@Anonymní píše:
Dobrý večer.
Před pár měsíci se nám narodil náš první syn a začala nezkrotná snaha od tchýně s tchánem. Nakoupili půlku výbavy (sami od sebe i přes prosby, ať nic nekupují, že platí kočárek a to je více než dost), pak dostal syn k narození 10 000kč, tak mi to také přišlo dost, vzhledem k tomu, že platili právě kočárek a spoustu dalších věcí… Nedávno jsme si koupili do domácnosti lednici a starou přenechali tchánovcům. Pak jsem se dozvěděla, že podstrčili partnerovi za ní peníze. Přitom my bychom ji stejně vyhodili. Dále přišli s návrhem, že našemu synovi budou měsíčně posílat peníze na spoření. Na obyčejné návštěvy vozí klidně několika tisícové dary, do domácnosti či právě našemu malému. Někdy mi přijde, že je toho už moc, že by člověk měl žít za své. Nemáme se vůbec špatně a přijde mi takové trapné brát si peníze.. jsme nová rodina, jsme dospělí. Máte to někdo podobně? Brali byste si peníze „jen tak“ a přijímali každou chvíli dary?1

nebrala bych to spatne, taky proc? Dary jsou dary, ne ze zijete za jejich.

Synovi penize ukladej a pockej jak se ti za patnact let budou hodit, az bude chtit studovat na rok v Americe tchany bych o sporeni spravila, lepsi nez penize prosustrovat nebo utratit za kraviny…

Pokud na tom nejsou špatně, peníze bych pro dítě přijala. Na domácnost ne, to bych jim vrátila zpět.

@Russet no jo, když to je tak, že nám třeba nechali udělat technickou tam u nich a vyzvedávali auto, takže zaplatili, odvezli auto k nim. My si pro něj přijeli a dali jim peníze za tu technickou NAŠEHO auta. Oni, že dobrý, že jim to dávat nemáme. Tak řeknu, že je to naše auto, naše starost, tak si to zaplatíme. Tak oni „tak za to kupte něco malému“..takže vlastně když nechceme na domácnost, tak to obrátí takto.

Přijde mi to zvláštní, nejsem zvyklá, tak nevím, jestli je to normální a vhodné přijímat.

Myslím, že to spoření je celkem fajn. Malej to jednou ocení. Výbavičku taky chápu, mám v okolí spoustu lidí kterým nakoupili většinu věcí prarodiče, tak mi to nijak divné nepřijde. Ale to ostatní už je moc.

Ale jinak si myslím, že to je od nich vážně hezké. 

Klidně bych je nechala, ať posílají malému peníze na spoření, pokud tedy mají peněz dost. Vadily by mi drahé dárky, představ si, že za pár let mu jen tak přivezou něco, na co škudlíš k Vánocům… Chápu, že jsou z vnoučka poprdění, ale velké dárky na běžnou návštěvu bych moc nezaváděla.

Tak zjevně nestrádají a Vám chtějí přilepšit. Aby se vnoučátko mělo dobře 

My jsme dostali vyšší částku od mých rodičů i od tchánovců při narození obou dětí, tak jsme něco přihodili a koupili každému zlatou cihličku (s tím, že to bude železná rezerva dítěte někdy v budoucnu), ale když mi pak tchýně dávala jen tak pětistovku s tím, že to mám na plíny, tak jsem jí to vrátila s tím, že ať se nezlobí, ale jim domů taky nekupujeme toaletní papír a další hygienické potřeby, a že až budou mít vnoučata u sebe na prázdniny nebo hlídání, tak je budou stát peněz dost, tak ať si to radši schovají a pak s nimi třeba jedou na výlet. Běžný život si prostě chceme financovat sami. Stejně tak jsem jasně řekla (našim i tchánovcům), že si nepřejeme dárky „jen tak“, že mimo svátek/naroze­niny/Vánoce ať dětem koupí pastelky nebo omalovánky nebo jinou drobnost, ale ne drahé hračky (nebo ať ty prachy vrazí do toho, že u sebe upraví prostředí pro děti, takže třeba koupili k sobě na zahradu pískoviště, houpačku apod.).

@bartoel1 to je přesně i ono. I první Vánoce museli prostě moje dárky přebít, být nejlepší. Já jsem z domova zvyklá z dětství, že ty nejlepší dárky byly od maminky. Co návštěva, to dary. Právě že nejen pro malého, ale i nám. Do kuchyně remosku, povlečení, sadu ručníků, ale to je opravdu co návštěva. Já nevím jak se takhle „až moc hodní“ lidé dají zastavit. Když řeknu to, že si toho vážím, ale že je to zbytečné, že máme všeho dost a na obyčejnou návštěvu mohou přece přijít jen tak nebo s něčím, co si třeba s námi dají - vínko, něco dobrého, tak to odkývaji a příště je to opět to samé. To samé dary pro syna. Hlavně oblečení. Co návštěva, to 4-5 kusů. Bohužel vkus máme zcela jiný. Samozřejmě darovanému koní na zuby nehleď, ale když má v jedné velikosti mimino od nich 20kusu vršku, 20 spodků, 3 čepice atd, tak už by bylo vhodné nějak vysvětlit, že to opravdu není třeba..hlavně to neunosi, stejně mu dám raději to, co se mi líbí, že :/ člověk by to překousl, kdyby to bylo občas, kdyby je stokrát neprosil, ať trochu brzdí :/

@Anonymní píše:
@Russet no jo, když to je tak, že nám třeba nechali udělat technickou tam u nich a vyzvedávali auto, takže zaplatili, odvezli auto k nim. My si pro něj přijeli a dali jim peníze za tu technickou NAŠEHO auta. Oni, že dobrý, že jim to dávat nemáme. Tak řeknu, že je to naše auto, naše starost, tak si to zaplatíme. Tak oni „tak za to kupte něco malému“..takže vlastně když nechceme na domácnost, tak to obrátí takto.Přijde mi to zvláštní, nejsem zvyklá, tak nevím, jestli je to normální a vhodné přijímat.

Tak se zeptej manžela. Jestli jsou pořád tak rozdavační. Ona je to trošku manipulace, prachy má rád každý a většinou podlehne. Taky by mi to nebylo příjemné. Vyrostla jsem v chudých poměrech a dary nejsem zvyklá přijímat. Brala bych je to, co je pro syna, ale taky bych se kroutila 

@zrcadlo je skvělé, že to ale Vaši pochopili, tak je to podle mě správné. Přesně toto bych také ráda jim vysvětlila, bohužel jsou v tom jak hluší. I ten toaleťák nebo prací prášek mi prostě přivezou. Pak si připadám jak blbec. A peněz máme opravdu dostatek a nejsme žádný špíny nebo nehladovime, že by někdo musel mít pocit, že nás musí zachránit 

@Russet přesně toho se trošku bojím. Že to může být i trochu manipulace. Začalo to když se narodil syn. Do té doby žádné zásahy do naší domácnosti.

@Anonymní píše:
@Russet přesně toho se trošku bojím. Že to může být i trochu manipulace. Začalo to když se narodil syn. Do té doby žádné zásahy do naší domácnosti.

Hm. Ale zas když nedirigují, co za to koupit, můžete to fakt spořit. Na studia