Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Elishka1 nic špatného, mě a svou maminku má rád. A to vím 100%. Největší problém má s mužskou částí rodiny
Takhle to tedy ve většině rodin nefunguje. Domnívám se, že tvůj přítel má regulérní psychický problém a měl by ho již řešit k odborníkovi. Tam vznikl z nějakého důvodu patologický vztah.
Eh, no nefunguje. Mám velkou rodinu a nevím o tom, že by někdo měl dvě tváře. Dokonce tam kde není vztah žhavý prostě není žhavý ani osobně a nikdo to nijak neřeší. Máme se rádi, jen nemame potřebu spolu být nonstop.
Tvůj přítel je pokrytec.
Abych byla upřímná, některé členy rodiny, kdyby to nebyla rodina, bych nevídala. Když je vidím, chovám se k nim slušně, je to rodina. Takže ano, asi se přetvařuji. Nevím, proč bych vyvolávala nějaké spory, přijde mi to zbytečné.
@Anonymní píše:
@Elishka1 nic špatného, mě a svou maminku má rád. A to vím 100%. Největší problém má s mužskou částí rodiny
Ano, ted te ma rad.
Az ho nejak nastves nebo bude krize, bude se tak chovat i k tobe.
Tohle by mi taky vadilo. Normální to není. My sice zdrbneme s mamkou příbuzné po nějaké velké akci, ale nikdy bych o nikom z nich neřekla, že je idiot. Spíš jen třeba, že Květa měla zase prisernej ohoz a Rosťa byl zase protivnej, Růženka se zase o všechny hezky starala. Nebo že sestřenice je pořád stejně jednoduchá (má skutečně nižší IQ, má jen zvláštní školu). Ale máme ji rády, stykame se, jen prostě poznámka ve stylu „no jo, to je prostě Klára“. S kým si nerozumím nebo ho nemám ráda, s tím se cíleně nevybavuju.
@Anonymní píše:
@Elishka1 nic špatného, mě a svou maminku má rád. A to vím 100%. Největší problém má s mužskou částí rodiny
Tak to jooo ![]()
Tohle taky nemám ráda, stejny je můj švagr, taky za zady pomlouvá a nadává a na živo je celý sluníčkový řiťolezec. My už se s ním přestali bavit (hlavně když sme zjistili, že se tváří jak neviňátko a pomlouvá před náma a jak je s někým jiným, tak je zas super na něj a pomlouvá nás)
já jsem pro upřímnost, když někoho nemusím, tak se s ním proste nebudu scházet a ne nadávat a pak se tvářit jak nej kámoš.
No nevím, ale nic hezkýho to o něm teda nevypovídá, když je schopný se takhle chovat… Zamýšlela bych se, jestli bych s takovým člověkem chtěla vůbec žít..
A jaké teda ty vztahy v rodině jsou? Přítel klidně může být notorický stěžovatel, co potřebuje řešit kraviny a na všechny si zanadávat, aby se mu ulevilo, nebo jsou ty vztahy opravdu patologické, otec je skutečně psychopat, bratr je po něm a uměli by v rodině udělat peklo, kdyby se jim přítel postavil. Nejsou všichni lidé sluníčkové povahy a v té rodině se jim nelze vyhnout, každý si nakonec pak najde nějakou strategii, jak s těmi problémovými vycházet, aby to zbytečně neodskákali další členové rodiny.
@stín katedrál tak je rozdíl s nekym normálně vycházet, aby nebyly zbytečný konflikty a nebo na někoho sprostě nadávat a při setkání mu lizt do zadku a tvářit se, že je všechny miluje, jak tady popsala zakladatelka…
Ahoj
Nepatřím mezi ty ženy, které soukromí řeší s kamarádkami, proto mě napadlo to napsat sem pod anonymem, abych věděla, jestli to někdo máte stejně.
Můj přítel se strašně přetvařuje před svou rodinou a já už toho mám vážně plné zuby.
Já se bohužel rodičům narodila v pozdějším věku a prarodiče mi zemřeli než jsem se narodila. Mám jen rodiče a ségru.
Přítel má velkou rodinu, má všechny prarodiče, tety, strejdy a 3 sourozence.
A teď k tomu problému. Přítel strašně nadává na svou rodinu jak je nenávidí, neustale na ně má předemnou hnusné kecy. Je z movitější rodiny a všichni jsou vystudovaní inženýři, učí na vysokých školách apod.
(Musím zdůraznit, ze můj přítel taky, takze to není, ze by zavidel apod)
Ale nevyjadřuje se o nich vůbec hezky. Mluví hezky jen o svojí mamince, ale tam to končí.
Co mě nejvíc udivuje je to, že je schopny mluvit o svém otci jaký je to idiot a psychopat a poté mu lézt do zadku. A takhle i se zbytkem rodiny. Naposledy sprostě nadával na svého bratra jak ho nesnáší a potom za ním lezl, naléhal mu a 2 hodiny se s ním vybavoval.
Nejhorší je, že on mě do toho zatahuje a vůbec mu to není blbé. Moc dobře ví, co mi říkal par hodin zpatky a potom dělá, že nic z toho neřekl. Dělá se mi z toho hrozně nevolno, protože já jsem upřímná a k tomuhle bych se nikdy nezmohla.
Naštvala jsem se a řekla jsem mu, že už nebudu poslouchat jak nadává na své příbuzné a potom se s nimi vybavuje jak by byli nejvíc šťastná rodinka. Že buď se s nimi má bavit normálně ( nelézt jim do zadnice a nevyhledávat jejich kontakt pokud se sami neozvou) nebo se s nimi nebavit vůbec, když je tak nesnáší.
Na to se urazil a řekl mi, že takhle to funguje ve většině rodinách a že je na ně milý kvůli tomu, aby nebylo dusno.
No nevím, mně tohle hraní si na šťastnou rodinku připadá víc nechutné než se s rodinou nebavit.
Co si o tom myslíte vy?