zavolat a domluvit se. Že má svou hrdost a cítí se ublizena, to není můj problém teď. Asi to zní hnusne ale už to takto dal opravdu nešlo.
- Citovat
- Upravit
8.1.24 19:20
Jsi na dobry ceste k tomu, zacit zit i svuj zivot a nenechat se manipulovat.
To je dobre!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.1.24 19:29
Tak 1× tydne nakup. A jak často chodi k lékaři v měsící?
Moje babicka ma nemoc a chodi, ale chodi tak co 3 měsíce na kontrolu.
Tady mas odpovedi, kdy te doopravdy potřebovala. Zbytek jsou jen návštěvy z tvé strany.
A pripravit leky nebo zavolat lékařům je jen hezké gesto, ktere je jen na par minut. Určitě ne na kazdoodpoledni denní návštěvy. Nebud naštvaná na babičku, ty si určujes mantinely.
@Anonymní píše:
Já dělala velké nákupy jednou týdně, vozila k lékařům a kam potřebovala, volala doktorům, chystala vždy na týden léky.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
