Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Přišla jsem na nevěru přítele
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
Anonymní
25.12.11 21:21
- Citovat
- Upravit
25.12.11 21:24
Anonymní píše:Gina108 píše:U psychiatra byl kdysi dávno a léky ho hrozně tlumili, tak je nebere. Jedna z mých verzí v hlavě je, že pokud bychom měli pokračovat, pujde k psychiatrovi, ale dnes je hrozně těžké narazit na dobrého psychiatra, takže i když se odhodlá a půjde, může narazit na nějakého nekňubu, který mu jen předepíše léky jako ten minulý. Dle mého by potřeboval mluvit.Jeho verze je, že „ta ženská není vůbec důležitá, že s ní nebude a že zůstane sám se svýma šračkama, aby mi už neubližoval“Anonymní píše:Tak to jseš teda hodně odvážná. Mě by s prominutím sralo to, že s náma není a je úplně jedno, jestli má depky, jezdí s kamarády na vejlety, dělá neplacený přesčasy nebo je se ženskou.Sany80s píše:Přesně tak jsem to myslela, že možná tu zamilovanost vyhledává a tímto debilním způsobem si léči depresi - což ho ale neomlouvá!Na psychologa je to určitě, i bez té nevěry, ale s tím jsem do toho vztahu šla (jsem asi magor).
Obhajoba pro nevěru neexistuje. Snad jen, že by byl nymfoman.
Je spousta důvodů, proč vztahy nefungují, ale žádný z těch důvodů není omluvou ani přímým důvodem nevěry . Nevěra je vždy o rozhodnutí jednotlivce. Nenech si namluvit, že ti byl nevěrný protože.....doplň i co chceš. Byl ti nevěrný, protože se k tomu rozhodnul a rozhodoval se protože…a teď je namístě ten důvod.
O budoucnosti vašeho vztahu se musíš rozhodnout ty, mám ale obavy, že pokud to není poprvé, tak bude i potřetí, počtvrté. Navíc je tu stav, že tys mu na to došla a on místo toho škoku a sypání popela na hlavu tráví čas milenkou. skoro to působí, jako kdyby se mu vlasně ulevilo, že už nemusí situaci tajit řešit a čeká, co uděláš ty.ještě malý dovětek, jaks psala, že má sklon k depresím. Osobně si myslím, že hledá tu zamilovanost a bude ji hledat neustále, protože jemu láska nestačí.
Příspěvek upraven 25.12.11 v 20:51
Ale to už je spíše na léčbu u psychologa.
Z toho tvýho psaní nechápu jak on se k tomu staví. Sice zamilovanost, poblouznění, ale chce teda s tebou zůstat nebo nechce, chce jít za tou ženskou? A ty jeho depky, to byste měli řešit, má on vůbec zájem chodit k psychologovi/psychiatrovi, bere andtidepresiva? Jako kdybych viděla nějakou snahu, dala bych mu šanci, ale já nejsem ty, já už bych ho vykopla dávno kvůli těm „depresím“. a do toho vztahu vůbec nešla, páč ženská je problém pouze přidružený.
prášky se dají vyměnit. taky může zajít k homeopatovi a přijít na kloub věci z jiné strany. rozhodně sám se z toho nevykouše.akorát ti teď bude ubližovat díky jeho ublíženýmu postoji
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.12.11 21:25
Milá zakladatelko, je mi líto, čím si právě nyní procházíš. Věř mi, že tě čeká dlouhá cesta, na jejímž konci se budeš cítit přesně tak, nakolik si ceníš sama sebe. Píšeš, že nechceš ublížit malinkému. Určitě znáš bezpečnostní opatření v letadle - při ztrátě tlaku v kabině si nejdříve nasadí masku dospělí a následně nasadí masku dětem. Je v tom více moudra, než si připouštíme:-(. Zapomínáme, bohužel rády a často, na skutečnost, že jenom spokojená a šťastná maminka „dělá“ spokojené a šťastné děťátko. Snažím se jen říct, že by jsi stále měla mít sama sebe na prvním místě. Bohužel je to asi nepřenositelná zkušenost, ke které si musí dojít každý sám. Usuzuji tak podle toho, že ani jedna z mých podváděných kamarádek nechápala, když jsem se jim to snažila všemožně (a to i na konkrétních příkladech) vysvětlit:-(. Držím ti moc pěsti, aby jsi na konci své cesty viděla sama sebe jako úžasnou a skvělou ženu a matku, kterou zcela jistě jsi 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
25.12.11 21:30
Erikam píše:Anonymní píše:prášky se dají vyměnit. taky může zajít k homeopatovi a přijít na kloub věci z jiné strany. rozhodně sám se z toho nevykouše.akorát ti teď bude ubližovat díky jeho ublíženýmu postojiGina108 píše:U psychiatra byl kdysi dávno a léky ho hrozně tlumili, tak je nebere. Jedna z mých verzí v hlavě je, že pokud bychom měli pokračovat, pujde k psychiatrovi, ale dnes je hrozně těžké narazit na dobrého psychiatra, takže i když se odhodlá a půjde, může narazit na nějakého nekňubu, který mu jen předepíše léky jako ten minulý. Dle mého by potřeboval mluvit.Jeho verze je, že „ta ženská není vůbec důležitá, že s ní nebude a že zůstane sám se svýma šračkama, aby mi už neubližoval“Anonymní píše:Tak to jseš teda hodně odvážná. Mě by s prominutím sralo to, že s náma není a je úplně jedno, jestli má depky, jezdí s kamarády na vejlety, dělá neplacený přesčasy nebo je se ženskou.Sany80s píše:Přesně tak jsem to myslela, že možná tu zamilovanost vyhledává a tímto debilním způsobem si léči depresi - což ho ale neomlouvá!Na psychologa je to určitě, i bez té nevěry, ale s tím jsem do toho vztahu šla (jsem asi magor).
Obhajoba pro nevěru neexistuje. Snad jen, že by byl nymfoman.
Je spousta důvodů, proč vztahy nefungují, ale žádný z těch důvodů není omluvou ani přímým důvodem nevěry . Nevěra je vždy o rozhodnutí jednotlivce. Nenech si namluvit, že ti byl nevěrný protože.....doplň i co chceš. Byl ti nevěrný, protože se k tomu rozhodnul a rozhodoval se protože…a teď je namístě ten důvod.
O budoucnosti vašeho vztahu se musíš rozhodnout ty, mám ale obavy, že pokud to není poprvé, tak bude i potřetí, počtvrté. Navíc je tu stav, že tys mu na to došla a on místo toho škoku a sypání popela na hlavu tráví čas milenkou. skoro to působí, jako kdyby se mu vlasně ulevilo, že už nemusí situaci tajit řešit a čeká, co uděláš ty.ještě malý dovětek, jaks psala, že má sklon k depresím. Osobně si myslím, že hledá tu zamilovanost a bude ji hledat neustále, protože jemu láska nestačí.
Příspěvek upraven 25.12.11 v 20:51
Ale to už je spíše na léčbu u psychologa.
Z toho tvýho psaní nechápu jak on se k tomu staví. Sice zamilovanost, poblouznění, ale chce teda s tebou zůstat nebo nechce, chce jít za tou ženskou? A ty jeho depky, to byste měli řešit, má on vůbec zájem chodit k psychologovi/psychiatrovi, bere andtidepresiva? Jako kdybych viděla nějakou snahu, dala bych mu šanci, ale já nejsem ty, já už bych ho vykopla dávno kvůli těm „depresím“. a do toho vztahu vůbec nešla, páč ženská je problém pouze přidružený.
Těžko ho ale k léčbě budu nutit. Řešili jsme to už několikrát když jsme byli v pohodě. Dokonce mi kamarádka doporučila psychiatra, který by měl být dobrý. Nešel tam.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
25.12.11 21:34
Bja123 píše:
Milá zakladatelko, je mi líto, čím si právě nyní procházíš. Věř mi, že tě čeká dlouhá cesta, na jejímž konci se budeš cítit přesně tak, nakolik si ceníš sama sebe. Píšeš, že nechceš ublížit malinkému. Určitě znáš bezpečnostní opatření v letadle - při ztrátě tlaku v kabině si nejdříve nasadí masku dospělí a následně nasadí masku dětem. Je v tom více moudra, než si připouštíme:-(. Zapomínáme, bohužel rády a často, na skutečnost, že jenom spokojená a šťastná maminka „dělá“ spokojené a šťastné děťátko. Snažím se jen říct, že by jsi stále měla mít sama sebe na prvním místě. Bohužel je to asi nepřenositelná zkušenost, ke které si musí dojít každý sám. Usuzuji tak podle toho, že ani jedna z mých podváděných kamarádek nechápala, když jsem se jim to snažila všemožně (a to i na konkrétních příkladech) vysvětlit:-(. Držím ti moc pěsti, aby jsi na konci své cesty viděla sama sebe jako úžasnou a skvělou ženu a matku, kterou zcela jistě jsi
Mockrát děkuju za příspěvek. Můj mozek ví úplně přesně, jak to myslíš. Moje srdce to ale slyšet nechce. Navíc když si představuju, že ho nakopnu do zadku, protože si mě nezaslouží, najdu si někoho jiného, kdo mě bude milivat a hyčkat,tak syn už pořád bude trošku cizí pro toho nového přítele a pokud budeme mít děti, bude nevlastní a bude odjíždět k tátovi na prázdniny a půlku Vánoc a na dovolenou. Nedej bože k jeho nové přítelkyni.
- Citovat
- Upravit
Silwinka87
25.12.11 21:36
zakladatelko
Na začátek..Přeji ti hodně sil,tobě i dítěti 
Podle mého názoru,si teďka musíš rozmyslet hlavně ty,co chceš a co nechceš..Jestli se chceš dál trápit,tak mu odpustíš(nebo,budeš si myslet,že jsi mu odpustila),protože na něco takového se těžko zapomíná..Když to ukončíš..Já vím,bude to bolet,dlouho,ale to se dá překonat,ty to zvládneš,nejsi na to sama,máš rodinu a kamarády,kterým na tobě určitě záleží..
Protože,jestli tě podvedl už dvakrát(a to není žádný úlet někde přiožralí na diskotéce,to si normálně navázal nový vztah-parchant jeden),tak to udělá znovu a pak zase a zase a zase..Protože on není normální,podle toho co tu píšeš..Trápila by ses akorát ty a malý..Radím ti,pusť ho k vodě,dokud je malý ještě maličký,protože čím bude větší,tím to bude horší-jejich vztah se bude více prohlubovat..A ty už od něj nikdy neodejdeš,bude ti líto,že nebudou moct být spolu a na sebe už myslet nebudeš..Ty budeš doma s malým,on si bude dělat,co se mu zlíbí a ty budeš jen čekat,jestli se přijde dneska vyspat domů a budeš jen trnout hrůzou,jestli ti zase s někým nezahýbá..Takový život určitě pro sebe a pro malého nechceš!Ty ani malý si tohle nezasloužíte..
A jestli ti můžu poradit,tak se někomu svěř..A nejspíš rodině,protože ta to nikde roztrubovat nebude..
Buď silná…Dokážeš to..Takový chlap ti za to nestojí..
- Citovat
- Upravit
25.12.11 21:43
souhlasím se silwinkou,ještě bych jen dodala.máš 2 možnosti,buď ho pustíš k vodě a nebo s ním zůstaneš,ale budeš muset odpustit,zahodit celou věc za hlavu,ale celý život žít s pocitem,jestli ti někde nezahýbá…těžké rozhodnutía vůbec nezávidím,posílám hodně energie a síli k tvýmu dalšímu rozhodnutí 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.12.11 22:04
…tak přesně tohle mi říkaly i mé kamarádky:-). Rozumím ti! Právě nyní se cítíš opravdu mizerně. Srdce rozum z nějakého důvodu neposlouchá .......ale přesto jsme schopné rozumově si vysvětlit, co bychom každopádně nezvládly! To nám jde skvěle. Je škoda, že si stejně tak nedokážeme vysvětlit, že by nám bez nich bylo každopádně lépe:-). Já ti jen moooc držím palce, aby už ti bylo lépe!!! Určitě se správneš rozhodneš co dál, uvidíš .
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.12.11 22:16
Já bych to asi rodičům neřekla, dokud bych neměla sama jasno, co dál. Protože pokud se rozhodneš s ním být, tak nebudeš nedůvěřivá jen ty, ale i oni. Navíc ten pocit viny před více lidmi neunese ani tvůj přítel. Mám pocit, že ten vztah chceš udržet, ale pokud to má fungovat, tak o to abyste spolu zůstali se teď musí snažit on. Pokud se budeš snažit ty, tak příjdeš o veškerou sebedůvěru a ten vztah fungovat nebude. Mám kamarádku, která prošla tím samým, je to už pět let a zvládli to, ale velkou roli hrálo asi to, že zůstala silná, stanovila pravidla a její manžel věděl, že pokud je poruší, tak končí. Hlavně věděl, že to nejsou jen výhružky, ale že to myslí vážně. Důležité bylo samozřejmě i to, že na něm byla finančně nezávislá a on si to uvědomoval, nevím jak je to u vás. Pokud ale pochybuješ, tak to rozsekni co nejdříve, protože když si najdeš někoho jiného, tak roční nebo dvouleté dítě ho za tátu příjme snáz než to které má už vytvořenou vazbu s otcem biologickým.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Silwinka87
25.12.11 22:24
Bja123 píše: …tak přesně tohle mi říkaly i mé kamarádky:-). Rozumím ti! Právě nyní se cítíš opravdu mizerně. Srdce rozum z nějakého důvodu neposlouchá .......ale přesto jsme schopné rozumově si vysvětlit, co bychom každopádně nezvládly! To nám jde skvěle. Je škoda, že si stejně tak nedokážeme vysvětlit, že by nám bez nich bylo každopádně lépe:-). Já ti jen moooc držím palce, aby už ti bylo lépe!!! Určitě se správneš rozhodneš co dál, uvidíš
Jenže moje kamarádka,tak žije už deset let,dvakrát to přešla a přechází to od té doby pořád…A že by byla šťastná,to se říct nedá..
Jenže malému je už devět a už od něj asi nikdy neodejde..
- Citovat
- Upravit
Anonymní
25.12.11 22:34
ivous píše:Na tohle už jsem taky myslela. Aby se mi ulevilo, potřebuju říct mamce celou pravdu. Když ale našim řeknu, že už je mi půl roku nevěrnej, tak už ho nepustí přes práh. Kdybysme to ale ještě chtěli lepit, naši už na něj budou koukat skrz prsty a soužití v jednom domě bude těžké.
Já bych to asi rodičům neřekla, dokud bych neměla sama jasno, co dál. Protože pokud se rozhodneš s ním být, tak nebudeš nedůvěřivá jen ty, ale i oni. Navíc ten pocit viny před více lidmi neunese ani tvůj přítel. Mám pocit, že ten vztah chceš udržet, ale pokud to má fungovat, tak o to abyste spolu zůstali se teď musí snažit on. Pokud se budeš snažit ty, tak příjdeš o veškerou sebedůvěru a ten vztah fungovat nebude. Mám kamarádku, která prošla tím samým, je to už pět let a zvládli to, ale velkou roli hrálo asi to, že zůstala silná, stanovila pravidla a její manžel věděl, že pokud je poruší, tak končí. Hlavně věděl, že to nejsou jen výhružky, ale že to myslí vážně. Důležité bylo samozřejmě i to, že na něm byla finančně nezávislá a on si to uvědomoval, nevím jak je to u vás. Pokud ale pochybuješ, tak to rozsekni co nejdříve, protože když si najdeš někoho jiného, tak roční nebo dvouleté dítě ho za tátu příjme snáz než to které má už vytvořenou vazbu s otcem biologickým.
- Citovat
- Upravit
Silwinka87
25.12.11 22:41
Anonymní píše:ivous píše:Na tohle už jsem taky myslela. Aby se mi ulevilo, potřebuju říct mamce celou pravdu. Když ale našim řeknu, že už je mi půl roku nevěrnej, tak už ho nepustí přes práh. Kdybysme to ale ještě chtěli lepit, naši už na něj budou koukat skrz prsty a soužití v jednom domě bude těžké.
Já bych to asi rodičům neřekla, dokud bych neměla sama jasno, co dál. Protože pokud se rozhodneš s ním být, tak nebudeš nedůvěřivá jen ty, ale i oni. Navíc ten pocit viny před více lidmi neunese ani tvůj přítel. Mám pocit, že ten vztah chceš udržet, ale pokud to má fungovat, tak o to abyste spolu zůstali se teď musí snažit on. Pokud se budeš snažit ty, tak příjdeš o veškerou sebedůvěru a ten vztah fungovat nebude. Mám kamarádku, která prošla tím samým, je to už pět let a zvládli to, ale velkou roli hrálo asi to, že zůstala silná, stanovila pravidla a její manžel věděl, že pokud je poruší, tak končí. Hlavně věděl, že to nejsou jen výhružky, ale že to myslí vážně. Důležité bylo samozřejmě i to, že na něm byla finančně nezávislá a on si to uvědomoval, nevím jak je to u vás. Pokud ale pochybuješ, tak to rozsekni co nejdříve, protože když si najdeš někoho jiného, tak roční nebo dvouleté dítě ho za tátu příjme snáz než to které má už vytvořenou vazbu s otcem biologickým.
No,pokud uvažuješ nad tím,že spolu zůstanete,tak to asi opravdu vašim neříkej..Spíš záleží na tom,jestli se umíš přetvařovat před mamkou tak,aby nic nepoznala..
- Citovat
- Upravit
Anonymní
25.12.11 22:46
Ahoj, taky jsem chtěla zachraňovat a dělala vše, co bylo v mých silách (u nás se nejednalo o nevěru, ale to je jedno) a chápu, že na jednu stranu mluví emoce, kdy chceš mít tátu od rodiny a na druhou velí rozum a ty víš, že on za to nestojí. A nakonec jsem od něj odešla. Jako „bonus“ jsem zjistila, že jsem těhotná, takže teď mám prcka a druhého na cestě. A těším se na něj, děti za dospělé nemůžou. Neboj, to zvládneš i sama s prckem. I když to není to, po čem jsi toužila. Děti jsou velkej motor, dávají hodně síly vše překonat. Drž se, nejsi rozhodně sama v situaci, kdy rozmýšlíš, co dál
PS: otázky typu „co to je za ženskou“ jsou zbytečné. On ti ublížil, on tě podváděl, on tě vodil za nos a lhal ti…to on musel chtít, jinak by ona neměla nikdy šanci. Tak ji neřeš, sama máš svého dost a dost
Anonymní píše:
Všem vám moc děkuju za podporu. Je mi hned o něco líp, když jsem ze sebe vysypala. Tenkrát mě podvedl s jinou a nedošlo to tak daleko jako teď.
Považuju se za docela rozumnou holku a každý kamaradce bych poradila, ať ho hned nakopne do prdele, ale když se to týká mě a mého dítěte jsem v úzkých a chtěla bych to vše zachránit.
- Citovat
- Upravit
25.12.11 22:51
Anonymní píše:Gina108 píše:U psychiatra byl kdysi dávno a léky ho hrozně tlumili, tak je nebere. Jedna z mých verzí v hlavě je, že pokud bychom měli pokračovat, pujde k psychiatrovi, ale dnes je hrozně těžké narazit na dobrého psychiatra, takže i když se odhodlá a půjde, může narazit na nějakého nekňubu, který mu jen předepíše léky jako ten minulý. Dle mého by potřeboval mluvit.Jeho verze je, že „ta ženská není vůbec důležitá, že s ní nebude a že zůstane sám se svýma šračkama, aby mi už neubližoval“Anonymní píše:Tak to jseš teda hodně odvážná. Mě by s prominutím sralo to, že s náma není a je úplně jedno, jestli má depky, jezdí s kamarády na vejlety, dělá neplacený přesčasy nebo je se ženskou.Sany80s píše:Přesně tak jsem to myslela, že možná tu zamilovanost vyhledává a tímto debilním způsobem si léči depresi - což ho ale neomlouvá!Na psychologa je to určitě, i bez té nevěry, ale s tím jsem do toho vztahu šla (jsem asi magor).
Obhajoba pro nevěru neexistuje. Snad jen, že by byl nymfoman.
Je spousta důvodů, proč vztahy nefungují, ale žádný z těch důvodů není omluvou ani přímým důvodem nevěry . Nevěra je vždy o rozhodnutí jednotlivce. Nenech si namluvit, že ti byl nevěrný protože.....doplň i co chceš. Byl ti nevěrný, protože se k tomu rozhodnul a rozhodoval se protože…a teď je namístě ten důvod.
O budoucnosti vašeho vztahu se musíš rozhodnout ty, mám ale obavy, že pokud to není poprvé, tak bude i potřetí, počtvrté. Navíc je tu stav, že tys mu na to došla a on místo toho škoku a sypání popela na hlavu tráví čas milenkou. skoro to působí, jako kdyby se mu vlasně ulevilo, že už nemusí situaci tajit řešit a čeká, co uděláš ty.ještě malý dovětek, jaks psala, že má sklon k depresím. Osobně si myslím, že hledá tu zamilovanost a bude ji hledat neustále, protože jemu láska nestačí.
Příspěvek upraven 25.12.11 v 20:51
Ale to už je spíše na léčbu u psychologa.
Z toho tvýho psaní nechápu jak on se k tomu staví. Sice zamilovanost, poblouznění, ale chce teda s tebou zůstat nebo nechce, chce jít za tou ženskou? A ty jeho depky, to byste měli řešit, má on vůbec zájem chodit k psychologovi/psychiatrovi, bere andtidepresiva? Jako kdybych viděla nějakou snahu, dala bych mu šanci, ale já nejsem ty, já už bych ho vykopla dávno kvůli těm „depresím“. a do toho vztahu vůbec nešla, páč ženská je problém pouze přidružený.
tak tohle bych mu nevěřila.Když náš táta odešel od mamky, tak jí říkal že nikoho nemá, že jde bydlet na ubytovnu sám a šel bydlet k tý ženský co jí měl.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
25.12.11 22:52
Málem jsem byla v podobné situaci. Po porodu jsme spolu spaly jen jednou, ale sebehlo se to tak rychle, že na ochranu jsme nějak zapomněli. Měsíčky nemám, kojím, tak jsem trnula jestli nejsem těhu, ale před pár dny jsem to dostala a test byl taky negativní, tak by to mělo být v pohodě. to bych se snad už fakt šla picnout (jasně že nešla, vedle mi spí ten můj poklad, teda co hodinu se budí a chce se přitulit:-))
Anonymní píše:
Ahoj, taky jsem chtěla zachraňovat a dělala vše, co bylo v mých silách (u nás se nejednalo o nevěru, ale to je jedno) a chápu, že na jednu stranu mluví emoce, kdy chceš mít tátu od rodiny a na druhou velí rozum a ty víš, že on za to nestojí. A nakonec jsem od něj odešla. Jako „bonus“ jsem zjistila, že jsem těhotná, takže teď mám prcka a druhého na cestě. A těším se na něj, děti za dospělé nemůžou. Neboj, to zvládneš i sama s prckem. I když to není to, po čem jsi toužila. Děti jsou velkej motor, dávají hodně síly vše překonat. Drž se, nejsi rozhodně sama v situaci, kdy rozmýšlíš, co dálPS: otázky typu „co to je za ženskou“ jsou zbytečné. On ti ublížil, on tě podváděl, on tě vodil za nos a lhal ti…to on musel chtít, jinak by ona neměla nikdy šanci. Tak ji neřeš, sama máš svého dost a dost
Anonymní píše:
Všem vám moc děkuju za podporu. Je mi hned o něco líp, když jsem ze sebe vysypala. Tenkrát mě podvedl s jinou a nedošlo to tak daleko jako teď.
Považuju se za docela rozumnou holku a každý kamaradce bych poradila, ať ho hned nakopne do prdele, ale když se to týká mě a mého dítěte jsem v úzkých a chtěla bych to vše zachránit.
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Jsme na tom asi hodně podobně, taky jsem ho všude chválila a přišlo mi, že zrovna on by ženu nikdy nepodvedl. Tak jsem se z té naivity vyléčila.
a nelituješ,že jsi ho vzala zpět? jak dlouho už je to? Pomůže čas?